Změna klimatu a její dopady na delty: Scénáře a adaptační řešení

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.

Vědci tvrdí, že vláda se musí připravit na nepravděpodobný, ale „možný“ nárůst teploty v průměru o čtyři stupně Celsia a s ním související zvýšení hladiny moře až o dva metry. To je ale jen jedna z možností, která se může kvůli rozkolísanému klimatu stát. Druhým extrémním scénářem je kolaps oceánských proudů v Atlantiku, kvůli němuž by se ochladilo až o šest stupňů.

Oba scénáře jsou jen málo pravděpodobné, oba souvisejí s takzvanými klimatickými body zlomu a oba jsou na hranách možností, které se britskému klimatu do konce století mohou stát. Jsou součástí zprávy, kterou britští vědci vypracovali pro tamní vládu, aby se Spojené království dokázalo lépe připravit na budoucnost a rizika, která přinese.

Se změnami globálního klimatu souvisejí i lokální změny počasí nad ostrovy. V určitých scénářích by se tak některé měsíce mohly průměrné teploty dostat nad šest stupňů oproti současnosti - konkrétní měsíce tedy mohou být ještě výrazně teplejší než globální průměry. A srážky by nad ostrovy mohly být proti současnosti dokonce až trojnásobné.

Autoři zdůrazňují, že nejde o předpovědi, ale jen možnosti. Pravděpodobnost výskytu extrémních scénářů nebylo možné vypočítat, protože není jisté, jaká opatření se přijmou k řešení globálního oteplování a jak na ně bude klimatický systém reagovat. Až doposud Británie neměla analýzu, která by dokázala vytvořit přehled takových scénářů a naznačit vládě i občanům, kterým směrem by se měla zaměřit jejich pozornost.

Čtěte také: Změna klimatu: Co se děje?

Spíše než meteorologické předpovědi je podle autorů tato analýza podobná hodnocení rizik národní bezpečnosti nebo zátěžovým testům, které dělají experti z Bank of England pro finanční systém. Srovnávají také situaci s předpovědí otevřené ruské invaze na Ukrajinu, ke které nakonec v únoru 2022 došlo. „Nemohli jsme vědět, jaká je pravděpodobnost invaze Ruska na Ukrajinu, ale mohli jsme říci, jaké by mohly být důsledky,“ uvádějí.

Analýza vyšla v časopise Earth’s Future. Autory výzkumu jsou experti z britské meteorologické služby Met Office. Nejhorší možné scénáře vycházejí z kombinace pozorovaných a historických zkušeností, počítačových simulací a teorie.

Autoři se svým „pojišťováckým“ přístupem sice neudávají pravděpodobnost událostí, ale říkají, co by se muselo stát, aby dané scénáře nastaly.

K tomu nejhoršímu, tedy ke globálnímu oteplení o více než čtyři stupně Celsia do roku 2100, by mohlo dojít, pokud selžou opatření na ochranu klimatu nebo pokud dojde k silným zpětným vazbám. Tímto termínem se nazývají procesy, jako je třeba odumírání amazonského deštného pralesa, které uvolňuje jeho obrovské zásoby uhlíku, což zase vede k dalšímu oteplování, jež zase více poškozuje pralesy. To by mělo za následek extrémní a dlouhodobé vlny veder a sucha, které by v létě zasáhly rovněž Spojené království.

Zásadním dopadem bude zvyšování hladiny moří, které také závisí na tom, jak moc se bude oteplovat. Globální hladina moří je už nyní vyšší kvůli globálnímu oteplování, ale pokud by ledovce v Grónsku a Antarktidě rychle kolabovaly, mohlo by do roku 2100 dojít k nárůstu hladiny moří o dva až 2,2 metru, což by zaplavilo pobřežní města a obce. Připravit se na dopad tohoto scénáře by bylo pro Británii výjimečně těžké, protože právě na pobřeží má umístěnou většinu infrastruktury.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Ochlazení Evropy jako možný dopad oteplování světa

Velkou nejistotu do scénářů vnáší možný kolaps hlavního oceánského proudu, takzvané Atlantické meridionální cirkulace neboli AMOC, jejíž částí je i Golfský proud. Ten prokazatelně slábne, a pokud by to pokračovalo a ještě se zhoršovalo, dostávalo by se k Evropě výrazně méně tepla než doposud.

Kdyby opravdu začal kolabovat kolem roku 2030, mohlo by to vést k ochlazení ve Velké Británii o celých šest stupňů.

„Zemědělství by čelilo obrovským potížím a vodní zdroje by se zcela změnily,“ popsali vědci dopady. „Naše systémy vytápění a energetiky by byly zcela zaskočené změnou zimní poptávky po energii. Nestalo by se to přes noc, ale mělo by to obrovské dopady.“

Adaptační plány

Doposud nejpodrobnější podobná zpráva Sněmovny lordů z roku 2021 varovala, že se nevěnuje dostatečná pozornost rizikům s nízkou pravděpodobností, ale s možnými velkými dopady.

Výbor pro změnu klimatu, nezávislý poradní orgán vlády, uvedl, že Spojené království se musí „přizpůsobit budoucnosti s teplotou o dva stupně vyšší a posoudit rizika pro čtyři stupně“. Adaptační plány zveřejněné v roce 2023 byly kritizovány jako „velmi slabé“.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

„Změna klimatu je jádrem agendy této vlády, a to jak přizpůsobení se budoucnosti, tak i dosažení pozice supervelmoci v oblasti čisté energie,“ prohlásil pro deník The Guardian mluvčí vlády.

Z analýzy rizik plyne, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následují­cích desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. To může vyústit v destabi­lizaci a násilí ohrožující v nové míře národní i mezinárodní bezpečnost. Avšak změna kli­matu může také sjednotit mezinárodní společenství, a to za předpokladu, že ji rozpozná jako hrozbu lidstvu a brzy nastaví kurs k vyhnutí se nebezpečné antropogenní změně klimatu přije­tím dynamické a glo­bálně koordinované klimatické politiky.

Hlavním sdělením analýzy rizik WBGU je, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následují­cích desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. Abychom se vyhnuli tomuto vývoji, během příštích 10 až 15 let musí být zavedena ambicióz­ní globální klimatická politika. Efektivní mezinárodní režim ochrany klimatu musí zajistit, aby emise skleníkových plynů klesly na polovinu do poloviny 21. století.

Změna klimatu zatím teprve začíná, ale její dopady se budou v nadcházejících desetiletích neus­tále stupňovat. WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environ­mentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí.

Regionální ohniska konfliktů

WBGU identifikuje čtyři schémata konfliktů, ve kterých může být krizový vývoj očekáván jako vý­sledek změny klimatu a které mohou nastat s podobnými vlastnostmi v různých oblastech světa:

• Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolané znehodnocení zdrojů sladké vody"
• Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolaný pokles produkce potravin"
• Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolaný nárůst katastrof - bouří a povodní"
• Schéma konfliktu "Klimaticky vyvolaná migrace"

Společenské dopady změny klimatu se budou lišit v různých oblastech světa. Změna klimatu zesílí stávající environmentální zátěž nárůstem suchých období a vln horka, což zesílí postup pouště a nedostatek vody v některých částech země. Rostoucí hladina moře a tropické cyklóny ohrožují ekonomicky význam­né a hustě zalidněné východní pobřeží.

Cílem ČHMÚ bylo vypočítat a zanalyzovat, jakým způsobem je ovlivněn průtok nad vodoměrnými stanicemi v Česku, a zjistit, jak se bude toto ovlivnění měnit v návaznosti na klimatickou změnu. Analyzována byla především měsíční data o celkovém ovlivnění průtoků ve vodoměrných stanicích za referenční období 1991-2020.

Analýza vlivu odběrů vod a klimatických změn na vodní zdroje v Česku ukazuje značnou regionální variabilitu. Klimatické scénáře naznačují rostoucí teploty vzduchu, přičemž pesimističtější scénář SSP5-8.5 předpovídá nárůst teploty do konce století až o 5 °C. Co se týče srážek, obecně platí, že scénáře předpovídají variabilnější vývoj. Scénář SSP2-4.5 ukazuje na mírný nárůst srážek, zatímco scénář SSP5‑8.5 předpovídá výraznější změny s vyššími úhrny srážek v západní a jižní části Česka.

Voda je často brána z jednoho povodí a vypouštěna do jiného o několik kilometrů dále. Tato práce se zaměřuje na analýzu vlivu odběrů, vypouštění a akumulace vody na průtoky ve vodoměrných stanicích na území Česka za referenční období 1991-2020. Součástí práce je také zhodnocení regionálních rozdílů v hydrologickém režimu českých povodí a identifikace oblastí, kde dochází k výrazným změnám v dostupnosti vody.

Pro zachování homogenity časových řad vstupují do výpočtu charakteristiky SUMA jen územně příslušné objekty s povolením odebíraného nebo vypouštěného množství nad 6 000 m3 za rok, resp. 500 m3 za měsíc. Charakteristika DELTA zohledňuje pouze nádrže s povoleným objemem povrchové vody akumulované či vzduté větším než 1 000 000 m3.

Na základě mezery v časové řadě, příp. změny v názvu objektu a v dalších atributech, byly vybrány objekty, jež se potenciálně dají spojit či rozdělit. Prováděla se také analýza vodních ploch, kde může zároveň docházet k reportování odběrů jak z vodní plochy, tak z vodního toku. Proto byly lokalizovány objekty odběrů, jež se nacházejí v těsné blízkosti vodních nádrží.

Pro mapové výstupy celkového ovlivnění byla zvolena vrstva rozvodnic 3. řádu, zahrnující 346 vybraných vodoměrných stanic s kompletní časovou řadou o celkovém procentu ovlivnění pro hydrologické období 1991-2020.

Celkové procento ovlivnění v jednotlivých povodích tudíž odpovídá především stanicím v ústí, příp. V další fázi byla provedena analýza trendu s cílem zjistit, zda ve vybraném období existují statisticky významné graduální změny v časových řadách prvků týkajících se ovlivnění průtoku českých řek.

Za využití gridů průměrné denní teploty a denních úhrnů srážek produktu 1) byl proveden výpočet denních časových řad gridů potenciální evapotranspirace (PET; dle [32]) a klimatické vodní bilance (zde jako rozdíl mezi srážkami a PET). Pro analýzu byly použity pouze dva scénáře, neboť jiné k dispozici ještě nebyly: střední klimatický scénář SSP2-4.5 a pesimističtější scénář SSP5-8.5.

Byla zkoumána změna průměrné měsíční teploty vzduchu a průměrného měsíčního úhrnu srážek oproti normálu za období 1991-2020 podle obou scénářů. Dále byl počítán index SPI (Standardized Precipitation Index), jenž slouží k odhadu vlhkých a suchých podmínek na základě úhrnu srážek. Tento index vychází ze směrodatné odchylky, o kterou se pozorované srážky liší od dlouhodobého průměru.

Jak ukazuje obr. 1, nejvyšších hodnot celkového ovlivnění povrchových vod dosahovala povodí na jižní Moravě a povodí Osoblahy, Labe od Orlice po Loučnou a zejména povodí Bíliny (v tomto povodí však vstupovala data pouze z jedné vodoměrné stanice); nejnižších hodnot naopak povodí Rybné a Lužnice od Rybné po Nežárku, Sázavy od Želivky po ústí a Dyje od Svratky po ústí. Při zahrnutí odběrů z podzemních vod byly vysoké hodnoty zjištěny opět u povodí na jižní Moravě a dále v povodích západních a severozápadních Čech. Nejvyšší hodnoty míry ovlivnění lze pozorovat u povodí Loděnice, Osoblahy a Oslavy.

V případě odběrů povrchových vod včetně podzemních byl pozorován mírně klesající a mírně rostoucí trend u zhruba 8 % ze všech sledovaných stanic. U 47 stanic byl pak zjištěn významně klesající trend (necelých 14 % ze všech stanic), tvořící nápadné shluky u stanic v severních Čechách (zejména povodí Ploučnice) a východních Čechách (povodí Metuje, Orlice od soutoku Divoké a Tiché Orlice po ústí a Loučné a Labe od Loučné po Chrudimku). Dalšími povodími s převahou významně klesajících trendů jsou povodí Moravské Sázavy a Moravy od Moravské Sázavy po Třebůvku, Třebůvky a Svitavy. Shluky mírně klesajících trendů lze pozorovat taktéž u povodí ve Slezsku (Opava po Moravici, Olše a Odra po Opavu).

V případě odběrů jenom povrchových vod bylo naopak zjištěno pouze minimum stanic s rostoucím trendem. Klesající trendy byly zaznamenány u necelých 30 % sledovaných stanic, které jsou poměrně rovnoměrně rozloženy po celém území Česka. Převahu významně klesajících trendů lze opět pozorovat v oblasti severních Čech, zejména v povodích Lužické Nisy po Mandavu, Jizery a Kamenice.

U vypouštění vod byla zjištěna mírná převaha rostoucích trendů (celkem 62 stanic) oproti trendům klesajícím (34 stanic). Oblasti s převahou rostoucích trendů tvoří povodí západních Čech (Mže po soutok s Radbuzou či Otava po Volyňku), jižní Moravy (Svratka a Svitava) a východní Moravy (Vsetínská a Rožnovská Bečva či Ostravice).

Teploty vzduchu jsou, na rozdíl od srážek, dle očekávání rovnoměrněji rozloženy mezi jednotlivými povodími, což umožňuje analyzovat jejich změny pro celé území Česka. Ve srovnání s normálem z období 1991-2020 oscilují změny průměrné měsíční teploty mezi 0 °C a +2 °C u obou scénářů přibližně do roku 2055. Od tohoto roku lze pozorovat výraznější nárůst změny teplot vzduchu u obou scénářů, zejména u pesimističtějšího scénáře SSP5-8.5. To potvrzují i vypočtené průměrné teploty pro jednotlivé dekády 21. století.

U srážek jsou predikce více variabilní, přičemž průběh podle různých scénářů se výrazně liší. Z celorepublikového hlediska se podle scénáře SSP2-4.5 měsíční úhrn srážek dlouhodobě pohybuje okolo průměru referen­čního období 1991-2020 (59,9 mm/měsíc). Naopak scénář SSP5-8.5 naznačuje výraznější změny, podobně jako tomu bylo u vývoje teplot vzduchu. Kolem roku 2055 dochází k pozitivní změně měsíčního úhrnu srážek oproti normálu z let 1991-2020.

Klimatické změny jsou konfliktem, v němž nelze být neutrální. Buď jste spojencem důstojného a dobrého života na Zemi, nebo kolaborujete s fosilním průmyslem, který klimatickou změnu způsobil (anebo mu mlčky přihlížíte, což je totéž).

tags: #změna #klimatu #delta #dopady #a #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Projekt Zelená Firma a Alza.cz
• Jak začít s ekologickým investováním?
• Dopad pohlavních nemocí na rodinu
• Statistiky odpadu v ČR
• Podrobnosti o seminární práci: Matematika v přírodě