Zemský ráj to napohled: Mrazivá komedie o životě v normalizačním Československu

06.04.2026

Zemský ráj to napohled je filmová komedie Ireny Pavláskové z roku 2009, natočená podle částečně autobiografického scénáře Terezy Boučkové, inspirovaného její knihou Indiánský běh (1991). Film vypráví o dospívání v disidentské rodině během normalizace.

Děj se odehrává během komunistické totality mezi lety 1968 a 1977. První část filmu se odehrává v letech 1968-69 (Invaze do Československa, Mistrovství světa v ledním hokeji 1969), druhá, větší část pak v roce 1977. Natáčení probíhalo v Praze a okolí na podzim roku 2008.

Příběh Marty a jejích dcer

Hlavní linkou filmu je příběh Marty (Vilma Cibulková) a jejích dvou dospívajících dcer - Majdy (Dana Marková) a Gábiny (Tereza Voříšková) - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků" (Jiří Dvořák, Miroslav Etzler, Jan Zadražil, Ondřej Vetchý). Zatímco někteří „tatínkové“ se postupně snaží zvrátit kolo alespoň českých dějin, Marta a její dcery vzdorují výsledkům a následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají.

Svět „velké politiky“ a velkých cílů se tak střetává, doplňuje a prolíná s každodenní životní realitou. Schopnost ironie a smysl pro humor byly v té době nezbytnou součástí každého balíčku pro přežití, který dával sílu, vůli a chuť žít a neselhat hlavně sám před sebou. Autenticky vyprávěný příběh z nedávné minulosti zaujme svou pravdivostí a jemným vnitřním dramatem, zároveň rozveselí i dojme.

Dospívání v normalizačních 70. letech

Patnáctiletá Gábina prožívá své dospívání v normalizačních 70. letech, a co hůř, v rodině, která je s politickým systémem nevyhnutelně na kordy. Její otec je totiž známý a režimem zavržený herec, který sice rodinu před lety opustil, jeho stín ovšem dopadá na dcery a manželku dodnes. Každé dospívání je těžké a to Gábinino dvojnásob.

Čtěte také: Sluneční Záření a Klimatická Změna

Přestože rodinu už dávno opustil, jeho stín neblaze ovlivňuje život Gábiny i její starší sestry a matky, které se snaží najít slušnou cestu společenským marasmem doby. Osud i přirozené sympatie je pak nevyhnutelně dovedou do prostředí politického disentu, který má i jinou podobu, než nabízejí učebnice dějepisu.

Momenty z filmu

V létě roku 1968 se matka (V. Cibulková) se dvěma dospívajícími dcerami (T. Voříšková a D. Marková) a přítelem Mírou (M. Etzler) vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. Rozvedený tatínek Petr (J. Dvořák) se právě ve Vídni oženil se svou mladou přítelkyní Lenkou (B. Seidlová).

Rodina se tak musí vrátit z prázdnin dříve. Půvabná Marta s dcerami za zády si lámanou italštinou vyprosí benzin u vstřícného pumpaře, zatímco Mirek se prozíravě schovává. V noci se v Praze na mostě málem srazí s tankem. Všude jsou cizí vojáci, tanky a obrněná vozidla. Gábina je vyděšená, Marta u rádia pláče. Sousedka Nováková sundavá ze schránek jmenovky.

Na Ruzyň přilétá z Vídně Petr Hána s peticí proti invazi spojeneckých vojsk, podepsanou mimo jiné i Arthurem Millerem či Güntherem Grassem. Natáčí ho televize. Jeden člen štábu si půjčí za cigarety reflektor od ruských vojáků.

Marta pracuje u filmu jako asistentka režie. Rodina sleduje hokej s Rusy a po vítězství Čechoslováků vyráží do ulic. Předtím u dveří zazvoní policisté. Hledají Petra, pak se ptají na Martu. Tu Gábina zapře. Pro Kováče přijede na natáčení šestsettrojka. Vedení studia chce, aby napsal sebekritiku. Muž to vztekle odmítne a skončí s náběhem na infarkt v nemocnici.

Čtěte také: Postupy sběru kvasnic

Vzniká Charta 77. V televizním zpravodajství jsou Petr Hána, Jan Pavel a další lidé označeni za rozvraceče. Majda chce emigrovat. Gábina jde za otcem. Před domem jsou tajní. Rozrušený Hána jí sdělí, že Lenka je stále u výslechu.

Ocenění filmu

Film získal Bronzový hrozen (3. místo) na mezinárodním filmovém festivalu v Zelené Hoře. Úspěšně soutěžil na festivalu v Moskvě a na polském festivalu Lubuskie Lato Filmowe.