Zelená fasáda představuje inovativní a ekologické řešení, které propojuje moderní bydlení s přírodou. Nejen ekologie, ale i barvy a radost totiž patří k životu.
Na první pohled působí jako vizuálně přitažlivý detail, pod vrstvou rostlin se ale skrývá důmyslný nástroj, který přispívá k udržitelnějšímu městskému prostředí.
Popínavé rostliny na fasádě nejen zkrášlují exteriér domu, ale zároveň fungují jako přirozená tepelná izolace - v létě ochlazují interiér, v zimě pomáhají udržet teplo. Navíc chrání fasádu před nepříznivými vlivy počasí, jako je prudké slunce, déšť nebo mráz, čímž prodlužují její životnost. Zelená fasáda je zeď zcela nebo částečně pokrytá popínavými rostlinami. Mnoho lidí od zelené fasády odrazuje obava z náročné údržby, možného poškození fasády nebo zvýšeného výskytu hmyzu.
Aby zelená fasáda skutečně plnila všechny své funkce, je zásadní zapojit specialisty už ve fázi projektování. Je třeba řešit druh rostlin, závlahový systém, statiku nosné konstrukce i přístupnost pro údržbu. Architektům se tím otevírá zcela nová dimenze práce s hmotou, barvou i sezónní proměnlivostí. Přidáním zelené fasády už nyní do projektu, získají projektanti a architekti náskok před regulacemi, které teprve přijdou.
Zelená fasáda je klasické řešení, kdy je zeď domu pokrytá popínavými rostlinami. Ty se mohou na fasádě uchytit buď samy (například břečťan nebo přísavník), nebo jim lze pomoci lanky, trelážemi či mřížovými systémy. Kořeny rostlin jsou zakořeněny přímo v půdě u základů domu nebo v květináčích, které lze umístit například na terasu či balkon. Zálivka je přirozená - rostliny získávají vláhu ze srážek, případně je lze snadno zalévat konví nebo hadicí. Zelená fasáda je cenově dostupná, nenáročná na instalaci a vyžaduje jen minimální údržbu.
Čtěte také: Funkční řešení pro budovy
Zelená (vegetační) stěna, známá také jako vertikální zahrada, představuje sofistikovanější variantu zeleného opláštění budov. Tento koncept vznikl v 70. letech 20. století díky francouzskému botanikovi Patricku Blancovi, který vyvinul speciální systém nástěnných modulů umožňujících pěstování rostlin bez nutnosti klasické zemní půdy. Kořeny jednotlivých rostlin jsou zasazeny do speciálních kapes nebo substrátových panelů, které jsou upevněny na nosnou konstrukci stěny. Oproti zelené fasádě je zelená stěna finančně náročnější, vyžaduje precizní instalaci a pravidelnou údržbu, včetně kontroly zavlažovacího systému a doplňování živin.
Urbanizované oblasti se stále více potýkají s negativními důsledky klimatických změn - vlny veder, přehřívání ulic, znečištění ovzduší a nízkou schopností zadržovat vodu v místě dopadu. Právě proto se v moderním městském plánování začínají čím dál častěji objevovat zelené střechy. Tento praktický, estetický a ekologický prvek pomáhá přirozeně ochlazovat prostředí a zmírňovat efekt tepelných ostrovů. Další výhodou je nepřetěžování dešťové kanalizace a čističek vod.
Zelená střecha, označovaná také jako vegetační střecha, je typ střechy, která je zcela nebo částečně pokrytá vegetačním souvrstvím - tedy vrstvou substrátu a vysazenou vegetací, a to od klasického travního porostu, až po bohaté zahrady se stromy, keři a květinami. Extenzivní zelené střechy - mají nízkou vrstvu substrátu a vyžadují minimální údržbu. Nejčastěji jsou osázeny rozchodníky (často ve formě předpěstovaných tzv. rozchodníkových koberců), případně mechy a některými druhy suchomilných trvalek.
Zelené střechy už dávno nejsou jen módním trendem - stávají se standardem moderního bydlení, které myslí na budoucnost. Výhody zelených střech jsou nesporné.
„Chci bydlet v přírodě, ale nechci ji ničit.“ Přesně tenhle problém dnes řeší čím dál víc lidí. Ekologie není jen trend, je to nutnost.
Čtěte také: Důležitost zelených koleček
Ekologické bydlení by se dalo charakterizovat snahou co nejvíce zmírnit negativní dopady stavby i provozu domu na životní prostředí. Do toho spadá využívání přírodních zdrojů, používání recyklovatelných materiálů nebo snižování spotřeby vody, jejíž zásoby nejsou neomezené.
Podle naší legislativy se tomuto trendu musí od roku 2020 přizpůsobovat i všichni ti, kteří se rozhodnou stavět nový dům. Pokud do této skupiny spadáte i vy, mějte na mysli, že stavební povolení dostanete pouze tehdy, když bude dům odpovídat energetické náročnosti třídy A nebo B. V praxi to znamená kvalitní zateplení a využívání alternativních zdrojů vytápění.
Ekologie jde dnes ruku v ruce s chytrými technologiemi. Právě díky nim můžeme regulovat množství tepelných ztrát, zabezpečit dům a šetřit nebo ještě lépe vyrábět elektrickou energii. O pasivních domech a inteligentních domácnostech už se nějakou dobu mluví, ale až nyní nabývají tyto pojmy na důležitosti.
Hitem posledních let je nepochybně zelená domácnost. Stále více lidí podporuje třídění odpadu a necelých 90 % domácností se snaží šetřit elektřinou, plynem i vodou. Trendem posledních let se stala právě zelená domácnost a technologie či zařízení, které tento koncept podpoří.
Velký boom aktuálně zažívají solární panely. První z těchto aspektů je nepochybně velká úspora energie. Panel si jednoduše poradí s přeměnou slunečního záření na elektřinu, což domácnostem zajistí nejen slušný zdroj energie, ale také menší závislost na externích dodavatelích.
Čtěte také: Zelený Odpadkový Koš Heidrun
Jejich využití se odvíjí od zdroje energie, ze kterého teplo berou - může jít například o zemi, vzduch či vodu, kterou čerpadla efektivně přemění na energii. Na rozdíl od dalších tepelných zdrojů jako je elektřina nebo plyn, ušetří tepelné čerpadlo více než polovinu nákladů na vytápění.
Klasické žárovky? Ty jsou v eko domácnosti už dávno tabu. Čím dál více se naopak rozmáhají LED úsporné žárovky, které lze namontovat do jakýchkoliv typů osvětlení. Pokud však vlastníte výše zmíněné solární panely, můžete si jednoduše vytvořit energeticky soběstačné osvětlení.
Ekologická a ekonomická domácnost se nemusí nutně vylučovat - pravdou je, že v mnoha případech tvoří harmonické duo, které se skvěle doplňuje.
tags: #zelená #ekologie #dům #trendy