Znečištění Bojovského Potoka: Zdroje a Historické Havárie

Tento článek se zabývá problematikou znečištění vodních toků, přičemž se zaměřuje na historické případy havárií a jejich dopad na životní prostředí. Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí 1964.

Historické Případy Znečištění Vodních Toků

Níže jsou uvedeny některé významné havárie, které postihly české řeky a potoky:

• 1964: Dne 22. 9. 1964 došlo k úniku asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy. Příčinnou havárie bylo vypuštění nedostatečně zneškodněné kalící lázně, ve které byla chybně provedena kvalitativní zkouška. Došlo k rozsáhlé otravě ryb v řece Jihlavě, postiženo bylo asi 60 km tok, úhyn ryb trval asi týden. Nejvyšší zjištěné koncentrace kyanidů v Jihlavě (měřeno až 3. den) se pohybovaly okolo 0,6 mg/l.
• 1966: Dne 6. 11. 1966 došlo k úniku čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody. Při čištění zásobníků čpavku se ucpal odpad do chemické kanalizace a čpavková voda se dostala do kanalizace nezávadných vod s vyústěním do Bečvy.
• 1967: Dne 17. 6. 1967 došlo k úhynu ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l.
• 1969: Došlo k úniku 225 t melasy při neopatrné manipulaci na zásobních nádrží při přečerpávání v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim. Melasa kanalizací natekla do řeky Chrudimky a do Labe a došlo k úhynu ryb.
• 1970: V noci z 6. na 7. 1. 1970 došlo k havarijnímu znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Dne 18. 11. 1970 došlo k havárii na Rakovnickém potoce. Příčinou havárie byl únik Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník.
• 1972: Dne 28. 1. 1972 došlo v Mariánských Lázních k úniku asi 600 m3 mazutu. V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) majitel rodinného domku na své zahradě zakopal kameninovou nádrž (odkoupenou od n. p. Spolek pro chemickou a hutní výrobu), tuto nádrž chtěl využívat jako zásobník topné nafty. Dne 18. 5. 1972 došlo při odstraňování sedimentů ze dne nádrže na močůvku k úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe. Dne 14. 8. 1972 prováděl Slovair Bratislava letecký postřik pro Státní statek 2 % roztokem fungicidu Dithane proti plísni bramborové. Manipulaci a přípravu roztoku zajišťovali pracovníci statku. Řidič autocisterny zbytky roztoku vypustil do řeky Osoblahy. 26. 10. 1972 došlo ke znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
• 1973: Při nevhodné manipulaci se závadnými látkami v Chemických závodech Sokolov, n. p. došlo ke znečištění řeky Ohře. Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3).
• 1975: 6. 2. 1975 došlo na řece Bělé k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu. 11. 2 . 1975 došlo k úniku 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán. 20. 3. 1975 došlo k havárii autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec v povodí Martinického potoka. 3. 5. 1975 došlo v Podhájí (okres Zlín) k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka.
• 1976: Mezi 2. 7. až 4. 7. 1976 došlo k úplnému úhynu ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice. V noci z 12. na 13. 10. 1976 došlo k úniku alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery.
• 1978: Dne 4. 6. 1978 došlo ve Spolaně Neratovice, n. p. k úniku fenolu ze zásobníku neuzavřeným odkalovacím ventilem do záchytné jímky.
• 1979: Dne 18. 3. 1979 došlo k úniku 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy. Dne 24. 4. 1979 z nedostatečně zabezpečeného objektu galvanizovny a chybnou manipulací došlo k úniku mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy.
• 1980: V noci z 3. 11. na 4. 11. 1980 došlo k dosud největší ropné havárii z ropovodu na území ČR. Dne 18. 9. 1980 byla členy ČRS zjištěna havárie na Červeném potoce pod Hořovicemi.
• 1981: Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři.
• 1982: Dne 19. 3. 1982 došlo k vážné dopravní nehodě autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice. Dne 4. 4. 1982 došlo k protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. 20. 4. 1982 bylo zjištěno intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. 28. 6. 1982 ve 22,45 došlo k havarijnímu úniku kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Dne 16. 7. 1982 nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně ( 12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové).
• 1983: Dne 8. 3 1983 bylo zjištěno rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami.

Další případy znečištění

• Při náhodném vyšetření vzorku piva ze závodu Svč. pivovaru v Krásném Březně byl zjištěn obsah 57 µg/l trichlorethylenu 40 µg/l perchlorethylenu.
• Dne 11. 12. 1985 došlo k železniční nehodě u Bíliny na trati Bílina - České Zlatníky. Při srážce dvou vlaků došlo mimo jiné i k vykolejení a poškození dvou železničních cisteren s topným mazutem.
• Dne 9. 11. 1986 byl zaznamenán výskyt ropných látek na řece Ostravici. K úniku docházelo z kanalizační výpusti do Lučiny na ř. km. 4,41. Dne 9. 12. 1986 došlo k úniku cca 30 t LTO z nemocnice v Bohumíně.
• Dne 8. 11. 1987 ve 14,45 hod. zjistil pracovník k. p. Severočeské tukové závody Ústí nad Labem, že ze zásobní nádrže 700 m3 uniká odkalovacím ventilem lněný olej.
• Dne 23. 7. 1988 došlo k úniku motorové nafty (63 m3) ze skladu Benziny v Jabloneckých Pasekách.
• Dne 31. 10. 1988 došlo z kotelny OPBH Rokyc...

Aktuální Přístup k Řešení Havárií

V současné době organizace havarijní služby státního podniku Povodí Vltavy vychází ze stávajícího znění vodního zákona, vyhlášky č. 178/2012 Sb., ale i vyhlášky č. 450/2005 Sb. Na základě této legislativy je zpracovaná příslušná interní směrnice, určen havarijní technik správce povodí s trvalou dosažitelností a havarijní technici pro jednotlivé závody.

Informace o haváriích se dostávají z různých zdrojů, ale ověřit je třeba všechny, a to co nejdříve. V praxi se setkáváme i s případy, kdy je součinnost s vodohospodářskými laboratořemi zcela nezbytná, zejména v situacích, kdy se ve Vltavě v Podolí nebo kdekoliv jinde objeví látka, jejíž druh a původ není znám.

Případ Drnový Potok (2019)

V říjnu roku 2019 došlo v areálu pily společnosti Holz Schiller s.r.o. v Lubech u Klatov k úniku přípravku na impregnaci dřeva do dešťové kanalizace a následně její výustí do Drnového potoka. Havárie byla svým rozsahem, množstvím a charakterem uniklé látky a z toho hrozících následků událostí zcela výjimečnou. Její rozsah, ale nebyl v prvních hodinách vůbec zřejmý.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Došlo k zasažení řeky Úhlavy, která je jediným zdrojem pro výrobu pitné vody v plzeňské aglomeraci. Havárie měla dopad na uživatele vody až do vzdálenosti více než 200 říčních kilometrů od místa vzniku a projevila se kromě Úhlavy i na řece Berounce a Vltavě.

Poprvé v historii bylo nutno neplánovaně a dlouhodobě zastavit odběr surové vody z Úhlavy pro potřeby plzeňské vodárny a ve velmi krátké době najít řešení pro nouzové zásobování plzeňské aglomerace pitnou vodou.

V rámci celé akce byla rovněž velmi důležitá role našich vodohospodářských laboratoří. Ty zajišťovaly po dobu dvou týdnů na zasažených tocích nepřetržitý havarijní monitoring. Operativní hodnocení výsledků analýz dvou složek přípravku (markerů propiconazole a cyproconazole) umožnilo průběžné sledování a predikci polohy kontaminačního mraku a jeho pohybu řekou.

Byl zjištěn důležitý poznatek, že kontaminační mrak připomínající tvarem kometu se v řece pohyboval rychlostí cca 1 km/h, což je přibližně třikrát pomaleji než okolní voda. Díky tomuto faktu získaly zasahující složky krizového týmy více času na přípravu nouzového řešení.

Havárie na Levostranném Bezejmenném Přítoku Bojovského Potoka (2022)

Koncem března 2022 byl havarijnímu technikovi Povodí Vltavy nahlášen masivní výskyt syntetické bílé pěny na drobném vodním toku (IDVT 10271026) pod rybníkem Sýkorník. Tento vodní tok je levostranným přítokem Bojovského potoka. Uvedený DVT vytéká z areálu Kovohutí u Mníšku pod Brdy.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Voda odtékající z areálu Kovohutí v době havarijního stavu byla velmi zakalená, měla šedou barvu a hladina byla pokryta povlakem bílé pěny, která na vodních stupních DVT tvořila mocné chuchvalce svítivě bílé a ve větru nepříliš soudržné pěny. Ihned po zjištění tohoto stavu byly odebrány první vzorky povrchové vody z popisovaného DVT, vzorky vody z Bojovského potoka po soutoku s tímto DVT a řada vzorků „technologických vod“ z různých míst v areálu Kovohutí.

Po několika dnech, po zhodnocení do té doby získaných výsledků byly dodatečně předány uchované zamražené vzorky odpadních povrchových vod na speciální pracoviště Jihočeské University na fakultu rybářství a ochrany vod, do speciální laboratoře pod vedením doc. Mgr. Romana Grabice, Ph.D., která se zabývá tzv. „necíleným screeningem“, tj. identifikací neznámých organických látek.

Z výsledků analýz vyplynulo, že s velkou pravděpodobností za výskytem pěny ve vodě a vysokými hodnotami organického uhlíku stojí masivní přítomnost polymerů, lineárních alkylsufonátů, sulfonových kyselin a dalších blíže ne zcela specifikovaných organických látek.

Z hlediska vlivu na povodí Bojovského potoka, lze tuto lokalitu označit za trvalý významný bodový zdroj anorganického znečištění, který je třeba nadále sledovat.

Úhyn Ryb v Malé Vodní Elektrárně Bukovec (2022)

Na centrální vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy byl dne 25. 6. 2022 oznámen zvýšený výskyt uhynulých ryb zachycených na česlech malé vodní elektrárny v Plzni v Bukovci. Na místě v té době již zasahovaly složky Hasičského záchranného sboru, Policie ČR a Českého rybářského svazu. Po příjezdu pracovníků laboratoře Povodí Vltavy byla změřena koncentrace rozpuštěného kyslíku v místě úhynu s výsledkem 3,5 mg/l.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Úhyn ryb byl tedy s největší pravděpodobností způsoben významným poklesem koncentrace rozpuštěného kyslíku ve vodě.

Jarní Úhyny Ryb na Vodní Nádrži Lipno (2022)

Začátkem dubna 2022 bylo na březích vodní nádrže Lipno nalezeno několik desítek jedinců uhynulých, převážně dravých druhů ryb, které se nacházely v různém stádiu rozkladu. Po příjezdu úsekového technika byly odebrány vzorky několika uhynulých ryb, které byly zaslány na posouzení do Státního veterinárního ústavu v Českých Budějovicích. Současně byly odebrány vzorky vody, které byly dodány do naší českobudějovické laboratoře.

Na základě výsledků terénního šetření a laboratorních analýz bylo konstatováno, že úhyn ryb nebyl způsoben žádnou toxickou látkou, ale že jedná o „běžný“ úhyn ryb, který se na našich nádržích a rybnících vyskytuje v předjarním období.

tags: #znečištění #Bojovského #potoka #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• 112 v ohrožení života: Recenze
• Greenpeace a vzdělávání
• Dopady skládek na životní prostředí
• Více o Zdravotním Postižení a Ekologickém Modelu
• Inovace ve skladování