Životní prostředí meandrů Odry

Od česko­polských hranic u Bohumína až po soutok s řekou Olší vznikla unikátní krajinná oblast. V této oblasti si řeka Odra zachovala přirozenou dynamiku korytotvorných procesů.

Přírodní památka Hraniční meandry Odry

Moravskoslezský kraj vyhlásil na podzim roku 2006 hraniční meandry jako přírodní památku. Přírodní památka Hraniční meandry Odry zahrnuje 7,5 kilometrů dlouhý úsek řeky Odry s pěti velkými zákruty, jehož středem probíhá česko-polská státní hranice. Lužní porosty po obou stranách vodního toku o rozloze sto dvacet šest hektarů jsou označeny jako zvláště chráněné území. Území je z geologického hlediska tvořeno čtvrtohorními sedimenty, povodňovými hlínami, jíly a štěrky. Jedná se o nejníže položené místo České republiky, kde je řece ponechán přirozený vývoj koryta.

Součástí meandrů jsou na pravém břehu přilehlé lužní porosty, louky, orná půda a také dvě vodní plochy - mrtvé rameno Odry u loděnice (1,5 ha) a jezero Malý Kališok (5 ha), které vzniklo po těžbě štěrkopísku.

Přírodní památka Meandry Staré Odry o rozloze 27,80 ha se nachází v severovýchodním sousedství obce Jeseník nad Odrou, na levém břehu řeky Odry v okrese Nový Jičín. Předmětem ochrany je zbytek původního, silně meandrujícího koryta Odry s množstvím periodických tůní a břehovými porosty s pestrou dřevinnou skladbou odpovídající místním stanovištním podmínkám. Udávaná nadmořská výška je od 256 do 259 m n.m.

Historie a ochrana meandrů

Podle Vladislavy Hamplové, ochránkyně přírody, se o této lokalitě začalo usilovně jednat až po záplavách v roce 1997. Došlo totiž k protržení prvního meandru, který bylo potřeb opravit. Jenže řeka tvoří hranici mezi Českem a Polskem. Uvažovalo se o vrácení řeky do původní podoby, případně o ponechání koryta tak, jak si ho řeka vytvořila.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Varianta ponechání řeky v novém korytě byla velmi odvážná a zpočátku bylo těžké ji prosadit. V té době se právě zpracovával atlas niv řeky Odry a pozvaní mezinárodní ochránci přírody byli tímto stavem byli nadšeni a hodnotili tento úsek Odry jako evropský unikát. O pomoc byli požádáni odborníci z organizace Světového fondu pro ochranu přírody (WWF), kteří souhlasili s návrhem českých ochranářů a doporučili ponechat nerušený pohyb řeky a neregulovanou tvorbu říčních koryt ve vymezeném pásmu.

Uskutečnila se celá řada výzkumů a studií, které dokazovaly, že nové koryto nezhorší dopad záplav, naopak je zmírní, a že řeka se přirozeně hýbe při každé velké vodě. Ochránci přírody s překvapením zjistili, že nové koryto Odry po povodních v roce 1997 je téměř totožné s tím starým z roku 1742. Odborníci během dvouletého období jednoznačně prokázali mimořádnost tohoto území. Na základě odborných expertiz pak podali ochránci přírody k úřadu Moravskoslezského kraje návrh, aby bylo zahájeno řízení o prohlášení hraničních meandrů jako přírodní památky. Což se nakonec stalo.

Velká podpora byla i v tom, že Polsko už předtím prohlásilo tuto část Poodří za chráněné území. V listopadu 2006 byly tedy hraniční meandry Odry prohlášeny přírodní památkou, protože tento úsek představuje jedinečný přírodní fenomén, který se na většině evropských řek už vůbec nevyskytuje.

Fauna a flóra

Meandrující koryto řeky Odry umožňuje svým přirozeným dynamickým vývojem a probíhajícími procesy existenci celé řady specifických ojedinělých stanovišť a na ně vázaných rostlinných a živočišných společenstev. V oblasti žije mnoho ptáků, objevili se zde například bobr evropský, jezevec lesní a vydra říční, slepá ramena poskytují vhodné životní prostředí například pro řadu bezobratlých, pro obojživelníky a samozřejmě i hmyz. Nacházíme zde i velké množství zvláště chráněných rostlin.

Dynamicky se chovající koryto řeky Odry lemované zachovalými věkově pestrými vrbovo-topolovými lužními lesy je biotopem pro řadu významných druhů. Starší lužní porosty jsou biotopem vzácných brouků - lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus) a páchníka hnědého (Osmoderme eremita). Zvodnělá místa, trvalé a periodické tůně jsou biotopem např. kuňky žlutobřiché (Bombina variegata), kuňky obecné (Bombina bombina), čolka obecného (Triturus vulgarit), rosničky obecné (Hyla arborea), skokana zeleného (Rana esculenta) a skokana skřehotavého (Rana ridibunda). Ve stojatých vodách podél řeky Odry a v protrženém meandru žije ryba hořavka duhová (Rhodeus sericeus), která se zde rozmnožuje díky silné populaci škeble říční.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Na náplavech hnízdí kulík říční (Charadrius dubius) a pisík obecný (Actitis hypoleucos). Ve svislých stěnách si hloubí hnízdní nory ledňáček obecný (Alcedo atthis) a břehule obecná (Riparia riparia). Na území hnízdí orel mořský (Haliaeetus albicilla). Ze savců můžeme v území narazit na netopýra velkého (Myotis myotis), bobra evropského (Castor fiber) a vydru říční (Lutra lutra).

Aktuální problémy

Ochránci přírody objevili v jednom z meandrů řeky Odry v nejpřísněji chráněné části Poodří na Novojičínsku několik tun odpadu. Stavební odpad byl navezen přímo do první zóny chráněné krajinné oblasti. K závozu meandru sutí došlo konkrétně v úseku řeky odry mezi Lesním mlýnem v Bernarticích nad Odrou a železničním přejezdem. Původce navážky porušil hned několik zákazů. „Jedná se o nedovolenou navážku, nedovolené úpravy břehů, nevratné zničení hnízdiště ledňáčka.“

Čtěte také: Životní prostředí a pyrotechnika

tags: #životní #prostředí #meandru #Odry

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje energie
• Cyklus dusíku v ekosystému
• Knihy pro udržitelný život
• Ekologická pravidla biogeografie
• Globální problém znečištění oceánů