Znečištění ovzduší v České republice: Greenpeace a Hnutí Duha usilují o zlepšení

20.03.2026

Znečištění ovzduší představuje v České republice závažný problém, který má negativní dopady na zdraví obyvatel i na životní prostředí. 60 % z nás dýchá špinavý vzduch a 11 tisíc lidí ročně kvůli tomu předčasně zemře.

Hlavní zdroje znečištění

Mezi nejčastější zdroje smogu v Česku patří lokální topeniště, energetika a doprava. Území České republiky trápí hlavně zimní smog. Ten způsobuje inverze, která zabraňuje úniku znečištění z měst. Znečištění ovzduší je přitom způsobeno zejména lidskou činností, takže pokud chceme jeho vzniku do budoucna předejít, je třeba omezit činnosti, které ho podporují.

Nejnebezpečnější ultrajemný prach vzniká zejména druhotně z oxidů dusíku a oxidu siřičitého. Samotný oxid siřičitý má vliv i v současných malých koncentracích. Právě tyto znečišťující látky produkují zejména uhelné elektrárny a teplárny: oxidy dusíku (33 %, hlavní zdroj), oxid siřičitý (65 %, dominantní zdroj). Celkově jsou tyto velké provozy zdrojem třetiny látek, které se v ovzduší mohou měnit v prach.

V případě jemného polétavého prachu, jsou zdrojem tři oblasti - lokální topeniště, velká energetika a doprava. Tlaky směřují hlavně na ukončení provozu uhelných elektráren, které se mimo znečišťování ovzduší podílejí i na klimatických změnách.

Aktivity Hnutí Duha a Greenpeace

Hnutí DUHA a Greenpeace souhlasí s tím, že je potřeba hledat co nejefektivnější a nejbezpečnější cesty ke snížení znečištění ovzduší. Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:„Ukázalo se, že nekonečné dohadování, který ze zdrojů znečištění je potřeba řešit, nedává smysl.

Čtěte také: Znečištěné ovzduší a zdraví

Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha a Zastavme elektrárnu Chvaletice se odvolaly proti opětovnému udělení výjimky elektrárně Chvaletice. Olomoucký krajský úřad jí schválil výjimku z emisních limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let. Ekologičtí aktivisté kritizují to, že provozovatel elektrárny ani krajský úřad nezohlednili část doporučení, kvůli nimž již jednou ministerstvo výjimku zrušilo.

Hnutí DUHA a Greenpeace varují, že případné výjimky by ohrozily nejen naše zdraví, ale také energetickou bezpečnost státu a naplňování cílů Státní energetické koncepce ČR.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:“Česká republika - a zodpovědný ministr životního prostředí Richard Brabec - může stále ještě ukázat, že to se snižováním znečištění ovzduší i emisí skleníkových plynů myslí opravdu vážně. Nesytémové výjimky pro uhelné elektrárny by naopak byly další dírou do naší klimatické a ekologické politiky.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl:“Nedávno byla zveřejněna studie Poslední nádech, která jasně ukazuje, že české firmy EPH a ČEZ jsou v první pětce největších znečišťovatelů ovzduší v celé Evropě. Pokud bude Česká republika narozdíl od svých západních sousedů udělovat uhelným elektrárnám výjimky, ČEZ by se velmi snadno mohl v hodnocení posunout vzhůru až na pomyslné stupně vítězů v závodech o to, kdo nejvíce znečišťuje.

Uhelné elektrárny a emise

Na znečištění se v roce 2023 podle dat v IRZ daleko výrazněji podílely chemičky nebo provozy vyrábějící plasty, přesto lze i za tento rok za největší znečišťovatele označit uhelné elektrárny. Za nejvýznamnějšího znečišťovatele lze vedle Spolany Neratovice označit elektrárny Počerady a Chvaletice.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Omezování pálení uhlí zlepšuje životní prostředí. Uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice v majetku podnikatele Pavla Tykače jsou však stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu.

Elektrárna Počerady je podle zprávy v sou-časné době v České republice největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren. „Emise látek znečišťujících ovzduší, zejména mikroskopických prachových částic a emisí oxidu dusičitého, zasahují řadu lidí a zvyšují riziko onemocnění jako mozkové příhody, rakovina plic, dýchací choroby u dospělých i onemocnění dýchacího traktu u dětí."

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Zatímco Počerady a Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:„Česká republika je sedmým největším vývozcem elektřiny na světě. Dlouhodobě vyvážíme více elektřiny, než spotřebují všechny tuzemské domácnosti dohromady.

Státní energetická koncepce a snižování emisí

Státní energetická koncepce počítá s postupným omezením vývozu a konsekventním útlumem výroby elektřiny ve velkých kondenzačních elektrárnách. [1] Zpráva o životním prostředí v České republice v roce 2015 (graf. na str.

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

Aktuálně připravujeme změnu legislativy, která by měla vést k zefektivnění a rozšíření systému NEZ, kdy dojde k rozšíření počtu emisních kategorií a emisních plaket. O 56-82 % prachu, o 51-79 % oxidů dusíku a o 66-91 % oxidu siřičitého méně budou na vypouštět do ovzduší uhelné elektrárny, pokud splní nové evropské emisní limity.

Podle Státní energetické koncepce ČR počítá s tím, že v příštích 20 letech dojde k omezení spotřeby hnědého uhlí o 73 %. SEK počítá s tím, že do roku 2025 bude ČR vyrábět z uhlí o 27 procent méně elektřiny, než v roce 2017. Podle statistiky ERÚ dosáhla v roce 2017 hrubá výroba v českých uhelných elektrárnách 45.433 GWh. Podle platné státní energetické koncepce z roku 2015 by v roce 2025 mělo být z uhlí vyráběno 33.302 GWh elektřiny (viz tabulku č. 7).

Omezování spalování hnědého uhlí ve zdrojích pro individuální vytápění objektů z důvodu snížení znečištění ovzduší je v souladu se Státní energetickou koncepcí, která uvádí, že “zdravotně nepříznivé a emisně neudržitelné individuální vytápění domů uhlím v obcích a městech za vzniku karcinogenních a mutagenních emisí (PAH; PM10; PM 2,5; polétavého prachu).” je nepříznivý faktor ovlivňující českou energetiku.

Rtuť a její dopady

Výroba energie spalováním hnědého uhlí řadí Českou republiku mezi důležité znečišťovatele jedovatou rtutí. V oblasti emisí rtuti z výroby energie zaujímáme 4. místo v EU. Ukázala to nová vědecká studie Evropské agentury pro životní prostředí.

Hnutí DUHA a Greenpeace proto požadují, aby stát zamezil udělování výjimek z nového evropského limitu pro emise rtuti z velkých uhelných elektráren a naopak donutil provozovatele k jeho splnění (termín je do srpna 2021), nebo k odstavení elektrárny.

Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře. Methylrtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:„Kvůli masivnímu pálení hnědého uhlí není rtuť jen ve vzduchu, v půdě a vodě u nás, ale Česko se - jako jediný vnitrozemský stát - umístilo v desítce hlavních znečišťovatelů Baltského moře. Rtuť se pak Čechům v nebezpečnější formě vrací na stůl v mořských rybách. Řešení je naštěstí taktéž na stole - uhelné elektrárny musí snížit emise rtuti dle nového evropského limitu. Mají na to 3 roky a ministr životního prostředí by měl zaručit, že jeho úředníci nedovolí, aby elektrárny dostaly z těchto limitů výjimky. Pokud plnit nechtějí, tak ať se odstaví nebo fungují v omezeném režimu. Uhelná elektřina jde stejně na vývoz.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:„Rtuť je vysoce toxická a ohrožuje především naši nervovou soustavu, v organismech se akumuluje a velmi špatně se z nich vylučuje. Omezování rtuti musí být pro Českou republiku prioritou. Už nyní je zakázané ji používat v nových teploměrech a postupně mizí i z osvětlení.

MUDr. Miroslav Šuta, expert v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl:„Rtuť a její sloučeniny jsou toxické látky, které ohrožují jak zdraví člověka, tak ekosystémy. Poškozují zejména nervový a srdečně-cévní systém, přičemž nejcitlivější k jejich působení jsou malé dětí, u nichž narušují vývoj nervového systému. Přetrvávají v životním prostředí a jsou schopny putovat na dlouhé vzdálenosti.