Jak přežít v přírodě: Mikroklima a jeho význam

Toužíte letos v létě po harmonickém propojení vašeho domova s přírodou? Pak je trend biofilního designu přesně pro vás! Základní filozofií tohoto trendu je propojení člověka s přírodou. Díky němu si můžete tuto symbiózu přenést přímo domů. Obklopte se i vy přírodními materiály a rostlinami.

Biofilní design na terase

Právě terasa je perfektní přechodový prostor, který slouží jako most mezi pohodlím domova a divokostí přírody. Přítomnost zeleně prokazatelně snižuje stres, zlepšuje náladu a celkovou pohodu.

Zeleň v nádobách

Nejjednodušší způsob, jak vnést zeleň na terasu, je výsadba rostlin do nádob. Použijte různé velikosti a materiály, abyste vytvořili dynamický a vizuálně zajímavý prostor. Můžete kombinovat okrasné trávy, trvalky, kvetoucí letničky, bylinky nebo dokonce menší ovocné keře či stromy. Nebojte se experimentovat s barvami a texturami listů, které dodají terase zabydlenost.

Popínavé rostliny

Máte na terase prázdnou zeď? Využijte ji pro popínavé rostliny! Ať už se rozhodnete pro břečťan, plamének nebo brslen, popínavky vytvoří nádhernou zelenou stěnu, která poskytne soukromí a zároveň ochladí prostor.

Závěsné květináče

Pro maximální využití prostoru sáhněte po závěsných květináčích. Ty se hodí pro převislé rostliny, jako jsou petúnie, muškáty nebo lobelky. Závěsné květináče můžete umístit na stěny, pod střechu nebo je zavěsit na speciální konstrukce.

Čtěte také: Tipy pro získání pitné vody

Vodní prvky

Malé fontánky, vodní mísy nebo dekorativní jezírka mohou dodat terase relaxační atmosféru a přilákat drobné živočichy. Praktické jsou i solární fontánky, které nevyžadují složitý přívod elektřiny. Navíc zurčení vody má uklidňující efekt a zvláště v městské zástavbě přehluší nežádoucí ruch.

Bioklimatická pergola

Pro ty, kteří chtějí posunout biofilní design na své terase na novou úroveň, je skvělým doplňkem bioklimatická pergola. Moderní konstrukce s nastavitelnými lamelami umožňuje plně kontrolovat množství slunce a stínu na terase, a navíc vás ochrání před deštěm. Při úplném uzavření lamel je střecha celistvá a nepropustná a dešťová voda odtéká integrovaným odtokem ve stojných nohách. Můžete navíc pergolu doplnit stahovatelnými screenovými roletami, které zastíní ostré sluneční paprsky dopadající zboku, přitom ale neomezí váš výhled do okolí.

„Takzvaný „outdoor living“ je celosvětový trend. Lidé mají potřebu trávit co nejvíce času venku v přírodě, na terase. S tím souvisí i rostoucí poptávka po bioklimatických pergolách včetně screenových rolet,“ potvrzuje Erich Stavař, spoluzakladatel opavské společnosti ISOTRA, která se zabývá stíněním a na trh uvedla oblíbenou bioklimatickou pergolu ARTOSI. „Bioklimatické pergoly s naklápěcími střešními lamelami tvoří přirozené propojení interiéru a exteriéru domu a umožňují svým majitelům trávit mnohem více času ve venkovním prostředí,“ dodává Stavař.

Zelené střechy jako řešení pro přehřívání měst

Polovina obytných budov se v létě nepříjemně přehřívá. Horkem nejvíc trpí obyvatelé velkoměst, kde je teplota až o 10 °C vyšší než na venkově. Řešením jsou zelené střechy, které okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a pomáhají tak kompenzovat efekt městských tepelných ostrovů. Plocha zelených střech v Česku meziročně vzrostla o více než 15 %.

Vloni byly u nás vybudovány zelené střechy o přibližné ploše 130 000 m2 (rozloha hrací plochy přibližně 2 strahovských stadionů). Bylo to o 20 000 m2 více než v roce 2014. „Zásadním a velmi pozitivním trendem je přitom především nárůst počtu zadavatelů ze státního sektoru, měst a obcí. Lze to přičíst jak loňským vlnám veder, tak hledání vhodných řešení pro hospodaření s vodou, akumulaci dešťové vody a problematiku zadržování vody v krajině obecně,“ vysvětlila Jitka Dostálová, předsedkyně sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

Čtěte také: Přežití v přírodě: Průvodce

Budovám zelené střechy sluší a pro velkoměsta jsou také účinným způsobem, jak přežít letní tropické dny. Městské tepelné ostrovy lze v ČR pozorovat kromě Prahy také v Brně, Plzni, Olomouci nebo Ostravě. Například v rakouském Linci, Torontu nebo Paříži dokonce platí nařízení, že v určitých zónách musí být ploché střechy nových budov pokryty zelení.

„Teplota povrchu střechy pod vegetačním krytem ani v letních měsících obvykle nepřesáhne 25 °C, a je tak až o 55 °C nižší než teplota povrchu vystaveného přímému slunci. Ten se může v parnech rozpálit i na 80 °C. Horko pak sálá do budovy ve dne i v noci. Vlhké vegetační souvrství udržuje v interiéru příjemný chládek, a to i v letních tropických dnech. V suchém stavu zase souvrství střechu dobře tepelně izoluje. Celoročně v budovách zajišťuje příjemné klima,“ zdůraznila Jitka Dostálová.

Zelené střechy současně pohlcují prachové částice. Vsakují a odpařují do ovzduší velké množství srážkové vody a odlehčují tím kanalizaci, čímž mj. snižují koncentraci přízemního ozonu. Vegetační souvrství také přispívá k tepelné stabilitě budovy, snižuje tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření.

Minerální izolace pro lehčí zelené střechy

Největší nedostatek zelených střech představuje jejich hmotnost, a tím zvýšené nároky na statiku objektu. Řešením je použití speciální vysoce nasákavé minerální izolace (jiné než pro stavební účely), která je lehčí než běžný sypký substrát (zemina). V suchém stavu váží minerální izolace 8krát až 10krát méně než zemina. Lehčí než běžné sypké substráty zůstává i za vlhka. Díky tomu střechu zatěžuje minimálně. Navíc udržuje potřebnou vláhu.

„Speciální hydrofilní minerální izolace dokáže zadržovat dostatek vody v suchých obdobích pro zeleň, ale díky retenční schopnosti i v horkých dnech vodu pomalu odpařovat, a tím ochlazovat nejen konstrukci střechy, ale také zlepšovat mikroklima v jejím okolí,“ vysvětlila Marcela Kubů.

Čtěte také: Přežití v extrémních podmínkách

S minerální izolací by bylo možné dodatečně ozelenit přes 20 % budov v řadě českých měst. Prakticky jakoukoli stavbu s plochou střechou nebo se sklonem střechy do 15°. „Skladby s minerální izolací jsou jednoduché na instalaci, údržbu a minimálně zatěžují konstrukci střechy. Ozelenit lze proto i starší střechy, kde původně nebylo počítáno se zátěží zelené střechy. Právě takových budov je v současných městech většina,“ soudí Marcela Kubů. Zazelenat by se mohla všechna panelová sídliště.

Zadržování vody v krajině

Kdybychom začali systematicky zadržovat vodu v krajině a ve městech, získali bychom dalších nejméně 5 miliard m3 vody ročně. To je podstatně víc, než kolik zadrží nově navrhovaných 31 vodních nádrží (200 milionů m3 ročně). Nádrže jsou důležité jako rezerva pro suchá období a ne jako nástroj zadržování vody v krajině.

Snížená schopnost krajiny zadržovat vodu je způsobená špatným hospodařením, poškozením půdy vodní a větrnou erozí, nadměrným zhutněním půdy a ztrátou její biologické aktivity. Navíc máme nedostatek stromů, keřů a biotopů, které by mohly zlepšit mikroklima a biodiverzitu v zemědělské krajině. Ubývá míst pro zvířata, hmyz a ptactvo. Dalším negativem je, že zemědělské půdy v Česku stále ubývá. Dnes denně zabíráme za účelem výstavby průměrně 15 ha té nejhodnotnější půdy, a to často zbytečně a neefektivně.

Mokřady a jejich význam

Mokřady patří k nejohroženějším biotopům na světě. Přitom jde o místa s nenahraditelnou biodiverzitou. Řada mokřadních druhů patří mezi vzácné či ohrožené, protože nedokáží přežít nikde jinde. Typickými představiteli mokřadní vegetace u nás jsou například některé druhy orchidejí (nejběžnější z nich prstnatec májový), mnoho druhů ostřic, z nichž řada patří mezi vzácné a ohrožené druhy, všivce či masožravé rostliny (rosnatky, tučnice).

Mokřady mají velký význam i pro vodní režim v krajině. Zadržují značné množství vody a tuto vodu pomalu uvolňují, takže zmírňují dnes čím dál častější klimatické výkyvy, kdy abnormální sucha střídají přívalové deště a povodně.

Zdevastovaná zemědělská půda

Dnešní zemědělská krajina chřadne a půda vysychá do metrové hloubky bez dostatečného edafonu a organické hmoty. Zemědělské monobloky s monokulturami stejných plodin jsou stále větší a větší, aby se na nich strojům snáze pracovalo. Potoky jsou zatrubněné nebo zregulované. Meliorace odvodňují velkou část polí a luk, hlavně prameniště, údolní nivy a mokřady. Vody v podzemí trvale ubývá. Původní historické cesty a remízky zabraňující erozi jsou dnes rozorány. Tato násilná změna tváře zemědělské krajiny začala hned po druhé světové válce a pokračuje dodnes. Éra průmyslového zemědělství postupně půdu degradovala.

Dnes je téměř mrtvá; bez žížal, hmyzu, zvířat a ptáků vodu již nezadrží. Organická hmota, která to dokázala, odtekla do údolních nádrží. Dnešní zemědělská půda je tedy pouze držákem rostlin - živiny se dodávají jen postřikem na list. Typická je aplikace nepřiměřeného množství pesticidů, herbicidů, insekticidů a umělých hnojiv, což má za následek trvalé znečištění podzemních vod, úhyn hmyzu, ptactva a živočichů.

Řešení pro zdravou krajinu

Cílem je zajistit zdravou krajinu, která by splnila všechny požadované funkce. Zajistit dostatek vody pro krajinu i člověka, vypěstovat dostatek potravin, mít krajinu jako obytný prostor včetně komunikací a sídel pro člověka, ale i dostatečný životní prostor pro zvířata, ptáky, hmyz a motýly v krajině, za které jsme v době antropocénu převzali zodpovědnost.

Dnes již víme, že musíme zlepšit hospodaření s vodou v krajině, péči o biodiverzitu a prostupnost krajiny. Negativním specifikem Česka je rezortní řízení země. Všechny požadované funkce nemohou být uspořádány paralelně vedle sebe, ale musí být uspořádány jako vrstvy jednoho prostoru. Je nutno definovat priority, limity a potenciály.

Rychlá a koncepční řešení

Nabízí se řešení dvojího druhu, rychlá - okamžitá a koncepční - dlouhodobá. U rychlých řešení je důležité přesměrovat odtok dešťové vody ještě dnes, tento měsíc, či tento rok tam, kde to jen jde. Přesměrovat vodu z příkopů ke stromům, do trávníků, do lesa, do mokřadů.

Zima a její význam pro přírodu

Zima je pro cyklické přežívání přírody důležitá, a má-li splnit všechny úkoly, musí být i studená. Veškeré organismy se na podmínky přicházející zimy dokážou adaptovat. Ukazatelé jsou dva: délka slunečního svitu a teplota. Zvířatům i rostlinám tikají biologické hodiny, díky nimž umí zaznamenat zkracující se dny a vrhnout se do příprav na zimní spánek či alespoň na období „ledového“ klidu.

„Řada rostlin je na mráz přizpůsobena a jeho absence, tedy nebývale vysoké teploty, mohou vést k ‚falešnému jaru‘, to jest stavu, kdy rostliny začnou explozivně pučet a růst, aby pak při teplotním výkyvu směrem dolů zase zmrzly. To bylo možné pozorovat v pár minulých letech. Bez řádné synchronizace, to znamená teplot, délky dne a v případě rostlin i výskytu opylovačů, rostlina buď vůbec nevykvete, nebo vykvete, ale nezaplodí. Navíc se vysílí a zhorší se její zdravotní stav. Pro řadu rostlin je klíčové, aby semena prošla mrazem, a tím vyklíčila, říká se tomu stratifikace,“ vysvětluje Marco Stella, zahrádkář, antropolog a historik přírodních věd.

Sníh jako ochrana

„Jeho pokrývka je důležitá z několika důvodů. Funguje jako pomyslná ‚duchna‘, tepelná a vlhkostní izolace, která v půdě pod sněhem udržuje přijatelné mikroklima prospěšné, až nezbytné pro řadu organismů zůstávajících aktivní i přes zimu. Jde také o nenahraditelný typ srážek, který saturuje půdu vodou v době, kdy si ji nemohou vzít rostliny. Sytí nižší vrstvy půdy i podzemní zdroje vody, zejména když taje postupně. A konečně, vzhledem ke své barvě odráží množství energie dopadající ze slunce, čímž chrání půdu - tmavou, tedy sluneční energii pohlcující - před přehříváním a zejména vysoušením. Řada rostlin snáší mráz, ale v případě zimy bez sněhu uschne,“ míní odborník.

tags: #jak #prezit #v #prirode #mikroklima

Oblíbené příspěvky:

• Problémy s emisemi 1.9 TDI
• Úvodní fotka přírody – tipy
• Ochrana kvality ovzduší: Kompendium
• Složení a Použití Krtka
• Sběr a skladování odpadních kapalin