Zelené střechy představují moderní přístup k využití střešních ploch, který spojuje estetiku, ekologii a funkčnost. Nabízejí nejen efektivní zadržování dešťové vody, ale také podporují biodiverzitu, snižují energetickou náročnost budov a umožňují i pěstování rostlin. Trendem posledních let je návrat zeleně do měst, která trpí vysokou mírou zastavění, a tím i nedostatkem zelených ploch a zeleně obecně.
Investoři se mohou rozhodnout pro výstavbu dvou typů zelených střech: extenzivní a intenzivní. Liší se od sebe zejména skladbou a následnou údržbou.
Retenční zelené střechy jsou určené převážně k zadržování maximálního množství srážkové vody a zpomalení odtoku do kanalizace. Při snaze dosáhnout maximální hydroakumulační schopnosti vegetačního souvrství je nutné si uvědomit, že velká retenční schopnost může být pro rostliny extenzivní zelené střechy hodně problematická až zničující. Správně provedené extenzivní vegetační souvrství zůstává během zimy sice stále vlhké, ale zároveň je dostatečně porézní. Ponechává si pouze tolik vláhy, aby kořeny rostlin neuhnívaly. Vyšší retence vody u extenzivní zelené střechy je tedy spojená s rizikem zaplevelení a zvýšenými nároky na údržbu při častějším odstraňování plevele.
Vhodným řešením retenční zelené střechy může být její kombinace, respektive rozšíření na střešní kořenovou čistírnu šedé vody. V takovém případě se zde uplatní mokřadní rostliny, které dostatek nebo i nadbytek vláhy a živin uvítají. Přečištěnou šedou vodu je pak možné jímat a dále využít, např. pro závlahu jiných ploch, ať už na střechách nebo v okolí budovy.
Zelené střechy podporující biodiverzitu jsou navrhované s důrazem na velkou rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Na střechách je možné vytvořit náhradní plochy zeleně s proměnlivou vrstvou substrátu a různorodou vegetací, což vytváří příznivé prostředí pro životní cyklus mnoha druhů rostlin, živočichů a často i vzácných bezobratlých. Při využití dalších přírodních prvků, například kamenitých polí nebo navršených hromádek kamení, tlejícího dřeva, slámy nebo ponecháním neposečené vegetace s odkvetlými stonky a semeny, lze vytvořit dobré podmínky pro život, přezimování i rozmnožování hmyzu a ptáků, podobné jako na jejich přirozených stanovištích.
Čtěte také: Zelený Odpadkový Koš Heidrun
Zelené střechy tak mohou významně přispět ke zvýšení biodiverzity a na rozdíl od mnoha ohrožených stanovišť na rostlém terénu poskytují živočichům často skutečně nerušené a bezpečné útočiště.
Pokud se investor chce chovat ekologicky i ekonomicky, nemusí si nutně vybrat buď zelenou střechu, nebo fotovoltaické panely. Oba přístupy k využití střechy lze výhodně kombinovat, čímž je možné docílit ještě větších přínosů, než kdyby byly technologie použity zvlášť. Pro biosolární zelené střechy přichází v úvahu pouze nízká vegetace extenzivního typu. Malá výška vegetace je důležitá proto, aby rostliny nezastiňovaly spodní část panelů. Na jedné střeše tak při kombinaci s fotovoltaikou mohou vzniknout odlišná stanoviště nejen pro rostliny, ale i pro hmyz a živočichy. Technika tedy může v tomto případě prospět i biodiverzitě.
Zelené střechy je možné využít k rostlinné, zahradnické nebo zemědělské výrobě, soukromé nebo komerční. Představují možnost pěstování plodin v hustě zastavěném městském prostředí. Pěstební zelené střechy představují velký potenciál zejména pro školy či sousedské komunity a sociální zařízení. Střešní farmy se hodí i pro střechy supermarketů či restaurací a hotelů, které tak mohou využít čerstvých plodin z vlastní produkce. Na pěstební zelené střeše, stejně tak jako na intenzivní střešní zahradě, je vždy také nutné pamatovat na dostatečné množství vody pro zavlažování a mít k dispozici vhodný zdroj.
Vegetační střechy přinášejí řadu výhod, které se projevují jak v ekologické, tak i v ekonomické a sociální oblasti.
Zelené střechy se začínají prosazovat nejen u novostaveb rodinných a bytových domů, ale stále častěji také při jejich renovaci. Dodatečně lze ozelenit lze jak ploché, tak šikmé střechy. Záleží na konstrukci a statice domu. Klíčová je schopnost střechy unést dodatečné zatížení budovy.
Čtěte také: Málkov: Odpadové hospodářství
Na výstavbu zelené střechy není obyčejně stavební povolení potřeba, protože veškerá vegetační souvrství se na střechu pouze pokládají. Pokud by se ale muselo zasahovat do nosné konstrukce, tak se investor bez potřebných povolení neobejde.
Vegetační střechy jsou funkčním řešením, které v České republice odborníci umí nejen vyprojektovat, ale i kvalitně zrealizovat a o střechy zodpovědně pečovat. V roce 2020 byla vyhlášena odbornou sekcí Zelené střechy pod Svazem zakládání a údržby zeleně již posedmé soutěž Zelená střecha roku. Ta si klade za cíl seznámit veřejnost s možností ozeleňování střech veškerých objektů jako součástí trvale udržitelné výstavby a ochrany životního prostředí.
Převážnou většinu soutěžních děl představovaly administrativní budovy, kde ozeleněné střechy a terasy slouží všem, kteří v budovách pracují: k odpočinku, k pracovním jednáním i společenským setkáním. Je to důkaz, že investoři a nájemci si dobře uvědomují nutnost nabídnout nájemníkům víc než jenom dokonale zařízené kanceláře.
Výhru v soutěži v roce 2018 získala velmi zajímavá vegetační střecha, která byla vytvořena v Praze 8 na Ville Sophia. Extenzivní nepochozí ozelenění rozchodníky vzniklo ve spolupráci Ing. arch. Lucie Roubalové, DiS., s firmou ACRE, spol. s r. o. Vítězný objekt disponuje moderní skladbou vegetačního souvrství rozkládajícího se přibližně na 260 metrech čtverečních. Izolace střechy je tvořena měkčeným PVC s atestem proti prorůstání kořínků. Jako ochranná vrstva je použita 2x geotextilie 300 g/m2. Hydroakumulační, drenážní a vegetační vrstva je složena z desek ISOVER FLORA (50 + 50 mm skládaných na vazbu). Vegetační vrstva byla založena pokládkou rozchodníkového koberce na tlející podložce, do kterého byly vysazeny modřence a následně dosety kostřavy a hadinec obecný. Střecha nemusela být nikdy díky aplikaci hydrofilní minerální vlny dodatečně zalévána.
LEED a BREEAM jsou dva nejrozšířenější globální systémy environmentální certifikace budov. LEED® (Leadership in Energy and Environmental Design) je mezinárodně uznávaný standard v oblasti navrhování a výstavby environmentálně šetrných a udržitelných budov. BREEAM® (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) je standard nejlepších postupů v oblasti navrhování budov s důrazem na trvalou udržitelnost výstavby.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Mezi hlavní bariéry patří neznalost problematiky, obavy investorů z nákladů a údržby, nedostatečná osvěta a chybějící legislativní podpora. Důležitá je podpora biodiverzity, znalost materiálů a technologií, a také vzdělávání v oblasti environmentální kultury.
Obliba takzvaných vegetačních střech v Česku přitom rok od roku roste, už ale zdaleka nejde jen o trendy záležitost. Takzvané zelené vegetační střechy jsou totiž funkční, neboť přispívají k ochlazení domu a vytvářejí příjemné mikroklima hlavně ve městech, kde nahrazují chybějící zeleň.
Za rostoucí popularitou zelených střech stojí kromě nepopiratelných výhod také možnost získat na jejich realizaci příspěvek od státu.
Pokud si pořídíte takovou střešní zahradu, můžete si dopřávat klidný odpočinek bez ruchu velkoměsta, protože zelené střechy dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je minimálně 6 dB, což je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí. K odhlučnění u zelené střechy přispívá výraznou měrou substrát, ovšem každá střecha unese jinak silnou vrstvu.
Odtok dešťové vody z běžné betonové střechy s hydroizolací se pohybuje mezi 95-100 %, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na 50 %. Existují ale i typy zelených střech, které umí odtok vody snížit na pouhých 5 %. Ve městech tato zbytečně odtékající voda značně zatěžuje systém tamní kanalizace. Dešťovou vodu ze střech můžete využít v domě na splachování, údržbu a úklid i na zalévání.
tags: #zelená #střecha #isover #ekologie