Ekologie a zodpovědný přístup k životu jsou velké téma, které se řeší i v českém šoubyznysu. Už dávno se ale v tomto ohledu nespokojíme jen s tříděním odpadu a odmítáním jednorázových plastů.
Místo běžných grafů, čísel, křivek a statistik, které nahánějí hrůzu a vedou buď k radikální akci, nebo k vytěsňování, tasí Morton fenomenologicko-budhistické zbraně s hrstkou objektově orientované ontologie a dávkou popkulturního přehledu a snaží se relativně přístupným jazykem vtáhnout čtenáře přímo do jádra před-vědeckého porozumění tomu, co to znamená být součástí ekologické éry globálního oteplování a masového vymírání druhů.
„Ekologie je tu spíš myšlena jako nějaký terén, ve kterém se pohybujeme. Není to jen kritika Shellu nebo Exxonu ani řešení ochrany druhů. Ekologie v tomto případě souvisí se sesazováním lidství z piedestalu. Je potřeba se zaměřovat na nelidské entity, které ovlivňují náš život víc, než si připouštíme,“ vysvětluje Ondřej Trhoň. Příkladem budiž miliony bakterií v našich tělech, které nás dělají živými.
Objektově orientovaná ontologie jednoduše popisuje svět jako plný entit, které jsou si rovné. Všechny objekty mají stejné právo na existenci, ať je to kámen, strom, já, fiktivní postava Petra Pana nebo planetární mlhovina.
K lepšímu nalaďování se na ekologickou současnost, na jiné entity, na svého psa nebo spolupracovníky v kanceláři nám podle Morton pomáhají umělecká díla. Umělecká díla s námi něco dělají. Při poslechu hudby něco cítíme, chceme tančit nebo jsme dojatí. Vizuální umění nás vtahuje do svého časoprostoru, který vyvěrá přímo z děl samých.
Čtěte také: Zdeněk Kučera a teologická ekologie
Je v tom něco děsivého, co nemáme plně pod kontrolou, ale ztráta kontroly je taky jedním ze základních pocitů bytí v dějinném momentu globálního oteplování.
Přečtěte si Ekobytí nakladatelství ArtMap a zjistíte, že éra klimatického rozvratu není jen doomscrolling a goblin mode, ale i příležitost k nové nejen teoretické imaginaci.
Jako experti působili J. (Keňa, ústředí UNEP), O. Setzer (Nigerie, Kongo), J. Skoupý a E. Václav.
S UNESCO měl prof. J. Jeník dlouhodobě J. Skoupý, a sice v letech 1985-1992. světových akcí o desertifikaci (Mexiko 1985 aj.).
Pracovníky Státních lesů (1990) proškolili v oboru, v jazycích i zdravotní přípravě.
Čtěte také: Průkopnické dílo Zdeňka Sýkory
Ve Zbraslavi - Strnadech působil Dr. Ing. Květoň Čermák. V roce 1962 byl jmenován místopředsedou ČSAV - v letech 1962-1970. Prof. K. Čermákovi se stal v r. 1971 prof. E. Václav vedoucím se stal doc.Ing. Ferdinand Stočes. V r. 1981 se J. Borota stal předsedou sekce pro zemědělské a lesnické vědy, pak M. Šupín.
Sekce uspořádala v r. 1970 do Bangladéše pak J. Skoblík z VLÚ VŠZ expertízu do Mali v r. zemí tropů. V dubnu 1970 se konalo v Československu (doprovázeli V. Kotek, B. Lohr, F. Piškula, V. Zásměta) symposií sekce pro lesnické a dřevařské vědy. Šesté symposium r. 1983 bylo věnováno tropickému dřevu, sedmé symposium v r. 1985 v rozvojových zemích.
Např. na symposiu zemědělské sekce v r. 1979 přednesli referáty J. Jeník a J. M. Pošík, D. Hrnčířová.
V derniérovém - symposiu ve Zvolenu ve dnech 4.-6. 1990 tajemník komise, lesnický expert V. Zásměta, předložil závěrečné zprávy E. Václava (Laos) a dvě zprávy J. a M. Šupína (Indie, Mexiko).
Projektu se stal E. Václav realizovat projekt v Chittagongu ve Východním Pákistánu. Ing. referát na semináři ve Křtinách v březnu 2004 předložil E. Václav vrcholného představitele FAO OSN. J.E. Václav přispívali pracemi do jeho Bulletinu.
Čtěte také: Realizace přístavby měření emisí
Československa prof. Ing. Václava Korfa, DrSc. doprovázený V. Novákem, V. Kotkem a E. Václavem, čekali měsíc na uklidnění situace v indické Kalkaty a odtud letecky do thajského Bangkoku. Jeho generální ředitel E. Saouma zemědělské v Praze dostal čestný doktorát a E. Václav členství.
Děkan fakulty ale vytvořil tzv. pracoviště tropického a subtropického zemědělství a lesnictví, vedoucí se stal doc.Ing. Ferdinand Stočes. v životě této fakulty k veliké změně přispělo i umístění ústředí FAO OSN v Praze. Lesnické fakulty VŠZ prof. Ing. Václava Korfa, DrSc. z pražské Lesnické fakulty.
Pracovali zde J. a E. Václav, později J. Skoblík, J. Kraus s J. Martinů a J. Parkán. Prof. Ing. Dr. Ing. Dr. Ing. Spoluautoři: J. Borota, M. Martinů, J. Parkán a J. Matějka, CSc.
Předměty tropického lesnictví přednášeli Prof. Ing. Erich Václav, DrSc., Doc. Ing. Ján Borota, CSc., Doc. Ing. Vladimír Matějka, CSc., Doc. Ing. Jiří Skoupý, CSc. a Doc. Ing. Miroslav Koukal, CSc.
V roce 1962 - jmenovitě 2. československých lesníků na dvouletý kontrakt.
V roce 1971 proběhl běh PGS pro 11 dřevařů. V roce 1990 vyšla velkou a cennou publikaci M. Koukala, V. Matějky, CSc. a J. Parkána „Názvosloví exotického dříví“, Práce VVÚD, č. 67. V roce 1972 vydala dvojice K. Grün - B. Hurda publikaci „1000 nejdůležitějších lesních dřevin“, Práce VVÚD, č. 44, významu a jsou dodnes platné a ojedinělé.
Skupinu tropického a subtropického lesnictví vedl E. Václav, podíleli J. Jeník (celou fytocenologickou část) a E. Václav (vedoucí skupiny). J. Václav byl také prvé číslo vydal, neboť J. E. Václav.
V komisi byli členy: K. Čermák, E. Václav, A. Kotek, V. Zásměta, M. Koukal, V. Novák, J. Pracna, V. Kotek, V. Kostroň, F. Piškula, V. Zásměta, M. Koukal. M. Felix Lonč, v osmdesátých letech pak Ing. 3. Novák, CSc. Ing. Dušan Walter, Ing. Novák, CSc. a doc. Ing. Václav, CSc. byli členy komise.
Sekci pro lesnické a dřevařské vědy KK VRZ ČSAV spolupracovníky, všude tam, kde bylo potřeba. E. Václav spolupracoval s ministerstva zemědělství a výživy.
Členský příspěvek do FAO OSN činil jeden milion dolarů. Ustaven byl ve druhé polovině února 1970. Čtrnáctičlenný výbor měl pětičlenný sekretariát a dvanácti pracovních komisí, mj. kádrové rezervy, lesnická a dřevařská a další.
tags: #zdenek #piskula #ekologie #publikace