Ekologie se zabývá vztahy v přírodě. Zkoumá vztahy mezi organismy navzájem i mezi organismy a prostředím. Ucelené součásti přírody se označují jako ekosystémy.
Na začátek ale trocha opakování - co je to ekosystém? Ekosystém je společenstvo organismů a prostředí, ve kterém žijí. Ekosystémem je např. les, park, nebo třeba zahrada. Ekosystémy jsou poměrně složité a člověk je teprve na cestě k pochopení způsobů a principů, jakými fungují.
V ekosystému najdete vše od jednobuněčných organismů až po gigantické stromy. Každá živá bytost je přizpůsobená k výkonu své funkce a hraje tak důležitou úlohu, která umožňuje udržet ekosystém zdravý a stabilní. Ztráta kteréhokoli druhu může mít nepředvídatelné důsledky.
Ekosystémů existuje celá řada. Ekosystémy lze rozdělovat např. na suchozemské (les, louka) a vodní (rybník, jezero). Přirozené ekosystémy vznikají (víceméně) bez zásahu člověka (např. tropický deštný les, korálové útesy, přirozený lesní porost). Naopak umělé ekosystémy musí člověk udržovat a dodávat do nich energii (např. hnojení, orba a osévání pole, sečení či spásání louky). zasahovat, aby se udržely v požadovaném stavu).
Ekosystémy jsou různě stabilní, neboli snášejí jen určitou míru narušení. Postupně se vyvíjejí, to se označuje jako sukcese (např. hromada zeminy postupně zaroste bylinami, keři, nastěhují se sem živočichové aj.). Pro ekosystémy je důležitá i přítomnost „mrtvé“ organické hmoty.
Čtěte také: Živočichové a louka
Pravděpodobně většina z Vás už někdy zaslechla termín "biologická rozmanitost" nebo biodiverzita, ale nejste si zcela jisti, co tento termín znamená, ani proč je to pro Vás a celou naši společnost důležité. Planeta Země se skládá z mnoha různorodých oblastí, od hlubokých oceánských příkopů až po nebetyčné hory.
Téměř všechna tato místa jsou osídlena živočichy a rostlinami přizpůsobenými mnohdy i velice extrémním životním podmínkám. Propojením sítě vzájemných interakci mezi živými organizmy a neživou přírodou, tj. Pokud se bude snižovat biodiverzita, ekosystémy se stanou zranitelnými. Zdravý ekosystém poskytuje rovněž velké množství výhod pro člověka a přispívá ke kvalitě našeho života. Zvířata a rostliny nám poskytují to, co vědci nazývají "ekosystémovými službami".
Cílem kampaně Let It Grow! Každý z nás může a měl by přispět k ochraně okolního prostředí a k zachování biologické rozmanitosti. Výmluva, že jako jedinec nic nezmůžu, je špatná. Činy každého se počítají a mohou mít velký efekt. A mohou to být zcela jednoduché, ale velmi účinné způsoby. Jedním z nich je i upravování zahradních koutků, teras, ale i malých balkónů na přírodě blízké prostředí.
Zahrada blízká přírodě neplní funkci pouze estetickou, ale i praktickou. Vedle míst k relaxaci a odpočinek pro lidi vytvoříme i prostor pro řadu živočichů i rostlin, kteří z naší krajiny mizí. Všichni tito živočichové ale mají své místo v ekosystému, ale v důsledku intenzivní činnosti člověka spojené se zásadními přeměnami krajiny postupně mizí. Ubývá motýlů, včel, dutinových zvířat. Některé druhy jsou dokonce na pokraji vyhubení. O včelách je známo, že jsou nejvýznamnějšími opylovači mimo jiné i hospodářských plodin. Bez jejich píle by za pár let lidstvo nemělo co jíst. A i další obyvatelé živé zahrady nám mohou být v mnoha směrech prospěšní. Taková zahrada vykazuje výrazně vyšší biologickou rozmanitost.
Základní podmínky pro existenci živočichů v zahradě:
Čtěte také: Článek o ohrožených druzích v Sierra Nevada
Koncipujte celou, nebo jen část zahrady jako přírodní, na velikosti opravdu tak nezáleží. Nejlepší a nejpřirozenější úkryt pro ptáky i řadu drobných savců představují stromy a keře. Nejlépe se pro tyto účely hodí např. lísky, bezy, jeřáby, šípkové růže, jalovce, svídy, habry, hlohy, břečťany, skalníky, tavolníky, dřišťály, dříny apod. Plody mnohých dřevin slouží živočichům i jako potrava, květy jsou zdrojem pylu a nektaru pro hmyz. Stromy jako lípa, jeřáb a ovocné stromy prospějí nejen hmyzu a ptákům, ale nezanedbatelný užitek z nich má i člověk.
Některé druhy keřů se dokonce dají upravit do podoby živého plotu a zastoupit tak nevzhledné betonové zdi. Opravdu živý plot může vytvořit ptačí zob obecný, jehož černé bobule mají v oblibě ptáci, kalina obecná s ozdobným květenstvím a výraznými červenými plody, svída krvavá, dále pak keře pichlavé, s hustým větvovím - voňavá růže šípková, trnka obecná a hloh obecný - druhy jejichž plody jsou jedlé a mají všestranné využití.
Tyto keře rádi vyhledávají ptáci pro stavbu hnízd a navíc poskytují úkryty před predátory pro malé živočichy. Čmeláci a noční motýli mají v oblibě žlutobílé trubkovité květy zimolezu pýřitého. Vysoký živý plot (2-6 m) vytvoří líska obecná, která navíc plchům a veverkám poskytne chutné oříšky.
Bylinný porost v přírodní zahradě má být druhově bohatý, aby poskytoval hmyzu dostatek potravy. Je dobré aspoň část zahrady nesekat nakrátko, a pokud budeme stávající trávník kosit stále méně a necháme květiny jednoduše prorůst, pak se trávník během 3 až 5 let přemění na květinovou louku. Na louce můžeme udržovat cestičky a jinak ji stačí posekat dvakrát ročně. Nepotřebuje zavlažování, je ideální mezi stromy, na lemy podél živých plotů.
Nově založenou louku můžeme také osít lučními květinami a travinami a nechat „divoce“ růst a kvést. Osivo lze zakoupit v hobby obchodech. Měly by v něm být zastoupeny různé druhy travin a bylin, které poskytnou potravu motýlům, ať už dospělým nebo housenkám, také včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu. Nejen motýlům, ale i jinému hmyzu přijdete vhod i krmítkem pro motýly.
Čtěte také: Hrozby pro mořský život
Na skalnatých zídkách, skalkách či hromadách kamení nachází útočiště mnoho druhů bezobratlých živočichů ale také plazů či obojživelníků. Ponechte na Vaší zahradě koutek s kameny, případně ještě zkombinujte se štěrkopískovou vrstvou pro ještěrky. Ještěrky a ropuchy se živí menším hmyzem, ale pochutnají si i na drobných plžích. Pro vývoj mnoho druhů brouků je ideální pomocí zbudovat tzv. broukoviště.
Jedná se o skupinu různě velkých kmenů či špalků volně na zemi položených či částečně zapuštěných v zemi. Ideální úkryt pro malé obratlovce i bezobratlé představuje hromada větví a polen umístěná např. v odlehlejším koutě zahrady. Taktéž ponecháním starého pařezu poskytnete mnoha druhům hmyzu mj. i místo k přezimování.
Přírodní jezírko poslouží na zahradě jako zdroj vody pro ptáky, hmyz a mnoho dalších živočichů, nebo jako domov pro obojživelníky, ryby, vážky či jiné bezobratlé. Pokud bude jezírko dostatečně velké, může posloužit i Vám ke koupání. K vybudování můžete použít buď rybniční fólii, nebo si zakoupíte již zhotovené plastové jezírko. Dá se vymyslet i napájení na dešťovou vodu.
Minimálně 1/3 by měla tvořit mělčí zóna, která po osázení vodními rostlinami zastane funkci kořenové čističky přirozeně čistící vodu. Další část ale musí být naopak co nejhlubší (pokud možno více než 80 cm), aby se v létě rybník nepřehříval a nesloužil jako líheň pro komáry, v zimě aby naopak nepromrzl. Jezírko nesmí mít kolmé břehy, aby se nestalo pastí pro živočichy. Vhodné je u břehu umístit šikmé prkno, nebo schůdky.
Do jezírka nasaďte ryby, obojživelníci (žáby a čolci), hmyz (např. vážky, šídla, aj.) a ptáci se objeví sami. Možná se přistěhuje i užovka.Vytvořte si na zahradě kompost - místo, kam budete ukládat organický odpad ze zahrady či domácnosti, čímž si vytvoříte množství výživného humusu pro všechny Vaše rostliny v zahradě či doma.
Dobře vedený kompost nahradí drahá hnojiva a pěstební substráty. Kompost obsahuje humus, který v půdě zadržuje vodu, v něm obsažené živiny zpřístupňuje mnohem lépe rostlinám, zachycuje škodlivé látky, přispívá k vyrovnávání půdní kyselosti, napomáhá zlepšování kyprosti a soudržnosti půdy, čímž dochází ke značnému snížení rizika půdní eroze, stimuluje růst a posiluje zdraví pěstovaných rostlin. Kompostér si můžete zakoupit nebo jednoduše zbudovat sami.
Jako velmi příjemný bonus je i značné snížení objemu směsného odpadu z domácnosti a tím v některých obcích i menší poplatek za odvoz odpadu.Ježek, kdysi tak hojný, v poslední době mizí z naší krajiny. Díky svým bodlinám má dospělý ježek jen málo přirozených nepřátel, proto za poklesem početních stavů stojí hlavně člověk (doprava, málo úkrytů na zahrádce, sekačky, apod.)
Ježek je schopen sežrat za den (respektive noc) téměř tolik potravy, kolik sám váží (hmyz, plzáci, dokonce i myši a hraboši). Tím je vydatnou pomocí při udržování přírodní rovnováhy na zahradě. Ježek může dlouhodobě žít pouze na zahradě, kde se nepoužívají chemické prostředky.
Chceme-li přilákat na zahradu ježka, je vhodné mu někde v rohu zahrady připravit klidné místo k odpočinku - skupinu hustých keřů, kupku dříví a listí, volně přístupnou kompostovou hromádku, apod. Všichni ježci si před zimou hledají úkryt. Tento účel může splňovat také chata nebo přístřešek, pod který si ježek zaleze. Pokud na zahradě nemáte podobné stavení, vyrobte ježkovník.
Jedná se o bedýnku o rozměrech 40 x 40 x 15 cm, s otvorem velkým 10 x 10 cm, vnitřní přepážkou a přesahující voděvzdornou stříškou. Ptáci nesmějí v živé zahradě rozhodně chybět! Velkou měrou se podílejí na udržování přírodní rovnováhy na zahradě. Daří se jim nejlépe na chemicky neošetřovaných zahradách a tam, kde mají dostatek košatých stromů a hustých keřů (i v podobě živých plotů), které jim slouží k úkrytu i jako místo pro výstavbu hnízda.
Nejvhodnější jsou stromy a keře, které bohatě kvetou a jsou zároveň významným zdrojem potravy pro hmyz, a navíc mají plody zajímavé pro ptáky i pro lidi.Pro ptáky jsou ptačí budky i krmítka jedny z nejdůležitějších staveb. Budky nahrazují ptákům hnízdní dutiny, kterých je v kulturní krajině nedostatek. Vhodné prostředí pro hnízdo lze také vytvořit pomocí svazku proutků přivázaného k silnější větvi nebo kmeni tak, aby vznikla jakási kapsa.
Krmítka zase doplňují nedostatek potravy během zimního období. Obě zařízení si buď můžete vyrobit sami, nebo je už zhotovené zakoupit. Podrobný popis způsobu zhotovení budek naleznete na internetu. Do krmítek dáváme ptákům např. slunečnici, lůj a neslané tukové směsi, ořechy, jablka apod.
Umístíme-li krmítko nedaleko okna, můžeme se pohodlně a pěkně zblízka radovat z přítomnosti vděčných strávníků. Ptáci zvláště v horkém létě ocení také napajedla k pití i ke koupeli. Mohou to být mělké nádoby, prohlubně v kameni, malé fontánky, případně také kůly s plošinkou, na které lze umístit mělkou nádobu.
Včely žijí nejen v početných společenstvech, ale více než 600 druhů (v ČR) patří k tzv. samotářským včelám. Oproti domácím včelám mají zásadní výhodu - stejně jako čmeláci - mnohé umí opylovat rostliny i za nepříznivého počasí. Protože netvoří společenstva, plodná je každá samička a pro svá vajíčka si musí připravit hnízda.
Jenže v důsledku změn v krajině těchto druhů ubývá - mizí jejich přirozené prostředí s vhodnými hnízdišti a úkryty. Zemědělská krajina i okrasné a příliš „uklizené“ zahrady vhodné prostředí těmto živáčkům neposkytují.Jako útočiště jim může posloužit jednoduchý příbytek, který nahradí jejich původní prostředí. Připravte těmto tvorům příbytek a pozvěte je i do Vaší zahrady.
Obydlí vůbec nemusí být nijak velké. Samotářským včelám stačí rovné, alespoň 10 cm hluboké, vodorovné dutiny o průměru 5-10 mm navrtané do dřeva či do hlíny. Jakési včelí jeskyně…Kdo patří k nejčastějším „zákazníkům“ takového hotelu? Jsou to včely s pozoruhodnými jmény, která leccos vypovídají o způsobu jejich života: čalounice, zednice, maltářky, pilorožky, pískorypky, drvodělky, chluponožky ad.
Pískorypkám, chluponožkám či ploskočelkám a dalším druhům, které si hrabou chodbičky, dobře poslouží suchá květinová zídka, skalka nebo odkrytý písčitý sráz. Drvodělkám postačí trouchnivý pařez v koutě zahrady.Hmyzí hotel můžete velice jednoduše zhotovit i na vlastní zahrádce. Použít lze prakticky cokoliv - od polínek dřeva, větévek, dutých stébel trav, slámy, mechu, cihel atd.
Do polínek a cihel stačí vyvrtat díry různých průměrů (nejlépe o průměru 3-10 mm a hloubce 10 cm), navršit na sebe a vytvořit voděvzdornou stříšku. Hmyzí hotel se doporučuje umístit na závětrné slunné místo a pak už jen sledovat, jak se např. vosy a včely v hotelu zabydlují (což poznáme podle zavíčkovaných otvorů).
Samotářky jsou věrné svému bydlišti, další a další generace těchto včelek žije na stejném místě, ve stejných úkrytech a tak můžou dlouhodobě poskytovat služby naší zahradě.Čmeláci jsou mnohem zdatnější opylovači než včely, protože si poradí i s dlouhými úzkými květy, do kterých včely svým sosákem nedosáhnou, navíc na rozdíl od včel jim nevadí ani déšť, ani chladné jarní počasí, což může být pro úrodu mnohdy rozhodující.
Čmelín můžete vyrobit sami, případně také koupit hotový. V podstatě je to bedýnka ze silných prken (vnitřní prostor nejméně 22 x 18 x 25 cm nebo 25 x 25 x 30 cm) s vletovým otvorem (10-12 mm nebo 24-26 mm), od kterého vede zahnutá chodbička (např. kus trubky) simulující vstup do myší díry. Před vchodem může být umístěno česno - „ranvej“ pro vzlet a přistávání čmeláků. Chybět nesmí ani větrací otvor.
Čmelín je třeba vyplnit přírodním materiálem. Čmelín je nutné umístit ve stínu - je možné jej zavěsit na stěnu nebo postavit na nižší podstavec či nožky ponořit do nádob s olejem (opatření proti mravencům).Netopýři žijící v ČR jsou hmyzožraví a každý jedinec je schopen za noc ulovit množství hmyzu odpovídající až 1/3 jeho hmotnosti. Jejich trus lze navíc použít jako hnojivo.
Půda pokrývá povrch zemské kůry - tedy to, co máme pod nohama. vznikat právě půda. A jak vypadá složení půdy, co se nachází pod námi? z několika vrstev (který se také říká půdní horizonty). prostě skála a kameny. života. Nad spodní půdou se nachází svrchní půda. minerálů, ale také živin. a částečně i živočichů. které využívají rostliny a stromy ke svému růstu. Humus vytvářejí především rozkladači, houby a i někteří živočichové. mezi nimi jsou mimo jiné i právě bezobratlí živočichové.
V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi. V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě.
Dnes se zaměříme na význam stromů a jejich důležitost pro náš život. Zamyslíme se nad tím, co všechno nám stromy poskytují. A jak jim můžeme pomoci my? Budeme o stromy pečovat a třeba i nějaké nové zasadíme. A proč bychom měli? Věděli jste, že uprostřed lázní Teplice nad Bečvou se nachází světový unikát? Co je to sníh? Jak vzniká sněhová vločka?
Aby sněhové vločky mohly pokrýt zimní krajinu, musí být teplota pod bodem mrazu. Pak může sníh vytvořit na zemi peřinu, ve které se objeví zajímavé stopy. A věděli jste, že na světě neexistují dvě stejné sněhové vločky? V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský.
Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Epizoda dává nahlédnout do jarní přírody na konci května. Představuje mláďata lišky, ptáčata výra velkého, sýkory modřinky a celou řadu rostlin, z nichž nejvzácnější jsou prstnatce bezové.
Reportáž z exkurze na třídicí linku odpadů v rámci pořadu Fokus Václava Moravce na téma Recyklace světa. Dozvíte se, jak probíhá třídění odpadu nebo recyklace papíru, jak funguje třídicí linka, komunální odpad a odpadové hospodářství a jaký vliv má odpadové hospodářství na životní prostředí.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
tags: #zivocichove #v #prirodnim #ekosystemu