Zelená kolečka ekologie: Co to je a proč je to důležité?

V posledních letech se stále více mluví o ekologii a ochraně životního prostředí. Jedním z témat, které se v této souvislosti objevuje, jsou takzvaná "zelená kolečka". Co se za tímto pojmem skrývá a proč je to důležité?

Ekosystémové služby podzemních vod

Studium organismů podzemních vod je poměrně opomíjenou oblastí zájmu i v České republice. Živočišstvo podzemních vod se přitom živí mikroorganismy a přispívá tak k čištění podzemních vod od organických látek, čímž plní zásadní ekosystémové služby. Přítomnost těchto živočichů ve zvodnělých hydrogeologických vrstvách má velký význam pro tvorbu jakostní pitné vody.

Za zakladatele moderní ekologie podzemních vod je považován prof. František Vejdovský. Mezi nejvýznamnější objevy prof. Vejdovského patří popsání rodu korýšů bezkrunýřek (Bathynella) z pražských studní. Zástupci tohoto rodu jsou dnes známi z oblastí po celém světě a zahrnují téměř výlučně podzemní druhy, z nichž jsou některé využívány jako citlivé ekologické indikátory.

Ekosystémy podzemních vod jsou charakterizovány relativní stabilitou. Teplotní změny a všechny ostatní vlivy z povrchu jsou s rostoucí hloubkou a vzdáleností od povrchu postupně tlumeny. Avšak dlouhodobé změny klimatu na povrchu země se promítají i pod její povrch, a může tak dojít ke změnám diverzity a struktury potravní sítě podzemních vod, chování živočichů a následně ekosystémových služeb. Těmito službami zde uvažujeme čištění vody přinášející užitek lidské společnosti, na které má pozitivní vliv aktivita zkoumaných podzemních bezobratlých živočichů.

Mezi organismy podzemních vod, které obývají porézní a popraskané horniny kolektorů, patří bakterie, archea, houby, prvoci a živočichové, jako jsou hlístice, máloštětinatci, mnohoštětinatci, želvušky, roztoči a korýši (převážně různonožci, klanonožci a stejnonožci - zejména beruškovití). Rostliny a další organismy, které vyžadují energii ze slunečního záření, v podpovrchových systémech nežijí.

Čtěte také: Funkční řešení pro budovy

Důležitější než druhová či tvarová rozmanitost, biogeografické rozšíření či schopnost přežít v omezeném prostředí je příspěvek organismů podzemních vod k samočisticí funkci vod. Tyto organismy tak poskytují zásadní ekosystémové služby tím, že rozkládají organickou kontaminaci a udržují volnou pórovitou strukturu vodonosných vrstev.

Česká republika zabezpečuje zhruba 48 % pitné vody přímo z podzemních vod a 52 % z toků a nádrží. Kvalita podzemní vody není dána pouze kvalitou infiltrující vody, hydrogeologickým prostředím a podnebím, ale také ekosystémovými službami živočichů. Podmínky, za nichž ekosystém podzemních vod poskytuje ekosystémové samočisticí služby, doposud nejsou dopodrobna známy.

Stejně jako opylení hmyzem (klíčové pro většinu produkce ovoce a zeleniny) je i tato ekosystémová služba obvykle považována za samozřejmost. Ovšem stejně jako opylení, přirozené samočištění podzemní vody je ohroženo změnou klimatu a zvyšující se kontaminací rozličnými látkami.

Hlavním zdrojem energie pro organismy podzemních vod je rozkládaná půdní organická hmota. Živočichové jejich konzumací omlazují mikrobiální společenstvo a tím podporují bakteriální přeměny. To zvyšuje celkový rozkladný potenciál zvodnělé vrstvy.

Cílem je odpovědět na otázku, jakou strukturu potravních sítí můžeme očekávat za různých podmínek prostředí a které ekosystémové služby budou probíhat za různých okolností. Řešení těchto otázek vyžaduje komplexní pojetí zahrnující také studium mikrobiálních společenstev, trofických úrovní, požíracích schopností živočichů, parametrů prostředí a mnohých dalších ukazatelů.

Čtěte také: Zelený Odpadkový Koš Heidrun

Rozpuštěný kyslík, uhlík a živiny jsou obvykle limitujícími faktory pro mikroorganismy, a tak nepřímo omezují rovněž živočichy, kteří se jimi živí. V jižním Německu Griebler a jeho spolupracovníci zjistili statisticky průkazné pozitivní vztahy mezi početností fauny a koncentracemi rozpuštěného organického uhlíku (DOC) ve zvodnělých vrstvách.

Proto jsme si stanovili následující hypotézy: 1) vzorky společenstev podzemních bezobratlých živočichů se kvantitativně i kvalitativně liší v závislosti na použité metodě odlovu, tedy sítě nebo pumpy, 2) zásadní rozdíl mezi živočichy v mělkých (převážně kvartérních) a hlubokých vrtech, 3) nárůst četnosti jejich početnosti s koncentrací DOC, 4) nárůst celkové i relativní početnosti s koncentrací rozpuštěného kyslíku, 5) nárůst celkové i relativní početnosti s rostoucími koncentracemi dusičnanů, amonných iontů a fosforečnanů, ale malý nebo žádný vliv kolísání pH.

Vzorky podzemních vod byly odebrány v jižních Čechách a v okolí Sokolova ve vrtech sledovaných v rámci státní pozorovací sítě jakosti podzemních vod ČHMÚ. Během sledování ČHMÚ na podzim 2019 a na jaře 2020 byly odebrány vzorky živočichů ponořením úzké planktonní sítě na dno či do určité hloubky, následně byla síť 10x vyzvednuta na délku paže k promísení vody, a tažením k povrchu docházelo k filtraci vody.

Kromě odběru vzorků planktonní sítí přímo z vrtu byly odebrány i vzorky při čerpání vody čerpadly. Objem 10 až 50 litrů vody byl filtrován přes stejnou planktonní síť jako ve výše popsaném vzorkování.

Tab. 1. Standardizovaná početnost živočichů (jedinci/100 l) rozdělených na vyšší taxonomické úrovně zjištěných v jednotlivých vrtech.

Čtěte také: Málkov: Odpadové hospodářství

Třídění odpadu a systémy "Door to door"

Mnoho obcí a měst přistupuje k zavádění intenzivního třídění odpadů přímo od domácností tzv. „Door to door“ systému. Domácnosti tak obdrží od obce barevné nádoby domů na tříděné složky odpadů.

Do intenzivního třídění odpadů nás nutí předpisy EU, nová legislativa a také stav našeho životního prostředí. V neposlední řadě, odpadové hospodářství má vliv i na naše peněženky.

Dle nového zákona mají obce v roce 2025 mít povinnost třídění komunálních odpadů na obci 60 % a v roce 2030 již 65 %. Bohužel takto vysokých hodnot vytříděnosti s pár sběrnými místy na obcích lze jen těžko dosáhnout. Dále směsný komunální odpad bude tou nejdražší složkou. Už teď se zvyšují poplatky za skládkování, zdražila i cena likvidace odpadu na spalovně. Nezbývá tedy než zodpovědně třídit odpady.

Vedení obcí by mělo občanům intenzivnější třídění umožnit přes nové systémy svozů kdy se zavádějí barevné nádoby k domům a upraví se frekvence svozů. Stát by zase měl rychle podpořit nové technologie na zpracování a recyklaci těchto vytříděných složek.

Mnohem lepší způsob, jak motivovat občany ke třídění opadů je udělat jim tuto činnost co nejjednodušší a nejpohodlnější, a to lze právě za pomocí barevných nádob u každého domu.

Díky zvýšenému třídění plastů, papíru i skla, pak obec dostává i lepší odměny za třídění od autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s., která sice hradí jen obalovou složku (tedy ne úplně všechny vytříděné materiály), ale i to je významná finanční pomoc obcím.

Pokud nebude obec reagovat na novou legislativu a lidé budou lpět jen na svozu směsného komunálního odpadu, kdy do popelnice nahází vše a nemusí nad tím příliš přemýšlet, tak mohou počítat v budoucnu s nejvyššími poplatky, které určuje zákon (dnes je to 1200,-Kč/občan/rok).

Některé z obcí již systém intenzivního třídění od domu zavedený mají, a i v místech s řadovou zástavbou, kde nejsou jen předzahrádky a každý domeček má do ulice jen dveře a jedno okno se podařilo občanům najít vhodné umístění pro další popelnice.

Kdy dostaneme nádoby domů a jak bude probíhat distribuce? Nádoby budou podle požadavků každé obce přivezeny přímo do obce. Vaše obec pak zajistí zkompletování jednotlivých sad barevných nádob a včas sdělí svým občanům, jak bude probíhat distribuce do domácností. Většinou obec určí výdejní dny, kdy si občané ve stanoveném čase přijdou nádoby vyzvednout, nebo je obecní zaměstnanci budou rozvážet přímo k domům.

Na svoz v novém systému plánuje velká část obcí přejít od 1. dubna 2022. Ovšem doba je značně nejistá, obec Vás bude včas informovat, kdyby se termín prodloužil.

Občané obdrží kalendáře svozu, kde budou barevně vyznačené konkrétní dny svozů papíru (modrá barva), plastů (žlutá), směsného odpadu (fialová) a bioodpadu (hnědá).

Jednoduše řečeno, doba si to žádá zcela jasně a jde o nejjednodušší způsob, jak snížit objem směsného komunálního odpadu o polovinu a zásadně zvýšit množství tříděné složky.

Ekologické katastrofy a soudní řízení

Pokud jste se vloni nebo předloni v létě koupali v moři v Itálii, ale třeba i v jižní Francii nebo na Maltě, možná jste v písku na pláži narazili na malá kolečka z bílého plastu o průměru asi 4 centimetry. Zpočátku si ekologové a úřady lámali hlavu, co by to vlastně mohlo být. Po několika týdnech pátrání se ukázalo, že se jedná o miliony filtrů, které do moře v roce 2018 vypustila čistírna odpadních vod v Paestu poblíž Neapole.

Od té doby se dobrovolníkům z okolí znečištěných pláží podařilo posbírat asi 250 tisíc těchto filtrů, ale to je jen zlomek ze stovky milionů, které se rozptýlily po západním Středomoří a teď se ve vodě postupně rozkládají na mikročástečky plastů a bohužel slouží za potravu rybám a mořským želvám.

Přesně tři roky po této závažné nehodě bylo v jihoitalském Salernu zahájeno soudní řízení o ekologické katastrofě. Před soudem stanulo osm odpovědných pracovníků města Paestum a firmy Veolia, která řídí čističku zodpovědnou za zamoření Tyrhénského moře.

Jedná se o vůbec první soudní proces v Itálii, který se zabývá znečištěním moře plastovými odpady. Umožnil ho poměrně nový zákon o trestných činech spojených s ekologií, který parlament přijal teprve v roce 2015 po dlouhém úsilí ochránců životního prostředí. V případě čističky se jedná o trestný čin ekologické katastrofy a spoluviny na znečištění. Obžalovaným za něj hrozí trest odnětí svobody na pět až patnáct let.

Na druhou stranu je ale povzbudivé vidět, že Itálie k ekologickým deliktům už nepřihlíží nečinně.

Nová opatření a ministerstvo ekologické transformace v Itálii

Nová opatření spojená s ochranou životního prostředí se v posledních letech množí. Itálie byla například první zemí na světě, která vloni zavedla změnu klimatu a udržitelný rozvoj jako povinné předměty ve školním programu.

Covidová pandemie přinesla Itálii vedle ekonomické krize také 209 miliard eur z Evropské unie, určených na obnovu země. Alespoň 37 procent z tohoto balíku bylo vyčleněno právě na ekologii. O využití těchto peněz se má postarat zbrusu nové ministerstvo ekologické transformace, které po nástupu do funkce vytvořil nový premiér Mario Draghi. Měla by inovovat veškeré přístupy k výrobě, spotřebě a celkovému životnímu stylu v zemi.

tags: #zelená #kolečka #ekologie #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Plogging a životní prostředí
• 1280x1024 tapety příroda
• Rizika znečištění nanočásticemi
• Správné třídění odpadu v ČR
• Obnovitelné zdroje v Německu – garantované ceny