Klimatická změna a papež František: Encyklika Laudato si´

Papež František se aktivně zapojuje do diskuse o klimatických změnách a vyzývá světové lídry k urgentním opatřením. Jeho encyklika Laudato si´: encyklika o péči o společný domov, se stala významným dokumentem, který podněcuje k zamyšlení nad vztahem člověka k životnímu prostředí.

Klimatická nouze

Oxfordský slovník vyhlásil klimatickou nouzi za slovo roku 2019. Klimatickou nouzi slovník definuje jako „situaci, ve které je potřebná urgentní akce ke zpomalení nebo zastavení změny klimatu a k odvrácení potenciálně nevratného poškození prostředí, jež změna přináší“.

Stav klimatické nouze vyhlašují zastupitelstva, magistráty a vlády. Dávají tak najevo, že si uvědomují, že naše dosavadní snahy zpomalit oteplování a rozpad ekosystémů nejsou dostatečné.

Kdo se připojil k vyhlášení klimatické nouze?

Aktuální číslo je 1252 orgánů ve 26 zemích. Celkově v těchto oblastech žije zhruba miliarda lidí. Za 28 zemí EU klimatickou nouzi vyhlásil Evropský parlament. Patří k nim Velká Británie, Irsko, ostrov Man, Portugalsko, Vatikán, Kanada, Francie, Argentina, Španělsko, Rakousko, Malta, Bangladéš a tisíce měst a obcí po celém světě, včetně Prahy 6 a 7.

Podpora řešení klimatické krize

Vědci mluví o hrozbě „nevýslovného utrpení“. Časopis BioScience v listopadu 2019 publikoval výzvu 11 000 vědců ze 153 zemí, která vyzývá k hluboké přeměně společnosti. („Tímto jasně a jednoznačně prohlašujeme, že planeta Země čelí klimatické krizi“.)

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Papež František vyhlásil stav nouze v červnu. Žádá světové vůdce, aby „naslouchali pláči chudých a planety“, a požaduje, aby „fosilní paliva zůstala v zemi“.

V červenci se přidalo 7 000 univerzit ze 6 kontinentů. Připojily se k tříbodovému plánu, který zahrnuje výzkumnou a osvětovou činnost a dosažení uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050.

Encyklika Laudato si´

Těmito prohlášeními přivítali někteří ultrakonzervativní katolíci druhou encykliku úřadujícího římského biskupa Laudato si´: encyklika o péči o společný domov. „Papež František jde svým bezvýhradným přihlášením se k ideji globální vlády, sjednocující lidstvo bojem proti klimatickým změnám, na ruku zastáncům potratů a nepřátelům křesťanství“. „Encyklika papeže Františka podněcuje k porušování čtyř z deseti Božích přikázání“.

Naopak u mnoha lidí mimo okruh katolické církve současný papež a zvláště nová encyklika vyvolávají nadšení. František totiž cituje velké množství výroků svých předchůdců, které ve svých úvahách o ekologii mířily obdobným směrem, i když on je přeci jen explicitnější a ráznější, když například volá přímo po „ekologické konverzi“.

Text začíná jako mystická meditace: „,Buď pochválen, můj Pane,‘ zpíval svatý František z Assisi. V tomto krásném chvalozpěvu nám připomínal, že náš společný domov je též jako naše sestra, s níž sdílíme společný život, a jako milá matka, která nás přijímá do své náruče: ,Ať tě chválí, můj Pane, naše sestra matka země, která nás živí a slouží nám, a rodí rozličné plody s pestrými květy a trávu.‘… Naše tělo se skládá z prvků této planety a ona nám dává dýchat ze svého ovzduší a ve svých vodách nás oživuje a občerstvuje.“

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Mnohé pasáže se pak dají charakterizovat jako teologický traktát. V encyklice najdeme rovněž místa připomínající snad až futuristický manifest („Copak lze popřít krásu letadla nebo některých mrakodrapů?“) či podrobnou učebnici biologie: „Zvláště ohroženy jsou mořské organismy, které ani nejsou brány v úvahu, jako určité formy planktonu. Ty představují velmi důležitou složku mořského potravinového řetězce a na nich jsou v konečném důsledku závislé druhy, které se užívají pro lidskou výživu“ (s. 27).

Naopak, náboženská víra totiž ve Františkově obrazu světa úzce souvisí s pocitem odpovědnosti za náš „společný domov“, ochrana životního prostředí s péčí o chudé a ekologická krize s uprchlickými vlnami: „Tragicky se zvyšuje počet migrantů, kteří utíkají před bídou umocněnou devastací životního prostředí, nedostává se jim statutu uprchlíků podle mezinárodních konvencí a nesou tíži vlastního života zbaveného jakýchkoli ochranných norem“.

Jeho pohled na svět je totiž velkoryse celostní: „Ekologie studuje vztahy mezi živými organismy a prostředím, v němž se vyvíjejí. Vyžaduje také zamyšlení a diskuse o podmínkách života a přežití společnosti, i schopnost poctivě zpochybnit modely vývoje, produkce a spotřeby. Není zbytečné i zde zdůraznit fakt, že všechno vzájemně souvisí. Čas a prostor nejsou na sobě nezávislé a ani atomy a elementární částice nelze chápat odděleně. Jako spolu souvisejí různé složky planety - fyzické, chemické a biologické -, tak také biologické druhy tvoří určitou síť, s jejímž poznáváním a bádáním nebudeme nikdy hotovi. Velkou část své genetické informace sdílíme s různými živými bytostmi. Proto se zlomkovitost a izolovanost poznání může stát jistou formou ignorance, nezařadí-li se do širšího pojetí reality“ (s.

Papež se hlásí k „vyvážené pozici“ svatého Jana Pavla II., který „vyzdvihoval přínos vědeckého a technického pokroku“, zároveň ovšem připomínal, že „žádný zásah do ekosystému nemůže odhlížet od následků, které způsobuje v jiných oblastech“.

Podobně vyváženě se snaží psát o přednostech a rizicích internetu, městské hromadné dopravy nebo geneticky modifikovaných potravin. Přesto ale právě tato jeho pasáž může popudit ty ekologické aktivisty či příliš opatrné legislativce, kteří je - nepříliš moudře - zavrhují jako něco samo o sobě nebezpečného.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Papežovo stanovisko je v tomto bodě nehystericky realistické a podle mne správné: „Genetické mutace ve skutečnosti často byly a jsou produkovány samotnou přírodou. Ani mutace způsobené lidskou bytostí nejsou moderním fenoménem. Do těchto úvah spadá ochočování zvířat, křížení druhů a další dávné a všeobecně přijímané praktiky. Je namístě připomenout, že na počátku vědeckého vývoje geneticky modifikovaného obilí stálo pozorování bakterií, které přirozeně a spontánně působily modifikace rostlinného genomu.

Zcela jednoznačně a snad i radikálně pak popisuje sociální a ekonomickou nerovnost současného světa: „Národy rozvojových zemí, ve kterých se nacházejí nejvýznamnější biosférické zásoby, nadále různými způsoby živí rozvoj nejbohatších zemí za cenu vlastní současnosti i budoucnosti. Země chudých lidí Jihu je bohatá a málo znečištěná, ale přístup k vlastnictví majetku a ke zdrojům potřebným k uspokojování jejich vlastních životních potřeb je jim znemožněn strukturálně zvráceným systémem obchodních a majetkových vztahů“ (s. 34).

Opakovaně totiž vystupuje především proti zastáncům toho, co je u nás označováno jako „trh bez přívlastků“: „Je třeba vyvarovat se magického pojetí trhu, které má sklon domnívat se, že problémy se vyřeší pouze zvýšením zisků podniků nebo jednotlivců“.

Velmi zřetelně se pak František vyslovuje v otázkách ekologických: „Existuje velmi rozšířený vědecký konsenzus, který poukazuje na znepokojující oteplování klimatického systému. V posledních desetiletích je toto oteplování provázeno stálým zvyšováním hladiny moří a nelze ho nedávat do souvislosti s rostoucím počtem extrémních meteorologických jevů… Četné vědecké studie ukazují, že globální oteplování posledních desetiletí je z větší části způsobeno velkou koncentrací skleníkových plynů (oxid uhličitý, metan, oxid dusný a další) vznikajících především lidským působením.“

Ze strany vědecké komunity byl, alespoň podle anglické Wikipedie, text přijat s porozuměním či dokonce s nadšením: skupina devíti vědců zabývajících se klimatem kupříkladu prohlásila, že encyklika „celkem přesně popisuje realitu současné klimatické změny“.

Na mysli má tedy především osudy všech trpících tvorů, lidí i ostatních živočichů: „Srdce je jedno jediné a tatáž ubohost, která vede ke špatnému zacházení se zvířetem, se zanedlouho projeví i ve vztahu k jiným osobám. Každé špatné zacházení s jinými tvory ,odporuje lidské důstojnosti‘“.

Františkova odvážná slova si proto zaslouží pozornost všech, byť se možná týkají věcí nespadajících přímo do jeho „kompetence“ (viděli jsme však, že v jeho koncepci je vše navzájem propojeno).

tags: #změna #klimatu #papež #František #encyklopedie

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Mikrobiologické znečištění vody v ČR
• Srovnání jaderné energie a obnovitelných zdrojů
• Ekologická strategie EU
• Kompostování bioodpadu v kuchyni