Vliv Počasí na Zemědělství v České Republice

Počasí má vliv na všechny oblasti života a zemědělství není výjimkou. Pro zemědělce je důležité sledovat počasí a předpovědi, aby mohli přizpůsobit své postupy, které by nejlépe využily příznivých podmínek a minimalizovaly negativní dopady. Přestože existuje mnoho faktorů, které ovlivňují úrodnost půdy a úspěšnost zemědělské produkce, počasí je jednou z nejdůležitějších složek. Tento článek se bude zabývat vlivem počasí na zemědělství.

Vliv Teploty

Teplota je jednou z nejdůležitějších složek počasí pro úspěšnou produkci plodin. Teplota ovlivňuje rychlost fotosyntézy, což je proces, kterým rostliny vyrábějí potravu ze slunečního svitu a oxidu uhličitého. Pokud je teplota příliš nízká nebo příliš vysoká, mohou být rostliny narušeny a snižování úrody plodin. Nastavení optimální teploty pro každou plodinu se liší podle druhu, ale obecně platí, že teploty mezi 15 a 25 stupni Celsia jsou nejvhodnější pro růst plodin.

Vliv Srážek

Srážky jsou dalším důležitým faktorem počasí pro zemědělce. Srážky poskytují rostlinám potravu ve formě vody a umožňují rostlinám absorbovat živiny z půdy. Pokud je množství srážek nedostatečné, mohou být rostliny dehydratované a nemohou absorbovat živiny. Na druhou stranu, pokud je množství srážek přehnané, mohou být rostliny pokryty vodou a nemohou dostat dostatek kyslíku. To má za následek snižování rychlosti růstu rostlin a snižování úrody plodin. Optimální objem srážek pro každou plodinu se liší podle druhu, ale obecně platí, že optimální objem srážek se pohybuje mezi 25-75 mm / týden.

Vliv Větru

Výskyt silných větrných bouřek je dalším faktorem počasí, který má velký dopad na zemědělskou produkci. Silné bouřky mohou být destruktivní pro rostliny, protože mohou poškozovat listy rostlin a oslabovat kořeny rostlin. To má za následek snižování rychlosti růstu rostlin a snižování úrody plodin.

Klimatické Změny a Zemědělství v ČR

Zemědělci v České republice nemají jednoduchou situaci. Potíže jim působí rozmary počasí spojené s klimatickou změnou i stále se zpřísňující pravidla hospodaření. V ochraně rostlin ubývají tradičně používané účinné látky a nové přibývají jen málo. Množství zajímavých informací týkajících aktuální situace v zemědělství zaznělo na Manažerském fóru zemědělců, potravinářů a venkova Středočeského kraje, které proběhlo na půdě České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledky zemědělství podstatnou měrou ovlivňují povětrnostní podmínky.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Současné proměny počasí a vliv na zemědělskou produkci i les posoudil geolog a klimatolog RNDr. Václav Cílek, CSc., z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. Připomněl, že v Evropě i ve světě vysychají rozlehlá území. V Evropě se jedná především o jižní polovinu Španělska, spodních čtyřicet procent území Francie a prakticky celou Itálii. V porovnání s minulostí mnohem méně prší v oblasti kolem Středozemního moře. Se suchem se potýkají i zemědělci kolem hranice mezi Ruskem a Ukrajinou. Na území Ruské federace vysychají rozlehlé obilnářské oblasti, které zajišťují přibližně polovinu světové produkce obilnin. Se suchem se potýkají i pěstitelé sóji v Brazílii. Občas přicházejí suchá období také v Austrálii, kde ale obecně panují horší podmínky. V produkci zemědělských komodit je na tom poměrně dobře Čína, která se snaží dosáhnout potravinové soběstačnosti.

RNDr. Cílek také hovořil o klimatické změně v ČR. Vysvětlil, že zatímco průměrná roční teplota stoupá, ale srážkové úhrny se za posledních zhruba 140 let nemění, nebo dokonce mírně stoupají. Problém představuje skutečnost, že srážky bývají nepravidelné. Více prší ve studené části roku, zatímco v teplé padá srážek méně. Takové rozdělení dešťů vyhovuje pro pěstování obilnin. Stále častěji ale přicházejí vlny letních veder. Nejhorší škody zemědělcům způsobují horká sucha. RNDr. Cílek podotkl, že je potřeba si uvědomit negativní vliv sucha nejen na zemědělství, ale také na lesnictví. Klimatická změna spojená se suchem způsobuje oslabení lesních porostů, které pak více napadají škůdci. Další problém představuje větrné počasí. Roste pravděpodobnost častějšího výskytu sinějších větrů a s tím spojených lokálních výpadků elektřiny. Půdu poškozuje vodní i větrná eroze. Je třeba počítat s tím, že bude klimatická změna pokračovat. I v dalších letech se očekává příchod vln veder v červenci. Celkový úhrn srážek se pravděpodobně nezmění, možná se dokonce mírně navýší. Vodu v krajině je potřeba co nejvíce zadržovat.

RNDr. Cílek také zmínil, že se strategickou surovinou stává dřevo. Čína ho dováží asi ze 110 zemí. Situaci v obchodování s obilovinami a olejninami nastínil ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Ing. Martin Volf. Podle jeho informace se světová produkce pšenice v roce 2024 odhaduje na 798 milionů tun, což představuje mírný nárůst v porovnání se 795 miliony tunami v předchozím roce. Světová spotřeba pšenice v roce 2024 se ale předpokládá ve výši 804 milionů tun. K největším producentům pšenice na světě patří Čína, Evropská Unie a Rusko. Zatímco v zemích EU-27 a stejně i v Ruské federaci došlo k meziročnímu poklesu o deset milionů tun, v Číně byl zaznamenán mírný nárůst. Ing. Volf upozornil na neustálý pokles světových zásob pšenice. V současnosti se nacházejí na nejnižší úrovni za desetiletí, pod 260 miliony tunami. Nejvíce pšenice, kolem padesáti milionů tun ročně, se na světě vyváží z Ruska, kde byl v posledních letech zaznamenán nárůst produkce. Největší množství pšeničného zrna dováží do zemí Evropské unie, odkud se ale kolem třiceti milionů tun za rok vyveze. K dalším velkým vývozcům pšenice patří Kanada, Austrálie a Ukrajina. Vzhledem k tomu, že se v Evropské unii kvůli současným omezením snižuje úroveň hnojení dusíkem, zhoršuje se kvalita pšeničného zrna, klesá obsah dusíkatých látek.

Rok 2024 přinesl do tuzemské klimatické statistiky zásadní mezník: průměrná roční teplota vzduchu na území České republiky poprvé během celé historie měření překročila hranici 10 °C a dosáhla 10,3 °C (ČHMÚ). Vyšší teplota automaticky zvyšuje výpar jak z půdy (evaporace), tak z rostlin (transpirace). V praxi to znamená, že v teplých obdobích mívá krajina méně vody právě ve chvíli, kdy ji plodiny nejvíce potřebují. Z dat vyplývá, že nárůst sucha, vyjádřený zkrácením počtu dní s dostatečnou půdní vlhkostí během vegetační sezóny, se nejvýrazněji projevil tam, kde vzrostly teploty nejprudším tempem. Analýza jednotlivých měsíců ukazuje, že od 60. let 20. století se oteplují všechny měsíce, nejvíce však letní (+3,2 °C) a zimní (+3,0 °C). Teplejší léta podporují silnější konvekci, což vede k častějším bouřkám s prudkými srážkami, které mohou vyvolat vodní erozi. Zároveň roste počet tropických dnů; některé stanice například v roce 2024 zaznamenaly přes 40 dnů nad 30 °C.

I zimy jsou citelně teplejší. Tradiční sněhová pokrývka v nižších a středních polohách se objevuje stále méně často, protože pevných srážek ubývá na úkor deště. Sníh přitom sloužil jako „přirozená vodní rezerva“ pro jarní doplnění půdní vláhy. Bez něj dochází k většímu zimnímu výparu a odtoku a roste riziko holomrazů. Vhodnost prostředí pro zemědělskou výrobu se s rostoucí teplotou „posouvá“ z nížin do vyšších poloh; oproti polovině 20. století se tato hranice snížila zhruba o 200 m. Současně se vegetační klid ukončuje stále dříve. Ukázkovým extrémem byl rok 2024, kdy meruňky v sadu Zahradnické fakulty MENDELU rozkvetly už 11. března. Dřívější start vegetace navíc znamená rychlejší spotřebu zimní vláhy, takže i normální srážkové úhrny mohou vést k poznímu jarnímu nebo letnímu suchu.

Čtěte také: Udržitelné zemědělství a chov zvířat

Dlouhodobý záznam od roku 1775 jasně ukazuje, že od poloviny minulého století se tempo oteplování zvyšuje. Podle středního scénáře klimatických modelů se očekává, že do poloviny 21. století vzroste průměrná teplota na území ČR o 1,8-2,5 °C (vztahováno k období 1981-2010) a do konce století přibližně o 3,1 °C.

Krajina ČR je tvořena 53 % zemědělskou půdou, 33 % lesy, 12 % je zastavěno a 2 % tvoří vodní toky a plochy. Naše zemědělská krajina je z historických důvodů málo členěná. Ve srovnání se stavem před scelováním (sjednocováním) pozemků v 50. letech minulého století obsahuje menší množství krajinných a vodních prvků. Faktem je, že se v posledních letech situace postupně zlepšuje. Např. omezení pěstování jedné plodiny na půdní blok maximálně o velikosti 30 ha, nárůst počtu biopásů (pásy zeleně, které se ponechávají bez zásahů a zajišťují úkryt a potravu pro hmyz, ptáky a drobné polní savce) podpora budování mokřadů a vodních prvků, resp. zavedení protierozní vyhlášky jsou správnými kroky, které mimo jiné postupně odstraňují vysokou náchylnost zemědělské krajiny k probíhající změně klimatu. Velké plochy vyžadují velkou a těžkou techniku (využívání velké techniky je důvod proč nemohly být výměry půdních bloků ještě sníženy), která při opakovaných agrotechnických úpravách/manipulacích půdu utužují, poškozují její strukturu, omezují tak její vsakovací schopnosti a zvyšují její citlivost k erozi.

Klimatická změna významně ovlivňuje zemědělství, narušuje tradiční vzory počasí, zvyšuje teplotu a mění srážkový režim, což zvyšuje četnost a intenzitu extrémních jevů, jako jsou sucho, povodně nebo vegetační mrazy. Motivací k sepsání monografie Podnebí, počasí a zemědělství byl rostoucí zájem zemědělské prvovýroby o problematiku meteorologických jevů a dlouhodobých klimatických trendů. K sepsání na potřeby praxe zaměřené monografie byl na žádost Agrární komory ČR vyzván tým odborníků pod vedením vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Častější a extrémnější projevy počasí se stávají klíčovými faktory úspěšnosti zemědělského roku. Kromě extrémů pozorujeme v naší krajině i dopady dlouhodobých klimatických trendů, které postupně mění podmínky pro pěstování našich plodin. Na změnu klimatu reaguje již příroda a musí na ni reagovat i zemědělští odborníci. V opačném případě by mohlo dojít k oslabení konkurenceschopnosti celého zemědělského sektoru i k ohrožení produkce potravin. Publikace jasně pojmenovává příčiny a dopady změny podnebí, resp. variability počasí, vymezuje klimatický vývoj a nabízí tak potřebná data pro nezbytnou mitigaci i adaptaci našeho zemědělství.

Čtěte také: Českém středohoří a ekologické zemědělství

tags: #zemedelstvi #vliv #počasí

Oblíbené příspěvky:

• Odbor životního prostředí Litoměřice
• Odložení Odpadu Mimo Místa
• Polopodzemní kontejnery
• Inspirace pro ekologické projekty v mateřských školách
• Prožitkové Učení v Praxi