Znečištění moří a oceánů viry

Znečištění moří a oceánů je palčivý problém, který ohrožuje mořské ekosystémy a potenciálně i lidské zdraví. Jedním z aspektů tohoto znečištění, kterému se v poslední době dostává pozornosti, je přítomnost virů a mikroplastů.

Mikroplasty jako nosiče virů

Podle studie britských vědců se mikroplasty do vodních toků dostávají z domácích odpadních vod a ze silnic splachovaných dešťovou vodou. I když tato odpadová voda projde čističkou, mikroplasty se splachují do řek a do moří. Výsledky studie publikované v časopise Environmental Pollution ukázaly, že znečištění plasty z domácí odpadní vody je další cesta, jak se viry šíří.

Například rotaviry a noroviry, jež způsobují zvracení, jsou v tomto prostředí ještě odolnější než chřipkové viry. Viry se rovněž váží na přírodní prostředí. Mikroplasty, tedy miniaturní částice a vlákna umělých hmot, vědci již nalezli v arktickém sněhu, alpských ledovcích i v hlubinách Mariánského příkopu. Pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů.

Vědci z britské University of Stirling zjistili, že viry přežívají na mikroplastech obsažených ve vodě v aktivní podobě až tři dny. „Zjistili jsme, že viry se mohou přichytit na mikroplasty, což jim umožňuje přežít ve vodě tři dny, možná i déle,“ řekl vedoucí výzkumu Richard Quilliam. Podle vědce zůstávají viry přilepené k mikroplastům infekční, a představují tak možné zdravotní riziko.

Mikroplasty jsou drobné plastové částice o velikosti menší než 5 mm. Pocházejí z rozpadu větších plastových předmětů nebo jsou vyráběny v malých rozměrech pro specifické použití. Mikroplasty pocházejí ze zdrojů, jako je kosmetika, oblečení a průmyslové procesy.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Primární a sekundární mikroplasty

Mikroplasty pocházejí ze dvou hlavních zdrojů: primárních mikroplastů a sekundárních mikroplastů. Primární mikroplasty jsou malé plastové částice, které jsou záměrně vyráběny tak, aby byly malé. Mikroplasty používáme například ve výrobcích osobní hygieny, jako jsou peelingy a zubní pasty. Tyto kuličky mají pomáhat při čištění a leštění, ale po použití mohou skončit ve vodních tocích. Dalším příkladem jsou plastové pelety, které jsou surovinou pro výrobu plastových výrobků. Sekundární mikroplasty vznikají rozpadem větších plastových předmětů. K tomuto rozpadu může docházet vlivem povětrnostních vlivů, UV záření a fyzického oděru. Například plastová taška, která se zachytí v oceánu, se nakonec působením vln a slunečního záření rozpadne na malé kousky.

Dopad mikroplastů na mořský život a lidské zdraví

Mikroplasty v moři představují závažný environmentální problém. Tyto drobné částice se vyskytují v oceánech po celém světě a ohrožují mořský život a ekosystémy. Mikroplasty se do moře dostávají z odpadních vod při praní syntetického oblečení, ze skládek a z odpadků. Oceánské proudy je roznášejí všude, dokonce i do odlehlých oblastí.

Biofilm je tenká vrstva mikroorganismů, která ulpívá na povrchu, včetně mikroplastů. Ve vodním prostředí jsou mikroplasty ideálním povrchem pro tvorbu biofilmu, který umožňuje růst bakteriím a dalším mikroorganismům. Tím se mohou šířit nebezpečné bakterie a viry, což ovlivňuje kvalitu vody a představuje zdravotní rizika pro mořské živočichy a lidi.

Mořští živočichové, od drobného planktonu až po velké velryby, mohou mikroplasty pozřít. Po pozření mohou tyto částice způsobit fyzické poškození trávicího systému, blokovat vstřebávání živin a vést k podvýživě nebo hladovění. Ryby a mořští ptáci často mikroplasty zaměňují za potravu. To může naplnit jejich žaludky nestravitelnými plasty, což snižuje jejich schopnost přijímat skutečnou potravu.

Mikroplasty se mohou hromadit v tělech mořských organismů a postupovat vzhůru potravinovým řetězcem. Drobné organismy, jako je plankton, polykají mikroplasty, které pak požírají větší predátoři. Jak tyto plasty postupují potravním řetězcem vzhůru, jejich koncentrace se zvyšuje, což je proces známý jako bioakumulace. To znamená, že u vrcholových predátorů, včetně lidí, kteří konzumují mořské plody, může být koncentrace mikroplastů a souvisejících toxinů vyšší.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Zdravotní rizika pro člověka

Mikroplasty představují pro člověka potenciální zdravotní riziko různými způsoby expozice, včetně požití, vdechnutí a kontaktu s kůží. Lidé mohou být mikroplastům vystaveni několika způsoby. Přijímáme je prostřednictvím kontaminovaných potravin a vody. Bylo zjištěno, že mikroplasty obsahují mořské plody, sůl, a dokonce i balená voda. Mikroplasty můžeme také vdechovat v ovzduší, zejména v městských oblastech. Zdravotní účinky mikroplastů na člověka nejsou zcela známy, ale existují obavy. Požité mikroplasty mohou způsobit fyzické poškození trávicího systému a mohou být nositeli škodlivých chemických látek, což může vést k zánětům a dalším zdravotním problémům. Vdechnuté mikroplasty mohou proniknout hluboko do plic a potenciálně způsobit dýchací problémy.

Obří viry v oceánech

Tým mořských biologů z Univerzity Miami objevil napříč světovými oceány až 230 nových velkých virů vyskytujících se ve vodě. Své výsledky publikoval ve studii v odborném časopise Nature npj Viruses. Jedná se o obecné označení virů, které velikostí a počtem genů převyšují nejmenší bakterie. Většina obřích virů napadá měňavkovité prvoky rodu Acanthamoeba, jehož zástupci patří mezi takzvané volně žijící améby. Ty mohou napadnout i člověka.

Pro experty je rovněž důležité zjistit, jak viry interagují s dalšími mořskými mikroorganismy. Obří druhy často napadají a zabíjí fytoplankton, což jsou drobné fotosyntetizující organismy vyskytující se ve vodě. Jsou důležité pro mořský potravní řetězec a také produkují obrovské množství kyslíku na Zemi.

Řešení problému znečištění plasty

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Znečištěním vody mikroplasty se zabývají i vědci ze Sečuánské univerzity v Číně. Ti dokonce vyvinuli miniaturní robotickou rybu, která dokáže lovit mikroplasty. Černá robotická ryba reaguje na světlo, které jí pomáhá při pohybu. Plave rychlostí téměř čtyři centimetry za vteřinu, tedy rychleji než většina dosud vyvinutých robotických ryb. Vědci nyní zjišťují, jak by šlo malé robotické ryby využít v hlubokých vodách.

Biologové zjistili, že se mikrobi v oceánech i v půdě po celém světě rychle vyvíjejí tak, aby plasty dokázali strávit. Podle autorů je velmi pravděpodobné, že právě silné znečištění způsobuje evoluci těchto mikroskopických organismů. Protože se mikroorganismy naučily velmi rychle a dost účinně rozkládat plasty, mohla by věda jejich schopnosti využít pro rozklad a recyklaci umělých hmot. To by mohlo pomoci vyřešit stále větší problém s tím, že naše civilizace se tohoto odpadu zatím nedokáže smysluplně zbavovat.

tags: #znečištění #moří #a #oceánů #viry

Oblíbené příspěvky:

• Krajinná ekologie dle Demka (1999)
• Skladka suti Krnov - jednoduché řešení
• O koloběhu vody
• Německé emise a EU
• Techniky malby jarní přírody