Zimní příroda: Klid, výzvy a přežití

Zima je pro cyklické přežívání přírody důležitá, a má-li splnit všechny úkoly, musí být i studená. Navíc každý druh, rostlin i živočichů, je přizpůsoben klimatu, které mu svědčí. Veškeré organismy se na podmínky přicházející zimy - je-li taková, jaká má být - dokážou adaptovat.

Jak příroda pozná příchod zimy?

Jak poznají, že dojde ke střídání ročních období? Ukazatelé jsou dva: délka slunečního svitu a teplota. Zvířatům i rostlinám tikají biologické hodiny, díky nimž umí zaznamenat zkracující se dny a vrhnout se do příprav na zimní spánek či alespoň na období „ledového“ klidu.

Listí se na zemi objeví díky taktice stromů, jíž se vyrovnávají s přišedší zimou. Jdou donaha! Než se obnaží, má slovo hra barev coby důsledek rozkladu zeleného barviva v listech a toho, že jeho součásti (organické látky jako cukry, aminokyseliny) se volně stahují z listů do kořene. Zůstanou jen barviva zajišťující ohnivé koruny stromů.

Z listí na stromech lze určit, jaká zima bude. Čím později dochází k jeho žloutnutí a červenání (odumírání chlorofylu), tím víc se dá čekat ta tuhá. Dokud jsou listy zelené, strom hromadí zásoby do kořenů, aby měl energii přežít zimu. Moment, kdy listí mění barvu a opadává, je signál, že strom už zásobní látky má.

Jsou druhy stromů, které se (kromě modřínů) na zimu „nesvlékají“ a listy (jehličky) si nechají. Buňky jehličnanů se plní šťávou bohatou na cukry, ta pomáhá přečkat zimu, mrazy. Ale i smrkům, borovicím jehličí občas opadá. Na zimu se zbavují toho nejstaršího. „Smrky a spol. si nechají většinu jehličí na větvích, jen ho zazimují na ochranu před mrazem, aby za nízkých teplot nepomrzlo.

Čtěte také: Tipy na zimní výlety

Zimní spánek a aktivita zvířat

Zvířata se chystají na zimu, některá zvířata v zimě spí. K zimnímu spánku se ukládají netopýři, ježci nebo třeba plši. Zvířata, která v zimě nespí mění letní srst za zimní. Hranostajové dokonce mění barvu své srsti z hnědé na bílou, pouze konec ocásku zůstane stále černý.

Na zimu se chystají také ježci. Předtím, než se uloží k zimnímu spánku, musejí se co nejvíce vykrmit. Ježci se živí se různým hmyzem a červíky. Příliš malí nebo nemocní ježci mohou na podzim potřebovat naši pomoc. Zbystřete, pokud najdete v listopadu ježky, který váží méně než 600 g. Ideální je kontaktovat nejbližší Záchranou stanici pro volné žijící živočichy, jejich seznam najdete na stránce www.zvirevnouzi.cz.

K zimnímu spánku se ukládají také raci. Ještě předtím, než se tak stane, naklade samice vajíčka (většinou v říjnu nebo v listopadu). Samice pak nosí vajíčka na spodní straně těla až do června následujícího roku, kdy se vylíhnou malí raci.

Pro opeřence věrné našemu kraji a lesní zvěř nastal zdlouhavý boj s hladem a chladem. A ne všichni se příchodu jara dočkají. Některé druhy zpěváčků se chytře stáhli blíže k lidským sídlům, kde spoléhají na pomoc lidí, kteří jim pomohou vyřešit problém hladu pravidelným přikrmováním na krmítkách. Za vděk jim přijdou semínka slunečnic, prosa, různé z podzimu nasušené bobuloviny, ale i kousek loje, který je ve směsi s rozličnými jadérky běžně dostupný v různých formách v obchodech.

Lesní zvěř se nejprve soustředí na místa, kde ještě nízká sněhová pokrývka umožnila prohrabat se k pastvě a kde jim závětří mlazin či skal zajistí přečkání mrazivých večerů. Ale když je již sněhu tolik, že je těžko se v něm vůbec pohybovat a nalézt něco na zub je již opravdu oříškem, spoléhají se částečně na péči myslivců.

Čtěte také: Zimní příroda pro děti

Velké nebezpečí zvěři hrozí tehdy, objeví-li se na okraji měst a obcí. I přes snahu obyvatel zvěř krmit se jara často nedožije. Může uhynout na zažívací problémy z nevhodné potravy, na schvácení nebo stržení psy, na zranění při srážce s automobilem atd. Jednoduše městské prostředí není pro zvěř přirozené a pro její přežití je nevhodné.

Ale zima nepřináší ptactvu a zvěři jen starosti. Málo kdo ví, že například liška se v zimě oddává zásnubám. Myslivci tomu říkají „kaňkování“, při kterém lze i za denního světla zahlédnout honící se kmotry po zasněžených lukách nebo při večerní procházce potemnělou přírodou zaslechnout jejich daleko slyšitelné štěkání - po myslivecku „skolení“.

Sníh a jeho význam

Za co sníh velebit? „Jeho pokrývka je důležitá z několika důvodů. Funguje jako pomyslná ‚duchna‘, tepelná a vlhkostní izolace, která v půdě pod sněhem udržuje přijatelné mikroklima prospěšné, až nezbytné pro řadu organismů zůstávajících aktivní i přes zimu. Jde také o nenahraditelný typ srážek, který saturuje půdu vodou v době, kdy si ji nemohou vzít rostliny. Sytí nižší vrstvy půdy i podzemní zdroje vody, zejména když taje postupně. Ne najednou za málo dnů či hodin, jak bylo vidět letos na řadě míst. A konečně, vzhledem ke své barvě odráží množství energie dopadající ze slunce, čímž chrání půdu - tmavou, tedy sluneční energii pohlcující - před přehříváním a zejména vysoušením. Řada rostlin snáší mráz, ale v případě zimy bez sněhu uschne,“ míní odborník.

Zimní lesní hospodaření

Zima je pro hospodářské lesy obdobím klidu, ale i výzev. V období chladných měsíců se příroda přizpůsobuje drsným podmínkám, a stejně tak lesy procházejí specifickými procesy, které jsou klíčové pro jejich dlouhodobé zdraví a údržbu.

Zima je pro lesní hospodářství obdobím, kdy se těžba dřeva stává efektivní a šetrná k lesnímu prostředí. Zemědělci a lesníci volí zimní období především pro těžbu dřeva, protože sníh pokrývající lesy poskytuje stabilní a šetrný podklad pro lesní techniku. Zároveň je těžba v zimě výhodná, protože mrazivé počasí zabraňuje poškození půdy při manipulaci s těžkými stroji. V zimě se tedy často těží nejen dřevo pro stavebnictví, ale i palivové dřevo, což pomáhá zajišťovat teplo pro domácnosti v zimních měsících.

Čtěte také: Úbytek sněhu a příroda ČR

Kromě těžby dřeva a péče o zvěř se zimní měsíce používají i k údržbě lesní infrastruktury. Lesní cesty jsou pravidelně kontrolovány a odstraňují se případné překážky, které by mohly být problémem pro těžební stroje nebo pro turisty. Zimní období je ideální pro opravy lesních cest, mostů a dalších zařízení, protože práce probíhá v méně náročných podmínkách a s menším provozem. Zároveň se v zimě často obnovují značené turistické stezky, čímž se zajišťuje bezpečný pohyb návštěvníků lesů.

Zimní výzvy pro les

Mrazivé počasí může poškodit kůru stromů nebo způsobit praskání větví, což může negativně ovlivnit zdravotní stav lesů. K tomu se přidává i riziko sněhových a ledových zátěží, které mohou vést k pádu stromů. Navíc silné větry, které jsou časté v zimě, mohou poškodit jehličnany, zejména ty starší.

Jak se vypořádat se suchou zimou?

• Nehrabte na podzim listí!
• Mulčujte spíše než ryjte.
• Neplýtvejte organickým odpadem - kompostujte.
• Pěstujte více druhů a více odrůd.
• Buďte zahradou přímo posedlí a sázejte všude!
• Zadržujte vodu!
• Buďte kreativní!

Tabulka: Vliv zimy na přírodu

tags: #zima #příroda #co #se #děje

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše: Praktický průvodce
• Komunální odpad: Staré Sedliště
• TZL a SO2 z elektráren
• Vysvětlení klimatických změn
• Průvodce výběrem koše na tříděný odpad