Věda slouží k poznání okolního světa.
Na jakém principu funguje hydraulický píst?
Dokázali jsme zkonstruovat hydraulický píst a pozorovali, jak pomocí přenášení tlaku v kapalině lze zvedat velká břemena.
V rámci kroužku Věda nás baví jsme prozkoumali další zajímavé přírodní jevy a sestavili několik funkčních přístrojů, pomocí kterých jsme ověřili fyzikální zákony.
Pomocí injekčních stříkaček jsou demonstrovány např. pružnost vzduchu, modely hydraulických zařízení, var za sníženého tlaku, princip tepelného motoru, píšťala, listovní váhy.
Čtěte také: Gaussova křivka a příroda
Všechna bádání malých vědců byla během zimy velmi zajímavá.
Děti si vytvořily mnoho zajímavých modelů, na kterých jednotlivé fyzikální jevy zkoumaly a dokazovaly platnost fyzikálních zákonů.
V tomto pololetí jsme se také věnovali lidskému tělu, a to čtyřikrát.
Děti se seznámily s tím, jak fungují naše plíce nebo svaly horní končetiny a díky čemu se pohybují prsty na ruce.
Na vyrobeném modelu horní končetiny jsme viděli, jak fungují naše svaly.
Čtěte také: Objevte Zázraky Přírody
Ve skupinách si badatelé sestavili model lidské soustavy a pozorovali průchod připravené kašišky všemi orgány - od příjmu potravy až po vylučování nestravitelných látek.
Fyzika byla zastoupena pozorováním setrvačnosti těles v klidu a v pohybu, dále určováním elektrické vodivosti a sestavením optického přístroje - periskopu.
Například na sestaveném modelu katapultu si ověřili zákon zachování energie, neboť tento starověký stroj je založen na přeměně polohové energie na pohybovou.
Velmi atraktivním tématem bylo těžiště.
Na modelech ze špejlí a korků hledali místo, ve kterém je těleso při podepření v rovnováze.
Čtěte také: Fascinující sněhové vločky
Pomocí dalších fyzikálních jevů jsme si vysvětlili fungování tzv.
Výzkumníci také objevovali přírodopisné zajímavosti.
Hledali rozdíly ve stavbě buňky rostlinné a živočišné, zkoumali princip dýchání a v týmech určovali kapacitu plic.
Dalším jednoduchým experimentem zjišťovali na modelu „ucha“, jak dochází k zachycení zvukových vln boltcem a jejich předání bubínku, který se rozkmitá jako membrána.
Samozřejmě jsme prováděli také pokusy chemické.
Seznámili se s chromatografií, pomocí které oddělovali jednotlivé barevné složky fixu.
Měřili pH mléka a jogurtu.
Všichni badatelé si báječně užili všech třináct setkání a každý si mezi pokusy našel ten svůj nejlepší. Všem patří pochvala.
Velice zábavné bylo skládání přístroje k měření rychlosti větru anemometru neboli tzv. větrometru.
Samozřejmě jsme i v tomto pololetí pracovali s kapalinami a přírodními materiály.
Pozorovali jsme chování kapalin s různými hustotami při pokusu „lávová lampa“ nebo „semafor“.
Také jsme se zabývali lidským tělem.
Po roční odmlce jsme se opět mohli pravidelně setkávat každou středu a zkoumat přírodní zákonitosti!
Z oblasti fyzikální jsme probádali vodivost různých látek, setrvačnost a povrchové napětí.
Povídali jsme si o vzniku kráterů po dopadu meteoritu.
Pak jsme si vytvořili jejich modely z mouky a vody.
Dále jsme se seznámili s tím, jak fungují některé přístroje např. periskop a elektroskop.
Oba jsme si sestavili a ověřili, jak fungují.
Periskopem jsme „obhlíželi“ dění ve třídě ze zakrytého místa.
V tomto pololetí jsme nahlédli do tajů kriminalistiky.
Další týden se badatelé proměnili v záchranáře a procvičili si první pomoc při krvácení.
Letos jsme také prováděli chemickou reakci, během které jsme pozorovali vlastnosti vznikajícího oxidu uhličitého.
Jako správní chemici jsme zároveň provedli důkaz přítomnosti této látky hořící svíčkou.
Z biologie jsme se věnovali tématu neuron, jehož model jsme sestavili a pomocí elektrické vodivosti si modelovali přenos vzruchů.
Dále jsme se zaměřili na pohyb živočichů, a to konkrétně na ptačí křídlo a „hadovitý“ pohyb, tj. kroucení těla z jedné strany na druhou.
Na třináctém setkání jsme se zabývali čištěním vody.
Povídali jsme si o samočištění vody v přírodě, kde se voda pěkně přefiltruje pomocí kořenových systémů.
Znečištěná voda člověkem se musí odvést do čističek vody, kde se také využívá filtrace.
Na závěrečném kroužku jsme společně zopakovali všechny poznatky ze všech pokusů formou soutěže Risk.
Po jarních prázdninách jsme se věnovali filmu a učebna se proměnila v animační laboratoř.
Před vlastním experimentováním si žáci připravili obrázky.
Pokusy s pohyblivými obrázky pak zjistili, na jakém principu film funguje.
Zároveň si zavzpomínali na skladbu lidského oka a určili vlastnost oka - setrvačnost, kterou filmová projekce využívá.
Setrvačností lidského oka rozumíme schopnost rozeznat dva následující obrázky jako oddělené.
Pokud obrázky následují po sobě rychleji, než je oko schopno zvládnou, splývají v jeden.
Druhé bádání nás přeneslo do laboratoře chemické, kde jsme se věnovali výzkumu vitaminu C.
tags: #zazraky #prirody #hydraulicka #ruka #princip