Začíná Vysokoškolská stávka za klima. Tento týden proběhnou v Praze, Brně a Olomouci studentské protesty. Kromě demonstrací budou jejich součástí i přednášky a debaty. Studující chtějí upozornit, že zvyšující se životní náklady a nedostupné bydlení stojí v přímém kontrastu s rostoucími zisky fosilních miliardářů.
„Letos budeme více v ulicích než na fakultách. Budeme hlasitější než v předchozích letech, protože naše požadavky nebyly vyslyšeny. Vadí nám, že je v naší zemi důležitější měnit tuny uhlí v miliardy korun, než zajistit nám a našim dětem důstojný a zdravý život,” řekla mluvčí iniciativy Lucie Poláková.
„Česko před pár týdny zažilo historické povodně. Lidé v jiných částech planety prchají před hurikány a suchem, loňské lesní požáry způsobily rekordní ztráty lesního porostu a letošní léto se znovu stalo nejteplejším v zaznamenané historii. Vědci a vědkyně se shodují, že lidstvo stojí na pokraji nezvratné katastrofy, jejíž příčinou je především spalování fosilních paliv,” říká Branko Hossa, mluvčí Univerzit za klima.
Mluvčí iniciativy Univerzity za klima Matěj Dlab zdůrazňuje: „Letošní stávka chce upozornit na to, že nynější společenská realita je velmi vzdálená ideálům rovnosti a demokracie, které se 17. listopadu každoročně oslavují. Univerzity za klima formou protestní akce apelují na veřejnost i mocné jedince, aby si uvědomili, že tyto ideály nejsou ve stávajícím systému dosažitelné.”
Hnutí požaduje změny, které všem bez rozdílu zajistí důstojný život v rámci planetárních limitů. Změny, které znemožní hrstce miliardářů ovlivňovat politické směřování naší země ve svůj prospěch a na úkor zbytku obyvatelstva. Změny, které zajistí skutečně participativní demokracii, která dá občanům možnost více se zapojit do rozhodování v obcích a regionech, kde žijí, a to častěji než jednou za pár let u voleb. Změny, které povedou ke vzniku lepšího světa založeného na spolupráci a solidaritě, nikoliv neustálé bezohledné soutěži.
Čtěte také: Příčiny a Důsledky Klimatické Změny
Univerzity za klima jsou studentskou iniciativou založenou v roce 2019. Tato iniciativa se zasazuje o klimatickou spravedlnost, pořádá studentské stávky a happeningy, přednášky a diskuze v rámci hnutí. To vše na principech demokratičnosti, nehierarchičnosti a solidarity. Hnutí tvoří studující, členky a členové akademické obce a pracující, kterým není lhostejná budoucnost planety, na které žijeme.
Důkazy o změně klimatu
V tomto článku si utřídíme fakta z minulých článků a na jednom místě uvedeme řetězec důkazů, který jasně prokáže existenci změny klimatu na Zemi a její příčinu. Začátkem 20. století bylo tempo růstu hladiny mezi 1,2-1,7 mm za rok[4], posledních 30 let pozorujeme nárůst 3,3 mm za rok[5]. Na tomto grafu lze vidět pokles pH oceánů, což značí rostoucí kyselost vody. Tato kyselost je dána kyselinou uhličitou, která vzniká při pohlcování atmosférického CO2 ve vodě.
Než začneme vynášet předčasné závěry, je třeba se podívat do historie klimatu, zda takové změny nejsou běžné. Na této rekonstrukci teplot vytvořené ze vzduchu uvězněného v antarktickém ledu vidíme průběh teplot v Antarktidě během posledních 800 000 let. Teploty na Zemi se tedy přirozeně měnily v rámci střídání dob ledových a meziledových.
Vrchol poslední doby meziledové nastal cca před 6 000 lety a nyní bychom se měli nacházet v lehce ochlazujícím trendu. Současná průměrná světová teplota se blíží maximům z období posledních 800 000 let. Současný nárůst teploty je 9-15krát rychlejší než jakýkoliv nárůst za poslední milion let. Teplotní nárůst podle projekcí IPCC bude v následujících 100 letech dále pokračovat.
Změnu klimatu a globální oteplování máme potvrzenu změřenými daty a také víme, že v takovém rozsahu tyto změny nejsou pro Zemi přirozené. Existuje několik faktorů, které mohly způsobit změnu klimatu na takové úrovni.
Čtěte také: Jak se česká města brání změnám klimatu
- Sluneční aktivita - v posledních 140 letech zhruba stálá a posledních 40 let mírně klesá
- Milankovičovy cykly (změna parametrů oběhu Země kolem Slunce) - tento faktor by sám o sobě způsoboval lehké ochlazování
- Sopečná činnost - sopky emitují setinu skleníkových plynů oproti lidské civilizaci, navíc masivní erupce vrhají prach a sloučeniny síry do atmosféry, což má na Zemi ochlazující efekt.
- Odlesňování - vliv likvidace stromů, které pohlcují CO2 z atmosféry, z velké části kompenzuje vznik povrchu, který sluneční světlo odráží lépe, než původní les
- Ozón - jak stratosférický, tak přízemní ozón jsou skleníkové plyny, které se na ohřevu atmosféry podílejí.
Laboratorně máme změřeno a dokázáno, že skleníkové plyny pohlcují infračervené záření. Satelitními měřeními bylo změřeno, že množství odchozího tepelného záření ze Země klesá v oblasti frekvencí, které pohlcují skleníkové plyny. Podle přímých a nepřímých měření můžeme pozorovat soustavný nárůst koncentrací skleníkových plynů od doby průmyslové revoluce.
To, že za nárůstem koncentrací skleníkových plynů stojí hlavně spalování fosilních paliv jsme si dokázali ve videu o uhlíkovém cyklu.
Adaptační opatření
,,Liberecký kraj chce být místem pro plnohodnotný život obyvatel, pro něž nebude změna klimatu jen hrozbou, ale - díky zavádění adaptačních opatření - také příležitostí. Náměstek taktéž poděkoval všem účastníkům za zájem ochranu životního prostředí, zdůraznil nezbytnost zavádění praktických opatření, která pomohou čelit projevům změny klimatu - to jest povodním, suchu, požárům či vlnám veder.
Studentské protesty v minulosti
Tisíce mladých lidí se sešly v centru Prahy a dalších českých městech místo školy na protestu za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Studenti se snaží vyburcovat politiky, kteří podle nich mají přejít od slov k činům, aby zmírnili dopad činnosti člověka na oteplování planety.
Studenti v Praze vyrazili z Malostranského náměstí na průvod centrem metropole. Protestní akce navázala na podobnou z března, kterou se studenti připojili k celosvětové iniciativě Fridays for Future. Mladí lidé s ní od loňského září v pátečních dnech stávkují po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunbergové.
Čtěte také: Česká klimatická strategie
Podle studentů politici nedělají dost pro ochranu klimatu a snižování emisí. Vláda sice v březnu po jejich první stávce informovala sněmovnu o svém postoji k těmto věcem, z jednání ale podle zástupců protestujících nevyplynulo nic konkrétního. Považují za důležité, aby politici začali klimatické změny řešit s vědci a prosazovali aktivní opatření.
Organizátorům protestu vadí mimo jiné i to, jak proběhla březnová schůze Poslanecké sněmovny. Když na téma došlo, část poslanců opustila sál. Poslanci se nedokázali shodnout, zda mají v úsilí o zmírnění klimatických změn přidat, nebo ho naopak nepřehánět.
Z jednání je zcela zřejmé, že politici dál nevnímají změny klimatu jako problém a dál ignorují nás i naši budoucnost. Debatu ani po víc než měsíci nedokončili. „Měli bychom se chovat zodpovědně a měli bychom začít utlumovat spalování fosilních paliv,“ tlumočila třeba postoj Pirátů Dana Balcarová. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Skopeček (ODS) zas považuje akce za iracionální. „Nepodléhejme zelenému náboženství, dělejme skutečně racionální věci, kterými životnímu prostředí pomůžeme,“ prohlásil.
Stávkující studenti za problémy v Česku považují třeba prolomení limitů těžby, emisní výjimky pro uhelné elektrárny nebo neudržitelné nakládání se zemědělskou půdou. Stát podle nich investuje z převážné většiny do fosilního průmyslu místo do čistých zdrojů energie a nesnaží se plnit závazky vyplývající z Pařížské dohody.
Podle organizátorů se vedle pražských studentů přidali opět i středoškoláci z dalších asi 20 měst, třeba z Ostravy, Brna, Plzně, Semil či Valašského Meziříčí. Protesty studentů v březnu podpořili Hnutí Duha a Greenpeace a někteří vědci a akademici.
Zástupci studentů už dříve uvedli, že budou opět protestovat 24. května, kdy se chtějí připojit k další mezinárodní stávce iniciativy Fridays for Future. V březnu se do celosvětové stávky zapojily v Česku tisíce studentů ve více než 15 městech. Mezi 20. a 23. červnem se pak chtějí přidat také k mezinárodnímu protestu, který se uskuteční v německých Cáchách.
Vzdělávání o změně klimatu
Příprava portálu www.ucimoklimatu.cz trvala více než rok, ten nyní nahradí dosavadní pilotní verzi webové stránky. „Naším cílem bylo vytvořit jedno centrální místo pro učitele, lektory i studenty, kteří se chtějí věnovat ve výuce tématu změny klimatu. Najdou na něm k okamžitému využití většinu aktuálních a ověřených materiálů z našich seminářů a kurzů. Z nedávných výzkumů vyplývá, že 71 procent lidí v ČR si uvědomuje, že změna klimatu má zásadní dopad na život u nás a většina dospívajících ji považuje za největší globální hrozbu, o které se ve škole příliš nedozvídají. Reagujeme proto na potřeby vzdělavatelů i mladých lidí a poskytujeme podporu, aby téma získalo ve výuce patřičný prostor. Vzdělávat o změně klimatu považujeme za zásadní součást řešení této výzvy,“ vysvětluje Veronika Endrštová, koordinátorka a metodička globálního vzdělávání ve společnosti Člověk v tísni, která vede proces tvorby portálu.
Učitelé mohou na webové stránce vyhledávat materiály podle různých kritérií, jako jsou například věk žáků, vyučovací předmět, téma nebo časový rozsah aktivity. „Na webové stránce Učím o klimatu nyní učitelé najdou lekce, které pomohou přiblížit žákům základní jevy spojené se změnami klimatu, jakými jsou například skleníkový efekt nebo vliv emisí CO2 na atmosféru. Jsou zde ale i lekce zaměřené na to jak příčiny a dopady změny klimatu prakticky řešit v konkrétních místech, kde žáci žijí, a také společenskovědní témata jako jsou klimatická spravedlnost, greenwashing nebo možnosti zmírňování změny klimatu,“ popisuje současný obsah portálu pro učitele jeho administrátor Jakub Opršal ze Střediska ekologické výchovy SEVER.
Požadavky studentů
Vláda podle nich nesmí dál ignorovat klimatickou krizi a musí začít jednat. Co by měla vláda podle představ studentů udělat? A čeho chtějí studenti dosáhnout?
Máme čtyři konkrétní požadavky na vládu ČR, které je možné splnit v krátkém časovém horizontu. Prvním z nich je, aby si vláda ČR vetkla řešení změn klimatu jako svoji prioritu a zřídila vládního zmocněnce či zmocněnkyni pro změny klimatu, který bude mít dostatečné kompetence klimatickou politiku realizovat.
Naším druhým požadavkem je, aby vláda ČR představila plán, podle kterého bude odstavovat nejšpinavější uhelné elektrárny do roku 2033. K tomu se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení, žádný plán ale dosud nepředstavila. Využívá toho například i český uhlobaron Daniel Křetínský, který vydírá Německo, a dostává tak miliardové kompenzace v eurech, místo aby tyto peníze šly na transformaci uhelných regionů. A posledním z našich požadavků je, aby celá tato transformace proběhla nejen rychle, ale zejména demokraticky, spravedlivě a sociálně citlivě.
Současná klimatická krize je jednou z největších nespravedlností současnosti a dopadá nejvíce na ty, kteří se na ní přičinili nejméně. Vydělávají na ní naopak obří fosilní korporace a jejich akcionáři, na které ta krize dopadne nejspíš nejméně.
Proto je nutné řešit krizi způsobem, který zmírňuje nerovnosti ve společnosti, řešit ji sociálně citlivě a spravedlivě tak, aby její náklady nenesli obyčejní občané ČR nebo jakéhokoliv jiného státu, ale aby ji nesli zejména ti, kteří z ní do této chvíle nejvíce profitovali, kteří nás do této krize dostali, jako jsou fosilní korporace a uhlobaroni.
Student David z Fakulty humanitních studií UK, který zároveň působí v hnutí Limity jsme my, vysvětluje, že základním cílem studentské stávky je „vyvíjet tlak, aby bylo znát, že za požadavkem na změnu chování stojí konkrétní lidé, kterým na klimatu záleží“.
„Politická jednání probíhají už dost dlouho, výsledky jsou zoufalé. Na národní, evropské i světové úrovni,“ říká David, „tohle tady je apel na politiky i občanskou společnost, aby na politiky tlačila. Protože velmi rychle jde udělat konkrétní věci - zavřít uhelnou elektrárnu Počerady a připravovat hodně rychle uzavření ostatních. A zahájit rozumnou společenskou debatu, koncepčně řešit systém, třeba v podobě uhlíkové daně, jako mají v Německu.“
Reakce na studentské aktivity
Proděkan FF UK Daniel Soukup říká: „Naprosto chápu, proč to dělají,“ a rozhlíží se po chodbě zaplněné studenty, kteří se tu právě scházejí ze všech pater k dalšímu plenárnímu setkání, „co se týče důležitosti ochrany klimatu a řešení klimatické krize, jsem zcela na jejich straně. A nejen já, i vedení fakulty. Jen zpočátku vázla domluva a bylo to trochu vyhrocené.“
V menším kroužku o patro výš se ladí poslední nápady, jak to udělat ve středu s demonstračním pochodem: ve středu ve dvě odpoledne se chystají po společném krátkém jídle na fakultě pochodovat k rektorátu Univerzity Karlovy a požadují odchod rektora Tomáše Zimy. Jednak proto, že se podle mínění studentů zdiskreditoval smlouvou s firmou Home Credit, ale taky kvůli podivnému Česko-čínskému centru i proto, že univerzita nemá jasný postoj ke klimatickým problémům světa.
tags: #zmenu #systemu #misto #zmeny #klimatu #studenti
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]