Historie a současnost Bílovce: Kultura, hudba a významné události

18.04.2026

Bílovec, město s bohatou historií a živou kulturou, nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům pestrou škálu zážitků. Každoročně se zde koná Den města Bílovce, který je oslavou místní identity a tradic. Součástí dne města je také BAF: Festival Bílovecký amatérský film.

Den města Bílovce: Oslava kultury a hudby

Přijďte oslavit DEN MĚSTA BÍLOVCE s bohatým hudebním i doprovodným programem. Během dne vás čeká dechová hudba Rozmarýnka, těšit se můžete také na vystoupení dětí z DDM Bílovec, zahraje několika kapel.

Během dne vás čeká dechová hudba Rozmarýnka, vystoupení dětí a studentů z Domu dětí a mládeže Bílovec, ZUŠ Bílovec, základních škol a gymnázia, sportovců ze ŠSK a TJ Spartak Bílovec. V 16 hodin proběhne tradiční Ocenění bíloveckých občanů. POZOR ZMĚNA - O hlavní hudební vystoupení se postará od 18.30 hodin MICHAL HRŮZA A KAPELA HRŮZY. Na pódiu se také objeví kapela Dolls In The Factory, Neminem a Kapari.

V 17 hodin proběhne tradiční Ocenění bíloveckých občanů. O hlavní hudební vystoupení se postará od 20 hodin KATEŘINA MARIE TICHÁ & Bandjezz. Doprovodný program pro děti i dospělé bude probíhat na nádvoří zámku i náměstí. Těšit se samozřejmě můžete na bohaté občerstvení.

Volně bude přístupná věž kostela, ze které je výhled do širokého okolí. Pro zájemce historie bude také přístupný celý zámek a expozice Skrytý středověk s nejkrásnějším podzemím v Moravskoslezském kraji, stejně jako Muzeum Bílovec. Městská knihovna Bílovec bude fungovat jako ve všední den a zavítat můžete do šicí dílny, kterou si pro vás připravil Patchworkový klub Bílovec. Doprovodný program pro děti i dospělé bude probíhat na nádvoří zámku i náměstí. Těšit se samozřejmě můžete na bohaté občerstvení a prodejce tradičních výrobků.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Tamburaši: Hudební tradice s hlubokými kořeny

Tamburaši vystoupí po letech opět v Bílovci V pátek 10. listopadu se v kulturním domě v Bílovci rozezní tóny tamburašského souboru Brač ze Studénky, který letos v září zahájil už 111. sezonu. Založen byl v roce 1913.

„Tamburašská hudba je původně promenádní, proto základ klasického tamburašského repertoáru tvoří pochody, polky, valčíky, serenády, lidové písně. Velmi brzy také přibyly skladby vážné hudby. Tuto tradici zachováváme a součástí každého programu jsou výše zmíněné žánry, které poté, co jsme začali hrát na moderní tambury, doplňujeme o filmové melodie, populární hudbu a případně folk,“ říká Jindřich Foltas, umělecký vedoucí souboru a zároveň učitel českého jazyka, hudební výchovy, dějepisu a základů společenských věd v Gymnáziu Mikuláše Koperníka v Bílovci.

On sám v současnosti hraje především na berde - tamburašskou basu, ale dlouho hrával také na 1. brač, čelo nebo berdeto. „Staré nástroje jsou limitovány svým rozsahem, na současné tambury se díky jejich většímu rozsahu dají zahrát náročnější skladby. Oba typy nástrojů mají jiné ladění a hraje se na ně jinou technikou. Staré nástroje bývají na Balkáně už jen v muzeích, případně na speciálních přehlídkách. Tím, že na ně dodnes aktivně hrajeme, jsme pro Balkánce zajímaví a navázali jsme tam i mnoho kontaktů,“ vysvětluje Jindřich Foltas.

Soubor vydal i několik CD, poslední - Tamburaši po covidu - natočili v roce 2021 v kostele sv. Bartoloměje ve Studénce. Pro Český rozhlas, stanici Vltava, loni ve stejném kostele nahráli i skladbu Josefa Machače Husitská. A jak vnímá Jindřich Foltas hru na pro mnohé úplně neznámé nástroje? „Je to něco zcela zvláštního, unikátního a netypického, z hudebního hlediska kus historie, obrovská tradice. A když už ty nástroje máme-k dispozici, je škoda je nevyužít. Navíc mají ve větším počtu obrovskou sílu a soubor zní jako skutečný symfonický orchestr,“ říká a dodává, že nespornou devízou je mohutný archiv s ručně psanými notami pro staré nástroje, který v současné době převádí do digitální podoby, aby ho zachoval i pro příští generace.

Tento archiv obdivují i dirigenti ze Srbska, Chorvatska a Bosny. „Právě odtud vozíme notový materiál pro nové nástroje. Ale v posledních letech už si také děláme vlastní úpravy, což patří k mým úkolům,“ pokračuje Jindřich Foltas, kterému hudba zabírá téměř všechen volný čas. „Kromě tamburašů vedu dva sbory - na gymnáziu a pak chrámový sbor ve Studénce -, působím i jako varhaník v kostele Všech svatých v Butovicích.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

tags: #skladba #pro #bilovec #historie