Změna klimatu představuje proměnu dlouhodobého charakteristického režimu počasí na Zemi. Během geologické historie Země se světové klima změnilo mnohokrát, přičemž ve většině případů šlo o proměny trvající tisíce až miliony let. Za změnou klimatu stály měnící se kosmické poměry, proměnlivá sluneční aktivita, geologické procesy, dopady meteoritů apod. Pro poslední dva miliony let bylo charakteristické střídání doby ledové a meziledové, kdy se průměrná globální teplota lišila jen o několik stupňů Celsia.
Příčinou změny klimatu je dle nejnovějších vědeckých poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s největší pravděpodobností zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti, tj. v důsledku nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů.
Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn. Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace).
Iniciativy v České republice
Klimatická koalice je platforma spojující nevládní organizace a iniciativy, kterým záleží na klimatu.
Činnosti Klimatické koalice:
- Náš web jako rozcestník a náš tým jako kontaktní místo pro lepší orientaci v problematice klimatické krize a ochrany klimatu v České republice.
- Propojujeme nevládní organizace s širším klimatickým hnutím a občanskými iniciativami a platformami v oblasti ochrany klimatu.
- Udržujeme kontakt a spolupracujeme s odborníky a odbornicemi v oblasti změny klimatu a příbuzných oborů.
- Spolu/organizujeme akce a projekty související s ochranou klimatu.
- Vydáváme odborná stanoviska k aktuálním tématům klimatické krize a ochrany klimatu.
- Klimatickou krizi propojujeme s dalšími tématy a zasazujeme ji do širšího kontextu - například s ohledem na sociální dopady či vliv na lidské zdraví a zdravotnické systémy.
Iniciativa Učím o klimatu vznikla z důvodu podpory a vzdělávání v oblasti klimatických změn a k šíření informací ohledně udržitelnější společnosti. V rámci projektu Učím o klimatu se spojilo sedm organizací, které společně spustily stejnojmenný portál, skrze který vytváří kompletní lekce, metodická doporučení a dlouhodobé programy pro různé třídy a předměty.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Základním prvkem tohoto projektu je také podporovat spolupráci, každá zkušenost i nápad je tak vítán, protože cílem je společně utvářet svět, v němž se bude dobře žít nám všem. Klimatické vzdělávání je interaktivní a živý proces. Jeho cílem není naučit děti pouze řadu teoretických vědomostí, ale především je také motivovat a do celého procesu ochrany klimatu je aktivně zapojit, aby k aktuální situaci nebyly lhostejné. Téma klimatických změn je zde ale vnímána jako příležitost ke společné změně, a ne a priori jako hrozba.
Odborníci na klimatické vzdělávání a environmentální témata vytvořili desítky bezplatných lekcí pro různé stupně škol a předměty. Šetří tak školám čas a nabízí ke stažení hotové materiály připravené do výuky. Výběr pro školy usnadní na portálu Učím o klimatu přehledné filtrování. Vybírat tak mohou hotové materiály do výuky podle témat, délky nebo předmětů. Každý z nich zpracovali odborníci na klima a environmentální otázky tak, aby je mohli pedagogové rovnou použít. Lekce si mohou prohlédnout přímo na webu a potom už si vybrané podklady pouze stáhnout.
Pokud má vzdělávání připravovat žáky na život v 21. století, je málo vhodnějších témat, kterým by se měli ve škole věnovat. Změna klimatu přitom není ani tak další nové téma pro učení, je to spíše perspektiva, která výrazně promění a už teď proměňuje celý lidský i přírodní svět. S ohledem na změnu klimatu je proto třeba proměnit i mnoho tradičních obsahů výuky. Portál proto nabízí řadu tipů pro učení o změně klimatu v předmětech na základní a střední škole.
Iniciativa Učím o klimatu tak přináší důležité poselství, a to, že klimatická změna nemusí být jen hrozba, ale může být i příležitostí, jak společně lze věci změnit.
Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. . V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dvouletá zpráva o transparentnosti.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
Politika Evropské unie
Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima.
Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. Balíček tedy vytváří soudržný a vyvážený rámec pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, který:
- zajistí spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
- zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a současně zajistí rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí,
- podpoří vedoucí postavení EU v rámci celosvětového boje proti změně klimatu.
Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.
EU si je vědoma, že celosvětové výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí jsou významným multiplikátorem hrozeb a zdrojem nestability. Ekologický přechod změní geopolitiku, včetně globálních ekonomických, obchodních a bezpečnostních zájmů. EU chce spolupracovat se všemi partnery na zvýšení odolnosti proti změně klimatu a životního prostředí, aby se předešlo tomu, že se tyto výzvy stanou zdroji konfliktů, potravinové nejistoty, vysídlení populace a nucené migrace.
Dopady politiky v oblasti klimatu by se měly stát nedílnou součástí uvažování a činnosti EU v oblasti vnějších otázek, a to i v kontextu společné bezpečnostní a obranné politiky.
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Adaptační opatření a jejich implementace
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Téma přizpůsobování se dopadům změny klimatu je důležité i na úrovni Evropské unie. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017).
Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím. Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.
Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Kč.
Dopady změny klimatu v různých oblastech
Lesní hospodářství
Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy. Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů.
Zemědělství
Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.
Vodní hospodářství
V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících. Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření.
Městské prostředí
Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva v letních měsících. Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.
Ekosystémy
Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin nebo živočichů. Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.
Zdraví a hygiena
Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva.
Cestovní ruch
Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí. Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu.
Doprava
Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd.
Průmysl a energetika
Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků.
Bezpečnostní rizika spojená se změnou klimatu
Hlavním sdělením analýzy rizik WBGU je, že bez rozhodných protiopatření přesáhne v následujících desetiletích změna klimatu adaptační schopnosti mnoha společností. To může vyústit v destabilizaci a násilí ohrožující v nové míře národní i mezinárodní bezpečnost. Avšak změna klimatu může také sjednotit mezinárodní společenství, a to za předpokladu, že ji rozpozná jako hrozbu lidstvu a brzy nastaví kurs k vyhnutí se nebezpečné antropogenní změně klimatu přijetím dynamické a globálně koordinované klimatické politiky.
WBGU ukazuje, že změna klimatu zaprvé zhoršuje stávající environmentální krize, jako sucho, nedostatek vody a degradaci půdy, zesiluje konflikty o využití půdy a může vyvolat další environmentálně podmíněnou migraci. Rostoucí globální teploty budou ohrožovat základy obživy mnoha lidí, zvláště v rozvojových oblastech, zvyšovat zranitelnost vůči chudobě a sociální deprivaci, a tedy ohrožovat bezpečnost lidí. Zadruhé, nastanou pravděpodobně nové konfliktní konstelace. Vzestup výšky hladiny moře spolu s bouřemi a povodněmi by mohly v budoucnosti ohrožovat města a průmyslové oblasti podél pobřeží Číny, Indie a USA. Tání horských ledovců by ohrozilo zásobování vodou v oblastech And a Himálají.
WBGU identifikuje čtyři schémata konfliktů, ve kterých může být krizový vývoj očekáván jako výsledek změny klimatu a které mohou nastat s podobnými vlastnostmi v různých oblastech světa:
- Klimaticky vyvolané znehodnocení zdrojů sladké vody
- Klimaticky vyvolaný pokles produkce potravin
- Klimaticky vyvolaný nárůst katastrof - bouří a povodní
- Klimaticky vyvolaná migrace
Závěr
Změna klimatu představuje komplexní a naléhavý problém, který vyžaduje koordinované úsilí na všech úrovních - od jednotlivců a komunit až po národní vlády a mezinárodní organizace. Iniciativy jako Klimatická koalice a Učím o klimatu hrají klíčovou roli ve vzdělávání a mobilizaci veřejnosti, zatímco politiky a strategie Evropské unie a České republiky stanovují rámec pro snižování emisí a adaptaci na nevyhnutelné dopady změny klimatu. Úspěšné řešení tohoto globálního problému závisí na kombinaci inovativních technologií, udržitelných praktik a politické vůle.
tags: #změna #klimatu #iniciativa #co #to #je
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]