Podpora Opatření v Oblasti Změny Klimatu v České Republice

Změna klimatu představuje globální výzvu, která vyžaduje koordinované úsilí na všech úrovních - od mezinárodní po lokální. Česká republika, jako součást Evropské unie, aktivně přispívá k řešení této problematiky prostřednictvím národních strategií a implementačních plánů. Tento článek se zaměřuje na přehled nejvýznamnějších politických a strategických dokumentů týkajících se změny klimatu a jeho ochrany v ČR.

Strategické Dokumenty a Iniciativy

Na celostátní úrovni je adaptace na změnu klimatu zastřešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (národní adaptační strategie). Strategie a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR.

Implementačním dokumentem adaptační strategie je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Akční plán obsahuje seznam adaptačních opatření a úkolů, a to včetně odpovědnosti za plnění, termínů, určení relevantních zdrojů financování a odhad nákladů na realizaci opatření.

První aktualizace národní adaptační strategie a akčního plánu byla 13. září 2021 schválena Vládou ČR. Oba dokumenty se opírají zejména o odborné podklady zpracované resortními organizacemi MŽP (ČHMÚ a CENIA) s podporou Akademie věd ČR (zejm. CZECHGLOBE - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.) a řady dalších výzkumných organizací. Na aktualizaci se podílelo více než 170 odborníků z veřejných, vědeckých a neziskových institucí.

Kromě toho, Hl. m. Praha se usnesením zastupitelstva č. 39/1 z roku 2018 připojilo k mezinárodní iniciativě Paktu Starostů a Primátorů (Covenant of Mayors For Climate and Energy), který je zásadním rozšířením původní iniciativy Mayors Adapt. Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, na jejímž základě byly zpracovány následné Implementační plány pro roky 2018 - 2019, a pro roky 2020 - 2024 (schválen Radou hl. m. Prahy usnesením č. 1936 ze 7. 9. 2020) byla doplněna o závazek v oblasti mitigace skleníkových plynů a zavázala se k vytvoření strategického plánu v oblasti snížení produkce emisí CO2 na území hl. m. Prahy (tzv. SECAP - Sustainable Energy and Action Plan - Akční plán pro energetiku a klima).

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Prioritou státu je snižování množství individuální dopravy prostřednictvím investic do zvyšování kvality dopravní obslužnosti a investic do dopravních technologií. Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021). ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP).

Evropská Unie a Adaptace na Změnu Klimatu

Zastřešujícím dokumentem Evropské unie pro adaptaci na změnu klimatu je Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu - nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM/2021/82 final), který 24. února 2021 přijala Evropská komise. Strategie stanoví, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050.

Revidovaná strategie má čtyři hlavní cíle:

• učinit přizpůsobení chytřejším
• rychlejším
• systematičtějším
• posílit mezinárodní aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu

Cíle Strategie EU

• Chytřejší adaptace: Opatření v oblasti adaptace musí vycházet z kvalitních dat a nástrojů pro hodnocení rizik, které budou dostupné všem.
• Rychlejší adaptace: Strategie se zaměřuje na vývoj a zavádění adaptačních řešení, která pomáhají snižovat klimatická rizika, zvyšovat ochranu před klimatickými dopady a zajišťovat dostupnost sladké vody.
• Systematičtější adaptace: Adaptace musí být systematická a integrována do všech úrovní společnosti a odvětví hospodářství.
• Posílení mezinárodních aktivit: EU navýší podporu mezinárodní klimatické odolnosti a připravenosti.

Finanční Podpora a Nástroje

Na podprogram „Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně“ na období 2025-2027 je přidělen orientační rozpočet ve výši 376,7 milionu EUR. Hlavní žadatel může získat podporu udělenou v rámci Národní výzvy programu LIFE, která činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň nesmí přesáhnout 25 mil. Hlavní žadatel může také získat podporu na přípravu projektové dokumentace. Za předložení konceptu může získat 40 000 Kč, v případě zpracování mimořádně kvalitního konceptu 80 000 Kč. Žádat o podporu může i partner projektu. Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu připadajících na partnera a zároveň ne více než 2 mil.

Stát poskytuje finanční podporu pro realizaci úsporných energetických opatření, investic do vodohospodářské infrastruktury, dopravní infrastruktury i odpadového hospodářství. Specifickou roli ve snižování negativních dopadů domácností na environmentální prostředí hraje podpora v oblasti bydlení, zejména podpora zaměřená na renovace nemovitostí a dosahování bezemisního provozu budov.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Adaptační Opatření v Praxi

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím. Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.

Adaptační strategie nedoporučuje zavádět nové ekonomické nástroje pro podporu realizace adaptačních opatření. Spíše by se mělo využít těch stávajících, které již do určité míry k adaptaci na změnu klimatu slouží. Při využití nástrojů a jejich případné úpravě je nutné zvážit, zda má daný nástroj působit motivačně (např. dotace na výstavbu zelených budov) nebo zda má sloužit pouze jako zdroj příjmů na zajištění prostředků pro poskytování podpory (např. silniční daň).

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 téměř 7,7 mld. Kč.

Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje na lokální úrovni a navrhuje způsoby, jak je minimalizovat. Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.).

Specifické Sektory a Dopady Změny Klimatu

Dopady změny klimatu se projevují v různých sektorech, včetně lesního hospodářství, zemědělství, vodního hospodářství, městského prostředí a ekosystémů.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

• Lesní hospodářství: Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů. Adaptační opatření spočívají v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu.
• Zemědělství: Změna klimatu ovlivňuje stabilitu zemědělské produkce. Adaptační opatření zahrnují udržitelné využití půdy, zavádění opatření pro zadržování vody a zamezení půdní erozi.
• Vodní hospodářství: Adaptační opatření se zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně.
• Městské prostředí: Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Potenciál k adaptaci leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.
• Ekosystémy: Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování a omezit zásahy do krajiny.

Příklady Dobré Praxe

Město Chrudim se adaptaci na projevy změny klimatu, zejména na sucho, věnuje již několik let. Rodinný dům ve vnitrobloku na pražské Letné se stal jedním z vítězů prvního ročníku soutěže Adapterra Awards.

Dopravní podnik Ostrava jako první v České republice koncem roku 2018 zahájil provoz elektrobusů s technologií „opportunity charging“, která umožňuje ultrarychlé dobíjení, a to během 1 minuty na další hodinu provozu.

Obec Mikolajice na Opavsku jako první využívá mikroelektrárnu Wave, která je podle tvůrců prvním zařízením svého druhu na světě. Jako topivo využívá elektrárna dřevěné pelety, ale po úpravách jí nevadí ani štěpka horší kvality.

Tabulka: Přehled Finančních Prostředků pro Adaptační Opatření

tags: #změna #klimatu #podpora #opatření

Oblíbené příspěvky:

• Karlovy Vary: Odpadky a komunikace
• Troposférický ozon a jeho vliv
• Jak motivovat děti k recyklaci
• Bílý rohový koš: Průvodce
• Využití obnovitelných zdrojů