Znečištění lesa: Pokuty a prevence v České republice

Lesy jsou důležitou součástí životního prostředí a jejich ochrana je klíčová. Znečišťování lesů má negativní dopady na ekosystémy, biodiverzitu a kvalitu života. Česká republika má zákony a předpisy, které se zaměřují na ochranu lesů a prevenci znečišťování.

Účelem zákona je, v souladu s právem Evropské unie, dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1.

Legislativa a definice

ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), jak vyplývá ze změn provedených zákony č. 238/1999 Sb., č. 67/2000 Sb., č. 132/2000 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 149/2003 Sb., č. 1/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 222/2006 Sb., č. 124/2008 Sb., č. 167/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 501/2012 Sb., č. 503/2012 Sb., č. 280/2013 Sb. s) porostem základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě.

Pozemky určené k plnění funkcí lesa zahrnují:

• b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen „jiné pozemky“).
• c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

Kategorie lesů zvláštního určení

Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.

• a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I.
• h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

Lesy pod vlivem imisí

Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení.

Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl.

Povinnosti vlastníků a uživatelů lesa

Vlastníci lesních pozemků a jiných pozemků (§ 3 odst. 1) jsou povinni do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy oznámit orgánu státní správy lesů vznik nájmu, podnájmu nebo výpůjčky lesních nebo jiných pozemků, jestliže trvají nebo mají trvat méně než pět let.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů.

Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno.

Projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona.

Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

Odnětí pozemků plnění funkcí lesa (dále jen „odnětí“) je uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen „omezení“) je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen „žadatel“).

Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí (dále jen „poplatek“).

Poplatek za trvalé odnětí se platí jednorázově do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Poplatek za dočasné odnětí se platí každoročně podle sazby stanovené pro první poplatek, a to vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

Nebyl-li poplatek zaplacen v plné výši nejpozději v den jeho splatnosti, je žadatel povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nezaplacené částky, a to počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně. Výši penále sdělí celní úřad žadateli platebním výměrem. Proti platebnímu výměru se může žadatel odvolat do 30 dnů od jeho doručení.

Práva a povinnosti návštěvníků lesa

Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest.

Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce s rozšířenou působností. Stanovenou dobu lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce. Zákazy vstupu do lesa nebo jiná omezení užívání lesa stanovená zvláštními předpisy anebo podle nich vyhlášená zůstávají nedotčena.

V lese je zakázáno:

• o) znečišťovat les odpady a odpadky.

Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese; zákazy uvedené v odstavci 1 písm.

Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až k).

Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Ustanovení odstavce 1 písm.

Opatření proti škodám

Dojde-li v návaznosti na provádění výstavby k přerušení souvislosti ucelených lesních částí, lesních cest nebo jiných objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese, je ten, kdo je způsobil, povinen osobě, které tím vznikla újma, nahradit i zvýšené provozní náklady, které jí tím vznikly.

Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy.

Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu.

Plány rozvoje lesa

Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Zpracování oblastních plánů rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo.

Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závaznými ustanoveními plánu jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Pravidla podpory výsadby těchto dřevin upraví ministerstvo právním předpisem.

Právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa v obvodu územní působnosti schvalujícího orgánu státní správy lesů (§ 27) jsou povinny zabezpečit zpracování plánů.

Lesní hospodářské osnovy

Pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů se pro všechny lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob, pokud pro ně není zpracován plán (§ 24 odst. 3), zpracovávají lesní hospodářské osnovy (dále jen „osnovy“). Osnovy se zpracovávají obvykle na deset let se stejnou dobou platnosti v určeném území.

Záměr zadat zpracování osnovy vyhlásí orgán státní správy lesů obecně závaznou vyhláškou.

Pro vlastníka lesa o výměře větší než 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná, a podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Pro vlastníka lesa o výměře do 3 ha, který má zájem využít osnovu pro hospodaření v lese a protokolem o převzetí ji převezme, se stává závaznou celková výše těžeb, která je nepřekročitelná.

Právnické a fyzické osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny, a orgány státní správy mohou uplatnit své připomínky a požadavky na zpracování plánů nebo osnov nejpozději v termínu stanoveném schvalujícím orgánem státní správy lesů.

Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů ve dvou vyhotoveních nejpozději do 60 dnů po skončení platnosti předchozího plánu.

Pokud orgán státní správy lesů předložený plán neschválí, je vlastník lesa povinen ve lhůtě stanovené orgánem státní správy lesů předložit upravený návrh plánu nebo do 30 dnů od doručení vyrozumění o neschválení plánu podat u tohoto orgánu písemné námitky. O námitkách rozhodne nadřízený orgán státní správy lesů do 30 dnů.

Na řízení o schvalování plánů nebo povolování jejich změn se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, s výjimkou rozhodování o námitkách podle odstavce 3.

Obnova lesa

K umělé obnově lesa a k zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4) se používá semen nebo sazenic lesních dřevin ze stejné nebo odpovídající přírodní lesní oblasti a z odpovídající nadmořské výšky.

Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa.

Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 1 ha a její šíře na exponovaných hospodářských souborech jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu. Šířka holé seče není omezena při domýcení porostních...

Integrovaná prevence

Integrovaná prevence je novým fenoménem, který představuje zásadní změnu v přístupu k ochraně životního prostředí (ŽP). Představuje vyšší kategorii technické ochrany ŽP jako celku před průmyslovým a zemědělským znečištěním, nahrazující metodou tzv. „čistší produkce“ dosavadní metodu snižování emisí tzv. „strategii kontroly a řízení“.

IPPC spočívá jednak ve využívání látek šetrných k ŽP a ke zdraví lidí, a to přímo v procesu výroby, a dále ve využívání a uplatňování závěrů o BAT (Best Avaitable Techniques), tj. nejlepších dostupných technik, moderních technologií a postupů.

Původní metoda strategie kontroly a řízení spočívala zejména v instalacích a provozu nákladných koncových odlučovacích zařízení (filtračních, gravitačních, úpravy, atd.). Tímto, ale docházelo z hlediska ŽP jako celku, pouze k převodu znečištění z jedné složky do druhé (např.

Technicky řečeno IPPC tedy spočívá jednak v používání ekologických látek, v prevenci a efektivnosti v procesu výroby (např. náhrada syntetických nebo nitro barev za vodou ředitelné nátěry nebo práškové barvy) a dále ve využívání BAT - moderních metod (např.

Referenční dokumenty o BAT jsou tzv. BREF dokumenty (jsou souhrnem BAT a výsledkem výměny informací o řešené problematice). Obsahují data o daném odvětví, resp. procesu, používaných technikách s vyčíslením indikátorů jednotlivých kritérií pro BAT, emisních limitech používaných v členských zemích, prioritních materiálových tocích a monitoringu.

Na základě implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/61/ES o IPPC vstoupil do českého právního řádu, v platnost 1.1.2003 zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

Provozovateli vybraných zařízení uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci je tedy po absolvování povolovacího zařízení vydáno krajským úřadem (KÚ) integrované povolení (IP), které nahrazuje složková povolení týkající se ochrany životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v oblasti integrované prevence vykonává na ní delegovanou kontrolní činnost (§20b) v rámci dodržování zákona o integrované prevenci a plnění IP, ukládá pokuty v souladu se sankčními ustanoveními tohoto zákona.

Příklady pokut udělených ČIŽP

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) pravidelně kontroluje dodržování zákonů a předpisů v oblasti životního prostředí a ukládá pokuty za jejich porušování. Následující příklady ilustrují některé z případů, kdy byly pokuty uděleny za znečišťování a porušování předpisů v oblasti odpadového hospodářství, ochrany ovzduší a vod.

Ochrana ovzduší

• Firma provozovala lakovnu rozpouštědlových nátěrových hmot v rozporu s povolením. Inspektoři ČIŽP jí uložili pokutu 180 tisíc korun.
• Inspektoři nařídili zastavení provozu zařízení na povrchové úpravy kamene v Mikulovicích na Jesenicku. Firma tento stacionární zdroj znečišťování ovzduší provozovala bez povolení.

Odpady

• Za sesuv odpadů mimo zabezpečené těleso skládky uložili inspektoři provozovateli pokutu 150 tisíc korun.
• Společnost z Rosic porušila zákon o odpadech a inspektoři ČIŽP jí za to uložili pokutu 240 tisíc korun.
• Firma nelegálně navážela a třídila stavební odpady na pozemku v pražské Michli. Inspektoři jí vyměřili pokutu 100 tisíc korun.
• Firma skladovala skoro 16 tisíc tun odpadní zeminy na pozemku, kde neměla. Dostala pokutu 140 tisíc korun.
• Firma TRCZ v Lovosicích nelegálně upravovala terén odpadní zeminou. Dostala pokutu 100 tisíc korun.
• Za opakovaná porušení základních povinností uložili inspektoři ČIŽP firmě další pokutu. Tentokrát 200 tisíc korun.
• Za odstranění odpadů na místě k tomu neurčeném uložili inspektoři ČIŽP firmě TORESO CB pokutu osm milionů korun.
• Společnost opakovaně neumožnila kontrolu podle odpadového zákona, inspektoři jí uložili dvě pokuty za celkem 350 tisíc korun.
• Provozovatel skládky CELIO v Litvínově dostal pokutu 100 tisíc korun. Nepřekryl nebezpečný azbest a překročil kapacitu překladiště.
• Provozovatel třídírny druhotných surovin dostal pokutu 220 tisíc korun. Nenakládal s odpady v souladu s provozním řádem.
• Provozovatel kompostárny překračoval povolenou kapacitu zařízení a neměl povolení krajského úřadu. Dostal pokutu 120 tisíc korun.
• Společnost AVE CZ provozovala skládky v Čáslavi a Benátkách nad Jizerou v rozporu s povolením. Dostala od ČIŽP pokutu 450 tisíc korun.
• Pokutu sto tisíc korun za ohrožení životního prostředí v lesích uložili inspektoři ČIŽP obci Souňov.
• Za neumožnění kontroly a nesoučinnost uložili inspektoři firmě 150 tisíc korun.
• Recyklační středisko shromažďovalo odpady mimo kontejnery na volné ploše a porušilo tím provozní řád. Dostalo už druhou pokutu.
• Za nepovolenou rekultivaci skládky v Litomyšli dostala firma TRAMON pokutu 100 tisíc korun.
• Podnikatel dorovnával terén pozemku nepovolenými odpady. Od inspektorů dostal pokutu 250 tisíc korun.
• Obec České Petrovice odebírala více než rok podzemní vodu bez povolení a dostala pokutu přes 133 tisíc korun.
• Město Lovosice nelegálně odebralo téměř 8,5 tisíce metrů krychlových podzemních vod. Inspektoři mu uložili pokutu přes 120 tisíc korun.
• Za odběr podzemních vod a vypouštění odpadních vod do Labe bez povolení dostala společnost České loděnice dvě pokuty za více než 130 tisíc korun.
• Zemědělec ukládal upravené kaly na orné půdě v rozporu s programem jejich použití. Dostal pokutu 150 tisíc korun.

Ochrana a využití vod

• Inspektoři ČIŽP zastavili provoz čistírny odpadních vod Březhrad.
• Pivovarnická společnost dostala pokutu přes 800 tisíc korun za odběr podzemní vody bez platného povolení.
• ČOV Lysá hora je přetěžována, což vede k jejím kolapsům. Inspektoři ČIŽP uložili provozovateli pokutu sto tisíc korun.
• Pokutu téměř 300 tisíc korun dostala firma za odběr vody bez povolení pro výrobu technického sněhu.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) je orgánem státní správy, který je podřízen ministerstvu životního prostředí a inspekce je rozpočtovou organizací.

tags: #znečištění #lesa #pokuta #a #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Czech Hammer Mills: A Historical Overview
• Likvidace aut Sviadnov – průvodce
• Reflexe české společnosti skrze odpadkový koš
• Ochrana přírody
• Celosvětové regulace emisí