Ač se může zdát, že recyklace odpadu je záležitostí ryze moderní, opak je pravdou. V době, kdy byly suroviny těžko dostupné, bylo opětovné zpracování odpadu nutností. To se týkalo hlavně poškozených nástrojů denní potřeby a samozřejmě kovů. Jaká je historie recyklace odpadu? A jak to všechno začalo?
Zpracování odpadu v pravěku
S odpady si lidé museli poradit už v pravěku. Už v pravěku lidé museli řešit, co udělají s odpadem, ačkoli ho bylo málo. Výhodou bylo, že většinou šlo o odpad biologický, který se snadno rozložil. Žili vskutku šetrně, protože po ulovení zvířete zpracovali téměř vše - od kůže až po kosti. Z kůže se vyrábělo oblečení, z kostí nástroje denní potřeby nebo různé ozdoby. Tehdy například využívali kosti zvířat pro výrobu různých nástrojů nebo z nich stavěli přístřešky.
První kontejnery doby bronzové
Doba bronzová přinesla cenný kov a dovedla lidi k první recyklaci, jak ukazují archeologické nálezy. Asi před třemi tisíci lety lidé dospěli k tomu, že poškozené předměty z bronzu znovu posbírají, roztaví a vyrobí z nich další předměty k novému použití. To lze považovat za první příklad organizované recyklace.
Starověk a recyklace skla
S tím, jak se rozvíjela civilizace, vznikala města a přibývalo lidí, bylo i více odpadu. Například ve starověkém Řecku a Římě se odpad vyvážel za město, kde končil ve velkých jamách, a tak vznikaly první skládky odpadu. Už v této době se recyklovalo sklo, které bylo považované za cenný materiál. Už v antice lidé recyklovali sklo. Sklo recyklovali také v antické Anglii, kde tavili střepy a vyráběli z nich nové číše a nádoby. Ke třídění a opětovnému využití odpadů je tlačily především dvě věci: nutnost poradit si s odpadky a získat znovu cennou surovinu. Později se recyklovaly kovy, například měď, bronz nebo stříbro.
Středověk a průmyslová revoluce
Záznamy o recyklaci papíru, dalšího cenného materiálu, sahají do roku 1031, kdy japonští obchodníci prodávali recyklovaný papír. Středověk v Evropě se naopak nesl ve znamení přebytku odpadu, se kterým si lidé příliš nelámali hlavu, i proto se šířili různé epidemie.
Čtěte také: Včely a ochrana přírody
Průmyslová revoluce způsobila změnu v nahlížení na odpad, materiál a surovinu. Už na začátku 19. století se recyklovala vlna, rozvíjely se sběrny šrotu, který se znovu zpracovával do železa. V Paříži například přijali v roce 1884 nařízení, které určovalo, do jakých nádob mají lidé odpad vyhazovat.
20. století a současnost
Poptávku po „starých věcech“ přinesla první světová válka a později druhá světová válka, kdy panoval nedostatek surovin. Zpracovávalo se a využívalo se vše, co se dalo.
Další investice do recyklace přišly v sedmdesátých letech minulého století, a to především kvůli rostoucím cenám energií. Začal se recyklovat hliník a další kovy, stejně jako sklo a papír. Nutné bylo začít i s recyklací elektrospotřebičů. První takový systém recyklace odpadu byl realizován ve Švýcarsku, kde se začalo se sběrem starých ledniček.
Vývoj nakládání s odpady v Chocni
V minulosti představovalo vyvážení popela a odpadků špinavou, a především velmi prašnou práci. Před nástupem klasických popelnic, které známe dnes, lidé dávali popel a další odpad na vyhození do nádob různých tvarů, ať dřevěných či kovových. Kdejaký starý nepoužívaný sud se pro tento účel hodil. Při delším nevyvezení hyzdily naskládané bedny s popelem ulice města. Komunální služby Městského národního výboru v Chocni vznikly již v roce 1950 a to z rozpočtového zařízení Městského národního výboru v Chocni. Tehdy se jmenovaly „Služba veřejnosti, sdružený komunální podnik MNV“. Vedle dalších činností měly v náplni své práce odvoz odpadu a čištění města. Traktor s vlečným vozem (předchůdce popelářského vozu) jezdil po jednotlivých ulicích města a pracovníci tehdejšího komunálu museli každou nádobu s odpadem vzít ručně, vyzdvihnout a vysypat na vůz. Byla to fyzicky náročná práce a nejednou se stávalo, že zbytky popela zůstávaly vysypány na chodnících... Od poloviny padesátých let minulého století se v Chocni začaly objevovat nové kovové popelnice, které postupně nahrazovaly různé staré neforemné nádoby na popel a odpadky. Město Choceň od druhé poloviny 50. let minulého století přešlo na hygieničtější způsob vyvážení odpadků. Pro popelářská auta se vžilo rychle označení „kukavůz“. „Kuka“ je zkratka z počátečních písmen německé firmy Keller und Knappich Augsburg. Právě zde se začaly vyrábět ve 20. Mgr. Staré dřevěné sudy s popelem čekají na vyvezení. Když je odpadu hodně. Výstavka všech možných nádob s popelem a odpadky, které čekají na odvoz. Pracovník, který byl na valníku, si „užil“nejvíce prachu. Traktor s vlečným vozem plným odpadků. Často se musel složitě otáčet v úzkých ulicích města. Zaměstnanec komunálu ukazuje nevábný obsah - v nádobě na popel bývala někdy místo popelu záhadná kaše. Nevábné zátiší ulice. Takto to vypadalo, když popel nemohl být delší dobu odvezen. Autor fotografie: Zdeněk Víšek, 19. Na dvoře choceňské radnice čekají nové kovové popelnice. Město Choceň už chystá nový, a hlavně hygienický způsob odklízení popela. Autor fotografie: Zdeněk Víšek, 27. Přijíždí nový popelářský vůz značky Škoda. Autor fotografie: Zdeněk Víšek, 20. Popelářské auto v akci. Po zavěšení nádoby vůz vyzdvihl popelnici a její obsah vysypal do útrob vozu. Autor fotografie: Zdeněk Víšek, 20. Velkou výhodou byla daleko menší prašnost než při dosavadním vysypávání nádob s popelem na vlečný vůz. Vše šlo snadněji a odpadla tak dřívější manipulace s těžkými a neforemnými nádobami. Autor fotografie: Zdeněk Víšek, 20.
Předcházení vzniku odpadů
Termín „předcházení vzniku odpadů“, někdy formulovaný jako prevence, se v nejnovější historii odpadového hospodářství v našich právních předpisech objevuje pravidelně. V různých definicích je předcházení chápáno jako nedílná a prioritní součást odpadového hospodářství. Je tedy s podivem, že se konkretizací toho pojmu a jeho praktickým naplňováním téměř nikdo nezabýval. Výjimkou jsou snad někteří podnikatelé, kteří v zájmu ekonomických úspor některé své vedlejší produkty nezařazovali do skupiny „odpady“, tedy předcházeli vzniku odpadů, což jim však bylo státní správou často vytýkáno. Teprve změna přístupu orgánů Evropské unie v této otázce nutí členské státy se skutečnou náplní obsahu pojmu předcházení vzniku odpadů zabývat v rámci příprav programů předcházení vzniku odpadů. Proto jsme se rozhodli uvést určité úvahy a rozbory redaktorů odborného měsíčníku ODPADOVÉ FÓRUM, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, výsledky studie VÚV a diplomovou práci jako základ pro skutečné a konkrétní naplňování tohoto jistě nezbytného kroku k řešení globální otázky „co s odpady“.
Čtěte také: Množství CO2 v prehistorické atmosféře
Termín Předcházení vzniku odpadů kdekdo používá, nikdo nezpochybňuje jeho čelné místo v hierarchii odpadového hospodářství, ale málokdo ví, co si pod tím představit. Případně má představy různé. Přitom hlavní potenciál prevence leží na straně průmyslových odpadů v podnicích. Zde již toho bylo uděláno hodně v rámci projektů čistší produkce, ale určitě ne tolik, aby nebylo co zlepšovat. S předcházením vzniku odpadů velmi úzce souvisí jiné dosud opomíjené téma, které se v hierarchii nakládání s odpady nachází hned na druhém místě, a to je opětovné využití odpadů. Zařadili jsme jej sem proto, že mezi předcházením vzniku odpadů a opětovným využitím odpadů je rozdíl jen formální. Pokud se využitelná věc/materiál dostane do režimu nakládání s odpady, potom se jedná o opětovné využití odpadů. Ale pokud se ještě odpadem nestane, potom se jedná o předcházení vzniku odpadů. A přitom se může jednat o stejnou věc/materiál a může být využita pro stejný účel. Nicméně to, když se stane formálně odpadem, její využití silně zkomplikuje. O předcházení vzniku odpadů jako o absolutní prioritě v odpadovém hospodářství se mluví od samého počátku moderní historie odpadového hospodářství u nás. Přestože to nikdo nezpochybňuje, mnoho (nebo spíš nic) se proto nedělá. Je jistě všeobecně známo, a zde to uvádím jen pro úplnost, že všechny tři dosavadní zákony o odpadech uvádějí, že každý (nově prvotní původce odpadů) má při své činnosti předcházet vzniku odpadů. Příklady opatření k předcházení vzniku odpadů podle článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 1. Diplomová práce „Politika prevence vzniku odpadu - počátky v České republice“ pojednává o prioritním cíli odpadového hospodářství. Předcházení vzniku odpadu je způsob nakládání s odpadem, který se slučuje s koncepcí udržitelného rozvoje a respektuje jeho principy.
EKO-KOM a obalová legislativa v ČR
Jak společnost EKO‑KOM, a.s. vznikla? Jak se vyvíjela obalová legislativa v ČR? V tomto roce vstoupil v platnost zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve kterém byla obalová problematika řešena pouhými dvěma paragrafy. Ve stejném roce byla založena společnost EKO‑KOM, a.s. s cílem vytvořit systém Zeleného bodu v ČR. ČPSOŽP a Ministerstvo životního prostředí uzavřeli dobrovolnou Dohodu o uplatňování Směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech v ČR. Dohoda stanovila principy fungování systému EKO‑KOM tak, aby se na podniky zapojené v tomto systému pohlíželo jako na subjekty, které zajistili zpětný odběr a využití v požadovaném rozsahu. Od začátku tohoto roku platila povinnost využití obalů v rozsahu stanoveném zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech. V průběhu roku pokračovala ekonomická i procesní stabilizace systému EKO‑KOM, který zahájil výzkumné pilotní projekty v obcích a vzdělávací a osvětovou činnost. Na začátku roku nabyl účinnosti zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, který již přesněji definuje povinnosti spojené s nakládáním s obaly a obalovými odpady. 28. 3. 2002 bylo společnosti EKO‑KOM, a.s. vydáno Ministerstvem životního prostředí Rozhodnutí o autorizaci dle platného zákona o obalech. Od roku 2002 výrazně vzrostl počet klientů systému EKO‑KOM a přiblížil se k hranici 21 000 firem. Současně také rostl počet obcí zapojených v systému. Na začátku tohoto roku činil přibližně 4 450 obcí. Postupně také byly uzavírány smlouvy s osobami oprávněnými nakládat s odpadem jejichž počet přesáhl 100 smluv. Dne 29.3.2005 vydalo Ministerstvo životního prostředí na návrh EKO‑KOM, a.s. rozhodnutí, kterým byla podle § 17 odst. Na začátku roku 2006 nabyla účinnosti v pořadí již druhá novela zákona 477/2001 Sb. o obalech ve znění pozdějších předpisů. Cílem této novely bylo především stanovit nový rozsah využití a recyklace obalového odpadu do roku 2012. Jednou z výrazných změn a především velkou úlevou pro mnohé opravdu malé producenty obalů, bylo při splnění dvou podmínek (produkce do 300 kg/rok, obrat do 4,5 mil./rok) zproštění povinností zpětného odběru a využití obalového odpadu. Další změnou bylo zrušení povinnosti značení obalů, týkající se především materiálového značení.
V druhém pololetí roku 2008 začala prudce klesat poptávka po druhotných surovinách. Tato krize odbytu se plně rozvinula v roce 2009. Rozpad trhu druhotných surovin, drastický propad cen a náhlý nedostatek recyklačních kapacit se v prvním pololetí roku stal závažným tématem institucí EU. Společnost EKO‑KOM, a.s. zavedla Stabilizační program, na kterém se shodl Svaz měst a obcí ČR a Hospodářská komora ČR. Program, který byl projednán i parlamentními výbory, představoval řešení ekonomického šoku, kterým byl výpadek příjmů z prodeje vytříděných surovin. V roce 2010 se trh s druhotnými surovinami začal postupně stabilizovat. Ceny některých komodit výrazně vzrostly (např. některé třídy papíru), jiné se dostaly na úroveň období se standardním obchodováním s druhotnými surovinami. Díky společnému úsilí všech klientů systému EKO‑KOM a také všech obcí, se kterými spolupracujeme na tom, aby odpady našly své další využití jako náhrada surovin, se nám společně podařilo za jeden rok snížit produkci skleníkových plynů o 954 579 tun CO2. Tříděním a recyklací odpadů bylo uspořeno celkem 23,3 miliard MJ energie. Byla tak uspořena celoroční energetická spotřeba 260 tis. 19. března 2012 byla Ministerstvem životního prostředí společnosti EKO‑KOM prodloužena autorizace do roku 2020. Autorizace je podstatná pro to, aby EKO‑KOM mohl zajišťovat třídění a využití odpadu z obalů. Největší změny se týkají recyklačních cílů, kdy je stanoveno využití až 80 % obalových odpadů. Nově je požadována vyšší hustota sběrné sítě na zpětný odběr obalových odpadů. EKO‑KOM na základě požadavků autorizace musí také kontinuálně realizovat informování spotřebitelů v rozsahu prokazatelného informování alespoň 90 % populace každým rokem. Zvýšené požadavky byly stanoveny na environmentální výchovu školní mládeže. Svými vzdělávacími školními programy musí EKO‑KOM ročně zasáhnout minimálně 15 % školní populace dětí ve věku od 3 do 15 let, a to přímou výukou provedenou v osobním kontaktu lektora s žáky.
Celkové množství vytříděných obalů v ČR prolomilo za uplynulých 15 let hranici 8 milionů tun. V ČR tak už bylo vytříděno a zrecyklováno 8,35 mil. tun odpadů - taková hromada má objem jako památná hora Říp. Obyvatelé ČR se v třídění dále zlepšují. Za uplynulý rok vynesl každý z nás do barevných kontejnerů v průměru 44,8 kilogramů tříděného odpadu. K tomu jsme ještě odevzdali 11 kilogramů kovů. 5. června oslavila společnost EKO‑KOM, a.s., 20 let od svého založení. To je významné jubileum nejen pro ni, ale i pro samotný systém třídění a recyklace obalových odpadů, který společnost EKO‑KOM v ČR stejně dlouho provozuje.
Evropský trh druhotných surovin ovlivnil zákaz dovozu odpadů do Číny. Čínský zákaz se dotknul zejména netříděného a méně kvalitního plastového odpadu. V ČR se po letech začíná znovu řešit otázka možného zálohování PET lahví. Na trhu druhových surovin došlo v úvodu roku k propadu cen, za které se tato tříděná komodita obchoduje. Nejen odpadářský sektor je zásadně ovlivněn dvěma vlnami pandemie nového koronaviru COVID-19. Ukazuje se důležitost třídění odpadů, zavádí se nová pravidla pro třídění během epidemie, během nouzového stavu a pobytu lidí v jejich domovech významně roste produkce domovních odpadů, roste i podíl odpadů z e-shopů.
Čtěte také: Krakov: Čistý vzduch
Tento rok si připravil pro odpadové hospodářství další zatěžkávací zkoušky. Tou první byla pokračující pandemie, druhou pak řada změn vyplývajících z nových evropských směrnic. Obce, úpravci i zpracovatelé se museli vypořádat s omezením skládkování, zvýšením skládkovacího poplatku a především pak s požadavkem na vyšší míru dotřídění obalových odpadů pro recyklaci. Pro celý sektor byl rok 2022 náročný především kvůli hospodářské a energetické krizi. Museli jsme se vypořádat s výkyvy v poptávce po druhotných surovinách a zároveň řešit skokové zdražení energií. Právě vysoké ceny energií byly velmi zásadní pro zpracovatele druhotných surovin. Reálně tak hrozilo omezení v oblasti zpracování tříděných obalových odpadů. Aby k tomuto scénáři nedošlo, zahájil EKO‑KOM finanční intervence.
Rok 2023 byl specifický vysokou inflací, která se projevila napříč odvětvími, včetně obalového i odpadového sektoru. Lidé méně utráceli, výrobci tak uvedli na trh méně baleného zboží a obalů. Evidovali jsme díky tomu méně vzniklého obalového odpadu. Navzdory tomu se ale zvýšila celková míra využití obalových odpadů na 86 %. Z hlediska legislativních povinností začala platit od 1. ledna 2023 pro výrobce úzkého segmentu plastových obalů a obalových prostředků na potraviny a nápoje povinnost hradit obcím poplatek za úklid litteringového odpadu.
tags: #jak #to #bylo #s #odpady #historie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]