Dopad klimatické změny na kávu

Káva, každodenní rituál milionů lidí, prochází v současnosti zásadní proměnou. Od klimatických výzev na plantážích až po futuristické laboratorní experimenty se zrny. Svět kávy se jednoznačně rychle vyvíjí. Jak bude vypadat budoucnost tohoto oblíbeného nápoje?

Klimatické změny a pěstování kávy

Pojmy jako klimatická změna nebo dokonce klimatická krize na nás v posledních letech vyskakují z novinových článků, televizních reportáží i nejrůznějších reklam. Jasné je, že se jedná o problém, který se dotýká snad nás všech. Mimo jiné ale měnící se klima ohrožuje také kávu coby oblíbený nápoj mnoha z nás.

Pěstování kávy čím dál víc sužuje nejistota kvůli kácení lesů, horku i různým škůdcům a houbovým onemocněním, kterým změna klimatu přeje.

Vědci na problém, že kávovníkům nesvědčí globální změna klimatu, upozorňují opakovaně. Například podle studie Klimatického institutu v Austrálii je možné, že k roku 2050 může světová produkce kávy klesnout až o padesát procent. Klimatické změny a neuvážené lidské zásahy ohrožují řadu dalších plodin.

Dopady klimatické změny jsou drtivé: vědci odhadují, že do poloviny století by produkce arabiky mohla vlivem oteplení klesnout až o 80 %. Obě hlavní pěstované odrůdy (arabika i robusta) mohou v některých oblastech prakticky vymizet a ohroženo je i ~60 % všech planých druhů kávovníků. To by znamenalo nejen méně kávy a vyšší ceny pro spotřebitele, ale i existenční krizi pro miliony drobných farmářů v tropech.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Arabika a její citlivost

Arabika, nejcennější druh kávy, je vysoce citlivá na teplotu a s oteplováním výrazně strádá. Tyto kávovníky vyžadují stabilní, mírné klima kolem 18-21 °C, které se dnes vyskytuje hlavně ve vyšších tropických polohách. Jenže rostoucí teploty tlačí pěstitele do ještě vyšších nadmořských výšek, kde je chladněji.

V Etiopii už v důsledku horka ubyly tisíce hektarů kávovníků a vláda farmářům doporučuje přesun do vyšších poloh.

Kromě rostoucích teplot se pěstitelé potýkají i s rozkolísanými dešťovými cykly. Dlouhá období sucha střídají přívalové lijáky v časech, kdy by obvykle nepršelo, což přináší vysílení kávovníků, erozi půdy a šíření houbových chorob. Nejznámější z nich je rez kávová, která v posledních dekádách zničila úrodu ve Střední Americe a zasáhla i další kontinenty.

Teplejší a vlhčí klima navíc otevírá dveře škůdcům: kůrovec kávový se rozšířil do vyšších nadmořských výšek, kde dříve nepřežil, a jeho larvy vyžírají zrnka přímo uvnitř kávových třešní.

Dopady na farmáře a ekonomiku

Ti již nyní pociťují výpadky úrody a zhoršení kvality zrn vlivem teplotního stresu rostlin. Mnozí z nich nemají prostředky na adaptaci - chladicí systémy, zavlažování či přechod na odolnější odrůdy jsou finančně náročné.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Deutsche Welle píše, že klíčové oblasti pěstování kávy po celém světě zažívají každý rok více dnů s horkem způsobeným klimatickými změnami způsobenými člověkem, což vede k nižším výnosům a vyšším cenám této komodity.

Podle analýzy nezávislé výzkumné skupiny Climate Central zažilo 25 zemí, které produkují téměř veškerou světovou kávu, v letech 2021 až 2025 v průměru o 47 dnů více horkých dnů nepříznivých pro pěstování kávy. Pět zemí, které se podílejí na 75 % světové produkce kávy, tedy Brazílie, Vietnam, Kolumbie, Etiopie a Indonésie, zaznamenalo ve stejném období o 57 dnů s nepříznivými teplotami více.

Kristina Dahlová, viceprezidentka Climate Central pro vědu, uvedla: „Téměř každá velká země produkující kávu nyní zažívá více dnů extrémního horka, které může poškodit kávovníky, snížit výnosy a ovlivnit kvalitu. Kromě extrémního horka ovlivňují klimatické změny pěstování kávy také nepravidelné srážky a častější výskyt sucha.

Kávovníky jsou přitom citlivé na přesně načasovaný cyklus dešťů a sucha, který je klíčový pro kvetení a zrání plodů. Podle Food and Agriculture Organization vede narušení těchto cyklů k nižší kvalitě zrn a k nestabilní produkci, což zvyšuje cenovou volatilitu na světových trzích.

Odborníci zároveň upozorňují, že bez adaptačních opatření může dojít k výraznému úbytku vhodných pěstitelských oblastí. Studie organizace World Coffee Research uvádí, že do poloviny století může být až 50 % současné půdy vhodné pro pěstování kávy ztraceno kvůli rostoucím teplotám, degradaci půdy a šíření škůdců.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Možnosti řešení a inovace

Tváří v tvář klimatickým hrozbám hledá kávový průmysl záchranu v inovacích. Farmáři, vědci i technologické firmy pracují na řešeních, která mají kávovníkům zajistit přežití i v novém podnebí.

• Nové druhy a hybridy: Vedle tradiční arabiky a robusty se do hry vrací i „zapomenuté“ druhy, například Coffea stenophylla, která snese vyšší teploty a sucho a přitom chutná podobně jako arabika. Dále vznikají hybridy, třeba kolumbijská Castillo nebo linie Catimor, které kombinují kvalitu arabiky s odolností robusty.
• Moderní technologie: Drony, senzory a satelitní snímky přinášejí farmářům nový pohled na jejich plantáže. Dokážou včas odhalit choroby nebo suchá místa a šetřit vodu díky preciznímu zavlažování. Umělá inteligence navíc analyzuje nasbíraná data a radí, kdy hnojit nebo sklízet.
• Agrolesnictví a organické pěstování: Stále více pěstitelů vysazuje stromy, aby kávovníkům poskytly stín, podporují biodiverzitu a chrání půdu před erozí. Agrolesnictví a organické pěstování zlepšují mikroklima a často přinášejí i lepší chuť kávy. Recykluje se kávový odpad, čímž se obohacuje půda a váže uhlík.

Syntetická káva a laboratorní experimenty

Dokážete si představit šálek, který nevznikl na plantáži, ale v laboratoři nebo továrně? I to je jedna z možností, o které se dnes mluví. Syntetická káva, tedy nápoj s chutí a účinky kávy, ale vyrobený bez kávových zrn, je realitou prvních startupů. Zrnka z farmy se nahrazují různými způsoby, od recyklace různých organických zbytků po čisté pěstování kávovníků v laboratoři od jediné buňky.

Příklady startupů a inovací:

• Molekulární cold brew: Americký startup, který používá odpadní rostlinné suroviny - třeba datlové pecky, fíky nebo čekanku - a z nich získává sloučeniny podobné těm v kávě. Přidává přírodní kofein z čaje a výsledkem je nápoj téměř k nerozeznání od klasického cold brew.
• Fermentovaná káva: Inovativní firma ze San Francisca, která sází na fermentaci. Zpracovává směs sedmi upcyklovaných surovin - od slunečnicových semínek po karob a pomocí mikroorganismů z nich vytváří koncentrát s tóny čokolády, třešní a hnědého cukru. Přidává přírodní kofein z čaje.
• Coffee-free coffee: Nizozemský projekt, který vyrábí „coffee-free coffee“ do kapslí a pro filtrování. Směs z luštěnin, obilovin a fíků nabízí chuť blízkou kávě, ale bez jediného zrnka. Uhlíková stopa je nižší o 76 %, spotřeba vody o 95 %.
• Laboratorně pěstovaná káva: Vědci odeberou malý vzorek, třeba z listu nebo zrnka, a ten pak v živném roztoku množí, dokud nevznikne biologická hmota. Ta se usuší, upraží a dále zpracuje, takže výsledkem je kávový základ, ze kterého lze připravit skutečný šálek.

Příklady dopadů v různých zemích

Keňa

Změny klimatu ohrožují budoucnost pěstování kávy v Keni, ta místní přitom patří k nejlepším druhům na světě. Kávovníky jsou velmi citlivé na teplotní změny, a jsou tak i náchylnější na plísně a jiné infekce, které ničí sklizeň kávových zrn. To ztěžuje práci tisícům farmářů a dělníků, kteří si za den vydělají sotva přes dva dolary (48 korun). Do budoucna však hrozí, že o toto zaměstnání přijdou úplně.

V Keni zaměstnává trh s kávou kolem sto padesáti tisíc lidí. Farmáři se snaží klimatickým změnám přizpůsobit a začali používat řadu technik, které mají dopady těchto změn zmírnit. Například vysazují stromy, aby měly kávovníky stín. Přesto zůstávají mnozí z nich skeptičtí.

Brazílie

Brazílie je největší producent kávy na světě. Podle předpokladů studie přijde země o 76-79 % ploch ideálních pro pěstování kávy. Problémem je kombinace extrémně vysokých teplot a dlouhých období sucha. Pěstování se bude muset přesunout na jih, do brazilských spolkových států, jako je Paraná nebo Santa Catarina.

Vietnam

Vietnamu dominuje trh s robustou. Je to země neustále bojující s nedostatkem vody a drastickým suchem v centrální vysočině, hornaté oblasti u hranic s Laosem. Očekávaná ztráta vhodných kávových ploch je 48-50 %.

Kolumbie

Pro vysoce kvalitní horskou kávu je známá především Kolumbie. Tam kávové plochy nezmizí, ale čeká je vertikální migrace. Budou se muset posouvat do vyšších nadmořských výšek, do And, nejdelšího pohoří světa. V horách však nenajdeme tak rozlehlé plochy, jako v údolích, takže se pěstování jistě zredukuje.

Budoucnost kávy

Ať už se díváme na hrozby nebo na příležitosti, jedno je jisté: káva stojí před výraznou proměnou. Klimatické změny nutí farmáře hledat nové cesty a technologie otevírají možnosti, které by dříve zněly jako sci-fi.

Ať už jde o návrat k agrolesnictví, hledání zapomenutých odolných druhů v pralesích Etiopie, nebo technologické inovace na farmách… Možnosti tedy máme, jen nesmíme zaspat.

tags: #změna #klimatu #dopad #na #kávu

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální výchova Stožec
• Jablonec nad Nisou – ovzduší
• Problémy skládek Horní Planá
• Jak kompostovat ve vyvýšených záhonech
• Dopady plastového znečištění na zvířata