Patrná je zhoršená kvalita ovzduší zejména v řadě malých obcí, v důsledku dlouhodobých inverzí, které mají přímý dopad na zdraví a kvalitu života občanů.
Cílem tohoto článku je přinést informaci o konceptu environmentální bezpečnosti.
Za poslední dekádu jsme zažili přívalové deště a záplavy, sucha, extrémní výkyvy teplot či extrémní vítr (orkány a vichřice).
Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2).
Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch.
Čtěte také: Nemoci z povolání a zdraví
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoho velkých měst.
Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování.
Zpráva vypracovaná WMO ve spolupráci se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus přináší obraz současné situace v Evropě. Kontinent čelí rostoucím teplotám, nedostatku srážek, zvýšenému výskytu požárů a nevídanému tání ledovců. WMO označuje Evropu za nejrychleji se oteplující kontinent na světě.
Generální tajemník WMO, Petteri Taalas, zdůrazňuje, že v roce 2022 zažily některé země západní a jihozápadní Evropy, včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Spojeného království, nejteplejší rok v historii. Léto bylo nejteplejší zaznamenané a vysoké teploty zhoršily závažné a rozsáhlé sucho, které vyvolalo rozsáhlé lesní požáry, způsobivší druhou největší plochu spálených lesů v historii.
Situace není lepší ani letos, kdy Země zažila nejteplejší tři měsíce v historii. Letošní rok je podle meteorologů druhým nejteplejším zaznamenaným rokem po roce 2016, kdy došlo k silnému oteplení díky vlivu El Niño. Srpen byl nejteplejším srpnem vůbec a druhým nejteplejším měsícem v historii po letošním červenci.
Čtěte také: BMW a emise: Co dělat při zhoršení?
Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary.
Za tři měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku.
Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento vývoj teploty a úbytek ledu ukazují na naléhavou potřebu dalších opatření a snahy o omezení globálního oteplování. Evropa a celý svět čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou, a proto je nezbytné podporovat udržitelné způsoby výroby energie a snižování emisí skleníkových plynů.
Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, patřila mezi hlavní příčiny nadměrného počtu úmrtí spojených s extrémním počasím. Tato událost však není izolovaným incidentem, ale součástí trendu, který způsobuje častější a intenzivnější extrémní tepelné stresy v celém regionu. Podle databáze mimořádných událostí (EM-DAT) způsobila meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 16 365 hlášených úmrtí a přímo postihla 156 000 lidí. Přibližně 67 procent těchto událostí bylo spojeno s povodněmi a bouřkami, které způsobily většinu ekonomických škod ve výši přibližně 2 miliard dolarů (téměř 44 miliard korun).
Podle meteorologů existuje 98% pravděpodobnost, že alespoň jeden z příštích pěti let bude nejteplejším rokem v historii.
Čtěte také: Ohrožení chorobou z povolání
Svět sice v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí.
Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob.
Generální tajemník OSN António Guterres podle televize CNBC nedávno vyzval k okamžitým radikálním krokům v boji proti rychle postupující klimatické změně. Podle vědců byly extrémní vlny veder na třech kontinentech tento měsíc zapříčiněny klimatologickou krizi způsobenou člověkem.
Náhlé horké počasí ale také ovlivňuje fyziologii lidského těla a některé studie prokázaly korelaci mezi vlnami veder a psychickými problémy.
tags: #zhorseni #kvality #ovzdusi #Belgie #2007 #priciny