Znečištění Evropy Radioaktivitou: Zdroje a Dopady

Ionizující záření z přírodních i umělých zdrojů na nás působí během celého života. Umělé zdroje radioaktivního záření jsou výsledkem lidské činnosti a jejich vliv je třeba - především ze zdravotních důvodů - monitorovat.

Přírodní a Umělé Zdroje Ionizujícího Záření

S přírodními zdroji ozáření se setkáváme naprosto všude, ve zvýšené míře mj. např. v budovách, na jejichž výstavbu byl použit materiál s obsahem přírodních radionuklidů. Průměrná efektivní dávka ze všech zdrojů pro obyvatele Evropské unie je 2,2 mSv za rok, v České republice je průměr 3,4 mSv, převážně z důvodu značného množství radonu a jeho dceřiných produktů v horninách. Kromě radionuklidů existujících v našem okolí ovlivňuje dávky ozáření také kosmické záření, jehož intenzita se mění s nadmořskou výškou a polohou na zemském povrchu.

Detekce Ionizujícího Záření

Detektory ionizujícího záření využívají změn vlastností materiálu, který se dostane do styku se zářením. Při ozáření se může měnit např. barva, vodivost, teplota, vznik ionizace, termoluminiscence nebo fotoluminiscence. Pokud budeme moci takovou změnu zaznamenat a změřit, určíme kvantitativně i kvalitativně charakteristické vlastnosti záření nebo jeho zdroje - aktivitu, emisi, fluenci, hustotu toku částic, apod.

Radioaktivita v Okolí Energetických Zařízení

Pro posouzení radiační situace v okolí Jaderné elektrárny Temelín jsem úroveň záření z přírodních a umělých zdrojů v okolí jaderné elektrárny porovnal s měřením v okolí tepelné Elektrárny Ledvice a s výsledky měření v okolí Teplárny Třebíč. Sledovaná území měla rozlohu přibližně 20 × 20 km. Měřil jsem hmotnostní aktivitu radionuklidů draslíku K, uranu U a thoria Th a dávkový příkon gama přenosnými gama spektrometry.

Jaderná Elektrárna Temelín

V jaderné elektrárně jsou dva procesy, při kterých se produkují umělé radionuklidy - štěpení a aktivace. Nejhojnějšími štěpnými produkty jsou 85Kr, 90Sr, 131I a 133I, 133Xe, 134Cs a 137Cs; z transuranů 239Pu, aktivačními korozními produkty: 51Cr, 55Fe, 57Mn, 59Ni, 60Co, 65Zn a aktivačními produkty v chladivu: 3H a 14C.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Radionuklidy vzniklé štěpením zůstávají v palivu a z reaktoru se vyvezou jako použité jaderné palivo, které obsahuje zhruba 95 % radioaktivity. Z bezpečnostních i technických důvodů se proto radionuklidy musejí neustále odstraňovat. Při dekontaminaci vzniká odpad, který je zpravidla nízkoaktivní až středně aktivní.

Tepelná Elektrárna Ledvice

V Elektrárně Ledvice se spaluje hnědé uhlí, které obsahuje i značnou část nespalitelné složky obsahující přírodní radionuklidy. Spálením vzniká popílek s relativně vyšší koncentrací radionuklidů. Přestože jsou spaliny popílku zbavené, do životního prostředí se může dostat úletem ze složišť. Tepelná elektrárna ani teplárna spalující uhlí ale podle současné legislativy není považována za zdroj umělých radionuklidů.

Výsledky Měření

Následující tabulka shrnuje efektivní dávky z přírodního pozadí v okolí sledovaných zařízení:

Černobylská Havárie a Její Důsledky

Čtvrtý reaktor černobylské jaderné elektrárny explodoval necelé dvě hodiny po půlnoci 26. dubna 1986. Katastrofa v Černobylu bezprostředně postihla nejvíce Bělorusko a příslušnou část Ukrajiny. Díky atmosférickému proudění se ale radionuklidy vyvržené do atmosféry během několika následujících dnů rozšířily na území severní a střední Evropy včetně tehdejšího Československa.

Radioaktivní částice přešly ve větší míře přes Česko ještě dvakrát - podruhé to bylo 3. a 4. května a naposledy 7. května 1986. To, že se radionuklidy dostaly i do potravin včetně mléka, masa a zeleniny, tuší každý. Lidovou slovesnost od černobylské havárie ale nejvíc zaměstnává, jak to bylo s houbami. Jenže houby se v tomto směru chovají nestandardně, takže už o pět let později v roce 1999 si Češi nosili domů houby s celkovou radioaktivitou přes 4 000 Bq/kg.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

V některých monitorovaných potravinách je stále nezanedbatelné množství cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu, který byl v 80. letech 20. století způsoben havárií jaderné elektrárny Černobyl. Na webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s tím, že jde především o zvěřinu, houby a lesní plody. Nebezpečí ale nehrozí.

Předsedkyně úřadu Dana Drábová řekla, že množství v potravinách není v žádném případě zdravotně závadné. Cesium se podle ní bude rozkládat ještě několik desítek let. Úřad nicméně připomněl, že například kančí maso s hodnotami nad 1250 becquerelů na kilogram by se nemělo dostat do obchodní sítě.

Státní veterinární správa (SVS) předloni uvedla, že téměř polovina odlovených divočáků ze Šumavy stále vykazuje nadlimitní hladiny radioaktivity. Divočáci jsou podle ní radioaktivní kvůli tomu, že žerou podzemní houbu jelenku obecnou, která má schopnost fixovat radioaktivitu z půdy. Radioaktivita se na Šumavu dostala právě po havárii v Černobylu, dodala SVS.

Monitorování Radiační Situace v ČR

MonRaS je monitorování radiační situace na území České republiky. Monitorování je zajišťováno především prostřednictvím celostátní Radiační monitorovací sítě. Řízením činnosti sítě je pověřen Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Státní úřad pro jadernou bezpečnost (spolu s dalšími subjekty) trvale sleduje radiační situaci v ČR a průběžně hodnotí aktuální ozáření občanů ČR.

Pro zájemce o stručnou odpověď na otázku "Je radiační situace na území ČR "normální" nebo vykazuje nějaké odchylky?" tak nemusí být vždy jednoduché nalézt jasnou odpověď. Z tohoto důvodu se snaží takovým situacím předcházet a pravidelně zveřejňují stručné a jasné hodnocení aktuální radiační situace na území ČR na našich webových stránkách, a to jednou týdně.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Faktory Ovlivňující Hodnotu Radiace

Hodnota dávkového příkonu závisí na místě měření - kromě vlivu nadmořské výšky, kde se stoupající výškou roste vliv kosmického záření, jde zejména o horninové složení a charakter terénu (volná či zastavěná plocha). Zvýšené dávkové příkony tedy lze očekávat v místech s vysokým obsahem uranu v podloží, ale překvapivě také ve městech, kde můžete narazit třeba na kamennou dlažbu s vyšším obsahem přírodních radionuklidů.

tags: #znečištění #Evropy #radioaktivitou #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní poklad
• Proč Babiš nesouhlasí s klimatickou dohodou?
• Stanoviště pro Mobilní STK Liberec
• Jak vybrat odpadkový koš do kuchyňské linky
• Doporučený plán pro Environmentální studia