Recyklace skla v České republice: Statistika a význam

Česká republika dlouhodobě patří mezi země, které dokážou velmi efektivně recyklovat sklo. V České republice postupně roste produkce skleněného odpadu. Podle dat Eurostatu se v roce 2021 vyrobilo 234,7 tisíce tun skleněných obalů a v celé EU pak šlo o téměř 16 milionů tun. V přepočtu na počet obyvatel se ale Česká republika stále drží pod evropským průměrem.

Úspěchy v recyklaci skla

Jednou z oblastí, kde Česká republika vykazuje velmi dobré výsledky, je recyklace skla. V roce 2021 se u nás recyklovalo 81,4 % skleněných obalů, přičemž 80,4 % této recyklace proběhlo přímo na domácím území. Česká republika tak v podstatě předbíhá český zákon o obalech, který vyžaduje, aby od konce roku 2024 Česko recyklovalo a celkově využilo 75 % skleněných odpadů z obalů.

Míra recyklace obalů v ČR se meziročně zvýšila o 4 procentní body, jejich celkové využití je vyšší o 5 procentních bodů. Již celé tři čtvrtiny Čechů a Moravanů třídí odpad, a to také díky široce dostupnému systému barevných popelnic, jejichž počet dosáhl téměř jednoho milionu. Jejich průměrná vzdálenost od domácností je menší než 100 metrů. Díky aktivnímu přístupu občanů se loni z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů podařilo předat 75 % k recyklaci a dalších 11 % k energetickému využití.

Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh méně baleného zboží, což znamenalo i méně obalů. A častěji pro své produkty, oproti předcházejícím rokům, volily opakovaně použitelné obaly. To se spolu s dalšími faktory projevilo na celkovém množství vzniklého obalového odpadu.

Každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru 75,6 kilogramu odpadu. Konkrétně to bylo 22,5 kilogramu papíru, 17,1 kilogramu plastů, 14,6 kilogramu skla, 0,4 kilogramu nápojových kartonů a 21 kilogramů kovů. K dispozici měli více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a ze svého bydliště to k nim měli v průměru 90 metrů. V některých obcích třídí lidé místo do nádob na ulicích do pytlů přímo v domácnosti. Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze využít bez problému.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Systém EKO-KOM a jeho role

AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy v Systému pokračovaly na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR. Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2024 bylo do systému zapojeno 21 344 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží.

Tyto firmy v rámci tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do Systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů, materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, a jejich recyklovatelnosti. Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním obalových odpadů na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů Systému pak představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů.

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady.Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %. Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.

Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejčastěji třídí odpady lidé ve věkové kategorii 30 až 49 let. I když se loni procento třídičů nezvýšilo, vzrostla výtěžnost tříděného odpadu přepočtená na jednoho obyvatele.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. „Docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je v motivaci obyvatel k třídění odpadů jedním z klíčových faktorů. V roce 2024 se udávaná průměrná vzdálenost, kterou musí lidé s tříděným odpadem ujít, zkrátila na 91 metrů,“ říká ředitel oddělení komunikace EKO-KOM, Lukáš Grolmus.

Systémy sběru a nakládání s odpady

Systémy sběru tříděných odpadů si nastavují přímo města a obce. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a jejich rozhodnutí. V poslední době jsou v obcích zaváděny i tzv. vícekomoditní nádobové sběry, kdy lze sbírat například kovy s plasty do žlutých kontejnerů, dotřídí se následně dle jednotlivých frakcí na třídicí lince. Tato možnost je využívána zejména v lokalitách, kde není prostor na přidání samostatné nádoby na kovy a zároveň je na to nastaven systém dalšího dotřídění u úpravců odpadů.

V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. „Na obce jsou novým odpadovým zákonem kladeny cíle v oblasti nakládání s odpady, zejména nutnost zajistit vytřídění min. 50 % komunálních odpadů a do roku 2035 min. 70 %, jejichž splnění je náročným úkolem pro všechny obce bez rozdílu velikosti. Což není jen o investicích a provozně-organizačních opatřeních, ale i nutnosti nastavit legislativní pravidla vůči výrobcům a distributorům většiny tříděných odpadů (kromě obalů např. i tiskoviny, letáky aj.), aby se více podíleli na systému třídění, který v současnosti namísto nich musí významně spolufinancovat místní samosprávy, aby občanům zajistily jednoduchý a přehledný systém třídění odpadů“, uvedl Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek .

Celých 98,5 % ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2021 použito na zajištění sdruženého plnění. Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2021 tvořily celkově 63,5 %. Výše odměn obcím je pak závislá zejména na množství vytříděných odpadů a roste spolu s účinností systému sběru.

Výrobci loni uvedli na tuzemský trh o 4 % více obalů. A zejména díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se jich ale také více vytřídilo a zrecyklovalo. Z více než 1,31 milionu tun vyrobených obalů jich tak bylo předáno k recyklaci nebo využito energeticky 89 %, což je meziročně o 3 % více. Vyplývá to z aktuálních auditovaných statistik Autorizované obalové společnosti EKO-KOM.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh více obalů. Častěji jsme se ale mohli opět setkat s těmi opakovaně použitelnými, těch jednorázových se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci 77 % (↗ +2 %) a k energetickému využití 12 % (↗ +1 %). Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze recyklovat bez problému. Na tom všem měli velkou zásluhu obyvatelé ČR, hlavně těch 75 %, kteří odpad třídí pravidelně. A v roce 2024 zase zvedli laťku o pořádný kus! Každý z nás tak v průměru vytřídil 30,5 kilogramu kovů, 24,4 kilogramu papíru, 18,1 kilogramu plastů, 14,8 kilogramu skla a necelé půlkilo nápojových kartonů.

Pro třídění odpadů jsou v ČR velmi dobré podmínky, v celé ČR je rozmístěno již přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim byla loni jen 91 metrů. Kromě známých barevných kontejnerů na ulicích fungují v některých obcích pytlové sběry nebo tzv. door to door systémy, kdy lidé třídí své odpady do menších nádob přímo u svých domů. Objemnější odpady či méně běžné druhy materiálů lze pak v ČR třídit prostřednictvím sběrných dvorů, případně je odevzdat do výkupen surovin.

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM zajišťuje provoz systému třídění a recyklace obalových odpadů na základě autorizace vydané MŽP dle zákona o obalech 477/2001 Sb.

Praha, 19. května 2025-V roce 2024 vzniklo v České republice 1,31 milionu tun obalového odpadu, což bylo meziročně o zhruba 50 tisíc tun více. Dobrou zprávou však je, že se zároveň zvýšilo i množství vytříděného odpadu a míra jeho recyklace či energetického využití. Je to mimo jiné díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR, kteří v systému obcí vytřídili v průměru 69,3 kilogramu odpadu na osobu.

Občané ČR vytřídili v roce 2024 přes 755 tisíc tun využitelných odpadů prostřednictvím obecních systémů, přičemž 61 % tvořily obaly. Dalších cca 206 tisíc tun odpadů pak lidé vytřídili mimo systém obcí - například ve výkupnách napojených přímo na AOS EKO-KOM. Největší část tříděného odpadu byla nasbírána prostřednictvím barevných kontejnerů a menších nádob na veřejných prostranstvích. Stále více odpadu se ale daří vytřídit také tzv. door-to-door systémem, tedy pomocí individuálních nádob přímo u domácností. Tímto způsobem se v roce 2024 vytřídilo v průměru 1,6 kg papíru a 2,1 kg plastu na obyvatele.

Díky dlouhodobé spolupráci samospráv a firem zapojených do systému EKO-KOM se daří každoročně zahušťovat sběrnou síť pro tříděný odpad. V menších obcích je tento systém často doplněn pytlovým sběrem, zejména plastů, papíru, kartonů nebo kovů. Díky různorodým možnostem třídění může odpady třídit 99 % obyvatel ČR, přičemž 75 % z nich tak skutečně pravidelně činí. V rámci krajského srovnání byl v roce 2024 nejúspěšnější Liberecký kraj - jeho obyvatelé vytřídili v průměru 82,8 kg odpadu. Na druhém místě skončil Olomoucký kraj, následovaný krajem Vysočina.

Velmi důležitou roli v systému třídění odpadů hrají města a obce, které v přímé spolupráci se svými obyvateli zajišťují naplnění závazných cílů, ke kterým se Česká republika zavázala vůči Evropské unii. Bez jejich aktivní účasti, investic do modernizace systémů a cílené osvěty mezi občany by tyto cíle nebylo možné splnit.

Sklo - unikátní obalový materiál

Výrobky ze skla mají jedinečné vlastnosti, mezi které patří například odolnost proti působení vnějších vlivů, jako je teplota, či nepropustnost (odolá větru i vodě), omyvatelnost, průhlednost či možnost opakovaného použití. Obaly ze skla jsou ideální pro zachování senzorických a chemických vlastností obsahu - zajišťují tak vysokou kvalitu produktů, které jsou ve skle baleny.

Objev způsobu zpracování sklářských písků vedl k vývoji různých sklářských technik a sklářského řemesla. Dnes se můžeme setkat s výrobou různých skleněných předmětů, od výrobků denní potřeby, například sklenic, džbánů či varného skla, přes stavební prvky, jako jsou okna, střechy či bezpečnostní skla, až po předměty umělecké, jako jsou skleněné vázy, vitráže či sochy.

Sklo by nemělo končit v koši, ale měli bychom ho třídit, protože podobně jako kovy je možné jej recyklovat donekonečna! Třídění skla je důležité právě proto, že je možné jej recyklovat neustále dokola! Díky tomu šetříme primární suroviny, kterých navíc není neomezené množství - naopak zásoby sklářských písků se tenčí. Výroba z primárních surovin je mnohem náročnější než výroba z vytříděného skleněného odpadu, tedy z tzv. střepů.

Díky zpracování vytříděného skla můžeme ušetřit až 90 % energie a 65 % sklářských písků oproti výrobě nových produktů ze skla z primárních surovin!

V roce 2023 vytřídil každý obyvatel ČR na 14,6 kg odpadu ze skla.

Jak správně třídit odpad ze skla?

Hlavní zásadou pro třídění skleněných obalů je, že je před tříděním stačí vyprázdnit či například vytřít použitou kuchyňskou utěrkou - nemusíme je vymývat, třídění nevadí ani etikety, ani víčka.

Je to tak, že v souvislosti s technologickým pokrokem se čím dál častěji třídí barevné i čiré sklo společně. Moderní optické separátory totiž umí rozpoznat barvu střepů a oddělují je od sebe přímo na pásu na třídicích linkách.

Třídění odpadu ze skla se vyplatí i proto, že ho můžeme recyklovat v podstatě donekonečna. Taková odhozená skleněná láhev se namísto efektivní přeměny v nový výrobek může v přírodě rozkládat i tisíce let!

Z hlediska udržitelnosti bychom se vždy měli snažit předcházet tvorbě odpadu. U skla to platí dvojnásob! Je velmi náročné na výrobu, ale pokud jej budeme užívat opakovaně, pak se u takového produktu s každým jeho použitím velmi snižuje uhlíková stopa. A sklo má ještě další obrovský benefit - kromě možnosti v podstatě nekonečného užívání se jedná o zdravotně nezávadný obalový materiál.

Pokud nemáme pro skleněný výrobek vhodné využití, měli bychom ho vždy vytřídit. Jen tak umožníme jeho efektivní zpracování a sklo se k nám tak v nové podobě může vracet donekonečna. Nedává přece smysl plýtvat zdroji, které navíc můžeme používat neustále dokola…

Sklářský průmysl v ČR

Sklářský průmysl má v České republice tradici již od 11. století a největší rozmach zaznamenal ve století 17. za doby císaře Rudolfa II. Navzdory nepříznivým ekonomickým podmínkám zůstává Česká republika stále sklářskou velmocí s produkcí 124 kg skla na osobu a sklářský průmysl má do budoucna slušně nakročeno. S vysokým množstvím skla se pojí také nutnost recyklace, protože sklo je na rozdíl od papíru nebo plastu prakticky nesmrtelné. Česká domácnost průměrně vytřídí více než 26 kg skla.

Pokud se vám skleněný výrobek rozbije nebo máte doma prázdnou lahev od šampaňského, vytřiďte ji do kontejneru na sklo. Sklo na rozdíl od papíru lze recyklovat prakticky do nekonečna, protože během celého procesu neztrácí své přednosti. Navíc celý proces patří mezi technologicky nejjednodušší. Denně roztříděno více než 293 tun skla na dotřiďovacích linkách a při výrobě nové skla je možné použít až 85 % recyklovaného a výrazně tak snížit vstupní náklady.

Možná jste už někde zaznamenali, že podle dostupných dat patří Češi dlouhodobě mezi nejlepší třídiče odpadu v Evropě.

Dostupná data říkají, že v ČR své odpady aktivně třídí 73 % obyvatel, od roku 2000 došlo k 35% nárůstu třídičů. Každý obyvatel ČR průměrně vytřídil 66,8 kg odpadu (toto číslo zahrnuje sklo, papír, plasty, kovy a nápojové kartony), pro porovnání - v roce 2010 to bylo 38,9 kg.

Podle dostupných dat za rok 2020 se obyvatelům ČR podařilo společným tříděním odpadu zachránit přes 30 km2 přírody a podařilo se také snížit zátěž životního prostředí v přepočtu o zhruba 942 000 tun CO2e.

Podle dat za rok 2020 vytřídili Češi celkem cca 187 000 tun skla, do barevných kontejnerů pak lidé vytřídili cca 161 000 tun skla.

V roce 2020 dosahovala míra recyklace veškerého vytříděného skla 88 %. Díky recyklaci vytříděného skla bylo možné při výrobě nového ušetřit 47 476 755 kg CO2e.

Obecně platí, že do kontejnerů na sklo patří různé druhy obalů označené recyklačními symboly skla.

Proč třídit skleněný odpad a umožnit tak jeho recyklaci?

V případě skla je důvodů nekonečná řada! Je to materiál, jehož podobu, barvu i účel použití můžeme neustále měnit. Tak přesně tohle je sklo!

Když už jsme pro výrobu skla vytěžili křemičitý písek, kdy těžbě této primární suroviny musela ustoupit příroda a kdy beze stopy nezůstala ani přeprava a jeho zpracování, byla by pak přece neskutečná škoda opět nevyužívat materiál, který můžeme DONEKONEČNA RECYKLOVAT!

Už jen proto si odpad ze skla nezaslouží zůstat bez možnosti dalšího využití třeba na skládce odpadu nebo někde v křoví. Navíc recyklací již zpracovaného skla můžeme dosáhnout značných úspor. Díky třídění skla můžeme nahradit až 65 % sklářských písků.

Recyklací vytříděného skla můžeme při výrobě nového uspořit až 90 % energie. V neposlední řadě se jedná o primární surovinu, která má omezené zdroje, spotřeba skla navíc každoročně roste. Stačí se rozhlédnout okolo sebe, kolik věcí je vyrobených ze skla. Je otázkou, zda bychom se bez skla dokázali obejít.

I přesto, že Češi patří v třídění odpadu ke špičce, potýkají se tuzemští výrobci skla s nedostatkem střepů, které by mohli použít.

V roce 2024 vzniklo v České republice 1,31 milionu tun obalového odpadu, což bylo meziročně o zhruba 50 tisíc tun více. Dobrou zprávou však je, že se zároveň zvýšilo i množství vytříděného odpadu a míra jeho recyklace či energetického využití. Je to mimo jiné díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR, kteří v systému obcí vytřídili v průměru 69,3 kilogramu odpadu na osobu.

tags: #recyklace #skla #v #čr #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody proti imisím
• Zázračný durian
• Volnočasové aktivity a životní prostředí
• Dolce Gusto a recyklace kapslí
• České Budějovice sběr odpadu