Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí: Cenný rašelinný ekosystém

Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí představují unikátní lokalitu s cennými lesními porosty vázanými na rašelinné stanoviště. Tyto ekosystémy se vyznačují trvale vysokou hladinou podzemní vody, což vytváří specifické podmínky pro výskyt vzácných a specializovaných druhů rostlin i živočichů, úzce adaptovaných na rašeliny a rašelinné půdy.

Lokalizace a charakteristika

Lokalita se nachází v katastrálním území Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí a spadá pod organizační jednotku LČR: Lesní správa Nové Hrady. Údaje o lokalizaci ostrova - JPRL 349A, 349B, 350A, 351C, 351D, 352A, 352B. Území je součástí:

• Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňská pánev
• Územního systému ekologické stability - Nadregionálního biocentra Červené blato

Převládajícím půdním typem je zde slatinný nebo rašelinný glej, který je pro tato mokřadní stanoviště charakteristický. Lokalita je charakteristická vysokou hladinou podzemní vody, což ovlivňuje jak skladbu vegetace, tak půdní podmínky. Půdy odpovídají typickému charakteru třeboňských rašelinišť, které vznikly na sedimentech pocházejících z období svrchní křídy a třetihor.

Vegetace a fauna

Lesní porosty v lokalitě jsou v současnosti tvořeny převážně borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies), s příměsí břízy (Betula pendula, B. pubescens) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). V západní části území se nachází porosty, jejichž druhová skladba se více přibližuje původnímu charakteru rašelinných lesů - s výskytem borovice blatky (Pinus rotundata), rostoucí spolu se smrkem na rašelinných a glejových půdách.

V lokalitě je dokumentován opětovný výskyt rojovníku bahenního (Rhododendron tomentosum), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), borovice blatky, ptačince dlouholistého (Stellaria longifolia) a rašeliníky tvořící výrazné mechové patro. Cennost území z hlediska ochrany přírody podtrhuje opětovný výskyt řady typických druhů vázaných na rašelinná stanoviště. Z fauny je zaznamenán výskyt jeřábka lesního (Tetrastes bonasia), vodouše kropenatého (Tringa ochropus) a čápa černého (Ciconia nigra). Významný je také opakovaný hnízdní výskyt orla mořského (Haliaeetus albicilla) v těsném sousedství lokality.

Čtěte také: Jak Zmírnit Změny Klimatu?

Území zároveň slouží jako migrační koridor pro velké šelmy, zejména rysa ostrovida (Lynx lynx) a vlka obecného (Canis lupus), jejichž výskyt je zde v posledních letech pravidelně zaznamenáván.

Historický vývoj ekosystému

Vývoj ekosystému rašelinného lesa v Třeboňské pánvi úzce souvisí s geologickými a hydrologickými podmínkami oblasti. Geologické poměry vycházejí z uspořádání sedimentů a zvětralin, které vznikly v průběhu složitého geomorfologického vývoje. Podloží tvoří horniny svrchní křídy (senonu), zejména kaolinické písky, pískovce a jílovce.

Na těchto geologických základech vznikla rozsáhlá rašeliniště, která mají převážně přechodový, oligotrofní charakter typický pro třeboňská blata. Okrajové části rašelinišť bývají obohaceny o naplavené nebo prachové částice eolitického původu, a mají proto částečně mezotrofní charakter. Povrch terénu je plochý, s místními náznaky vrchovištního reliéfu.

Původně šlo o přírodě blízké, trvale zamokřené lesní porosty, které nebyly intenzivně využívány. K výrazné změně došlo koncem 18. století, kdy na základě rozhodnutí tehdejších majitelů panství - knížete Schwarzenberga na Třeboňsku a hraběte Buquoye na sousedním panství Nové Hrady - došlo k vybudování rozsáhlého odvodňovacího systému. Ten měl za cíl snížit hladinu spodní vody, čímž došlo k částečnému vysušení rašelinné půdy, dopravnímu zpřístupnění porostů a zahájení jejich hospodářského využívání. Tato změna výrazně ovlivnila přirozený vývoj rašelinného lesa, včetně jeho druhové skladby a vodního režimu. Přesto se na části území dochovaly porosty a stanoviště, které si zachovaly své rašelinné charakteristiky a výskyt specializovaných druhů vázaných na vysokou hladinu spodní vody.

Péče o lokalitu

V porostech starších 80 let nebudeme provádět mýtní úmyslné těžby a veškerou odumírající i odumřelou dřevní hmotu, včetně sterilních souší, ponecháme bez zásahu. Nahodilé těžby budeme realizovat pouze v případě ohrožení osob nebo majetku, případně při nutnosti zabránit vývinu a šíření podkorního hmyzu na smrku ztepilém, přičemž asanovanou dřevní hmotu ponecháme na místě.

Čtěte také: Zmírňování následků ekologických škod

V porostech mladších 80 let, zvláště v mladých lesních porostech, budeme v přehoustlých skupinách redukovat počet jedinců dílčími výchovnými zásahy se současnou likvidací geograficky nepůvodních dřevin. V ostatních případech budeme porosty ponechávat samovolnému vývoji. Umělou obnovu lesa nebudeme provádět, s výjimkou možného doplnění sadebním materiálem borovice blatky, bude-li k dispozici.

Čtěte také: Dopad počasí na stavební projekty

tags: #zmírňování #nepříznivých #ekologických #dopadů #rybolovu #na

Oblíbené příspěvky:

• Ucelený přehled o ekologii
• Minimalizace domácího odpadu
• Příklady Environmentálního Managementu
• Příroda a energie: Proč se v ní cítíme lépe?
• Problémy s bublajícím odpadem po vypuštění vody