Zázraky přírody

Zázraky přírody jsou český televizní pořad o přírodě, který vysílá Česká televize od roku 2009. Pořad je českou verzí německé televizní show Die große Show der Naturwunder. Celý formát, s výjimkou silvestrovského dílu, trvá 70 minut. Moderátory pořadu jsou Vladimír Kořen a Maroš Kramár.

Jak potvrdil vedoucí studentského týmu Laborky.cz Martin Krtek Šturm, jelikož jsou slánští vědci známi svými vynálezy, například pro televizní Zázraky přírody, oslovili je pořadatelé i při této příležitosti, zda by dokázali vyrobit repliku filmové postele.

Přírodovědecké muzeum

Samotnou organizační složkou Národního muzea bylo Přírodovědecké muzeum formálně ustanoveno až 1. V současnosti má celkem osm oddělení a je jedním z pěti odborů Národního muzea. Nachází se v pražské městské části v Horních Počernicích, kde jsou umístěné jeho sbírky, laboratoře a zázemí pro zaměstnance.

Přírodovědecké muzeum svou činností plní tři hlavní úkoly. Prvním je rozšiřování a správa sbírek přírodovědného charakteru a průběžné dokumentování přírody nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Druhým úkolem je vědecké zpracování sbírek a organizace vlastního výzkumu na tuzemské i mezinárodní úrovni.

Výsledky své vědecké činnosti prezentovali formou 55 příspěvků na tuzemských či mezinárodních konferencích. Pracovníci Přírodovědeckého muzea publikovali v roce 2017 167 publikačních výsledků hlášených do RIV, z toho 106 impaktovaných článků.

Čtěte také: Gaussova křivka a příroda

Podstatný podíl na přírodovědných sbírkách Národního muzea měl již od jeho založení Kašpar Maria hrabě Šternberk. Byl to všestranný přírodovědec a vůdčí osobnost mezi zakladateli muzea. V 19. století vedle univerzity představovalo muzeum hlavní centrum přírodovědy v Českých zemích a jsou s ním těsně spojena jména předních přírodovědců (kromě hraběte Kašpara M. Šternberka např. August Carl Joseph Corda, Karel Bořivoj Presl i Jan Svatopluk Presl, Franz Xaver Maxmilian Zippe, Maxmilian Dormitzer, August Emanuel Reuss, Jan Krejčí, Antonín Frič a další).

Mezi dalšími zahraniční projekty, do kterých bylo muzeum v posledních letech zapojeno, patří např. Muzeum je také zapojeno do projektu SYNTHESYS, který zajišťuje infrastrukturu mezi evropskými výzkumnými institucemi a sdružuje 20 evropských muzeí, univerzit a botanických zahrad. Tyto instituce mohou díky finanční podpoře Evropské unie navštěvovat přírodovědci z celého světa a odborně zpracovávat jejich sbírkového fondy.

Asi nejvýraznější dominantou přírodovědných sbírek je 22,5 metrů dlouhá, přes čtyři tuny vážící kostra plejtváka myšoka (Balaenoptera physalus). Kostra byla poprvé představena veřejnosti 28.

Sbírky muzea zahrnují:

• Sbírku tektitů, tj.
• Sbírku meteoritů obsahuje 519 položek zahrnujících všechny základní typy meteoritů, tj.
• Sbírka savců zahrnuje rozsáhlé sběry z celého světa.

Areál Přírodovědeckého muzea v Horních Počernicích je moderní výzkumné a sbírkové pracoviště, disponující specializovaným pracovním vybavením (např.

Čtěte také: Objevte Zázraky Přírody

Jak přiblížit českou přírodu veřejnosti?

Jak přiblížit českou přírodu veřejnosti? odpovědným přístupem k životnímu prostředí. ministerstvo zabývá.

Na roadshow Pro českou přírodu se děti hravou formou seznamují s ochranou rostlin a zvířat, národními parky i s odpovědným přístupem k životnímu prostředí. Velkou výhodou akce je možnost osobně se setkat s odborníky, kteří se daným oblastem dlouhodobě věnují.

Program je určen hlavně dětem - školním skupinám, školkám a rodinám s dětmi. Na každé zastávce roadshow na ně čekají hry, soutěže a interaktivní stanoviště. Vyzkouší si, jak správně třídit odpad, rozpoznávat stopy zvířat nebo chránit původní druhy rostlin a živočichů.

Za splněné úkoly si odnesou diplomy a vlastnoručně vyrobené placky, jako památku na den plný objevování a nově získaných znalostí. Součástí programu je také energetické poradenství pro dospělé návštěvníky, které zajišťuje Státní fond životního prostředí ČR.

Akce jsou doplněny také o moderovanou debatu, která návštěvníkům nabízí různé pohledy na problematiku ochrany životního prostředí - z perspektivy Ministerstva životního prostředí, místní samosprávy (obce či města, kde akce probíhá) i z pohledu veřejnosti, národních parků nebo školských zařízení.

Čtěte také: Fascinující sněhové vločky

První dvě zastávky roadshow ve Znojmě a v Brně-Řečkovicích přilákaly nejen spoustu dětí a desítky rodičů, ale zapojili se odborníci i nadšení kolegové z ministerstva i dalších organizací. V průběhu jara a léta 2025 roadshow postupně navštíví různá místa v Česku, vždy s drobnými úpravami programu podle spolupráce s místními partnery.

Pozorovat padající sníh, to je zimní aktivita, která se hned tak neomrzí. Hlavně v níže položených oblastech, kde se nám sněhu v posledních letech moc nedostává. I ten nejtitěrnější bílý poprašek přináší velkou radost.

Proč někdy vypadají sněhové vločky jako vymodelované krajky a jindy je to jen obyčejné zrnko? Abyste vločky pořádně prozkoumali, vezměte si ven lupu. Vločky nejlépe vyniknou na černém pozadí.

Nastříháme větvičky ze smrků na okraji lesa, pokud možno využijeme větví z probírek nebo z míst po těžbě. Inspirujeme se fotografiemi vloček a necháme děti skládat vločky z větviček. Na souměrné šesti ramenné vločky musíme najít šest stejných větviček (jak délkou, tak tvarem).

Vločky jsou vlastně plochá kolečka (většinou), proto se snášejí pozvolna, nepadají přímo k zemi (pokud nejsou zledovatělé nebo seskupené dohromady). Vytvoříme si několik koleček z papíru (případně vystříháme tvary vloček) a ty potom spouštíme od stropu na zem. Pozorujeme, jak vločky padají, jak se snášejí k zemi.

Variace klasické hry na honěnou. Mezi hráči si zvolíme jednoho „mrazíka“. Pokud mrazík někoho chytí, zmrazí ho - chycený musí zůstat na místě, rozkročí nohy a nesmí se pohnout. Zbytek hráčů se snaží zmraženého vrátit do hry tím, že mu podklouznou pod roztaženýma nohama.

POZOR! Mrazík může chytit i hráče, který právě zachraňuje, pokud zachránce právě podkluzuje mezi nohama zmraženého, pak vypadávají ze hry oba zmražení.

Tím hlavním, co určuje základní tvar krystalů a následně i sněhových vloček, je teplota vzduchu, v menší míře pak vlhkost vzduchu. Vločky sněhu jsou tvořeny šestihrannými krystaly. Při nízkých teplotách (pod -22 °C) vznikají vločky ve tvaru jednoduchých ledových krystalků a destiček, zatímco při vyšších teplotách (v teplejším vzduchu) jsou tvary vloček složitější a bohatší.

Chcete-li se ponořit hlouběji do vědy sněhových vloček, pak doporučujeme web Snowcrystals profesora fyziky Kenneth G.

Zdroj části her: Aktivity jsou čerpány z publikace ROK S MRŇATY, s laskavým svolením autorů Martina Kříže a Marie Rajnoškové.

tags: #zázraky #přírody #wikipedie

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní odvodnění ploch
• Třídění odpadu v ČR
• O čistotě a bezstarostné likvidaci
• Dokumenty o školách v přírodě
• Příklady a dopady znečištění vody