Znečištění oceánů plasty a jeho dopad na racky

Moře a oceány tvoří téměř 72 % povrchu Země a ovlivňují životy nás všech, i když si to třeba ani neuvědomujeme. Zdraví oceánů je důležité pro nás všechny, a proto se o ně musíme dobře starat. Život v oceánech a mořích ovlivňuje negativně řada věcí, přičemž jedním z největších problémů je znečištění plasty.

První plně syntetický plast byl vyroben v roce 1909. Masivně vstoupily plasty do našich životů až po druhé světové válce. Tenkrát si nikdo neuvědomoval, jak negativní dopad na nás jednou budou plasty mít. Výroba plastů a míra jejich uplatnění je velmi rozsáhlá. Díky tomu ale vzniká i velké množství odpadu v podobě opotřebeného plastu.

Rozsah znečištění plasty

Dnes se za rok do oceánů dostane 8 milionů tun plastu. Pro představu je to takové množství, jako kdyby se do oceánu každou minutu vysypal náklaďák plný plastového odpadu. V Tichém oceánu se dokonce vytvořil ostrov odpadu, který pluje po hladině a je větší než Německo, Francie a Španělsko dohromady. Vědci v něm našli asi 80 tisíc tun plastového odpadu. To odpovídá hmotnosti 500 velkých letadel.

Každoročně lidé vyhodí do moří miliony tun plastů, ale jen malá část z nich je vidět. Kam mizí zbytek? Mezinárodní tým vědců se nyní snaží vyřešit záhadu neviditelných plastů. Viditelné znečištění plasty je jen špičkou ledovce. V oceánech každoročně skončí čtyři až 12 milionů tun plastů, ale vědci soudí, že na povrchu vod je jen 250 tisíc tun. A 99 procent ze všeho, co lidé za desítky let do moří odhodili, není k nalezení.

Hustota plastů se mění působením eroze, slunce a činností bakterií, plasty jsou vystaveny mořským proudům, a jakmile jsou staženy do hloubky, je mnohem těžší je vystopovat. Vědci soudí, že velká část plastů končí na mořském dně. Nedávná studie ostatně umožnila nalézt mikroplasty v útrobách malých korýšů žijících v hloubce 11 kilometrů v Mariánském příkopu. Van Sebille soudí, že se velká většina plastového odpadu odhozeného do moře vrací nakonec na pobřeží. Ledovce z plastů: Italští experti nalezli 28 až 74 kousků plastového odpadu na jeden kilogram analyzovaného materiálu.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Dopad na mořské živočichy

Za rok je schopen plastový odpad zabít miliony mořských ptáků, stotisíce mořských savců a nespočet ryb. V ekosystémech plasty zůstávají několik let a každý den ubližují mořským živočichům. Jelikož jsou moře a oceány zdrojem práce, obživy a výdělku, může vymírání živočichů a rostlin ohrozit řadu lidí.

Plastový odpad končící v mořích a oceánech není problémem jen kvůli znečištěným plážím, ale hlavně kvůli ničivým vlivům na mořské živočichy. Ti se do plastového odpadu zamotávají a menší kusy si pletou s potravou. Dle výzkumníků univerzity v Plymouth přítomnost plastů v oceánech ohrožuje až 700 různých druhů zvířat - velryby, delfíny, či mořské ptáky. Navíc předpokládají, že plast hraje roli v nárůstu počtu ohrožených, či vyhynulých druhů.

Racek sedá na hladinu řeky, igelitový sáček, který má omotaný kolem nohy se naplní vodou a už mu znemožní odletět. Vyčerpaný pták se pak sám stává kořistí.

Mikroplasty: Neviditelná hrozba

Mikroplasty jsou drobné úlomky plastů o velikosti menších než 5 mm a bohužel je nalezneme téměř všude. V oceánech, na polích, v jídle dokonce i v pitné vodě. Každý rok se do moře dostane až 12 bilionů tun plastového odpadu. Dle některých vědců může být v oceánu nakumulováno až 150 bilionů tun takového odpadu a pokud budeme postupovat stejným tempem jako dosud, do roku 2050 může být v mořích stejné množství plastu jako ryb.

Mikroplasty vznikají buď postupným rozpadem umělohmotných předmětů, jako jsou lahve, sáčky a obaly od potravin na menší a menší kousky, nebo se do životního prostředí dostávají jako součást spotřebních výrobků - v kosmetice, či čisticích prostředcích. Malý plastový odpad konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce většiny ryb. Vliv na člověka, který je na vrcholku potravního řetězce zatím prokázaný nebyl.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Úpravny vody nemají zatím speciální technologie zaměřené na eliminaci mikroplastů. Některé studie však ukázaly, že současné technologické postupy jsou schopny významnou část mikroplastů z vody odstranit. Však vzhledem k tomu, že mikroplasty na sebe mohou vázat další škodlivé látky, je potřeba tuto otázku s ohledem na budoucnost řešit.

Kde se plasty berou?

Vědci se vydali do terénu a zvolili si 79 lokalit, na kterých zkoumali vzorky, které jim přinesla voda z celkem 57 řek. Zaměřovali se jak na mikročástečky plastu menší než 5 mm, tak samozřejmě i na větší části plastu. Výsledkem této mravenčí práce bylo zjištění, že až 99 % znečištění oceánů plastovým odpadem pochází jen z 10 řek! 8 z nich je v Asii, 2 v Africe. Jedná se o řeky Jang-c’-ťiang , Indus, Žlutá řeka, řeka Nil, Ganga, Perlová řeka, Amur, Niger a Mekong. Odhaduje se, že jen Jang-c'-'tiang přivede do Čínského moře ročně 1,5 milionu tun plastového odpadu.

Země, ze kterých se prostřednictvím řek do oceánu dostává naprostá většina plastového odpadu, jsou podle studie Dr. Schmidta Čína, Indonésie, Thajsko, Filipíny a Vietnam. Podobná studie z roku 2015 vyhlásila žebříček dvaceti největších znečišťovatelů moří a oceánů plastovým odpadem, kterému vévodila Čína, následována Brazílií, Egyptem a Nigérií.

Nicméně je pro úplnost mít na paměti, že do moří a oceánů se obrovské množství plastového odpadu (a odpadu vůbec) dostává následkem živelných pohrom. Velká část odpadů v moři se sem dostala právě za přispění mohutných přírodních sil.

Jednorázové plasty a turismus

Lidé používají jednorázové plasty víc a víc, což je patrné na plážích a ve světových oceánech. Každý rok v oceánech přibyde dle odhadu OSN 8 milionů tun plastových odpadků, což odpovídá jednomu nákladnímu vozu plného odpadků každou minutu. Kvůli množství odpadu se na jednorázové plasty zaměřuje také Evropská unie. Do roku 2026 se má postupně snížit spotřeba jednorázových nápojových kelímků a krabiček na jídlo. Do roku 2030 mají být všechny plastové obaly používané v Evropské unii recyklovatelné. Dále je cílem unie také zakázat úmyslné používání mikroplastů.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Vědci z Institutu environmentálních věd a technologie při Autonomní univerzitě v Barceloně dokončili čtyřletý výzkum, v němž analyzovali množství a typ odpadu nalezeného na plážích Středozemního moře. Zjistili, že až 80 % odpadu je generován neukázněnými turisty a že naprostou většinu tohoto odpadu tvoří plast, který se časem rozpadá na miliony mikroplastů. Na pláže Středozemního moře míří ročně třetina turistů celého světa. Počet obyvatel na mnoha ostrovech se tím zvýší až na dvacetinásobek. To samozřejmě představuje pro starousedlíky velkou zátěž, protože se musí na turisty a zvýšené množství odpadu řádně připravit.

Výsledky hovoří jasně - naprostá většina odpadu je plast, celkem se jedná o více jak 94 %. Průměrně se každý den v sezóně na oblíbených plážích nahromadí asi 330 kusů odpadků na 1000 m2. To v zásadě znamená, že každé tři kroky narazíte na odpadek. Jsou to cigaretové nedopalky, brčka, plechovky a kelímky od pití. To tvoří zhruba 65 % z celkového odpadu, který na plážích turisté zanechávají. Vědci ve studii ale upozorňují, že to může být až 80 % v případě, že se kousky plastu vlivem slunečního záření a třením v písku rozpadnou na mikroplasty.

Poté, co byly v roce 2019 spuštěny osvětové kampaně, došlo ke skokovému snížení odpadu na plážích, a to o více jak 50 %.

Řešení a recyklace

Je nutné si uvědomit, že hlavní problém nejsou velké kusy odpadu, ale drobné a ještě menší než drobné částečky plastů (nebo mikroplasty, chcete-li), které mohou zásadně ovlivnit ekosystém oceánů až do úrovně zooplanktonu. Plast se totiž v moři nerozkládá (dokonce ani tzv. bioplast), ale rozpadá na menší a menší částečky. A na rozdíl od okem viditelných částeček, které lze mechanicky odstranit, likvidace mikročástic je v současnosti technicky nemožná.

Mořské živočichy, jejichž těla plastové mikročástečky obsahují, totiž s oblibou pojídáme. Paradoxně se tak plast vrací oklikou zpět ke svému stvořiteli. Na to konto Kalifornská univerzita přišla se zjištěním, že až čtvrtina mořských produktů na trzích v Indonésii a Kalifornii obsahuje mikroplastové částice. Mikročástice rovněž detekovali v pitné vodě, pivu, medu a kuchyňské soli. Čili není zde řeč jen o plastech, ale i o chemických aditivech.

Evropa nemá na obrovské množství plastového odpadu zpracovatelské kapacity. Z toho vyplývá, že ohledně recyklace plastu v evropských podmínkách, nemůže být o tzv. ekologičnosti řeč. Naopak není od věci se domnívat, že plastový odpad uvědomělého západního světa se do oceánů dostává právě během transportu. Svou měrou k zamořování oceánů plastem bezesporu přispívají i živelné katastrofy, vítr nebo mizerné odpadové hospodářství přímořských států.

Boyan ve svých 18 letech navrhl plovoucí hráz, která plasty shromažďuje k likvidaci. Zařízení se má pohybovat díky mořským proudům. Naostro má začít fungovat letos v září.

Canals ale zdůrazňuje, že klíčové je řešit příčinu celého problému a ne pouze následek: „Příčinou je obrovská produkce odpadu a jeho všudypřítomnost v prostředí. A také nedostatečný nebo velmi špatný management nakládání s odpadem.

Švédská nábytkářská společnost IKEA omezí používání jednorázových plastů. Firma je podle svého závazku přestane nabízet nejpozději v srpnu roku 2020.

Nová studie odhalila, že zařízení na recyklaci plastů mohou neúmyslně uvolňovat mikroplastové částečky do životního prostředí. Výzkumníci doporučují lepší filtrační systémy. Je tak zřejmé, že potřebujeme zvýšit množství recyklovaných plastů a celý proces zefektivnit.

Andrew McAfee navrhuje světu rezignovat na recyklaci plastů a současně obnovit jejich ukládání na skládkách. Čímž dva dost podstatné pilíře moderního odpadového hospodářství staví na hlavu. Protože o „plast zachráněný recyklací“ vlastně nemá průmysl zájem. Je tak drahý (ve smyslu výdeje energie, přepravy, financí), že vyjde řádově levněji vyrobit originální nový plast. Papír, sklo i kov se s takovými problémy nepotýká.

tags: #znečištění #oceánu #racek #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Kyselina mravenčí a odpady
• Test a průvodce výběrem steliva
• Ekologické aspekty motorového oleje
• Recyklace tonerů v ČR
• Udržitelnost a kávové kapsle