Změna klimatu představuje jednu z největších výzev současnosti. Evropská unie si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Toto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody.
Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. s cílem zajistit, aby bylo do roku 2030 vynaloženo dostatečné úsilí o zmírnění změny klimatu, je pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen přezkum právních předpisů Unie uvedený v odstavci 2, omezen příspěvek čistého pohlcení emisí k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 na 225 milionů tun ekvivalentu CO2.
Cíle a strategie Evropské unie
S ohledem na dosažení cíle klimatické neutrality uvedeného v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení bude stanoven celounijní cíl v oblasti klimatu na rok 2040. Při předkládání legislativního návrhu klimatického cíle Unie na rok 2040 podle odstavce 3 Komise zároveň zveřejní samostatnou zprávu obsahující orientační emisní rozpočet Unie na období 2030-2050, definovaný jako orientační celkový objem čistých emisí skleníkových plynů (vyjádřený jako ekvivalent CO2, s uvedením samostatných informací o emisích a jejich pohlcování), které by měly být podle očekávání v daném období emitovány, aniž by přitom bylo ohroženo dodržení závazků, které Unie přijala v rámci Pařížské dohody.
Předpokládaný orientační rozpočet Unie na emise skleníkových plynů se zakládá na nejnovějších dostupných vědeckých poznatcích, přihlíží k informacím poskytnutým poradním výborem, případně k příslušným právním předpisům Unie, které mají zajistit plnění klimatického cíle Unie na rok 2030.
Komise přijme v souladu s Pařížskou dohodou unijní strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou v rámci přezkumu stanoveného v čl. 6 odst. 2 písm. 3. Příslušné orgány Unie a členské státy rovněž zajistí, aby byla politika v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v Unii a v členských státech provázaná, vzájemně se podporovala a měla vedlejší přínos pro odvětvové politiky, a usilují o lepší a jednotným způsobem prováděné začlenění problematiky adaptace na změnu klimatu do všech oblastí politiky, a to ve vhodných případech i do příslušných sociálně-ekonomických a environmentálních politik a činností, a také do vnější činnosti Unie.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Role členských států
Členské státy přijmou a provádějí s přihlédnutím ke strategii Unie k přizpůsobení se změně klimatu uvedené v odstavci 2 tohoto článku vnitrostátní adaptační strategii a plán založené na důkladných analýzách změny klimatu a zranitelnosti vůči ní a na posouzení dosaženého pokroku a ukazatelích v této oblasti, přičemž by měly vycházet z nejlepších dostupných a nejaktuálnějších vědeckých poznatků.
Členské státy zohlední ve své vnitrostátní strategii mimořádnou zranitelnost příslušných odvětví, mimo jiné zemědělství, a vodohospodářských a potravinových systémů, jakož i potravinového zabezpečení, a prosazují řešení blízká přírodě a adaptační opatření založená na ekosystémech. Každý členský stát zřídí v souladu s vnitrostátními předpisy víceúrovňový dialog o klimatu a energetice, v jehož rámci se mohou místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatelská sféra, investoři a další důležité zúčastněné strany a široká veřejnost aktivně zapojit a projednávat dosažení unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a různé scénáře zvažované pro energetickou a klimatickou politiku, včetně dlouhodobých scénářů, a přezkoumávat dosažený pokrok, pokud již nemá strukturu, která by sloužila témuž účelu.
Do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let každý členský stát připraví a předloží Komisi svou dlouhodobou strategii s perspektivou 30 let, která je v souladu s unijním cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení EU) 2021/1119.
Spolupráce a transparentnost
Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim poskytla prostředky, které jim umožní podnikat kroky k dosažení spravedlivé a sociálně vyvážené transformace na klimaticky neutrální společnost odolnou vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, akademické a podnikatelské sféry, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení.
Činnost poradního výboru se řídí nejlepšími dostupnými a nejaktuálnějšími vědeckými poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a dalších mezinárodních subjektů. Probíhá v rámci zcela transparentního postupu, přičemž zprávy výboru jsou přístupné veřejnosti. V rámci rozšiřování úlohy vědy v oblasti politiky v oblasti klimatu je každý členský stát vyzván k vytvoření vnitrostátního poradního orgánu pro oblast klimatu, který by poskytoval odborné vědecké poradenství příslušným vnitrostátním orgánům v rámci politiky v oblasti klimatu, jak stanovuje příslušný členskými stát.
Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled
Dopady na životní prostředí
Klimatické změny již probíhají a probíhají velmi rychle všude v Evropě, ale v každé zemi se projevují jinak. Nejvíce ohroženy jsou oblasti pobřeží, horské regiony a záplavové oblasti. Evropa se dosud zaměřovala na snižování emisí a adaptace zůstaly trochu podceněny. Změny klimatu mají často přeshraniční dopady - typickým příkladem jsou vlivy na povodí řek.
Adaptační opatření by se měla dotýkat celé řady oblastí, vedle vodního hospodářství a zemědělství především zdravotnictví a dopravy.
Evropský systém obchodování s emisemi
Základním kamenem politiky EU v oblasti změny klimatu je Evropský systém obchodování s emisemi, jenž byl spuštěn v roce 2005 jako první svého druhu na světě. Vlády členských zemí EU stanovily limity množství CO2, které mají elektrárny a energeticky náročné podniky povoleno každoročně vypouštět do ovzduší. Toto množství představuje téměř polovinu celkových emisí CO2 v EU. Evropský systém obchodování s emisemi poskytuje finanční stimul ke snížení emisí vybudováním obchodního režimu založeného na tržním systému.
Podniky, které vypouštějí do ovzduší méně CO2, než stanovuje určený limit, mohou nevyužité emisní kvóty prodat společnostem, které naopak povolené limity překračují. Podniky, které překračují povolený emisní limit a nevyřeší situaci nákupem emisních povolenek, jsou nuceny zaplatit vysoké pokuty. Díky Evropskému systému obchodování se emisemi lze emise omezovat tehdy, kdy je to nejlevnější, čímž se snižují celkové náklady na jejich snižování.
Klimaticko-energetický balíček
V roce 2008 přijali vrcholní představitelé evropských zemí tzv. klimaticko-energetický balíček s řadou návrhů na konkrétní opatření a sérií ambiciózních cílů. Evropa se zavázala snížit do roku 2020 celkové množství emisí skleníkových plynů alespoň o 20 % oproti hodnotám z roku 1990 a je odhodlána zvýšit procentní podíl na tomto snížení až na 30 % za předpokladu, že k podobnému omezení přistoupí i další průmyslové země. K dosažení plánovaného snížení emisí byly vytyčeny dílčí cíle - posílení energetické účinnosti o 20 % do roku 2020, navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v průměru o 20 % taktéž do roku 2020 a dosažení 10 % podílu biopaliv na celkovém množství paliv v dopravě opět do roku 2020.
Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR
Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal)
Před pěti lety schválil Evropský parlament (EP) Zelenou dohodu pro Evropu, neboli Green Deal. Jde o soubor řady politických iniciativ, který má EU nasměrovat k několika hlavním cílům. Patří k nim omezit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 a do poloviny století pak dosáhnout uhlíkové neutrality. Opatření na ochranu klimatu do jisté míry zavádějí i další země, jako je třeba Čína, Spojené státy nebo Indie.
tags: #zmena #klimatu #o #co #vlastne #jde
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]