Zima je pro cyklické přežívání přírody důležitá, a má-li splnit všechny úkoly, musí být i studená. Navíc každý druh, rostlin i živočichů, je přizpůsoben klimatu, které mu svědčí. Veškeré organismy se na podmínky přicházející zimy - je-li taková, jaká má být - dokážou adaptovat.
Jak poznají, že dojde ke střídání ročních období? Ukazatelé jsou dva: délka slunečního svitu a teplota. Zvířatům i rostlinám tikají biologické hodiny, díky nimž umí zaznamenat zkracující se dny a vrhnout se do příprav na zimní spánek či alespoň na období „ledového“ klidu.
Listí se na zemi objeví díky taktice stromů, jíž se vyrovnávají s přišedší zimou. Jdou donaha! Než se obnaží, má slovo hra barev coby důsledek rozkladu zeleného barviva v listech a toho, že jeho součásti (organické látky jako cukry, aminokyseliny) se volně stahují z listů do kořene. Zůstanou jen barviva zajišťující ohnivé koruny stromů.
Z listí na stromech lze určit, jaká zima bude. Čím později dochází k jeho žloutnutí a červenání (odumírání chlorofylu), tím víc se dá čekat ta tuhá. Dokud jsou listy zelené, strom hromadí zásoby do kořenů, aby měl energii přežít zimu. Moment, kdy listí mění barvu a opadává, je signál, že strom už zásobní látky má.
Jsou druhy stromů, které se (kromě modřínů) na zimu „nesvlékají“ a listy (jehličky) si nechají. Buňky jehličnanů se plní šťávou bohatou na cukry, ta pomáhá přečkat zimu, mrazy. Ale i smrkům, borovicím jehličí občas opadá. Na zimu se zbavují toho nejstaršího. „Smrky a spol. si nechají většinu jehličí na větvích, jen ho zazimují na ochranu před mrazem, aby za nízkých teplot nepomrzlo.
Čtěte také: Tipy na zimní výlety
Zvířata se chystají na zimu, některá zvířata v zimě spí. K zimnímu spánku se ukládají netopýři, ježci nebo třeba plši. Zvířata, která v zimě nespí mění letní srst za zimní. Hranostajové dokonce mění barvu své srsti z hnědé na bílou, pouze konec ocásku zůstane stále černý.
Na zimu se chystají také ježci. Předtím, než se uloží k zimnímu spánku, musejí se co nejvíce vykrmit. Ježci se živí se různým hmyzem a červíky. Příliš malí nebo nemocní ježci mohou na podzim potřebovat naši pomoc. Zbystřete, pokud najdete v listopadu ježky, který váží méně než 600 g. Ideální je kontaktovat nejbližší Záchranou stanici pro volné žijící živočichy, jejich seznam najdete na stránce www.zvirevnouzi.cz.
K zimnímu spánku se ukládají také raci. Ještě předtím, než se tak stane, naklade samice vajíčka (většinou v říjnu nebo v listopadu). Samice pak nosí vajíčka na spodní straně těla až do června následujícího roku, kdy se vylíhnou malí raci.
Pro opeřence věrné našemu kraji a lesní zvěř nastal zdlouhavý boj s hladem a chladem. A ne všichni se příchodu jara dočkají. Některé druhy zpěváčků se chytře stáhli blíže k lidským sídlům, kde spoléhají na pomoc lidí, kteří jim pomohou vyřešit problém hladu pravidelným přikrmováním na krmítkách. Za vděk jim přijdou semínka slunečnic, prosa, různé z podzimu nasušené bobuloviny, ale i kousek loje, který je ve směsi s rozličnými jadérky běžně dostupný v různých formách v obchodech.
Lesní zvěř se nejprve soustředí na místa, kde ještě nízká sněhová pokrývka umožnila prohrabat se k pastvě a kde jim závětří mlazin či skal zajistí přečkání mrazivých večerů. Ale když je již sněhu tolik, že je těžko se v něm vůbec pohybovat a nalézt něco na zub je již opravdu oříškem, spoléhají se částečně na péči myslivců.
Čtěte také: Zimní příroda pro děti
Velké nebezpečí zvěři hrozí tehdy, objeví-li se na okraji měst a obcí. I přes snahu obyvatel zvěř krmit se jara často nedožije. Může uhynout na zažívací problémy z nevhodné potravy, na schvácení nebo stržení psy, na zranění při srážce s automobilem atd. Jednoduše městské prostředí není pro zvěř přirozené a pro její přežití je nevhodné.
Ale zima nepřináší ptactvu a zvěři jen starosti. Málo kdo ví, že například liška se v zimě oddává zásnubám. Myslivci tomu říkají „kaňkování“, při kterém lze i za denního světla zahlédnout honící se kmotry po zasněžených lukách nebo při večerní procházce potemnělou přírodou zaslechnout jejich daleko slyšitelné štěkání - po myslivecku „skolení“.
Za co sníh velebit? „Jeho pokrývka je důležitá z několika důvodů. Funguje jako pomyslná ‚duchna‘, tepelná a vlhkostní izolace, která v půdě pod sněhem udržuje přijatelné mikroklima prospěšné, až nezbytné pro řadu organismů zůstávajících aktivní i přes zimu. Jde také o nenahraditelný typ srážek, který saturuje půdu vodou v době, kdy si ji nemohou vzít rostliny. Sytí nižší vrstvy půdy i podzemní zdroje vody, zejména když taje postupně. Ne najednou za málo dnů či hodin, jak bylo vidět letos na řadě míst. A konečně, vzhledem ke své barvě odráží množství energie dopadající ze slunce, čímž chrání půdu - tmavou, tedy sluneční energii pohlcující - před přehříváním a zejména vysoušením. Řada rostlin snáší mráz, ale v případě zimy bez sněhu uschne,“ míní odborník.
Zima je pro hospodářské lesy obdobím klidu, ale i výzev. V období chladných měsíců se příroda přizpůsobuje drsným podmínkám, a stejně tak lesy procházejí specifickými procesy, které jsou klíčové pro jejich dlouhodobé zdraví a údržbu.
Zima je pro lesní hospodářství obdobím, kdy se těžba dřeva stává efektivní a šetrná k lesnímu prostředí. Zemědělci a lesníci volí zimní období především pro těžbu dřeva, protože sníh pokrývající lesy poskytuje stabilní a šetrný podklad pro lesní techniku. Zároveň je těžba v zimě výhodná, protože mrazivé počasí zabraňuje poškození půdy při manipulaci s těžkými stroji. V zimě se tedy často těží nejen dřevo pro stavebnictví, ale i palivové dřevo, což pomáhá zajišťovat teplo pro domácnosti v zimních měsících.
Čtěte také: Úbytek sněhu a příroda ČR
Kromě těžby dřeva a péče o zvěř se zimní měsíce používají i k údržbě lesní infrastruktury. Lesní cesty jsou pravidelně kontrolovány a odstraňují se případné překážky, které by mohly být problémem pro těžební stroje nebo pro turisty. Zimní období je ideální pro opravy lesních cest, mostů a dalších zařízení, protože práce probíhá v méně náročných podmínkách a s menším provozem. Zároveň se v zimě často obnovují značené turistické stezky, čímž se zajišťuje bezpečný pohyb návštěvníků lesů.
Mrazivé počasí může poškodit kůru stromů nebo způsobit praskání větví, což může negativně ovlivnit zdravotní stav lesů. K tomu se přidává i riziko sněhových a ledových zátěží, které mohou vést k pádu stromů. Navíc silné větry, které jsou časté v zimě, mohou poškodit jehličnany, zejména ty starší.
| Aspekt | Vliv zimy |
|---|---|
| Stromy | Vegetační klid, opad listí (u listnatých stromů), příprava na přežití mrazu |
| Zvířata | Zimní spánek, změna srsti, migrace, hledání potravy |
| Sníh | Tepelná izolace půdy, zdroj vláhy, ochrana před vysycháním |
| Lesní hospodaření | Těžba dřeva, údržba infrastruktury, ochrana zvěře |
tags: #zima #příroda #co #se #děje