Zdravotní rizika emisí z dopravy

O výfukových plynech a jejich škodlivosti na lidské zdraví i globální klima se mluví čím dál víc, ale ruku na srdce - jak moc se vyznáme v tomto tématu? Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni.

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí.

Podle současných poznatků jsou zdravotní rizika, která vznikají v důsledku intenzivní motorové dopravy, mnohem rozmanitější a složitější, než jsme se domnívali v minulosti. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí vystavení nečistotám v ovzduší zapříčinilo v roce 2016 v zemích EU cca 400 tisíc předčasných úmrtí. I přes jisté zlepšení čistoty ovzduší v evropských zemích je trvalé znečištění, a to především v městských oblastech, stále příčinou poškozování lidského zdraví. Zpráva o kvalitě ovzduší v Evropě pro rok 2019 (Air quality in Europe - 2019) udává, že i přes jisté zlepšení čistoty ovzduší v evropských zemích je trvalé znečištění, a to především v městských oblastech, stále příčinou poškozování lidského zdraví.

Výsledky monitorování kvality ovzduší v České republice potvrzují přetrvávající význam dopravy jako hlavní příčiny znečištění ovzduší měst prachovými částicemi (PM10, PM2,5) a oxidem dusičitým (NO2).

Čtěte také: Ekologické aspekty nanotechnologií

Dopady na dětské zdraví

Znečištěné ovzduší souvisí se zvýšeným rizikem úmrtí kojenců. Znečištěné ovzduší ze silniční dopravy má škodlivé účinky na zdraví plic dětí po celou dobu života - počínaje vývojem během těhotenství, v raném dětství až po dospívání. Expozice znečištěnému vzduchu má vliv na snížení plicních funkcí dětí.

Znečištěný vzduch dopravou zvyšuje riziko vzniku astmatu dětí během předškolních let, vede i ke zvýšenému riziku vzniku alergické rýmy a ekzému. V ČR je dlouhodobý nárůst alergických onemocnění u dětí, u astmatu pozorujeme setrvalý nárůst.

Emise z dopravy a jejich složení

Emise z dopravy se liší podle typu motoru (a tudíž i paliva). Nejběžnější motory v silniční dopravě jsou motory vznětové (také naftové) a zážehové (také benzínové). Dále je podán přehled hlavních emisí podle typu motoru a jejich hlavní účinky na lidské zdraví.

UHLÍK za ideálních podmínek zoxiduje na oxid uhličitý CO2 a vodík oxiduje na vodu, čili H2O. Ale zřídka je ten proces ideální, takže místo CO2 někdy vznikne CO, tedy oxid uhelnatý. Ten se za pár dní rozloží v ovzduší, ale pokud ho, než se rozloží, vdechnete, tak se vám naváže na červené krvinky, které roznášejí kyslík po těle, a zůstává tam, protože má mnohem větší takzvanou afinitu než kyslík.

Pokud se palivo nejen nespálí, ale dojde k takzvané pyrolýze (to je něco jako vyrábění dřevěného uhlí), tak vznikne elementární uhlík - ten tvoří malé částečky sazí… Saze pod mikroskopem vypadají podobně jako sněhové vločky nebo jako takové chuchvalce sněhových vloček, mají velký aktivní povrch, samy o sobě dráždí sliznice v plících.

Čtěte také: Zdravotní rizika 3D per

Většina výfukových plynů obsahuje DUSÍK, který jen tak projde motorem. Část dusíku vytvoří oxid dusnatý čili NO, který se vytváří za vysokých teplot. Ve větším množství je pro člověka jedovatý. Z oxidu dusičitého může dále takzvanou hydrolýzou, když ho smícháte s vodou nebo i vzdušnou vlhkostí, vzniknout kyselina dusitá, případně kyselina dusičná.

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Řada PAU má mutagenní a karcinogenní účinky. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Přímé působení oxidů síry se projevuje zvýšenou korozí kovových materiálů, narušuje omítky budov, poškozuje umělecká díla a památky. Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a soustřeďuje se v suterénech nebo v přízemí domů. Radon může být jednou z hlavních příčin rakoviny plic.

CO se v plicních sklípcích váže na hemoglobin (krevní barvivo) silněji než kyslík, proto při silné koncentraci oxidu uhelnatého hrozí udušení. Nízké koncentrace CO mohou působit vážné zdravotní potíže hlavně lidem trpícím kardiovaskulárními chorobami. Dále způsobuje sníženou pracovní výkonnost a sníženou manuální zručnost. V těhotenství může expozice již malým dávkám CO způsobit nižší porodní váhu dítěte.

Čtěte také: Infekce spojené se zdravotní péčí a kvalita ovzduší

Ozón (O3) a další fotochemické oxidanty vznikají složitým řetězcem reakcí, z tzv. Vůči vlivu O3 jsou nejcitlivější ciliární buňky a buňky 1. typu, jejichž poškození a smrt vedou k proliferaci neciliárních bronchiálních a alveolárních buněk 2. typu. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí. Koncentraci převyšující 500 µg/m3 by např.

Prachové částice (PM)

PM se usazují v dýchacích cestách. Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Částice menší než 1µm jsou nejnebezpečnější, protože mohou vstupovat přímo do plicních sklípků. PM10 a menší poškozují zejména kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Mohou rovněž způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby.

Jako polétavý prach nebo prachové částice jsou obvykle označovány tuhé pevné částice unášené vzduchem s průměrem pod 10 µm. Jejich obsah v ovzduší se vyjadřuje jako hodnota PM10. Výzkumu zdravotních účinků polétavého prachu je věnována značná pozornost vědců na celém světě už po řadu desetiletí.

S jistotou není zatím možné ani stanovit, které chemické komponenty prachu jsou odpovědny za negativní účinek na zdraví člověka. Již počátkem 80. let 20. století byla na základě několika desítek lékařských studií odvozena tzv. funkce dávka-odpověď pro odhad změn úmrtnosti v závislosti na změně koncentrace prachu v ovzduší50. Toto zjištění bylo později potvrzeno dalšími výzkumy51, 52, a to i pro dětskou populaci53.

Oxidy dusíku (NOx)

Oxidy dusíku se rozkládají za spoluúčasti ultrafialového záření a podílejí se společně s oxidy síry na vzniku kyselých dešťů. Zároveň spolu s dalšími emisemi (aldehydy, ketony) a UV zářením tvoří tzv. přízemní ozón (fotochemický smog).

Pojem suma oxidů dusíku a symbol NOx se obvykle používá pro směs oxidu dusného (N2O), dusnatého (NO) a dusičitého (NO2). Oxid dusičitý (NO2) je dráždivý plyn, který vzniká při spalovacích procesech a který je částečně pohlcován hlenem dýchacích cest. V souhrnu lze konstatovat, že působení oxidu dusičitého je spojené se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační úmrtnosti.

Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko onemocnění dýchacího ústrojí v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních funkcí. Hlavním efektem NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Oxidu dusičitému jsou nejvíce vystaveni obyvatelé městských částí silně zatížených automobilovou dopravou.

Doprava a hluk

Vedle hluku patří k nejzávažnějším dopadům silniční dopravy na životní prostředí také nebezpečné látky ve výfukových plynech. Podíl automobilů na celkovém znečištění ovzduší (včetně plynů způsobujících klimatické změny) stále narůstá, a to i přes stále dokonalejší technologie snižování emisí. Zvyšují se tedy i zdravotní rizika. Jedná se zejména o emise vemi jemných prachových částic (tzv.

Prevence a řešení

Podle Radima J. Šráma je třeba modernizovat průmyslovou výrobu a způsoby vytápění a regulovat automobilovou dopravu. Je důležité nejen podporovat městskou zeleň, ale navrhnout třeba pásy zeleně kolem velkých měst. ŠRÁM: Zeleň působí jako filtr, který zachycuje část jemných prachových částic. Je tak důležitá hlavně pro zdravotní stav obyvatel, zejména dětí, a pro kvalitu prostředí.

Na školních pozemcích bychom dali přednost přírodnímu terénu a doporučujeme podporovat strategické krajinné a komunitní plánování. Je třeba modernizovat průmyslovou výrobu a způsoby vytápění, regulovat automobilovou dopravu. Nejen podporovat městskou zeleň, ale navrhnout třeba pásy zeleně kolem velkých měst.

tags: #zdravotní #rizika #emise #z #dopravy

Oblíbené příspěvky:

• Sledujte online: Boeing 747
• Srovnání ekologických vysoušečů rukou
• Dopady na klima
• Tajemství Bretaně: Příroda a legendy
• Ekologie a krajina