Změna klimatických podmínek: Anglická terminologie v českém kontextu

V tomto článku se zaměříme na terminologii spojenou se změnou klimatu, s důrazem na anglické termíny a jejich využití v českém prostředí.

Adaptace na změnu klimatu

Adaptace je proces přizpůsobení se společnosti aktuálnímu nebo očekávanému klimatu a jeho projevům s cílem omezit negativní dopady či využít příležitosti. Schopností systému, organizace, lidí a dalších organismů přizpůsobit se potenciálnímu poškození a využít příležitosti z něj vycházející, či reagovat na jeho následky. Kapacita je tedy schopnost vyrovnat se s disturbancemi, a to včetně jejich prevence.

Existují různé typy adaptace, např. teplotní změny odolnějšími atd.

Aerosoly

Aerosoly jsou soubor pevných nebo kapalných částic v ovzduší, obvykle velikosti mezi 0,01 ? a 10 ?m (mikrometry, milióntiny metru), které setrvávají v atmosféře nejméně několik hodin. Aerosoly můžou být jak přirozeného, tak antropogenního původu.

AIJ (Activities Implemented Jointly)

Pilotní fáze na poli Společné implementace, definovaná v článku 4.2 (a) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), která počítá s navržený­mi aktivitami mezi rozvinutými zeměmi (a jejich společnostmi) a mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi (a jejich společnostmi). Účelem AIJ je umož­nit smluvním stranám UNFCCC získat zkušenosti se společně zavá­děnými projekty. Za projekty pilotní fáze AIJ se neu­dělují kredity. Dosud nebylo rozhodnu­to o bu­doucnosti projektů AIJ a o tom, v jakém vztahu ke Kjótským mechanismům by měly být. Jako jedno­duchá forma obchodu s povolen­kami, představují AIJ a další návrhy založené na trhu potenciální mechanis­mus k povzbuze­ní dodatečného toku prostředků ke snížení emisí.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Albedo

Albedo je podíl slunečního záření odraženého povrchem nebo předmětem, často vyjadřovaný v procentech. Povrchy pokryté sněhem mají vysoké albedo, albedo povrchu půd sahá od vysokého k nízkému a povrchy pokryté vegetací a oceány mají nízké albedo.

Atmosféra

Atmosféra je plynný obal obklopující Zemi. Suchá atmosféra je složena téměř úplně z dusíku (objemový směšovací po­měr 78,1 %) a kyslíku (objemový směšovací poměr 20,9 %), společně s množstvím stopových plynů, jako je argon (objemový směšovací poměr 0,93 %) a héli­um, a radiačně aktivních skleníkových plynů, jako oxid uhličitý (objemový směšovací poměr býval 0,03 %, nyní je 0,04 %) a ozón. Kromě toho atmosféra obsahuje skleníkový plyn vodní páru, jejíž množství je značně proměnné, běžně okolo 1 % objemového směšovacího poměru.

Bariéry

Bariéra je jakákoli překážka dosažení cíle, schopnosti adaptace nebo zmírňování, kterou lze překonat nebo zmírnit po­litikou, plánem nebo opatřením. Odstranění bariéry za­hrnuje nápravu tržních selhání přímo nebo snížením nákladů transakcí ve veřejném a soukromém sektoru, např. prosazením regulační politiky.

Bilance hmoty ledovce

Bilance hmoty ledovce je rozdíl mezi přírůstkem hmoty ledu (akumulací) a její ztrátou (ablací a tzv. telením čili od­lamová­ním ledových hor z nich do moře). Střední měrná bilance hmoty: Celková bilance hmoty jednotkové plochy ledovce. Pokud jde o povrchovou (měrnou povrchovou bilanci hmoty atd.), tak pří­spěvky toku ledu neuvažujeme; jinak bilance hmoty zahrnuje příspěvky toku ledu a telení ledových hor.

Biomasa

Biomasa je celková hmota živých organismů v dané oblasti nebo objemu; nedávno odumřelá rostlinná hmota bývá často zahrnuta jako mrtvá biomasa.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Biopaliva

Biopaliva jsou palivo vyráběné z organické hmoty nebo spalitelné oleje produkované rostlinami.

Sluneční záření

Sluneční záření je množství slunečního záření dopadající nad atmosfé­rou na plochu kolmou ke slunečním paprskům ve střední vzdálenosti Země od Slunce. Spolehlivá měření slunečního záření mohou být prováděna pouze ve vesmíru a přesné záznamy sahají jen do roku 1978. Všeobecně přijímaná hodnota je 1368 wattů na metr čtvereční (Wm−2) s přesností asi 0,2 %. Kolísání ve­likosti několika desetin procenta jsou běžná a obvykle spojená s přechodem slunečních skvrn přes sluneční disk. Kolísání „sluneční konstanty“ během slunečního cyklu je řádu 0,1 %.

Citlivost

Citlivost je míra, nakolik je nějaký systém ovlivněn, ať příznivě, nebo nepříznivě, proměnlivostí klimatu nebo změnou klimatu. Tento vliv může být přímý (např. změna ve výnosech úrody jako odezva na změnu prů­měru teplot, jejich rozsahu nebo proměnlivosti) nebo nepřímý (např. škody v důsledku nárůstu četnosti po­břežních záplav způsobeného vzestupem hladiny moře).

Ve zprávách IPCC rovnovážná citlivost klima­tu označuje rovnovážnou změnu roční průměrné globální povr­chové teploty v důsledku zdvojnásobení ekvivalentní koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Vzhledem k výpočetním omezením je rovnovážná citlivost klimatu v klimatickém modelu obvykle odhadnuta z běhu mode­lu všeobecné cirkulace atmosféry spřaženého s mode­lem směšovací vrstvy oceánu, neboť rovnovážná cit­livost klimatu je určena především atmosférickými pro­cesy.

Přechodná odezva klimatu je změna globální povrchové teploty, průměrované přes dvacetileté období se středem v době zdvojnásobení atmosférického oxidu uhličitého, tj. v roce 70 při 1% ročním složeném nárůstu oxidu uhličitého v experimentu s globálním klimatickým modelem.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Pobřežní bouře

Pobřežní bouře je dočasný nárůst výšky hladiny moře následkem extrémních meteorologických podmínek (nízkého at­mosférického tlaku a/nebo silného větru) v konkrétní lokalitě.

Uhlíková daň

Uhlíková daň je vybírána z obsahu uhlíku ve fosilních palivech. Protože prakticky veškerý uhlík z fosilních pa­liv je nakonec vypuštěn jako oxid uhličitý, uhlíková daň je rovnocenná emisní dani z jednotky emisí ekvivalentu CO2.

Energetická daň - poplatek z obsahu energie paliv - snižuje poptávku po energii, a tím snižuje emise oxidu uhličitého z používání fosilních paliv.

Ekologická daň je navržena tak, aby ovlivnila lidské chování (výslovně, ekonomické chování) směrem ke způsobu příznivému pro životní prostředí.

Mezinárodní uhlíková / emisní / energetická daň je daň uvalená na vyjmenované zdroje ve smluvních státech mezinárodní dohody. Harmo­nizovaná daň zavazuje účastnické státy k uvalení daně na stejné zdroje ve společné sazbě. Daňová úleva je snížení daně za účelem podněcování poptávky po nebo investování do určitého výrobku, jako např. technologie snižující emise skleníkových plynů.

Zemské záření

Zemské záření je záření emitované povrchem Země, atmosférou a oblačností. Je též známo jako zemské nebo dlouhovlnné záření a mělo by se rozlišovat od toho infračerveného záření, které je součástí slunečního spektra. Infračervené záření obecně má vlnové délky větší, než jsou vlnové délky červené barvy ve viditelné části spektra. Spektrum tepelného infračerveného záření je v praxi odlišné od spektra krátkovlnného neboli slunečního záření v důsledku rozdílu v teplotách mezi Sluncem a systé­mem Země-atmosféra.

Dobrovolná dohoda

Dobrovolná dohoda je ujednání mezi vládním orgánem a jedním nebo více sou­kromými subjekty za účelem dosažení environ­mentálních cílů nebo zlepšení environmentálního chování za hranice plnění nařízených povinností.

Doba meziledová

Doba meziledová je teplá období mezi zaledněními dob ledových. Před­cházející doba meziledová, datovaná přibližně do období před 129 až 116 tisíci let, se označuje jako Poslední doba meziledová.

Dopady

Dopady jsou vlivy změny klimatu na přírodní a lidské systémy. V závislosti na zvážení adaptace rozlišujeme mezi možnými a reziduálními dopady: - Možné dopady: všechny dopady, které mohou nastat za dané projek­tované změny klimatu, nebereme-li v úvahu adap­taci.

Dynamika ledového příkrovu

Dynamika ledového příkrovu je úbytek ledu z ledového příkrovu nebo ledové čepice způsobený dynamikou příkrovu nebo ledové čepice (např. ve formě toku ledovce, ledových proudů či tzv. moře) spíše než táním nebo odtokem.

Ekosystém

Ekosystém je systém živých organismů ovlivňujících se navzájem a se svým fyzickým prostředím. Hranice toho, co lze označit za ekosystém, nejsou vůbec ost­ré a záleží na předmětu zájmu nebo studia.

Ekvivalentní emise CO2

Skleníkové plyny se liší ve svém oteplujícím vlivu (ra­diačním působení) na globální klimatický systém podle svých rozdílných zářivých vlastností a době setrvání v ovzduší. Ekvivalentní emise CO2 jsou takové množství emitovaného CO2, které by způsobilo stejné ra­diační působení, integrované přes daný časový horizont, jako skutečně emitované množství skleníkového plynu s dlouhou životností nebo směsi takových skleníkových plynů. Ekvivalent se vypočítá vynásobením emisí skleníkového plynu jeho potenciálem globálního oteplování pro daný časový horizont (v této zprávě jde o 100 let). Pro směs plynů se získá sečtením ekvivalentů pro každý z nich.

El Niňo

Termín El Niňo byl původně použit k popisu teplého mořského proudu, který periodicky teče podél pobřeží Ekvádoru a Peru a narušuje místní rybářství. Postupně byl určen pro popis rozsáhlého oteplení tropického Ti­chého oceánu východně od datové hranice. Tento jev v oceánu je doprovázen velkorozměrovou fluktuací pole přízemního tlaku v tropech a subtropech na­zývanou Jižní oscilace. Tento spřažený atmosféricko-oceánský jev zasahující časové období od dvou do asi sedmi let je všeobecně znám jako El Niňo - Jižní osci­lace, neboli ENSO. Je často měřen rozdílem odchylek přízemního tlaku mezi Darwinem a Tahiti a povr­chovou teplotou v centrální a východní části rovní­kového Tichého oceánu. Během události ENSO slábne převládající pasátové proudění, což omezuje vzestup vody z hloubek vzhůru a pozměňuje oceánské proudě­ní tak, že roste povrchová teplota, což dále oslabuje pasátové proudění. Tato událost má veliký vliv na pole větru, povrchové teploty oceánu a srážek v tropickém Tichém oceánu. Má vliv na klima v celém Pacifickém regionu a mnoha dalších částech světa skrze globální dálkové vazby.

Energetická bilance Země

Energetická bilance Země je rozdíl mezi celkovou vstupující a odcházející energií v klimatickém systému. Pokud je tato bilance kladná, dochází k oteplování; je-li záporná, k ochlazování. Zprůměrovaná přes celou zeměkouli a přes dlouhá ča­sová období musí být nulová. Protože klimatický systém získává prakticky veškerou svoji energii ze Slunce, nulová bilance znamená, že množství dopadajícího slu­nečního záření musí být v průměru globálně rovno součtu odcházejícího odraženého slunečního záření a odcházejícího tepelného infračerveného záření emi­tovaného klimatickým systémem.

Energetická intenzita

Energetická intenzita je poměr spotřeby energie k ekono­mickému nebo fyzickému výkonu. Na národní úrovni je energetická intenzita poměr celkové primární energie nebo spotřeby finální energie k hrubému domácímu produktu (GDP, HDP). Podle druhu činnosti lze ve jmenovateli použít také fyzikální veličiny, např. litr paliva / ujetý km.

Energie

Energie je dodané množství práce nebo tepla. Rozlišujeme různé druhy energie. Energie slouží lidským cílům, pokud proudí z jednoho místa na druhé nebo je přeměňována z jednoho druhu na jiný. Primární energie (označovaná také jako zdroje energie) je energie obsažená v pří­rodních zdrojích (např. uhlí, ropě, zemním plynu, uranu), která neprošla jakoukoli antropogenní přemě­nou. Tato primární energie musí být přeměněna a trans­portována, aby se stala využitelnou energií (např. svět­lem). Obnovitelná energie se získává z trvalého nebo opakovaného toku energie působícího v pří­rodním prostředí a zahrnuje bezuhlíkové technologie, jako jsou solární energie, síla vody, větru, přílivu a vln a geoter­mální teplo, a rovněž uhlíkově neutrální tech­nologie jako je užití biomasy. Vložená (či šedá) ener­gie je ener­gie použitá při výrobě materiálů (např. tak dále.

Fotosyntéza

Fotosyntéza je proces, při kterém zelené rostliny, řasy a některé bak­terie odebírají ze vzduchu oxid uhličitý (nebo uhliči­tanové ionty z vody ) k tvorbě sacharidů. Existuje ně­kolik typů fotosyntézy s různou odezvou na koncentr­ace oxidu uhličitého v atmosféře. oxidem uhličitým.

Globální povrchová teplota

Globální povrchová teplota je odhad globální prů­měrné teploty vzduchu u povrchu (měří se ve výšce 2 m nad terénem).

Hazard (nebezpečí)

Hazard je jakýkoliv jev nebo děj, který má schopnost poškodit chráněné zájmy (životy a zdraví osob, majetek, zdroje obživy, životní prostředí, ekonomická nebo společenská stabilita); je to situace (stav, okolnost), která má potenciál způsobit ztráty na životech a zdraví člověka, životním prostředí, ekonomických, kulturních a společenských potřebách nebo na majetku.

Hydrofluorouhlovodíky (HFCs)

Hydrofluorouhlovodíky (HFCs) jsou jeden ze šesti skleníkových plynů nebo jejich skupin omezených podle Kjótského protokolu. Vyrábějí se ko­merčně jako náhrady chlorofluorouhlovodíků. HFCs jsou široce používány v chladicích zařízeních a v prů­myslové výrobě polovodičů.

Hydrologický cyklus

Hydrologický cyklus je cyklus, v němž se voda vypařuje z oceánů a povrchu země, je přenášena přes Zemi atmosférickou cirkula­cí jako vodní pára, kondenzuje ve formě oblačnosti, vypadává ve formě deště a sněhu, je zachycena stromy a vegetací, odtéká po povrchu země, proniká do půdy, doplňuje spodní vodu, tvoří vodní toky a nakonec se vlévá do oceánů, ze kterých se bude po­sléze znovu vypařovat (AMS, 2000).

Implementace

Implementace popisuje činnosti prováděné ke splnění závazků plynoucích ze smlouvy a zahrnuje právní a faktickou fázi. Právní implementace se vztahuje k legislativě, předpisům, soudním nařízením a za­hrnuje další činnosti např. snahu o dosažení pokroku, který vláda podniká při zavádění mezinárodních do­hod do domácího právního řádu a do politiky. Fak­tická implementace vyžaduje strategie a programy vy­volávající změny v chování a rozhodování cílových skupin. Cílové skupiny pak přijímají účinná zmírňují­cí a adaptační opatření.

JI (Joint Implementation)

JI (Joint Implementation) jsou tržní mechanismy implementace definované v článku 6 Kjótského protokolu, umožňující státům Dodatku I nebo společnostem z těchto zemí zavádět společně projekty, které omezují nebo snižují emise nebo zvětšují propady, a sdílet jednotky snížení emi­sí (ERU). Činnost JI je též obsažena ve článku 4.2 (a) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Extrémní jev

Extrémní jev je jev, který je na konkrétním místě a v dané roční době mimořádný. Definice přívlastku „mimořádný“ se liší, ale jev extrémního počasí by měl normálně být stejně nebo méně častý než 10. nebo 90. percentil pozorované hustoty pravděpodobnosti výskytu. Vlastnosti toho, co se nazve extrémní počasí, se mohou samozřejmě v ab­solutním smyslu lišit od místa k místu. Jednotlivý extrémní jev nemůže být jednoduše a přímo přisouzen antropogenní změně klimatu, neboť vždy je určitá prav­děpodobnost, že se dotyčný jev mohl vyskytnout přiro­zeně. Když charakter extrémního počasí přetrvává něja­kou dobu, třeba sezónu, může být označen jako extrémní klimatický jev, obzvlášť pokud přináší průměr nebo úhrn, který je sám extrémní (např. nebo vydatné srážky).

Sekvestrace

Sekvestrace je příjem uvažované látky do zásobníku. se často nazývá ukládání (uhlíku).

Tržní mechanismy

Tržní mechanismy jsou ekonomické mechanismy založené na tržních prin­cipech, které mohou smluvní strany Kjótského protoko­lu použít při pokusu o zmenšení možných ekono­mických dopadů požadavků na snížení emisí sklení­kových plynů.

Kjótský protokol

Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně kli­matu (UNFCCC) byl přijat v roce 1997 v japonském Kjótu na Třetím zasedání (TS) Konference smluvních stran (COP) UNFCCC. Obsahuje právně vymahatelné závazky vedle těch, které jsou uvedeny v UNFCCC. Státy zahrnuté v Dodatku B protokolu (většina zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a zemí s transformující se ekonomikou) sou­hlasily se snížením svých emisí antropogenních sklení­kových plynů (oxidu uhličitého, metanu, oxidu dusné­ho, hydrofluorouhlovodíků, zcela fluorovaných uhlovo­díků a fluoridu sírového) o nejméně 5 % pod úroveň roku 1990 v závazném období let 2008 až 2012. Kjót­ský protokol vstoupil v platnost 16. února 2005.

Klima

Klima v užším smyslu je obvykle definováno jako průměrné počasí nebo přesněji jako statistický popis v pojmech střední hodnoty a proměnlivosti relevant­ních veličin přes časové období v rozmezí od měsíců po tisíce nebo milióny let. Klasické období pro průměrování těchto veličin je 30 let podle definice Světové meteorologické organizace (WMO). Re­levantní veličiny jsou nejčastěji povrchové proměnné jako teplota, srážky nebo vítr.

Klima v širším smyslu je stav klimatického systému zahrnující statistický popis.

Prověřování z hlediska klimatického dopadu (Climate Proofing)

Prověřování z hlediska klimatického dopadu je proces, který do budoucí infrastruktury pomáhá začleňovat opatření pro zmírňování změny klimatu a opatření pro přizpůsobení se klimatické změně. Tento proces umožňuje žadatelům o finanční prostředky z fondů a nástrojů EU tam, kde je to vyžadováno, i soukromým investorům činit informovaná rozhodnutí o projektech, které lze považovat za slučitelné s Pařížskou dohodou.

Cíle a metodika Climate Proofingu

• Cílem portálu www.climateproofing.cz je poskytnout jak široké, tak odborné veřejnosti datovou a metodickou podporu pro procesy související s prověřováním z hlediska klimatického dopadu v souladu s příslušnou EU a národní legislativou a metodickými pokyny validovaných jako oficiální podklady pro tyto postupy ze strany státu.
• Metodický postup prověřování z hlediska klimatického dopadu je založen na metodice Evropské komise.

Klíčové aspekty Climate Proofingu

• Identifikace rizik a zranitelností spojených se změnou klimatu.
• Hodnocení dopadů klimatických změn na plánované projekty a infrastrukturu.
• Návrh a implementace adaptačních opatření pro zvýšení odolnosti projektů vůči klimatickým vlivům.

Zdroje dat pro Climate Proofing

• Data o současném a budoucím vývoji klimatu na území České republiky (projekty SustES, Perun a AdAgrif).
• Webová aplikace ClimRisk s výstupy z klimatických modelů.
• Simulace regionálního klimatického modelu ALADIN-CLIMATE/CZ.
• Data z programu Copernicus.

Projekty zaměřené na výzkum dopadů změny klimatu

Řada projektů v České republice se zaměřuje na výzkum dopadů změny klimatu a hledání adaptačních opatření. Mezi tyto projekty patří:

• Projekt zaměřený na místní využívání půdy a ochranu biodiverzity: Cílem je identifikovat potřeby a otázky týkající se místního využívání půdy a ochrany, které mohou být obohaceny daty monitorování biodiverzity, a popis sociálních výzev spojených s integrací dat.
• Projekt zaměřený na kvantifikaci složek vodní bilance krajiny ČR: Cílem projektu je poskytnout co nejpřesnější kvantifikaci složek vodní bilance krajiny ČR s důrazem na aktuální evapotranspiraci (ETa) a udržitelnou zabezpečenost vodních zdrojů v podmínkách změny klimatu 21. století jako zásadní podklad pro orgány vykonávající správu povodí a plánování v oblasti vod dle Vodního zákona.
• Projekt zaměřený na pěstování a využití perspektivních druhů netradičního ovoce: Cílem projektu je zhodnotit možnost pěstování a využití perspektivních druhů netradičního ovoce (moruše, fíkovník, bez, dřín, kdouloň) s vyšší tolerancí na sucho a mráz v souvislosti se změnou klimatu v souladu s klíčovou oblastí reakce na globální změny v biosféře.
• Projekt zaměřený na zajištění dostatečné opylovací kapacity populací samotářských včel: Cílem projektu je přispět k zajištění dostatečné opylovací kapacity populací samotářských včel pro udržitelnou ovocnářskou produkci.
• Projekt zaměřený na vývoj receptur nových potravin: Vyvinout receptury nových potravin obsahujících zdraví prospěšné látky, jež mají známý potenciál předcházet civilizačním chorobám.
• Projekt zaměřený na produkci CH4: pochopení produkce CH4.
• Projekt zaměřený na změnu vlastností dřeva: Cílem projektu je zhodnotit možnost pěstování a využití perspektivních druhů netradičního ovoce (moruše, fíkovník, bez, dřín, kdouloň) s vyšší tolerancí na sucho a mráz v souvislosti se změnou klimatu v souladu s klíčovou oblastí reakce na globální změny v biosféře.
• Projekt zaměřený na cirkulaci atmosféry: republikou, částí Slovenska a východním Německem).

tags: #zmena #klimatickych #podminek #anglictina #terminologie

Oblíbené příspěvky:

• Co je ekvivalentní emise skleníkových plynů?
• Kdo platí poplatek za odpad?
• Všímavost v přírodě
• VSV Nový Jičín a Olomoucký kraj
• Environmentální politika ČR