Máte chuť udělat změnu ve svém životě? A co třeba začít se chovat trošku více udržitelně, nebo rovnou přenastavit chod své domácnosti podle principu Zero Waste? Není to taková věda, stačí udělat malé změny, a pokud nás bude dost, mohou se dít velké věci.
Pro vědomou snahu o snížení množství produkovaného odpadu se vžil zastřešující pojem zero waste, tedy nulový odpad. Dokonale bezodpadový život je přitom spíše nedosažitelným ideálem než realitou. Cílem iniciativy zero waste je přiblížit se tomuto ideálu co nejblíže. První nesmělé krůčky v omezení odpadu a plýtvání činí také Evropská komise a vlády různých států, ale ti, kteří se dali na životní styl bez odpadu, jsou napřed.
„Pokud něco vyhodíme, sejde nám to z očí, ale to neznamená, že by nám to mělo sejít z mysli. Naše smetí se jen tak nevypaří jen proto, že ho odvezou popeláři. Náš odpad končí na skládkách, kde ničí naše životní prostředí uvolňováním toxických látek do ovzduší i půdy, a kromě toho představuje strašlivé mrhání zdroji, které byly na výrobu těchto odpadků vynaloženy.
Francouzsko-americká spisovatelka Bea Johnson se od roku 2008 snaží žít tak, aby její domácnost (4 lidé a pes) vyprodukovala pouze jednu litrovou zavařovací sklenici odpadu za rok. Svým blogem, knihou a přednášením dokázala po celém západním světě rozpohybovat celosvětové hnutí za život bez odpadu. S velkou otevřeností ukazuje na příkladu celé své rodiny, že tento životní styl přináší mnoho zdravotních benefitů, časových i finančních úspor. Díky svému zapálení pro věc a pozitivnímu stylu komunikace je považována za globálního gurua a celosvětovou mluvčí hnutí Zero Waste.
Co tedy znamená žít skutečně bez odpadu? Zero Waste je označení pro životní styl, který podporuje opětovné využívání všech zdrojů bez tvorby odpadů. V domácnosti to znamená rozumný přístup k nakupování a spotřebě obecně. Omezení objemu odpadu, který produkuje každá domácnost, je podle Bey Johnson poměrně snadné. „Pokud budeme ve svých domácnostech uplatňovat princip 5Z, uvedený níže, výsledkem bude minimální množství odpadu. První a druhé Z řeší prevenci vstupu odpadu do domácnosti, třetí Z uváženou spotřebu a čtvrté a páté Z správné zpracování toho, co zbude."
Čtěte také: Život bez odpadu: Elektronika
Zero waste se řídí pěti základními pravidly pro úpravu domácnosti i aktivit mimo ni - od kuchyně a koupelny přes šatník, kancelář až po vybavení pro děti. V češtině můžeme pravidla označit jako „pět Z“: zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat a zkompostovat.
Omezení spotřeby má obrovský podíl na snížení objemu odpadu. Spotřeba ale neznamená jen nákupy. V naší společnosti začínáme spotřebovávat ve chvíli, kdy vyjdeme z domu a vytáhneme ze schránky reklamní magazín zatavený do plastové fólie. Z konferencí odjíždíme s igelitkami plnými zbytečných dárkových předmětů. Na cestě domů se stavíme pro láhev vína, kterou nám zabalí do plastové tašky a přihodí k ní účtenku, ještě než se vůbec stačíme ozvat.
Bezodpadový přístup vyžaduje podle Bey Johnson zaměřit se jak na přímé, tak nepřímé formy spotřeby. První z pěti Z (zamítnout) tedy řeší tuto nepřímou spotřebu, jako jsou letáky a nejrůznější reklamní předměty, které se dostávají do našich domovů. Zařaďte zamítavý přístup k jednorázovým plastovým výrobkům do svého života. Hotelové toaletní potřeby, dárečky z večírků, reklamní vzorky, tašky s dárkovými předměty z konferencí a festivalů (včetně těch o udržitelnosti).
Spousta lidí bez nejmenšího rozmýšlení vyhodí reklamní letáky do koše hned, jakmile je vytáhnou ze schránky. Mezi takovéto praktiky patří třeba příprava svačin pro děti do školy balených v plastových sáčcích, nebo nákupy zboží v nadměrných baleních z nerecyklovatelných materiálů, které posléze vyhodíme.
Ze všech zásad 5Z, kterými se budeme v našem seriálu zabývat, je Podle Bey Johnson zamítnutí ze společenského hlediska tou nejobtížněji dosažitelnou, zvláště pro rodiny s dětmi. Nikdo nechce být za podivína nebo působit nezdvořile, když mu někdo něco nabídne v dobré víře. Avšak s trochou tréninku a stručným vysvětlením pro vás bude brzy snadné zdvořile odmítnout i ty nejlépe myšlené nabídky. Stačí si vymyslet vlastní fráze, jako například: „Omlouvám se, ale už toho doma máme spoustu." „Omlouvám se, ale snažím se žít jednoduše a ekologicky." Lidé vaše osobní rozhodnutí většinou pochopí, respektují a nebudou vám nic vnucovat.
Čtěte také: Bez Odpadu v ČR
Přestože samotný akt zamítnutí nedokáže odstranit už vzniklý odpad, vytváří poptávku po alternativách. Síla zamítání se projeví teprve v kontextu celé společnosti. Pokud všichni zamítneme jednorázové hotelové toaletní potřeby, přestanou je hotely nabízet, pokud si všichni budeme nosit do obchodu své vlastní tašky, obchody přestanou prodávat ty igelitové, apod.
Zatímco první krok je přestat domů nosit nepotřebné věci, mnoho jich je v domácnosti již z dřívějška. Některé věci prostě nelze odmítnout, ale je možné snížit jejich množství. Dobrým příkladem může být kuchyně. Nepráší se na některé hrnky a příbory? A co šatník? Nejúčinnější cestou, jak zredukovat to, co je k životu nutné, je vzít si postupně každou jednotlivou věc a roztřídit ji podle toho, zda se používá, zda je potřeba a jestli přináší svému majiteli radost. Pokud ne, je možné ji vyřadit.
Cílem ovšem není naplnit několik odpadkových pytlů a ty hodit ke kontejneru. To, co se zredukuje u jednoho člověka, může najít uplatnění u jiného. Existuje nepřeberné množství bazarů, webových stránek a aplikací, kde je možné nabídnout své věci, ať už zadarmo, za odvoz, nebo za peníze. Tomuto procesu se také říká de-cluttering, lidově řečeno generální úklid. Je jedno, jestli začnete u sebe ve skříni či v kuchyňské polici, důležité je, abyste si svůj život zjednodušili a věci, které už nepoužíváte, z něj vyhodili (Samozřejmě je nevyhazujte! Je spousta lidí, kteří tyto věci ocení. Charitativní organizace či secondhandy jsou vždy správnou volbou). Tento bod jde ruku v ruce s prvním, to dá rozum, když je to pyramida, jelikož Vaše odmítání velmi sníží počet nepoužívaných věcí u Vás doma.
To, co zbyde po zamítnutí a zredukování, je třeba co nejlépe využít. Konzumní společnost si navykla hromadit věci, k životu je jich ale ve skutečnosti potřeba mnohem méně. Lidé kupí majetek často jen proto, že něco bylo zrovna ve slevě. Potraviny se mohou zkazit a pak se vyhodí. Ošacení leží ve skříni a oblečete ho jen několikrát za rok. Občas stačí, aby si soused pořídil nový model telefonu, a už ho kupujeme taky, abychom nebyli pozadu, i když starý pořád dobře slouží. Cílem tohoto kroku je eliminovat množství věcí již ve fázi jejich pořizování. Kupovat jen to, co je nutné, což pro každého představuje trochu jinou laťku. Každý člověk a domácnost má jiné potřeby.
Na internetu najdete obrovské množství tipů a triků, jak zužitkovat například některé potraviny do posledního kousku. Z mrkvové natě lze udělat lahodné pesto do salátů, slupky od zeleniny lze schovávat do mrazničky a pak z nich udělat vývar. Pomůže také ukládání potravin s nejdelší trvanlivostí dozadu, aby měl člověk na očích ty, kterým brzy skončí záruka. Většího zužitkování se dá docílit tím, že se tuby v koupelně nevyhodí hned, jakmile jejich obsah nejde lehce vytlačit, téměř vymydlená mýdla se spojí do nové hmoty, donošené tričko se použije na hadr a podobně.
Čtěte také: Zdraví z přírody
Je to velmi jednoduché, využívejte věci, které máte, do maxima. Popřípadě, pokud to nemáte, kupte tu věc kvalitní, aby se dala používat co nejdéle. Jako příklad bych mohla uvést pet lahve. Každý jich měl doma tisíc a jednu, jsou všude kolem nás, až jde hlava kolem. A co kdyby člověk koupil nerezovou lahev a tu používal a používal a používal a ona stále fungovala tak jak má? Dalším skvělým příkladem je oblečení. To si můžete koupit sice nové, ale co takové secondhandy, o kterých už tady padla řeč několikrát? Tam častokrát naleznete doslova poklady za pár kaček a ještě k tomu ušetříte životní prostředí. Také je třeba snažit se opravovat věci, které nejsou na dobro ztraceny. A ty, co už se opravit nedají, využijte na nové věci. Máte džíny, které už jsou prosezené a seprané?
V životním stylu bez odpadu se kreativitě meze nekladou a oblast recyklace je tou nejlepší ukázkou. Cílem je využití toho, co se nepodařilo zamítnout, zredukovat ani zužitkovat, zcela novým způsobem. Tomuto procesu se říká upcycling, což znamená využití starých a nepotřebných produktů novým způsobem. Na rozdíl od klasické recyklace je tedy zachován původní materiál, z něhož lze ale vytvořit nový produkt s přidanou užitnou hodnotou.
Základy upcyclingu položil již v devadesátých letech minulého století Reiner Pilz, v teorii pak jeho myšlenku dopracovali ve svých knihách architekt William McDonough a chemik Michael Braungart. Přeborníky v této disciplíně ovšem byla (a je dodnes) i řada českých kutilů, kteří dokážou ze zavařovaček postavit třeba i skleník.
Ohledně recyklace je potřeba se vzdělávat. Mnoho lidí si myslí, že co hodí do barevných kontejnerů, to se zrecykluje. Pravda je však jiná. Sklo, papír a kovy se dají jednoduše recyklovat. U všech těchto materiálů se při recyklaci šetří energie. Plast v tomto ohledu také šetří energii, jeho recyklace je lehce složitější. Ne všechen plast, který koupíte, zrecyklovat lze. Proto je lepší se mu vyhýbat. Stejně jako papír se nedá zrecyklovat do nekonečna, na rozdíl od skla. Papír však můžeme lehce rozložit, přičemž o plastu si toto můžeme jen nechat zdát. Je důležité recyklovat. Ale není to spása všeho odpadu. Ne všechen odpad, který vyhodíte na zrecyklování, se zrecykluje! Proto si zjistěte, co můžete a nemůžete recyklovat ve Vašem okolí.
Posledním bodem pyramidy nulového odpadu je kompostování. To se týká především potravin, respektive zbytků z nich, které už nelze nijak dále zužitkovat. Vezměme si třeba zmiňovaný příklad vývaru ze zbytkových řádně očištěných slupek. Po vyvaření již nejsou k ničemu. Než je vyhodit do směsného odpadu, kde bude zabráněno jejich správnému rozkladu, je vhodnější zvolit variantu kompostování.
Kompost přitom už dávno není záležitostí pouze těch, kteří mají vlastní zahrádku. V mnoha městech po celé republice lze najít koše na bioodpad nebo přímo venkovní komposty. Stačí se informovat u společnosti, která má v daném městě na starosti sběr a zpracování odpadu, na možnost nakládání s kompostem. Pokud dané město nic nenabízí, je možné si domů pořídit kuchyňský kompostér. Existuje jich hodně a každý je vhodný pro jiný typ zbytků jídla.
Dostáváme se k závěrečnému bodu pravidel 5R a tím je kompostování. V dnešní době můžete kompostovat jak v rodinných domech se zahradou, tak v garsonkách uprostřed rušného města. Stejně jako u recyklace je zde třeba se vzdělat a zjistit, jak můžu kompostovat, s čím a co. V některých městech existují ekodvory s kompostem, takže tam stačí Váš bioodpad pouze zavést. Některá města dokonce nabízejí bio popelnice na tento odpad. Kompostovat můžete nejen „živý“ odpad, ale také zrecyklovaný papír, bambus a mnoho dalších materiálů.
Na konci může zbýt přeci jen malý odpad, který se nepodařilo podle pravidel eliminovat - to je ona malá sklenice Bey Johnsonové ročně.
Říkáte si, proč byste měli vůbec zero waste být? Minimalizovat odpad je správná věc, stejně tak myslet na naše životní prostředí a my všichni se na tomto můžeme podílet. Stačí do toho vložit špetka energie, která se Vám obratem vrátí. Zerowaste je o radosti. O poznávání nových způsobů a zvyků. O seznámení se s lidmi, kteří takto žijí. Nebojte se začít.
Zero Waste lifestyle není jen environmentální trend - je to osvobozující způsob života, který vám ušetří peníze, čas i prostor. Zero Waste neboli život bez odpadů je filozofie založená na pěti základních principech: Refuse (odmítni), Reduce (redukuj), Reuse (znovu použij), Recycle (recykluj) a Rot (kompostuj).
Užitečná je také úprava některých návyků. Patří sem například snaha o bezobalové nákupy. Opravdu je nutné vzít si pokaždé nový mikrotenový sáček na banány nebo na jeden kus papriky? Je nezbytné chodit si každé ráno pro kávu do plastového kelímku? Nelze vymyslet nějaká alternativa? Na trend snižování zbytečného odpadu reagují i obchodníci a postupně se rozrůstá počet obchodů, které nabízejí prodej potravin a drogistického zboží do přinesených nádob a obalů.
tags: #život #bez #odpadu #co #to #je