Dopad změny klimatu na lesní hospodářství v Evropě

Nová studie publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že změna klimatu má na evropské lesy nejen ekologické, ale i výrazné ekonomické dopady. Evropské lesy čelí rostoucím tlakům způsobeným požáry, bouřemi a kůrovci, které kromě ekologických škod přinášejí i významné ekonomické ztráty. Lesní škody pravidelně dosahují hodnot v řádu milionů eur.

Vědci Rupert Seidl, Thomas Knoke a Johannes Mohr spočítali, jak by změna klimatu mohla ovlivnit ekonomickou hodnotu evropských lesů. Ve své studii zkoumali očekávané klimatické scénáře ke konci století. Výsledky ukazují, že globální oteplování přinese různorodé, někdy i protichůdné efekty.

Zatímco severní Evropa může díky delším vegetačním obdobím, vyšším teplotám a zvýšené koncentraci CO₂ zrychlit růst stromů a tím zvýšit příjmy, střední a jižní Evropa čelí výrazným ekonomickým ztrátám. Při oteplení o 4,8 °C by náklady spojené s přírodními disturbancemi mohly do konce století vzrůst až na 247 mld. eur, oproti přibližně 115 mld.

Regionální rozdíly jsou zřejmé: ve střední Evropě, včetně Německa, Rakouska a Česka, klesá hodnota lesů i při mírném oteplení o 2,6 °C. Nedávno zveřejněný výzkum totiž ukazuje, že nejvyšší náklady související s rozpadem porostů v Evropě do roku 2100 lze očekávat v částech České republiky, Německa, Rakouska a Švýcarska. Náklady na hektar by měly dosáhnout v průměru 61 000 korun až 109 375 korun, část modelovaných scénářů ale předvídá náklady půl milionu korun na hektar jako kumulativní částka v roce 2100.

Johannes Mohr, výzkumník na Katedře ekosystémové dynamiky a lesního hospodářství, upozorňuje, že modelování se zaměřuje pouze na tři nejběžnější typy škod, přičemž nové hrozby se mohou objevit. „Lesnictví již nemůže následovat univerzální přístup - predikce se stává stále složitější. Podle výzkumníků je pečlivé ekonomické hodnocení klíčové pro efektivní adaptaci. Porovnání simulací s přítomností a absencí škod umožňuje přesně kvantifikovat finanční dopad na vlastníky lesů. Studie rovněž poukazuje na výhody strukturálně diverzifikovaných smíšených lesů.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Ztráty způsobené rozpadem porostů mohou při zesilující změně klimatu do roku 2100 v Evropě vzrůst více než dvojnásobně na ekvivalent 6,1 biliardy korun (247 miliard Euro), což by snížilo celkový hospodářský přínos lesnického sektoru až o 15 %.

Autoři studie proto doporučují, aby se úsilí na adaptaci lesů zaměřilo především na oblast Střední a Jižní Evropy, kde podle jejich zjištění jinak budou zvyšující se náklady související s rozpadem porostů nejvíce ohrožovat dosavadní způsob lesního hospodářství. Budou-li se totiž lesy urychleně na budoucí klimatické podmínky adaptovat, mohl by ztráty spojené s rozpady porostů vyvážit nárůst produkce související s oteplováním. Změna klimatu totiž kromě požárů, polomů a gradace hmyzu rovněž sníží produkci dřeva v místech s nedostatkem vody, ale celkově mohou lesy více přirůstat kvůli vyšší koncentraci oxidu uhličitého a delší vegetační sezóně.

Nová studie dnes publikovaná v časopise Nature Climate Change odhaluje, že pouhé navýšení výsadby stromů v Evropě nebude stačit k účinnému boji proti změně klimatu a zachování kontinentálního pozemního uhlíkového rezervoáru. Řešením je podle studie pečlivý výběr zdrojů osiva přizpůsobených klimatickým podmínkám předpokládaným pro konkrétní místo výsadby, i když tyto zdroje pocházejí z geograficky vzdálených oblastí.

„Naše zjištění poukazují na pozoruhodný potenciál asistované migrace pro udržení nebo dokonce zvýšení kapacity evropských lesů vázat uhlík v kontextu klimatické změny,“ říká Silvio Schueler, vedoucí projektu a korespondenční autor studie z BFW. „Tento výzkum poskytuje zásadní vědecké důkazy podporující začlenění asistované migrace do národních a nadnárodních strategií lesního hospodářství,“ zdůrazňuje Schueler.

Jak poznamenali spoluautoři studie Jaroslav Čepl, Jan Stejskal a Milan Lstibůrek z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, potenciální dopad na české lesnictví je velmi významný. Celkově studie potvrzuje potřebu další mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, aby se zdokonalily strategie asistované migrace a řešily její potenciální ekologické a socioekonomické důsledky.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Dřevinná skladba na velké části rozlohy lesní půdy neodpovídá současným ani očekávaným klimatickým podmínkám. Problematický je především vysoký podíl smrku ztepilého (46 % v roce 2023 ve srovnání s cca 11 % v přirozené skladbě) a borovice lesní (16 % v roce 2023 versus 3 % v přirozené skladbě). V lesích hospodaříme převážně pasečně, tj. dospělý porost je smýcen najednou nebo v krátkých intervalech.

Všechny tyto okolnosti významně snižují odolnost lesů vůči klimatické změně - zvyšují pravděpodobnost náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo dokonce rozpadu porostů na větších souvislých plochách. Situace se nicméně zlepšuje - v padesátých letech 20. století byl podíl smrku v českých lesích až 60 %, na výsadbách se ještě v roce 1990 podílel smrk 59 %. Roste podíl ploch obhospodařovaných způsobem vedoucím k bohatší dřevinné skladbě i struktuře.

Lesy jsou základní složkou životního prostředí a zásadním způsobem ovlivňují život lidí: podobu krajiny a její využívání, místní klima, schopnost krajiny zadržovat vodu a předcházet tak záplavám i vysušování krajiny, a při zachování rozmanitosti hospodářských způsobů chrání také biologickou rozmanitost.

Enviromentální problém: Lesy ve střední a východní Evropě představují významný přírodní zdroj. Jejich význam v blízké budoucnosti pravděpodobně vzroste. Důvodem je nejen rostoucí poptávka po dřevě (pro výrobu energie, stavebnictví, bioplasty atd.), ale také zvyšující se povědomí společnosti o ekosystémových službách, které lesy poskytují. Ekosystémové služby jsou však nyní ohroženy změnou klimatu.

Severské lesy a ty v mírném pásmu budou na rozdíl od tropických lesů v budoucnu sužovat spíše choroby a škůdci než požáry nebo větrné bouře. Konkrétně v Česku budou lesy čelit záplavám. Vyplývá to z nové studie vědců z Botanického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), který to uvedl v tiskové zprávě.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

"Nezáleží jen na typu lesa, důležité je, v jakých podmínkách se vyskytuje, jak klimatických, tak geografických. Proto se situace může v jednotlivých zemích lišit. U lesů našeho pásma se očekává zvýšení především škůdců a nemocí stromů. Zatímco riziko požárů a narušení silným větrem by se mělo snížit. Přírodní narušení lesů mají zásadní vliv na koloběh uhlíku, druhovou bohatost lesů a zásoby vody. Kvůli klimatické změně se lesy poškozují v jiné intenzitě a častěji.

Vědci využili data ze všech kontinentů a biomů na světě. Na jejich základě sestavili mapu rizik jednotlivých typů přírodních narušení. Zahrnutím klimatických předpovědí utvářeli jejich budoucí posun v globálním měřítku, ale také na menších úrovních jednotlivých podnebí nebo zemí. Pracovali se dvěma scénáři oteplování planety, buď o dva, nebo čtyři stupně Celsia."Dosud nebylo ve světovém měřítku popsáno, jakou roli hrají jednotlivé typy narušení v různých částech světa, poznatky byly spíš útržkovité, založené převážně na krátkodobých pozorováních na malém území. My jsme si dali za cíl dílčí informace shromáždit a identifikovat různé kombinace klimatu, prostředí a charakteristiky lesa určující, jaký typ disturbance se bude v různých částech světa vyskytovat," uvedl Altman.

Ke snížení množství emisí CO2 v EU více přispějí lesy a půda, které je přirozeně pohlcují. Rada EU a Evropský parlament se v pátek 11. Pravidla nařízení LULUCF se zabývají uhlíkovou stopou činností souvisejících s přeměnou, využíváním a obhospodařováním lesů, zemědělské půdy, pastvin nebo mokřadů. Kácením lesů, změnami ve využití půdy a různými způsoby jejího obhospodařování vznikají emise skleníkových plynů. Lesy a půda jsou však zároveň také přírodními úložišti schopnými oxid uhličitý pohlcovat.

Pro období let 2021 až 2025 zůstává zachován již v současnosti platný cíl, podle kterého množství jednotlivými členskými státy vyprodukovaných emisí skleníkových plynů nesmí převýšit množství těch pohlcených. Této rovnováhy lze dosáhnout zalesňováním a kvalitnějším hospodařením nejen v lesích, ale také u orné půdy a travních porostů. Cílem nařízení je postupně zvyšovat absorpci a snižovat emise tak, aby bylo dosaženo celounijního cíle čistého pohlcení. Pro období 2026-2030 se proto předpokládá, že pohlcené množství by již mělo převyšovat produkované emise.

Společná vize pro evropské lesnictví je v čase klimatických změn velmi důležitá: máme-li mít v budoucnu v Evropě lesy zdravé a odolné, je potřeba, aby státy co nejvíc spojily své síly - kůrovec ani sucho geopolitické hranice určitě respektovat nebudou. Pojďme si nejprve krátce shrnout současnou situaci a pojmenovat klíčové otázky, na které bude nutné v souvislosti s evropskými lesy najít odpověď.

• Absence dobře fungujícího systému certifikace dřeva, který bude skutečně motivující a ekonomicky výhodný jak pro lesní hospodáře, tak pro zpracovatele dřeva.
• Posílit kritéria udržitelnosti pro bioenergii - dřevní biomasa již nesmí pocházet z původních lesních porostů a její čerpání z lesů s velkou ekologickou rozmanitostí bude značně omezeno.
• Transformovat sektor stavebnictví ze zdroje emisí skleníkových plynů v odvětví vyznačující se propadem uhlíku, podporovat dřevostavby - finanční podporu pro inovativní projekty nabízí například evropský Inovační fond.
• Posílit adaptabilitu lesů a přirozenou schopnost jejich obnovy, tedy podpořit druhovou a věkovou pestrost lesa (namísto zranitelných stejnověkých monokultur), nechávat v lese dostatečné množství mrtvého dřeva, regulovat stavy zvěře a šíření planě rostoucích druhů, vytvořit chráněné plochy vyňaté z produkce.
• (Jednotná definice udržitelného hospodaření v lesích byla schválena již na celoevropské ministerské konferenci Forest Europe, je však značně vágní, aby dokázala zahrnout natolik odlišná prostředí, jako je finský boreální, středoevropský český nebo mediteránní španělský les.
• Finančně motivovat vlastníky a správce lesů, aby hospodařili udržitelně: s ohledem na klima a biologickou rozmanitost. Jako jednu z možností podpory vlastníků uvádí NLS platby za ekosystémové služby, jako je ochrana pitné vody a biologické rozmanitosti, ukládání uhlíku apod. Tento model již v některých evropských státech funguje a Evropská komise poskytne v tomto směru potřebné poradenství a technické pokyny.
• Podporovat lesní ekoturistiku, která může být významným zdrojem příjmu pro venkovské oblasti.
• Podporovat bioekonomiku založenou na nedřevěných produktech, jako jsou houby, lesní ovoce, semena, byliny, korek, pryskyřice, maso volně žijící zvěře a další.
• Les produkuje mnoho hodnotného, navíc zcela ekologicky: bez průmyslových hnojiv a pesticidů.
• Vytvořit právně závazný nástroj pro obnovu ekosystémů v rámci provádění Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 - bude se vztahovat především na ekosystémy s největším potenciálem pro ukládání uhlíku a předcházení dopadu přírodních katastrof.

Podpořit začlenění klimaticky šetrných lesnických opatření do příslušných plánovacích dokumentů týkajících se lesního hospodářství a/nebo ochrany přírody na místní až národní úrovni (např. Projekt je plně v souladu se strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu a také s národními politikami přizpůsobení se změně klimatu. Přispívá k politice EU zaměřené na zvýšení odolnosti lesů vůči změně klimatu, neboť opatření projektu mohou významně snížit výskyt škůdců, riziko požárů a zmírnit dopady dlouhodobého sucha. testování maloplošného kácení ochranného dřeva a výběrového kácení v borových lesích na písečných dunách namísto kácení na 48 ha. Dále předkomerční prořezávky v borových lesích na písečných dunách na 450 ha a mýtní těžby na 240 ha s cílem zvýšit odolnost lesních porostů a podpořit přirozenou obnovu. 10 ha semenných sadů a experimentálních výsadeb druhů odolných vůči suchu (např.

tags: #změna #klimatu #v #Evropě #dopad #na

Oblíbené příspěvky:

• Barvy šetrné k životnímu prostředí pro zinek
• Návrat ochočených opic do divočiny
• Dopad laserového řezání na životní prostředí
• Vaření v kotlíku a ešusu
• Sáčky do stavebního vysavače – recenze