Dopady Klimatické Změny na Lidské Zdraví a Adaptace v České Republice

Klimatická změna představuje významný problém, který ovlivňuje mnoho aspektů života, včetně lidského zdraví. V České republice, stejně jako v dalších zemích, se projevují dopady klimatických změn, které vyžadují adaptaci a preventivní opatření.

Platforma Klimatická koalice spouští projekt s názvem Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví. Prvními adresáty vzdělávacích akcí a edukačních materiálů budou praktičtí lékaři. Na projektu se podílí vědkyně, specialistka na environmentální zdraví Klára Matoušková. Sama se věnuje mimo jiné vlivu antropogenního chemického znečištění na reprodukční zdraví. „Ve veřejném prostoru musí zaznívat více informací o vlivu chemických látek a klimatické změny na zdraví populace,“ uvádí Matoušková.

Vzdělávání a Osvěta Zdravotníků

Unikátní kurs seznámí lékaře s tím, jak přizpůsobit léčbu s ohledem na klimatickou změnu. Ta na české pacienty dopadá mimo jiné častějšími vlnami veder. Matoušková, Kšírová i Bourne přednášejí v nepovinném kursu o zdravotních dopadech klimatické a ekologické krize na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. „Kurs je otevřen i studentům z jiných lékařských fakult,“ poznamenala Matoušková. Tento kurs je prvním krokem celého projektu Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví.

Další plánovanou součástí projektu je e-learningový kurs pro praktické lékaře v rámci kontinuálního vzdělávání, pro jeho účely vznikne webová stránka a infografika. Dále také webinář, seminář a workshop pro širší veřejnost. „Kurs pro praktické lékaře chceme zahájit průzkumem, jaká témata pro ně jsou relevantní. Určitě se chceme věnovat tématům dopadů horka na rizikové skupiny a vlivu chemického znečištění na zdraví, včetně toho, že k nim lékařům poskytneme edukační materiály pro pacienty,“ uvádí Kšírová.

Dopady Klimatické Změny na Zdraví

Vědecké publikace ukazují na jasnou souvislost mezi vlnami veder a zvýšeným rizikem úmrtí. Česká republika patří přitom v rámci Evropy mezi země, kde expozice obyvatel vlnám veder roste nejvíce. Již je také prokázáno, jaká skupina lidí je vedrem ohrožena nejvíce a měla by u ní největší přínos preventivní opatření. Nárůst teplot a počtu vln veder ohrožuje na životě více ženy než muže.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Na akci Klimatické koalice doložil Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, že vedro ohrožuje zejména ženy. „Naše výsledky ukázaly významně vyšší riziko úmrtí z horka u žen než u mužů. Příčinou těchto rozdílů mohou být jak fyziologické a demografické rozdíly, tak rozdílné socioekonomické postavení mužů a žen,“ uvedl Urban. Nejvíce roste riziko úmrtí vlivem horka u rozvedených žen.

Skupina zkoumala časové řady úmrtnosti ze všech příčin v České republice v letech 1987 až 2019 a denní teploty. „Nerovnosti v citlivosti na vysoké teploty jsou zjevné. Co je však ještě více znepokojující, je fakt, jak se tyto nerovnosti vyvíjejí. Zatímco nejmladší senioři a muži se na vysoké teploty adaptují nebo je jejich riziko úmrtí konstantní, u těch nejstarších a u žen riziko za poslední tři dekády narůstá,“ upozornil Janoš. V období let 2007 až 2019 bylo riziko úmrtí spojené s vedrem proti období 1987 až 1999 v celé populaci vyšší o 42 procent. Zatímco u mužů vzrostlo o tři procenta, u žen o 56 procent. Zmíněná studie také ukázala, že v porovnání jednotlivých krajů České republiky má vedro největší dopady v Praze a Jihomoravském kraji.

Adaptační Strategie a Opatření

Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015. Zaměřuje se na snižování negativních dopadů klimatické změny pomocí opatření blízkých přírodě s využitím přirozených vlastností vegetace.

Adaptační strategie je také zaměřena na zachování vodních, půdních a biologických složek přírody a krajiny a na zachování a obnovu ekosystémů odolných vůči změně klimatu a přispívajících k prevenci katastrof. V případě, že ekosystémově založené přístupy nelze využít nebo jsou neúčinné, budou navržena vhodná technická (tzv. šedá) a měkká opatření (například systémy včasného varování, informační kampaně a podobně).

Rozhodnutím Rady hl. m. Prahy č. 3213 ze dne 12. prosince 2015 a podpisem přihlášky se hl. m. Praha stalo členem iniciativy Mayors Adapt, a tím přijalo závazek vypracovat strategii adaptace na klimatickou změnu, pravidelně sledovat a hodnotit proces a průběh adaptačních opatření, včetně hodnocení rizik a vypracování hodnoticí zprávy (každý druhý rok).

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků.

Oblasti Předpokládaných Důsledků Změny Klimatu v Praze:

• Vyšší četnost vln horka a jejich delší trvání, umocněných efektem tepelného ostrova města (tzv. urban heat island; UHI).
• Bleskové povodně na malých urbanizovaných povodích, podpořené vysokým podílem nepropustných povrchů a vysokým povrchovým odtokem srážkových vod.
• Sucho (hydrologické, rostlinné fyziologické /zemědělské/, socioekonomické).

Návrh a realizace vhodných adaptačních opatření mohou tyto negativní dopady postupně zmírňovat a vytvářet přijatelné podmínky pro život obyvatel Prahy.

Pro naplnění této vize zvýšení odolnosti a snižování zranitelnosti vůči negativním dopadům klimatické změny, zejména vysokých teplot, městského tepelného ostrova a vln horka a nedostatečného zasakování srážkových vod, je vhodné uplatňovat opatření blízká přírodě s využitím ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury. Zelená infrastruktura, tvořená všemi druhy zeleně v krajině, pomocí zastínění a evapotranspirace přirozeně ochlazuje své okolí. Ochlazující účinek je nejvyšší u dřevin a u vzrostlých stromů, pokud mají dostatečnou zásobu vody v podzemních vrstvách.

Pro proces evapotranspirace vegetací je nutná dostupnost vody, a proto je nutno zlepšovat životní podmínky vegetačních prvků a ploch zajišťováním dostupnosti vody v půdní vrstvě pomocí prvků tzv. Pro zajištění stabilnějšího hydrologického cyklu je vhodné podporovat zasakování a zadržování srážek v místě jejich dopadu zaváděním propustných a polopropustných ploch a vytvářením lokalit určených pro retenci a akumulaci srážek (poldrů, vodních nádrží, umělých mokřadů a dalších prvků tzv. modré infrastruktury).

Doporučení a Závěry

Aby byla klimatická opatření funkční a sociálně spravedlivá, je nezbytné propojit resorty životního prostředí, zdravotnictví a sociálních věcí. Téma odolnosti vůči změnám klimatu by zkrátka mělo prostupovat celou společností a nezaměřovat se jen na technikálie, ale také na komunitní setkávání, politická rozhodování na nebo preventivní péči ve školách a ordinacích. Tento aspekt, včetně specifické situace zranitelných lidí například v pečovatelských domech, je v dosavadním českém adaptačním úsilí silně podceňován.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

tags: #změna #klimatu #vliv #na #lidské #zdraví

Oblíbené příspěvky:

• Využití zahradního odpadu: Průvodce
• Třídění odpadu v ČR
• Život krokodýlů
• Ekologické zemědělství v ČR: Aktuální studie
• Klid v zimní přírodě