Železniční doprava a její vliv na životní prostředí

18.03.2026

Dnešní svět je v pohybu nesrovnatelně víc, než kdy dřív, a to má své následky. Každá cesta totiž za sebou nechává uhlíkovou stopu. Čím vyšší stopa je, tím víc zatěžuje emisemi CO2 životní prostředí a přispívá k oteplování Země. Zatímco si užíváte klidnou jízdu, my za vás myslíme na ekologii. Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Pro téměř polovinu států světa platí, že největší podíl na emisích skleníkových plynů, které jsou spojeny s výrobou energie, má právě sektor dopravy.

Železniční doprava vypouští z celého sektoru nejméně emisí do ovzduší a bude tak mít zásadní roli ve snaze dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu, shodují se odborníci. Propojením soukromého a veřejného sektoru může evropský železniční průmysl vyvinout technologie, které mu umožní do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Železnice by se podle Vopálenské měla stát základem všech národních dopravních strategií s důrazem na ekologii a udržitelnost.

V protikladu k stále rostoucím emisím obecně z dopravy se emise železničního sektoru v posledních třech desetiletích významně snížily a tento trend pokračuje i nadále. Přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici bude vyžadovat postupnou změnu investic do kapacity železniční infrastruktury, a to jak rozšířením sítě, tak digitalizací či implementací evropského systému řízení provozu (ERTMS), upozornila Vopálenská. Železniční průmysl podle ní nabízí i řešení pro městskou dopravu s nízkými nebo dokonce nulovými emisemi oxidu uhličitého.

Podle dat Eurostatu měla v roce 2018 největší podíl na emisích oxidu uhličitého silniční doprava, a to 72 %. Železniční dosahuje 0,5 % a to v emisích z dieselových vlaků.

Evropská unie a podpora železniční dopravy

Evropská unie klade velký důraz na dekarbonizaci a klimatickou neutralitu a tím pádem klade větší důraz na železniční dopravu. Zdroje přidělené na rozvoj železnice v následujícím víceletém finančním rámci EU budou hrát klíčovou roli při zajištění, aby dopravní systém jako celek podporoval hospodářské oživení a růst EU. Zásadní pro rozvoj bezemisní železniční dopravy je rozvoj infrastruktury, přesněji řečeno elektrizace tratí. V ČR je zatím elektrifikována přibližně třetina tratí, uvedl výkonný ředitel Svazu osobních železničních dopravců ČR Petr Moravec.

Čtěte také: Studie o dopravě a ovzduší

Modernizace železniční dopravy v České republice

Ministerstvo životního prostředí schválilo jedenáct projektů, které modernizují regionální železniční dopravu v osmi krajích a v Praze. Podporu získaly kraje Plzeňský, Moravskoslezský, Zlínský, Ústecký, Jihočeský, Vysočina, Královéhradecký, Pardubický a hlavní město Praha. Peníze půjdou na pořízení moderních elektrických, bateriových a vodíkových vlaků, které nahradí zastaralé dieselové soupravy.

„Ekologická železnice je investicí do čistšího ovzduší i komfortnější dopravy,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík. Podpora pochází z výnosů systému obchodování s emisemi EU a má posílit roli železnice jako páteře udržitelné dopravy.

Do první výzvy se přihlásilo sedmnáct projektů s celkovou žádostí o 26,5 miliardy korun. Jedenáct nejlépe hodnocených nyní postupuje k realizaci, zbylé projekty zůstávají v zásobníku pro případ, že se uvolní prostředky.

Kraje musí do konce roku 2026 uzavřít smlouvy s dopravci na provoz nových vlaků. Na podporu ekologické železniční dopravy vyhradilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) v Modernizačním fondu 15 miliard korun. Peníze budou na výměnu starých dieselových vlaků za moderní soupravy s elektrickým, bateriovým či vodíkovým pohonem. Žadatelé mohou podle úřadu získat až 70 procent podpory na výměnu naftových vlaků, u starších elektrických vozidel dosáhne podpora 40 procent. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) zdůraznil, že nová opatření přispějí ke snižování emisí oxidu uhličitého a zlepšení životního prostředí. Modernizace je podle ministra dopravy Martina Kupka (ODS) klíčem k atraktivnější a konkurenceschopnější železniční dopravě.

Peněžní podpora se zaměřuje především na regionální dopravce a objednatele veřejných služeb, například kraje a hlavní město Prahu. Kromě výměny dieselových souprav je možná i modernizace elektrických vlaků. Žadatelé musí v první fázi výzvy předložit projektové záměry, které budou hodnoceny na základě energetických úspor. Úspěšní uchazeči z prvního kola mohou následně požádat o podporu.

Čtěte také: Životní prostředí a letecká doprava

Modernizační fond dlouhodobě podporuje přechod k bezemisní ekonomice. Od svého vzniku v Česku rozdělil přes 111 miliard korun na projekty zaměřené na snížení spotřeby energie, obnovitelné zdroje a modernizaci infrastruktury. Kromě železniční dopravy plánuje MŽP investovat dalších 7,3 miliardy korun do snižování negativních vlivů na životní prostředí v případě městské hromadné dopravy.

Vysokorychlostní tratě a jejich dopad na životní prostředí

Vysokorychlostní trať Moravská brána udělala zásadní krok vpřed. Dozvěděli jsme se, že Ministerstvo životního prostředí jí po důkladném posouzení dalo zelenou. Znamená to jediné - moderní železnice, která umí konkurovat autům i letadlům, už není jen na papíře. Zatím jde „jen“ o úsek z Prosenic do Ostravy-Svinova, ale i tak je to revolučních 63 kilometrů.

Ministerstvo životního prostředí vydáním historicky prvního závazného stanoviska pro vysokorychlostní železnici dokončilo odborně náročný proces hodnocení vlivů na životní prostředí. Ten například prokázal, že provoz na plánovaných úsecích trati nezpůsobí překračování platných hlukových limitů. Závěr tedy je, že dopady na životní prostředí a veřejné zdraví jsou akceptovatelné. Vedle ekologických přínosů, jako je až sedminásobně nižší spotřeba energie oproti autům, nabídne VRT i zásadní úsporu času. Kladné stanovisko EIA pro vysokorychlostní tratě představuje významný milník. Je důkazem, že je projekt připravován profesionálně a v rámci nejvyšších kvalitativních standardů. Zásadní je i forma financování - trať má vzniknout v režimu PPP, tedy ve spolupráci státu a soukromého sektoru. Pokud se tento model osvědčí, může se stát standardem i pro další železniční megaprojekty. Schválení EIA nás posouvá do další fáze projektu vysokorychlostní tratě, která výrazně zvýší kapacitu železniční infrastruktury na Moravě.

Multimodální doprava a její význam

Jedním z trendů v dopravě je multimodální doprava, propojení různých druhů přepravy do jednoho funkčního systému. Města na tento trend reagují výstavbou nových dopravních terminálů, které se stávají klíčovými uzly a umožňují plynulý přechod mezi jednotlivými druhy dopravy. Na dopravní terminály cílí také evropské fondy. Téma dopravy je v IROP stálicí a jednou z hlavních oblastí, kam míří peníze z Evropské unie. Podpora z IROP směřuje do prioritních úseků krajských silnic a do udržitelné dopravy.

Terminály regionální a příměstské autobusové dopravy se přibližují k vlakovým nádražím, zahrnují MHD, u přestupních uzlů vnikají nová parkovací místa ve vzdálenosti, kdy se osádce osobního automobilu vyplatí auto v daném místě ponechat a pohodlně dojít k nástupišti, na něm na ně čeká srozumitelná informace o odjezdech v podobě chytrých označníků. Dopravní terminály jsou podporovány napříč republikou.

Čtěte také: Letecká doprava a kvalita bydlení

Emise z dopravy a jejich dopad na životní prostředí

Doprava má v Česku zásadní vliv na kvalitu ovzduší, zejména ve městech a podél hlavních dopravních tahů. Největším zdrojem emisí znečišťujících látek z dopravy je dlouhodobě silniční doprava a v rámci ní individuální automobilová doprava. Situace se navíc nelepší.

Doprava je velmi náročná na prostor a na spotřebu energie. Spotřebuje polovinu veškeré vytěžené ropy. Při jejím spalování vzniká oxid uhličitý, který významně přispívá ke globálnímu oteplování. Doprava zamořuje ovzduší také oxidem uhelnatým, oxidy dusíku, rakovinotvornými polycyklickými aromatickými uhlovodíky a prachem. Moderní katalyzátory sice snižují množství emisí, ale pouze u zahřátého motoru. Pokud automobil urazí cestu kratší než asi 4 km, nepracuje katalyzátor tak, jak by měl. Z hlediska životního prostředí je nejšetrnější chůze, jízdní kolo nebo hromadná doprava.

Pokud není možné se letecké dopravě vyhnout, je možné alespoň kompenzovat uhlíkovou stopu, kterou cesta letadlem vyprodukuje. K výpočtu uhlíkovou stopy, kterou cesta vyprodukuje, poslouží kalkulačka uhlíkové stopy. V případě, že nutně potřebujete použít automobil, šetrnější alternativou se budou v souvislosti s rostoucím využíváním obnovitelných zdrojů elektřiny stále více stávat dopravní prostředky využívající elektřinu či zemní plyn (výhledově s rostoucím podílem bioplynu).

Srovnání emisí různých druhů dopravy

Nejnovější výroční zpráva o dopravě a životním prostředí (tzv. zpráva TERM) za rok 2020 se zabývá posouzením hodnoty železniční a letecké dopravy v rámci úsilí o realizaci Zelené dohody pro Evropu. Jedním z cílů této dohody je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů z dopravy v porovnání s rokem 1990 o 90 %. K dosažení tohoto cíle může významně přispět přechod k udržitelnější dopravě.

V roce 2018 se doprava na emisích skleníkových plynů v EU podílela 25 %. Emise z tohoto odvětví pocházejí především ze silniční dopravy (72 %), zatímco námořní doprava se na emisích z dopravy podílí 14 %, letecká doprava 13 % a železniční doprava 0,4 % (emise pouze z dieselových vlaků). Tato data vedle emisí, které přímo přispívají ke globálnímu oteplování a znečišťování ovzduší, zohledňují také emise, k nimž dochází při výrobě, přenosu a distribuci energie využívané vlaky a letadly.

Zpráva se zaměřuje zvláště na dopady železniční a letecké dopravy, které se podílejí na evropské osobní dopravě značnou měrou. Z posouzení vyplývá, že nejlepším a z hlediska životního prostředí nejšetrnějším způsobem dopravy je kromě chůze nebo jízdy na kole železniční doprava. Dopad emisí z letecké dopravy je z hlediska osobokilometrů mnohem vyšší.

V samostatném informačním sdělení agentury EEA, které je založeno na jiné, rovněž dnes zveřejněné studii zadané agenturou, se uvádí, že nejnižší uhlíkovou náročnost v rámci motorizované dopravy vykazuje železniční a lodní doprava.

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Studie se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku.

Podle odhadu Ineco u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

Dopad na životní prostředí tak u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely.

Studie společnosti přináší také srovnání emisí mezi některými vnitrostátními vysokorychlostními tratěmi a leteckými spoji na střední vzdálenost. V případě trati Madrid - Sevilla, která začala fungovat na začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem díky délce provozu tratě i její velké vytíženosti. U tratě Madrid - Barcelona, která začala plně fungovat v roce 2008 a která snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla.

Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí.