Železniční stanice Čeladná: Historie a současnost

Žel. Čeladná je horská obec, kterou najdeme jižně od města Frýdlant nad Ostravicí. Rozkládá se v údolí řeky Čeladenky na úpatí Moravskoslezských Beskyd. Čeladná je vyhledávaným celoročním rekreačním střediskem a díky své poloze slouží jako výchozí bod pro návštěvu Beskyd.

Původní budova zastávky byla uvedena do provozu již v roce 1887. Postavena byla pravděpodobně podle typového projektu architekta Antona Dachlera. Šlo o přízemní nepodsklepenou budovu, tradiční konstrukce z cihelného lícového zdiva se sedlovou střechou.

V budově bylo zázemí pro zaměstnance, prodej jízdenek, úschovna zavazadel a čekárna. Před budovou byl krytý přístřešek na ochranu cestujících před nepřízní počasí. Suché WC však bylo umístěno v samostatném objektu mimo budovu zastávky.

Čas se ale podepsal na technickém stavu původní budovy, takže se ve zdivu objevila vzlínající vlhkost, krytina a konstrukce krovu byla poškozena. Vlivem průběžných změn nivelety kolejiště a nástupiště, se vstup do budovy dostal o 50 cm pod tuto úroveň. Tento stav znemožňoval zřídit bezbariérový přístup do budovy i na nástupiště.

Z těchto důvodů a s ohledem na nové výškové a směrové uspořádání kolejiště v tomto místě, navržené ve studii „Elektrizace tratě Ostrava-Valašské Meziříčí“, bylo rozhodnuto původní budovu zastávky zbourat a novou budovu umístit směrově i výškově do polohy, respektující projektovou dokumentaci nového kolejiště.

Čtěte také: Aktuální informace: Trnava - Nitra vlak

Projektant nové budovy - Atelier Projekt studio Ostrava, Ing. arch. David Kotek, Ing. arch. Kateřina Holenkova, Ing. Pavel Krátký. Slavnostní otevření nového nádraží proběhlo 2.4. 2011. U této příležitosti byl vypraven parní vlak z Ostravy.

Vzdálenost vzdušnou čarou 560 m severozápadním směrem z centra obce Čeladná. Autobusem: zastávka Čeladná, železniční stanice. Pěšky: žlutá TZ směr Ski areál Opálená a směr Frýdlant n.Ostr. Nová Dědina. Na kole: cyklotrasa č.

Cestující se dočkali po 120 letech nové železniční zastávky nacházející se na trati SŽDC číslo 323 z Ostravy do Valašského Meziříčí. Po příjezdu nostalgického vlaku, kterým přicestovali mj. ředitel Správy dopravní cesty SŽDC Ostrava Ing. Jaroslav Adamec a ředitel Krajského centra osobní dopravy ČD Ostrava Ing. Miroslav Klich.

Zájem o parní jízdu byl obrovský, a proto musela být souprava prodloužena o tři vozy i s postrkem stroje 742 367-6. Vůbec nebylo lehké se od budovy zastávky prodrat dopředu a vyfotografovat parní stroj. Nakonec se to přece jen povedlo a snažil jsem se nafilmovat odjezd ze stanice. Při odjezdu se jeden neukázněný fotograf málem dostal pod kola parní mašinky. Vše nakonec dobře dopadlo a nikdo nepřišel k úrazu.

Historie obce Čeladná

Název obce se odvozuje od panské hukvaldské čeládky, která zde začala kácet lesy a zůrodňovat pole. Čeladná bývala ryze zemědělskou obcí, byli zde sedláci na drobných políčkách, na pasekách pasekáři, v lesích pásli ovce Valaši. Rozlehlé pastviny, nazývané valašské louky byly především na Radhošti, Čertových mlýnech, Malém Smrčku, Malé a Velké Stolové, nebo na Kněhyni.

Čtěte také: Průvodce dopravní infrastrukturou Frýdek-Místek

V poslední čtvrtině 17.století se stala pro Čeladnou určující výroba železa. V rámci nedalekých frýdlantských hamrů zde byla v roce 1678 zahájena výstavba dřevouhelné vysoké pece. Správa hukvaldských statků se rozhodla využít obrovských zásob dřeva v povodí Čeladenky, železné rudy i vodní energie.

V té době však ještě neexistovaly horské svážné cesty, proto se dřevo plavilo po vodě. Doprava po vodě zanikla jakmile lesní správa vybudovala na horách důkladné lesní cesty dle projektu a stavebního dozoru J. Konšela, po válce profesora Vysoké školy lesní v Brně.

Hospodářsky ovládal život na vesnici majetek knížete a arcibiskupa Egona Fürstenberka a jeho nástupce dr. Theodora Kohna. Patřily mu lesy o rozloze 4 000 hektarů, parní pila a železárny. V lesích pracovalo asi 300 dělníků (převážně ženy - v železárnách asi 200).

V roce 1879 koupil podnikatel Jan Viktor Žabeňský budovu bývalé pekárny a upravil ji na tkalcovnu, kterou pak zakoupil František Žaar. Rodina Žaarů vlastnila podnik do r.1908, kdy ho koupil pražský němec Karel Gebauer. V obci existovala také sirkárna (fosforové zápalky) a kamenolom nad železniční zástavkou.

V 17. století se v celém okolí, asi jedenácti obcích, těžila železná ruda. V Čeladné cestou od kostela směrem na Paseky a Ostravici se nacházel povrchový důl „Ignác“, který dodávál rudu do vysoké pece, postavené v roce 1800. Železárny v Čeladné definitívně zanikly v roce 1922.

Čtěte také: Vliv železnice na životní prostředí

Snad nejznámější osobností působící v Čeladné byl básník Josef Kalus, pocházející z 200 let starého rodu tkalců. Do Čeladné se přistěhoval v roce 1889 a působil zde do roku 1925 z toho 17 let na jednotřídce v Prostřední Čeladné. V původní budově čp.71 byl zájezdní hostinec, který byl v roce 1880 zrušen a přestavěn v jednotřídní školu s bytem pro učitele.

Čeladná se zapsala také do dějin partyzánského hnutí. Působily zde odddíly Za vlast, Jan Žižka a Wolfram. O represívní akci fašistů pod názvem „Akce tetřev“, nad kterou osobně dohlížel K. H. Frank, píše ve své knize Miroslav Ivanov.

Radikální změna nastala po revoluci. Od roku 1999 dochází k přestavbě areálu bývalé továrny na nové náměstí. Rozsáhlá výstavba bytů pokračuje dodnes. Čeladenská nemocnice se znovu změnila na lázeňské středisko pod názvem Beskydské rehabilitační centrum.

okr. Frýdecko-místecký region zachytily pohlednice již od počátku 20. století s mimořádnou pestrostí motivů. Průmyslové Frýdek-Místek, lázeňské Čeladná nebo horské Ostravice - každé místo mělo své výrazné tváře na dobových pohlednicích. Sběratelé oceňují zejména vzácné kusy z meziválečného období, kdy místní nakladatelství Benedikt Krejčí vydávalo barevné litografie nejvyšší kvality.

Lázenské pohledy z Beskydského podhůří

Čeladná a okolní obce poskytly pohlednicovým vydavatelstvím úplně jiný typ motivů. Mezi lety 1898-1938 vznikly stovky pohlednic zobrazujících lázeňské domy, procházky lesními stezkami nebo panoramata Lysé hory. Vydavatelství F. Kraus z Frýdku se specializovalo na zimní scenérie z Pusteven a Radhošť, které dodnes patří mezi nejhledanější kusy sběratelů beskydských pohlednic. Nakladatel Johann Kremer používal dvojjazyčné titulky již od roku 1902, zatímco české firmy přešly na výhradně český text až po roce 1918. Technicky vynikají pohlednice z let 1910-1914, kdy místní tiskárna Antonín Bezděk dosáhla mimořádné kvality barevného ofsetu.

tags: #železniční #stanoviště #čeladná #historie

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu odpadu v Mikulově
• Jak efektivně třídit odpad
• Radiace v ČR
• Vlastnosti a využití ekologických sendvičových panelů
• Program Kateřiny Zouharové pro školy v přírodě