Vliv přírody na zdraví lidí: Studie a výzkumy

Lidé se za poslední staletí vzdálili od přírody více než kdykoliv předtím v dějinách, tvrdí nový výzkum. Studie Milese Richardsona z univerzity v britském Derby našla důkazů rovnou několik: v datech o urbanizaci, v údajích o úbytku zvířat v okolí lidí, ale také přímo v naší komunikaci. Ještě lépe se cítili ti, kteří v přírodě strávili za jediný týden tři až pět hodin.

27. 2. Lidé, kteří tráví v přírodě aspoň dvě hodiny týdně, se cítí spokojenější a zdravější. Vyplývá to ze studie, která vycházela z dotazníkového šetření mezi Angličany v letech 2014-2016. V rámci svého výzkumu britští vědci využili statistiky a informace poskytnuté skoro 20 tisíci lidmi všech věkových kategorií.

Pro zlepšení své duševní i fyzické pohody se přitom nemusíte vydávat nějak daleko. Podle výzkumu totiž i zeleň ve městech obyvatele povzbuzuje k procházkám, kondičnímu běhání, jízdě na kole a jiným fyzickým aktivitám, které přispívají lidskému zdraví tím, že zvyšují fyzickou zdatnost obyvatel, a naopak snižují riziko srdeční arytmie a pomáhají předcházet cukrovce II.

Richardson se mimo jiné snažil pomocí modelů strojového učení najít v knihách publikovaných v letech 1800 až 2020 slova věnovaná přírodě, a pak sledovat, jak se jejich výskyt mění. Veškerá data se věnovala situaci ve Velké Británii. Výzkumníci tam viděli dramatický pokles, který vyvrcholil v devadesátých letech minulého století, kdy pokles dosáhl 60,6 procenta. Když se pokoušeli pomocí stejných metod podívat na očekávaný vývoj, což sami autoři připouštějí, že není úplně spolehlivé, viděli pokračování tohoto trendu i v dalších letech.

Důsledky ztráty kontaktu s přírodou

Autoři na základě těchto dat předpovídají, že bude pokračovat fenomén, který označují jako „vymírání zkušenosti“ - tedy to, že rodiče už toho budou vědět o přírodě tak málo, že budou schopní svým potomkům předat jen minimum příslušných informací nebo vztahu k přírodě. A děti pak budou tento „dluh“ přenášet zase na své potomky. Vědci přitom vycházejí z jiných výzkumů, které opakovaně potvrdily, že právě vliv rodiče a výchovy je klíčový pro to, jaký vztah bude mladý člověk k přírodě mít.

Čtěte také: Focení lidí v zimě

„Spojení s přírodou se dnes považuje za klíčovou příčinu environmentální krize,“ uvedl pro deník The Guardian Richardson. „Je to ale také velmi důležité pro naše duševní zdraví. V něm se spojuje blahobyt přírody a ten náš. Pokud chceme změnit vztah společnosti k přírodě, je nutná transformační změna,“ doporučuje expert.

Řešení a možnosti nápravy

Autoři se také snažili hledat způsoby, jak lidem blízkost k přírodě alespoň částečně vrátit. Ale vzhledem k tomu, jak moderní civilizace vytlačila přírodu na okraj zájmu a daleko od běžných životů, to podle nich nebude snadné.

Richardson popsal, že když v modelu testoval různé politické a městské environmentální změny, byl překvapen tím, jak velký by musel být rozsah opatření, aby to stačilo ke zvrácení ztráty spojení s přírodou. Nabízí se možnost „zazelenit města“, ale podle modelů by v tomto případě bylo nutné, aby se města stala více než desetkrát zelenějšími, než jsou v současnosti.

Nefungují dokonce ani charitativní organizace, které se snaží lidem svět přírody přiblížit. Ty mají sice silný pozitivní vliv na duševní zdraví, ale nedokáží prý zabránit mezigeneračnímu úbytku spojení populace s přírodou.

Zdaleka nejsilnější efekt měla v této studii opatření, která cílila na malé děti, například takzvané lesní školky. Ale jejich pozitivní vliv hatí další predikce: aby tato opatření zabrala, musela by být opravdu masivně rozšířená a musela by proběhnout během dalších 25 let.

Čtěte také: Domácí násilí: Kde hledat pomoc?

„Klíčové je spolupracovat s rodinami a rodiči, aby se děti zapojily do přírody, se skutečným zaměřením na mezigenerační přenos. Již nyní se klade velký důraz na propojení dětí s přírodou, ale já raději říkám - neodpojujte je,“ glosuje Richardson. „Novorozenec nyní je v podstatě stejný jako dítě narozené v roce 1800. Děti jsou fascinovány přírodním světem. Je důležité, aby si tuto fascinaci udržely během dětství a školní docházky. A to spolu s ozeleněním měst,“ nastínil vědec.

Změna bez aktivních zásahů?

Zajímavé je, že možná existuje naděje na kulturní změnu i bez zásahů, ale není úplně jasné proč a z čeho tato změna vychází. Richardson totiž také zjistil, že alespoň část výše popsaného trendu se začala měnit sama, bez zapojení aktivních opatření. Jeho studie totiž ukázala, že počet slov souvisejících s přírodou v knihách začal po devadesátých letech opět růst. Z maximálního doloženého poklesu 60,6 procenta z roku 1990 se změnil na dnešních 52,4 procenta.

Není ale jasné, proč k tomu došlo. Lidé se reálně s přírodou setkávají stále méně, takže by mělo ubýt i podobných zážitků. Nepřímým důsledkem degradace životního prostředí je řada vážných lidských onemocnění. Přírodní a přírodě blízké životní prostředí naopak dokáže zdravotní stav pozitivně změnit. Tvrdí to studie Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund - WWF), kterou tato organizace zveřejnila těsně před letošním mezinárodním dnem lesnictví, jenž připadá na 21.

„Naše výzkumy potvrzují to, co instinktivně dávno víme: Lidské zdraví je neoddělitelně spjato se zdravím planety,“ tvrdí Chris Elliot, výkonný ředitel sekce ochrany přírody WWF. Studie nese název „Vital Sites“ (Místa života) s podtitulem „Přínos přírodních chráněných oblastí lidskému zdraví“.

Odlesňování a jeho dopad na zdraví

Mezi klíčové faktory ovlivňující lidské zdraví patří podle WWF odlesňování. „Odlesňování vlastně zasahuje lidské zdraví hned dvakrát,“ tvrdí Chris Elliot. „Napomáhá šířit řadu zhoubných chorob a zároveň napomáhá ničit životní prostředí živočichů a rostlin, které mohou být v budoucnu klíčem k vyřešení chorob milionů lidí.“

Čtěte také: Česká republika: Analýza ohrožení

Zachovaná krajina může být podle WWF lidskému zdraví užitečná právě jako zdroj budoucích přírodních léčiv a taky schopností snížit dopady znečištění, toxinů a extrémních výkyvů počasí. V pralesích Bornea byla během minulého desetiletí podle WWF objevena řada stromů a keřů, které mohou být využity jako medikamenty k léčbě rakoviny, HIV a malárie. Dohromady bylo za posledních 25 let objeveno na Borneu 422 nových rostlinných druhů. Odlesňování ale pokračuje, a tak se nově objevené druhy záhy stávají druhy ohroženými vyhynutím.

„Když WWF zdůrazňuje význam biodiverzity, není to jen tím, že nás baví rozmanitost a bohatství druhů stromů nebo třeba žab. Je totiž vědecky podloženo, že tyto stromy a žáby jsou podstatné pro život pralesů, a víme, jak je zdraví pralesů nezbytné pro zdraví lidí,“ tvrdí Elliot.

Obecně zpráva hovoří o tom, že lidstvo je velmi výkonné v pěstování rostlin, které mají zřejmou využitelnost a vysokou produkční hodnotu, zároveň má ale chabé znalosti o těch, které nemají žádné nebo jen malé využití. Problémem podle WWF zůstává, že ničení lokalit přináší zároveň ztrátu potenciálně hodnotných druhů, aniž bychom je stačili objevit a testovat jejich využitelnost.

Příroda na předpis

Doporučení od praktického lékaře nebo sociálního pracovníka na aktivity v přírodě je jednou z cest, jak zmírnit úzkostné stavy a zlepšit duševní zdraví populace. Trávit čas venku v přírodě, a to na základě doporučení odborníků, by se mohlo stát součástí péče o duševní zdraví u lidí, kteří potřebují v této oblasti podporu. Je to způsob, jak prokazatelně zlepšit jejich stav, a to s relativně nízkými náklady v poměru k výsledkům.

Pilotní projekt, jenž lze velmi zjednodušeně označit jako „příroda na předpis“ (Green Social Precription), potvrdil, že konkrétní aktivity v přírodě, které cíleně doporučí praktický lékař či sociální pracovník, mají pozitivní efekt také na duševní zdraví. Tento způsob terapie již systém Národní zdravotnické služby (NHS) oficiálně doporučuje jako součást intervencí s cílem zlepšit fyzický i psychický stav pacientů a také zmírnit tlak, kterému čelí jak zdravotní, tak sociální systém v zemi.

„Naše zjištění jsou významná, protože poskytují důkazy, že toto je účinný způsob podpory duševního zdraví,“ uvedla ve zprávě profesorka Ruth Garsideová z University of Exeter, která se na studii podílela. Podle ní je však nezbytné, aby došlo k dalšímu rozvoji těchto projektů, a to napříč zdravotnickým i sociálním systémem za větší podpory vlády.

Zmiňovaná studie sledovala celkem 8 339 lidí na sedmi různých místech Anglie. Zahrnovala jak děti a mladé lidi, tak zástupce etnických menšit či lidi ze sociálně-ekonomicky znevýhodněného prostředí. Následně jim byly cíleně na základě doporučení odborného personálu, například praktického lékaře, sociálního pracovníka nebo členů týmu z center duševního zdraví, doporučeny různé aktivity spojené s pobytem v přírodě. Například zahradničení, úprava městské zeleně, činnosti spojené s ochranou přírody, sportování venku či možnost terapeutického rozhovoru v přírodě.

Výsledky byly napříč zkoumanými skupinami příznivé. Došlo ke zlepšení celkové životní pohody, pocitu štěstí i životní spokojenosti na úroveň národního průměru. Průměrné náklady na tento způsob terapie byly 507 liber na člověka, tedy asi 15 tisíc korun, což při srovnání s jinými intervencemi, například kognitivně behaviorální terapií, behaviorální aktivací či včasnými zásahy při psychózách nebo kombinovanými přístupy při léčbě deprese, je podle autorského týmu nákladově efektivní.

„Už existuje řada důkazů, které potvrzují pozitivní vliv pobytu v přírodě a outdoorových aktivit na psychické i fyzické zdraví. Pozitivně vnímá výsledky studie také Marion Steinerová, praktická lékařka, která se zapojila do projektu v Bristolu. „Spojení s přírodou je celoživotní zdroj benefitů pro duševní a tělesné zdraví. Může pomoci přerušit negativní generační dopady životních událostí. Ale mnoho z pacientů, které léčím, nemá přístup k přírodě kvůli řadě osobních, sociálních či kulturních bariér. Proto je tento projekt tak důležitý,“ vysvětlila Steinerová.

Podle ní má tento způsob cílených intervencí potenciál snížit náklady na farmakoterapii a další léčbu ze strany NHS.

Význam přírody pro děti

Hra v přírodě a s přírodním materiálem představuje skvělou možnost k celistvému rozvoji dítěte. Zapojuje všech pět smyslů: zrak, sluch, hmat, čich i chuť. Umožňuje rozvíjet nejrůznější vrozené dětské schopnosti a stránky intelektu.

Člověk jako živočišný druh strávil venku v přírodě převážnou část své historie. Tehdy jistě ani nedávalo smysl se ptát, k čemu je takový pobyt venku dobrý. Dnes stojíme na dějinné křižovatce. Poprvé v historii se z člověka stal převážně městský druh, pohybující se v převážně jím vytvořeném prostředí a trávícím podstatně více času mezi čtyřmi zdmi místností zíráním do elektronických obrazovek médií než venku přítomností v reálném přírodním světě. Poprvé v historii může vyvstat otázka, zda tento náš nový způsob existence není v rozporu s naší genetickou výbavou a zda nezačíná oslabovat naše fyzické i duševní zdraví.

Objevuje se poptávka po novém typu zkoumání a snaha probádat, co vše nám příroda a pobyt v ní přináší, aniž si to dostatečně uvědomujeme. Vznikají nové teorie a metafory popisující náš pobyt v přírodě jako tajemný vitamín G, stejně důležitý pro naše zdraví jako ostatní vitamíny. Nebo naopak vykreslující některé naše zdravotní či společenské neduhy jako poruchy osobnosti spojené s nedostatkem pobytu v přírodě.

Výzkumy a studie prokazující vliv přírody

Při zpracovávání přínosů pobytu, hry a učení se venku v přírodě na těchto webových stránkách jsme se snažili vycházet z takových studií a výzkumů, které lze považovat za kvalitní. Takové výzkumy se opírají o standardní vědecké postupy a metodologii, většina z nich ostatně byla publikována ve vědeckých časopisech a před svým zveřejněním prošla obvyklým recenzním řízením. Tyto výzkumy ve svém celku jednoznačně prokazují význam zeleně na fyzické a psychické zdraví člověka i jeho sociálně zdravé chování.

Obzvlášť důležitá je také skutečnost, že k podobným závěrům docházejí zkoumání v různých zemích a kontextech, v různých typech zeleně a u různých aktivit v ní, u různých lidí od dětí po staré lidi na sklonku života a při různých typech a šířích výzkumu.

Přese vše, co výzkum o vlivu přírody na celkové prospívání člověka prokázal, je dobré si stále připomínat hranice současného poznání. Některé možné vlivy přírody na člověka stále nejsou dostatečně zmapované. Někdy zase víme jistě, k jakému prospěšnému jevu dochází, stále však dostatečně neznáme mechanismy, co přesně, jak a proč se to děje. Výsledky výzkumů také v žádném případě nesmíme chápat absolutně. Nemůžeme si myslet, že zeleň a pobyt venku za nás vše vyřeší, že prokázané dopady nastanou hned a u každého.

Důležitost ochrany divoké přírody

15. 09. 2014 | Výprava do fantastického světa, který nám leží přímo u nohou. 08. 07. 20. 04. 2015 | Mami, můžeme se zašpinit? 16. 06. 27. 07. 14. 09. Svět dnes slaví Mezinárodní den lesů [1]. Ovšem ne každý, ať už u nás či za našimi hranicemi, má ve svém okolí přístup k přírodě a lesům. Celá řada studií zaměřených na lidské zdraví ukazují silnou vazbu mezi nedostatečným přístupem do přírody a přírodních oblastí a špatnými výsledky, které zkoumané osoby vykazovaly ve zdravotních testech. I proto je důležité, aby na části z 2,6 milionů hektarů lesů v České republice mohli lidé prožívat bezprostřední kontakt s divokou přírodou.

Ochrana a obnova přírodních lokalit, dostupnost městské zeleně i volně přístupné přírody, pobyty v přírodě jako zdravotní prevence mohou být klíčem k řešení některých problémů moderní společnosti. Divočina je nedílnou součástí zelené infrastruktury propojující zeleň ve městech i okolo nich, lesy i zvláště chráněná území.

Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divokou přírodu výhledově zdesetinásobilo ze současných 0,3 % na 3 % rozlohy Česka. Místa, kde hrají přirozené procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Místa s divokou přírodou nemusíme hledat jen v tropických pralesích či za polárním kruhem a dokonce ani v jádrových územích národních parků. Kousek divočiny se nachází v každém okrese. Lidé ji mohou najít všude tam, kde příroda měla a má dlouhodobě možnost se svobodně vyvíjet a kde je člověk jen vnímavým, tichým hostem.

Tipy, kde načerpat mentální a fyzické zdraví z přírody v blízkosti vytipovaných míst divočiny, jsou v průvodci Hnutí DUHA s názvem „Poznáváme ostrovy české divočiny“. Obsahuje dvanáct konkrétních tipů na výlety a je nabitý zajímavostmi i fotografiemi. Všechna místa, kde mohou lidé obdivovat fascinující divadlo neustálých proměn přírody, jsou navíc nedaleko větších měst a dobře dostupná veřejnou dopravou. Kromě čistě přírodovědných informací průvodce obsahuje i historické zajímavosti nebo tipy na pozoruhodné památky v okolí rezervací.

Robbie Blake, expert na ochranu přírody, Friends of the Earth Europe řekl:„Je čím dál více odborných poznatků o tom, že lidem a celým komunitám se daří pouze tehdy, pokud mají přístup k přírodě. Všichni v našem životě potřebujeme přírodu. Ta nám dává svobodu a pomáhá nám žít zdravě.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:„Mezinárodní den lesů je příležitostí k zamyšlení, jak přistupujeme k přírodě a zvláště k lesům. Je důležité propojovat jednotlivé prvky zelené infrastruktury tak, aby byly pro člověka dostupné. Mimo jiné je důležité, aby byly vymezeny velké oblasti lesů, které budou ponechány samovolnému vývoji jako prostředek pro načerpání energie a prožitků z přírody.

března 2013. Hlavním účelem je zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj a jejich ochranu. Lesy pokrývají třetinu povrchu Země. Mění se na nové silnice, nekonečné sklady a unifikované satelitní čtvrti. Zákonná ochrana půdy se stále oslabuje.[4] Friends of the Earth je mezinárodní síť ekologických organizací z 69 zemí 5 kontinentů, které sdružují více než 2 miliony členů. Hnutí DUHA je českým členem sítě.[5] Analýza podmínek na území ČR z hlediska biodiverzity a vhodnosti pro ponechání samovolnému vývoji.

Pravidelný pobyt v přírodě zlepšuje psychickou pohodu

Nejnovější studie potvrzují, že pravidelný pobyt v přírodě zlepšuje psychickou pohodu: pobyt alespoň 120 minut týdně (tzv. „lesní koupel“ nebo celkově 2 hodiny týdně) prokazatelně snižuje stresové hormony, posiluje imunitu a zlepšuje psychické zdraví obyvatel měst[2]. Dřívější výzkum ze Stanfordovy univerzity ukázal, že i velmi krátké pobyty v městské přírodě výrazně snižují riziko deprese a dalších duševních onemocnění a že největší efekt mají městské lesní porosty; studie také uvedla, že pasivní pobyt (sezení, volná procházka) může být účinnější než intenzivní fyzická aktivita a že už dvě hodiny týdně mají znatelný pozitivní dopad[1].

Vývoj poznatků tedy ukazuje konzistentní výsledky: starší studie zdůraznila účinek i krátkých pobytů a ochranný efekt pro mladé lidi, novější práce doplňuje kvantitativní doporučení (min.

Více lidí ve městech, vyšší riziko deprese či schizofrenie. 20. 10. Krátké pobyty v městské přírodě významně snižují riziko deprese a schizofrenie u lidí žijících ve městech. Článek z dubna 2024 shrnuje desítky studií včetně dánské kohorty (>900 tis.

Hormon je chemická látka vyrobená v těle, která nese zprávu z jedné buňky nebo žlázy k jiným buňkám. Dostane se do krve a ovlivní jen buňky, které mají pro něj speciální ‚receptor‘. Žláza nebo buňka uvolní hormon do krve, hormon se naváže na receptor cílové buňky a spustí řetězec reakcí uvnitř buňky. Některé hormony působí rychle (adrenalin při stresu), jiné pomalu a dlouho (růstové nebo pohlavní hormony). Hormony udržují tělo v rovnováze: řídí metabolismus, náladu, energii, růst i rozmnožování. Porucha tvorby nebo působení hormonů může způsobit nemoci (např. diabetes, poruchy štítné žlázy, problém s plodností).

Imunita je schopnost těla bránit se proti škodlivým mikroorganismům (viry, bakterie) a i proti vlastním poškozeným buňkám (např. nádorovým). Znamená to, že tělo rozpozná cizí nebo nebezpečné látky a spustí obrannou reakci. Imunita má tři obranné linie: první jsou bariéry jako kůže a sliznice, které brání vstupu mikroorganismů; druhá je rychlá nespecifická reakce (zánět, pohlcení vetřelců bílými krvinkami); třetí je specifická adaptivní odpověď, kdy lymfocyty (T a B buňky) rozpoznají konkrétní „značku“ patogenu a vyrobí protilátky a paměťové buňky pro rychlejší reakci při příštím setkání. Imunita rozhoduje, zda člověk onemocní a jak těžce. Silná a správně fungující imunita snižuje riziko infekcí, nemocí a komplikací; poruchy imunity vedou k častým infekcím nebo autoimunitním nemocem.

Biofobie - negativní emoce vůči přírodě

Příroda je zdrojem pohody a zotavení pro mnoho lidí. Výzkumy však ukazují, že roste i počet lidí, kteří zažívají negativní emoce, jako je strach, nepohodlí nebo dokonce odpor vůči přírodě. Studie publikovaná v časopise Frontiers in Ecology and the Environment shrnuje téměř 200 vědeckých článků z různých výzkumných oblastí a představuje systematický přehled. Výzkumníci také vidí známky toho, že naše vztahy se zvířaty, rostlinami a přírodou obecně se časem zhoršují.

Podle Jensena má kontakt s přírodou dobře zdokumentované zdravotní přínosy. Například snížení stresu a zlepšení školních výsledků u dětí. Studie ukazuje, že negativní emoce mohou způsobit, že lidé přicházejí o přínosy přírodních zdravotních výhod, a také přispívají k postoji a chování, které jsou v rozporu s ochranou přírody a udržitelností. Kjellberg Jensen doufá, že přehled dá biofobii jasnější pozici ve výzkumu a přispěje k řešením.

tags: #zdraví #lidí #v #přírodě #studie

Oblíbené příspěvky:

• Rakouská příroda a jezera
• Problémy a řešení ochrany přírody v Africe
• Třídění infekčního odpadu
• Složení a použití herbicidů s totálním účinkem
• Oznamovací povinnost – zanedbávání dětí