V České republice existuje řada společností a odborníků, kteří se zabývají problematikou znečištění životního prostředí a nabízejí služby v oblasti konzultací, průzkumů a posudků. Mezi tyto subjekty patří například:
Tyto společnosti se specializují na různé oblasti, jako jsou:
Požadavky na výkon znalecké činnosti jsou obecně upraveny v § 8 a násl. zákona o znalcích a tlumočnících. Znalec je mj. povinen vykonávat znaleckou činnost řádně, osobně, ve stanoveném oboru a odvětví, pro které byl jmenován, a nesmí podat posudek, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
V případě, že znalec poruší některou z uvedených povinností, může se dle zákona o znalcích a tlumočnících dopustit přestupku, za který mu hrozí pokuta nebo vyškrtnutí ze seznamu znalců. I v případě, že zjištěné porušení povinnosti nebude možné posoudit jako přestupek, může orgán státní správy znalecké činnosti uložit znalci písemnou výstrahu.
Správní orgán je oprávněn ověřit, zda je závěr posudku přezkoumatelný a postup znalce opakovatelný, zda neodporuje zásadám formální logiky, zda měl znalec k dispozici všechny relevantní podklady a náležitě je v posudku označil a zda s přihlédnutím ke vstupním informacím použil určitou metodu, postup či údaj důvodně; bere přitom v úvahu i způsob, jakým znalec vysvětlil posudek orgánu veřejné moci v rámci výslechu, případně též závěr revizního znaleckého posudku.
Čtěte také: Znalecké posudky sanace betonu
Orgány dohledu nad znaleckou činností hrají klíčovou roli při zajišťování kvality a objektivity znaleckých posudků. Tyto orgány mají za úkol prošetřovat podněty a stížnosti na činnost znalců a v případě zjištění pochybení mohou zahájit přestupkové řízení nebo uložit znalci výstrahu.
Podá-li stěžovatel orgánu dohledu nad znaleckou činností podnět proti znalci a znaleckému posudku, který je předmětem dokazování v běžícím soudním řízení, má orgán dohledu tento podnět prošetřit a zahájit přestupkové řízení se znalcem jen v případě, že jednotlivé námitky nasvědčují zjevnému překročení povinností znalce či zakládají jinak závažný důvod pro uplatnění správního dohledu.
V ostatních případech ochránce posoudí, zda se orgán dohledu nad znaleckou činností při vypořádání jednotlivých námitek zabýval tím, jestli z nich nevyplývá zjevné překročení zákonem stanovených požadavků na vypracování znaleckého posudku a činnost znalce.
Znalecký posudek je jako každý jiný důkazní prostředek předmětem hodnocení soudu, přičemž podléhá zásadě volného hodnocení důkazů. Soud je přitom oprávněn podrobit osobu znalce i znalecký posudek úplnému a zevrubnému posouzení, tj. včetně posouzení věcné správnosti.
Znalecké posudky jsou často klíčovým důkazem v soudních řízeních týkajících se znečištění životního prostředí. Soudy pečlivě hodnotí znalecké posudky a berou v úvahu všechny relevantní skutečnosti a argumenty stran sporu.
Čtěte také: Znečištění olejem - znalecké posudky
Účastníci soudního řízení by proto měli namítat vady znaleckého posudku primárně v řízení před soudem, a za tím účelem navrhovat a předkládat potřebné důkazy a trvat na dalším dokazování. Podá-li v takovém případě strana soudního řízení podnět či stížnost směřující např. proti řádnému vypracování znaleckého posudku, staví orgán státní správy znalecké činnosti do role duplicitního hodnotitele jednoho z důkazů.
Předseda krajského soudu nemá být jakousi přezkumnou institucí, která by prováděla revizi znaleckých posudků k žádosti orgánů veřejné moci nebo fyzických a právnických osob. K přezkumu znaleckých posudků předsedou krajského soudu je zpravidla vždy potřeba, aby tyto posudky zpochybňovalo pravomocné rozhodnutí soudu či případně i jiný dostatečně relevantní podklad (především revizní znalecký posudek).
Čtěte také: Inspekce nemovitostí a ekologické aspekty
tags: #znalecke #posudky #znecisteni #životního #prostředí