Ochrana životního prostředí v pivovarnictví

Společnost Pivovary Staropramen se jako významný výrobce, zaměstnavatel a obchodní partner přirozeně zajímá o prostředí, ve kterém působí. Neustále se snažíme o snižování stopy, kterou za sebou naší činností zanecháváme - zodpovědně nakládáme s přírodními zdroji, inovujeme obalové materiály a hledáme alternativy ke stávajícím obalům nebo využíváme nové technologie.

V oblasti udržitelnosti i společenské odpovědnosti klademe velký důraz na lokální podmínky. Cíle v této oblasti nazvané „Naše stopa 2025“ byly stanoveny v roce 2017 v souladu se 17 cíli udržitelného rozvoje definovanými Organizací spojených národů. Při výhledu na rok 2025 jsme si pojmenovali dva pilíře, na které se zaměřujeme, a to LIDÉ a PLANETA.

Malé lokální pivovary hledají cesty, jak uspět v konkurenci mezi mnoha jim podobnými pivovary a všudypřítomnými nadnárodními pivními giganty. Některé z nich se snaží uspět na environmentální vlně. A některé z nich jsou i úspěšné. Alespoň to ve svém článku uvádí How Belgian brewers are turning waste into taste list Politico.eu.

Ten upozorňuje na takzvaný Bruselský pivní projekt, který vyrábí pivo ze starého chleba. A odpad z výroby tohoto piva zase mění na chléb či sušenky. A malému pivovaru, založenému v roce 2013 v centru Bruselu, se s jeho novým pivem pojmenovaným Babylon skutečně daří. Název Babylon přitom nezvolil náhodou.

„Nesnědený chleba tvoří největší část odpadu potravin v Bruselu a jeho předměstích. Byl by hřích s ním dál nějak nepracovat,“ říká spoluzakladatel pivovaru Sébastien Morvan. Pivovar od svého prvního výstavu v roce 2015, kdy se pustil do svého projektu, takto využil již 50 tun chleba.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

„Zde jsme vyvinuli recepturu s Tristanem Stuartem [environmentálním buditelem a propagátorem zdravé výživy, pozn. Bruselský pivní projekt byl zprvu motivován spíše sociálním podnikáním a myšlenkou na dopady v lokálním měřítku. V roce 2013, kdy projekt začínal, nebyla priorita spoluzakladatelů pivovaru Morvana a Oliviera De Brauwera jen ochrana životního prostředí.

Pozoruhodné je, že se jim jejich experimentální pivo podařilo prosadit do pěti barů [do dvou v Bruselu, dvou v Paříži a jednoho v Tokiu]. Přitom představuje i svůj další projekt z října 2019, kdy uvařil další pivo z rozlámaných kořeněných sušenek Speculoos, tedy belgické speciality.

Dle jeho slov zdaleka ale nejde jen o výrobu piva ze znehodnocených potravin, postupovat lze totiž i obráceně. Například pekárna Maison Dandoy využívá mláto, což je vedlejší produkt pivovarnického průmyslu, který se na celkovém „odpadu“ podílí 85 procenty, a peče z něj nové sušenky. Ostatně v Bruselském pivním projektu se mouka vyrábí z mláta a dál se prodává místním pekárnám. To potvrzuje nedávný krok belgického pivovarnického gigantu AB InBev.

Jakkoli experimentování s výrobou piva nese své ovoce, jeho výroba zůstává i nadále náročná na spotřebu energií a vody. O snížení uhlíkové stopy se tak snaží velké i malé pivovary. Například pivovar Carlsberg plánuje využívat pouze obnovitelného zdroje energie již příští rok a do roku 2030 chce dosáhnout nulové uhlíkové stopy. Snaží se ale i malé pivovary.

Například Yvan De Baets, spoluzakladatel Brasserie de la Seine, jenž je součástí Bruselského pivního projektu, řekl, že jeho nový pivovar založený v roce 2019, využívá jen energie z obnovitelného zdroje, ze solárních panelů umístěných na jeho střeše. „Odpady našeho pivovaru, jako mláto, jsou recyklované. Anebo jiný příklad. Flanderský pivovar Huyghe investoval do nových a energeticky šetrnějších technologií 35 milionů eur.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Pivo. Ušlechtilý nápoj, který se vine celou naší moderní historií. Naši předkové nám zanechali plody své práce, díky kterým my teď dokážeme vařit ta nejlepší světová piva. Naším právem je toto dědictví využívat a povinností o něj pečovat, abychom je v pořádku předali svým potomkům. Pivovary jsou od nepaměti srdcem našich měst a obcí. My pečlivě dbáme na to, abychom vždy byli všude dobrými sousedy.

Pravidelně hlídáme dopady naší činnosti na životní prostředí. Českou národní kulturu si bez piva lze jen stěží představit. Na naší kultuře nám záleží, proto pravidelně školíme majitele hospod a restaurací, kterým předáváme své léty prověřené zkušenosti. Jednoduše chceme, aby si zákazník vždy vychutnal prvotřídně opečované pivo.

Z vody pochází život a život bez ní není možný. Stejně tak se bez vody neobejde výroba našeho piva. Od roku 2010 se nám podařilo snížit spotřebu vody při výrobě o 33 %. Vše živé dýchá a nám záleží na tom, aby svět kolem nás dýchal i za několik generací. Vždy dbáme na to, aby naše pivovary dodržovaly ty nejvyšší environmentální standardy podle mezinárodně uznávaných norem. A totéž očekáváme i od našich dodavatelů.

Neustále usilujeme o snižování naší uhlíkové stopy. Nežijeme jen dnes. Uvědomujeme si, že vše, co uděláme nyní, se vtiskne i do budoucnosti. Pečlivě domýšlíme ekologickou stopu našeho podnikání. Dokonalé dílo může vzniknout jen tehdy, je-li každá jeho část naprosto dokonalá. V našich pivovarech věnujeme mimořádnou péči výběru jednotlivých surovin. Také rozvíjíme dlouhodobou spolupráci s našimi dodavateli.

V aktuální zprávě za rok 2015 se mimo jiné můžete dočíst: od roku 2010 se nám podařilo snížit spotřebu vody na výrobu piva o 33 %. Pivovar Radegast od roku 2011 kompostuje odpadní etikety, díky tomu bylo druhotně využito přes 1 000 tun odpadních etiket s úsporou více než 700 000 Kč. Všechny etikety a spotřebitelské obaly nápojů značek Plzeňského Prazdroje nese sdělení o odpovědné konzumaci alkoholu.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Zavázali jsme se dodržovat a prosazovat principy týkající se mimo jiné řízení společnosti, pracovních podmínek, dětské práce, diverzity a ochrany životního prostředí. Dbáme na vysokou kvalitu dodávaných surovin a pečlivě ji sledujeme prostřednictvím programu SQM (tzv. Systém řízení kvality poskytované dodavatelem).

Národní pivovar Budějovický Budvar se v roce 2022 připojil k iniciativě Zálohujme.cz, která prosazuje debatu o zavedení plošného systému vratných záloh na plastové lahve a plechovky v České republice.

Udržitelnost se odráží i v novém produktu BirGo, nealkoholickém beer mixu, který Budvar produkuje ve spolupráci s Mattoni. Ovocné pivo se vyrábí na nové, technologicky vyspělé lince, která přispívá k efektivnějšímu využití tepla, vody i elektřiny. BirGo pak může být atraktivním produktem pro generaci Z, tedy lidi mezi 18 a 27 lety, u kterých stoupá obliba nealkoholických variant drinků.

Dle Ipsos Global Sustainability Segmentation Study, globální studie Ipsosu zaměřené právě na míru obav ze stavu životního prostředí a postoje vůči tomuto problému, se mezi nejmladší populací nachází více tzv. „Activists“, tedy nadšenců do udržitelnosti. Pro ně je udržitelnost produktu klíčovým atributem, jelikož se domnívají, že životní prostředí je v kritické fázi a je potřeba jednat okamžitě. Proto jsou také ochotni zaplatit za eco-friendly produkty více, a navíc jsou nakloněni k tomu s ohledem na životní prostředí i upravit svůj životní styl. „Aktivistů“ je však v populaci poměrně malé množství (17 %).

"Udržitelnost se pomalu ale jistě stává jedním ze základních požadavků zákazníků napříč obory. Pro firmy už to dávno není něco navíc, ale téma, kterému se musí věnovat každodenně. Udržitelně se ale nesnaží chovat pouze nové značky cílící na mladší věkové kategorie. Trend upouštění od plastových komponentů či celých lahví je patrný napříč trhem a neminul ani Pilsner Urquell, který v roce 2021 vyměnil etikety z hliníku a plastu za ty z recyklovatelného papíru. Tuto změnu komunikovala značka i v kampani, kterou charakterizovali zlatí jeleni.

Dalším trendem, který následují pivní značky, je snižování negativního dopadu výroby na životní prostředí. Heineken se zavázal mít do roku 2030 nulové emise ve výrobě. Pivovary Staropramen si ve svém programu Naše stopa 2025 stanovily konkrétní cíle postupného snižování spotřeby tepla, vody, elektřiny i produkovaného odpadu. Pivo pro drsné muže Radegast se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání vodními zdroji, protože „každá kapka má smysl“.

Každý se může zapojit do výzev k šetření s vodou (a také penězi) - například používáním sprchy místo vany, méně častým holením vousů nebo umýváním auta - a s výsledkem se pak každý může pochlubit na sociálních sítích.

Každá pivní značka se svými negativními dopady na životní prostředí i společnost bojuje po svém. V budoucnu se jistě budeme moci těšit na další kampaně a aktivity, které budou mít za cíl zlepšit naše životní podmínky. A to nejen z čisté „dobrosrdečnosti“ firem, ale také kvůli měnícím se legislativě i rostoucím požadavkům spotřebitelů, kteří jsou náročnější než dříve. Výrobky si čím dál častěji nevybírají jen podle schopnosti naplnit jejich funkční a emocionální potřeby, ale zohledňují i to, do jaké míry značka produktu souzní s pohledem zákazníků na svět a jeho problémy. Tento přístup se bude čím dál více stávat normou a značkám nezbude než na něj reagovat. Ve prospěch nás zákazníků i naší planety.

Certifikace Plzeňského Prazdroje

Příprava na certifikační audit začala v červnu 2006. Do té doby byly systémy řízení kvality podle ISO 9001 a ISO 14001 ochrany životního prostředí zavedeny jen v technických útvarech všech pivovarů Prazdroje.

„Během přípravy jsme museli vytvořit kompletně nový systém přístupu v oblasti bezpečnosti práce, zpracovat přes čtyřicet řídících dokumentů, směrnic a postupů. Bylo také například nutné provázat jiné projekty s oblastí bezpečnosti při práci a ochranou životního prostředí, rozšířit a upravit spolupráci s odborovou organizací při provádění prověrek BOZP, fyzicky eliminovat nejvážnější bezpečnostní rizika působící na zaměstnance a dodavatele.

Konečný přísný audit provedla v lednu 2009 nezávislá certifikační mezinárodní společnost Det Norske Veritas ve všech pivovarech (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a v areálech třinácti obchodně-distribučních center Plzeňského Prazdroje v ČR.

Plzeňský Prazdroj poté získal mezinárodní certifikáty za systém ochrany životního prostředí a bezpečné práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 14 001 a OHSAS 18001. Nově zavedený systém OHSAS 18001 nastavuje nejen základní pravidla v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků, ale směřuje i ke změnám chování zaměstnanců Prazdroje při vykonávání každodenních činností.

Certifikát ISO 14001:2004 potvrzuje, že Plzeňský Prazdroj má účinný systém environmentálního managementu, a pro zákazníky a spotřebitele je zárukou, že Plzeňský Prazdroj aktivně minimalizuje dopady svých činností, produktů a služeb na životní prostředí.

Plzeňský Prazdroj je v českém pivovarnictví průkopníkem nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Jde např. o unikátní systém biologického dočištění drenážních a dešťových vod, odváděných z areálu pivovaru RADEGAST do soustavy rybníčků za více než 6 milionů korun, nebo moderní čistírny odpadních vod v Radegastu a Velkých Popovicích, které ročně dodají více než 1 milion m3 bioplynu k výrobě tepla.

Díky tomuto přístupu se Plzeňskému Prazdroji v prvním období Národního alokačního plánu podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 %. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen 4% emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

DNV (Det Norske Veritas) je mezinárodní společnost zabývající se certifikací systémů řízení (kvality, životního prostředí, bezpečnosti práce, bezpečnosti informací atd.). Mezi obory činnosti DNV dále patří výrobková certifikace, technické a manažerské poradenství v oblasti řízení rizik a také například klasifikace lodí. Má 140letou tradici a své služby nabízí řadě světových firem z různých oborů podnikání včetně potravinářství.

Plzeňský Prazdroj, a.s. je v českém pivovarnictví průkopníkem nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí - reprezentovaných certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově desítky milionů korun.

Specifická rizika a jejich ochrana

Potravinářský provoz má jiná hygienická pravidla než obyčejný výrobní podnik. Navíc je potřeba pohlídat třeba i to, aby návštěvníci, řidiči kamionů a další osoby přítomné v rozlehlém areálu neznečišťovali prostory například tím, že vykonávají potřebu mimo toalety. Zdá se to banální, ale může jít v případě potravinářského podniku o závažné hygienické a reputační riziko.

Co se týče bezpečnosti práce, pro pivovary jsou typické sklepní prostory, kde pracují osamocení pracovníci, které je nutné hlídat, aby nezůstali bez pomoci v případě pádu nebo úrazu například způsobeného manipulací se sudy. Rizikové jsou i ležácké tanky, které je potřeba pravidelně mýt. V tanku se ale může hromadit CO2 a pokud by zde pracovník strávil příliš mnoho času nebo došlo k úrazu, může to vést ke ztrátě vědomí a ohrožení života.

Zcela největším rizikem v pivovarnictví je únik čpavku, který se v mnoha pivovarech tradičně používá k chlazení. Čpavek je štiplavý toxický plyn, který se může ve větších pivovarech skladovat v množství i několika desítek tun a v případě úniku může ohrozit rozsáhlé okolí.

Služba kamerového dohledu RVS v areálu dokáže analyzovat a odhalit například i takové prohřešky, jako je zmíněné porušování hygienických pravidel na parkovišti. Pravidla BOZP lze připomínat přímo u vstupu s pomocí automatické recepce a vrátnice, kamerový systém může rovněž detekovat nedostatky v nošení ochranných pomůcek, ale dokáže také detekovat pád osob, osamělé osoby na pracovištích, kde se osamoceně pracovat nesmí a podobně.

Čpavku se v tomto odvětví zpravidla podřizuje vše, a je tedy potřeba specifická ochrana prostor pivovaru. Pro případ úniku čpavku lze nastavit systém RVS, PCO a vnější zabezpečovací systémy tak, aby byly kompatibilní nejen s interními bezpečnostními systémy pivovaru, ale také s řídícím systémem hasičského záchranného sboru. Zaměstnanec na pultu centrální ochrany je v pohotovosti a v případě podezření na únik přepíná na řízení hasičům.

tags: #ochrana #životního #prostředí #pivovarnictví

Oblíbené příspěvky:

• Analýza a hodnocení opatření EU
• Přírodní ochrana před houbovými chorobami
• Ekologický spolek
• Postup opravy prasklého odpadu ve zdi
• Tipy pro výběr stanu do přírody