Znečištění moří a oceánů: Globální hrozba

Oceány - nekonečné šíře vody, které zabírají neuvěřitelných 71 % zemského povrchu. Ukrývají obrovský ekosystém, který ale lidé postupně devastují. Plastové znečištění v našich oceánech a mořích představuje obrovské riziko pro různé mořské organismy, ale i pro zdraví lidí. Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány.

Alarmující stav a rozsah znečištění

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi.

Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Příčiny znečištění

Co situaci zhoršuje nejvíc? Zejména jednorázových plastů používáme čím dál víc. Všechny končí nakonec jako odpad - a velká část z nich právě v oceánech. V současnosti jich tam plave neuvěřitelných 150 milionů tun. A každý rok lidstvo přihazuje mezi 5 a 12 dalšími tunami.

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy.

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.

Plasty, chemickým znečištěním. Tvrdý dopad na život v oceánech má ropa, která na hladině vytváří tenký film, a voda se kvůli ní neokysličuje. Navíc obaluje peří a srst živočichů. Voda v oceánech je zamořena také čisticími a mycími prostředky, které jsou jedovaté. Velký problém způsobují i opalovací krémy, které ztěžují život korálovým útesům, mořským řasám, ale i mušlím a rybám. Do vody se dále dostávají i pesticidy, hnojiva a těžké kovy z imisí. Plastové znečištění a emise skleníkových plynů ovlivňují nejen zdraví oceánů, ale i klima a životní prostředí. Dochází kvůli nim ke změně chemického složení vody a narušení ekosystémů.

Dopady na mořský život a ekosystémy

Plasty ohrožují především podmořský život. Mnoho živočichů se do nich zamotává, nebo je spolyká a následně umírá. Problém se týká ryb, želv, ptáků, ale i takových forem života jako korály. Například želvy se běžně živí medúzami.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Mikroplasty jsou drobné částečky plastu, které v oceánech tvoří velké nebezpečí. Stejně jako větší kusy plastů mohou uškodit trávení mořských živočichů. Když je ryby a jiní živočichové zkonzumují, zůstávají jim v těle.

Jak už jsme zmínili, znečištění oceánů má obrovský dopad na veškeré živočichy, kteří v těchto vodách žijí nebo se do nich vydávají za potravou. Třeba vyšší kyselost vody narušuje zdraví a růst korálů, na které je navázán celý vodní ekosystém. Mělčiny, nyní zanesené plasty, bývaly skvělým místem pro vývoj mláďat. Kvůli znečištění dnes řada živočišných druhů postupně mizí z planety. Ohrožené jsou například belugy, jejichž mrtvá těla bývají plná chemikálií. Dokonce tak plná, že se s nimi musí zacházet jako s toxickým odpadem.

Vymírání druhů má ale širší následky než jenom ztrátu biologické rozmanitosti. Každý druh má svou roli v ekosystému - může to být kořist, nebo predátor, který reguluje populace jiných organismů.

Řešení a možnosti prevence

Hlavní je co nejvíc omezit neustálé znečišťování. Každý z nás může produkovat méně plastového odpadu. Jsi na dovolené a vidíš na pláži plasty? Podporuj udržitelný rybolov, který nezatěžuje oceány a nevyhlazuje celé živočišné druhy.

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Odpad je třeba třídit. Pokud jej nemůžeme opětovně využít na nové výrobky, recyklovat, je správné odpad spálit a využít energii v něm obsaženou. Aby se tak stalo s minimem emisí škodlivin, je třeba tak učinit v zařízení na energetické využití odpadů, zjednodušeně ve spalovně. Nikoliv však v „malých“ kotlech či kamnech, které by nekvalitním spalováním znečistily ovzduší. Chráníte tak (nejen) svoje zdraví.

Shrnutí klíčových faktů

tags: #znečištění #moří #a #oceánů #prezentace

Oblíbené příspěvky:

• Hodnocení nebezpečných odpadů
• Výzvy v ESG reportingu
• Zázraky sněhových vloček
• Možnosti recyklace kožených řemínků na hodinky
• Definice a souvislosti energetického využití odpadů