Znečištění ovzduší a řek a moří: Studie o dopadech mikroplastů

Mikroplasty (potažmo nanoplasty) jsou vážným globálním problémem, který ovlivňuje životní prostředí a potenciálně i lidské zdraví. Tyto drobné plastové částice se nacházejí ve vodě, v půdě i ve vzduchu, což znamená, že jsme jim neustále vystaveni. Omezování znečištění mikroplasty a podpora udržitelných postupů jsou klíčové pro ochranu našeho zdraví a životního prostředí. Navíc mohou přenášet škodlivé chemikálie a patogeny, čímž dále ohrožují naše zdraví. Jejich přítomnost v potravinovém řetězci a pitné vodě může vést k zánětlivým reakcím a intoxikaci.

Globální produkce plastů a znečištění oceánů

V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů.

Podle odhadů založených na 24 výpravách mezi lety 2007 a 2013 plave v oceánech více než 268 950 tun plastů, což představuje přes 5,2 bilionu kusů makroplastů, potažmo mikroplastů. Je pravděpodobné, že čísla budou v kontextu vývoje produkce plastů a způsobu jeho likvidace podhodnocena vzhledem k aktuální situaci. Některé studie odhadují, že až 70 % plastů se usazuje na mořském dně. Na severní polokouli se nachází 57 % plastového odpadu, s nejvyšší koncentrací v severní části Tichého oceánu, kde vznikla tzv. Velká tichomořská odpadková skvrna.

Zdroje znečištění

Přibližně 70-80 % plastů v oceánech pochází z pevninských zdrojů, zbylých 20 % až 30 % pochází z mořských zdrojů (např. z rybářských sítí, vlasců, lan a opuštěných plavidel). Téměř 81 % plastového znečištění oceánů pochází z Asie, která je domovem 60 % světové populace a všech deseti řek s nejvyššími emisemi plastů.

Doposud studie naznačovaly, že většina plastů pochází pouze z několika světových řek, jedna studie odhadovala, že prvních deset řek bylo odpovědných za 50 % až 60 %, další za více než 90 %. Nová práce z roku 2021 ale pracuje s teorií, že deset řek s největšími emisemi přispívá mnohem menším množstvím, a to pouze 18 % plastů. Většina těchto vodních toků se nachází v Asii, některé také ve východní Africe a v Karibiku. Sedm z deseti největších řek najdeme na Filipínách, dvě v Indii a jednu v Malajsii. Samotná řeka Pasig na Filipínách představuje 6,4 % celosvětových říčních plastů.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Co jsou mikroplasty a odkud se berou?

Mikroplasty, malé plastové částice o velikosti menší než 5 mm, potažmo nanoplasty, menší než 1 µm, se staly významným globálním problémem v důsledku rostoucí výroby a používání plastů od poloviny 20. století. Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok vyprodukuje přibližně 145 000 tun mikroplastů. Tyto částice vznikají z různých primárních zdrojů, jako jsou kosmetické produkty a syntetické textilie, ale jsou také vytvářeny jako sekundární znečištění při přirozené degradaci větších plastových výrobků (makroplastů), kdy je jejich výskyt, transport a osud v různých prostředích ovlivněny řadou přírodních faktorů, jako je UV záření, tepelné vlny a abraze větrem, stejně jako jejich vlastní fyzikálně-chemické vlastnosti jako např. velikost a hustota. Nejdrobnější úlomky nejsou pouhým okem viditelné, Bhan a kol., 2024, Affrald, 2024.

Mikroplasty se nacházejí ve všech složkách životního prostředí (ve vodě, v půdě i v ovzduší). Atmosférou mohou urazit značné vzdálenosti, a proto je lze nalézt po celé planetě, dokonce i v nepřístupných horských povodích a v polárních polohách. V důsledku toho jsou mikroplasty v ovzduší zdrojem znečištění v suchozemském i vodním prostředí.

Mikroplasty byly taktéž nalezeny ve všech vodních ekosystémech včetně moří, oceánů, řek, jezer a nádrží, které slouží jako zdroje pitné vody. Byly zjištěny koncentrace od desítek po tisíce částic na litr surové vody a v jednotkách až stovkách částic na litr upravené vody, přičemž úbytek mikroplastů mezi surovou a upravenou vodou dosahoval 70-88 %. Dominovaly mikroplasty menší než 10 µm, které tvořily až 95 % všech nalezených částic, zejména z materiálů jako PET (polyetylentereftalát), PP (polypropylen), PE (polyethylen), CA (acetát celulózy) a PVC (polyvinylchlorid).

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Dopad mikroplastů na lidské zdraví

Mikroplasty v životním prostředí vstupují do lidského těla stravou, vodou, vdechováním vzduchu i kontaktem skrze syntetické oblečení či kosmetické produkty. Mikro a nanoplasty byly nalezeny v mnoha částech lidského těla, např. v plicích, játrech, ve slezině, v ledvinách a dalších orgánech.

Studie ukazují, že vysoké koncentrace některých nanoplastů a mikroplastů mohou vyvolat biochemické reakce, jako je oxidativní stres a zánět, přičemž tyto efekty mohou být způsobeny jak fyzikálními vlastnostmi částic, tak chemickými přísadami, které obsahují. Výzkum také naznačuje, že tyto částice mohou fungovat jako nosiče chemických kontaminantů a mikroorganismů, což přidává další vrstvu rizika.

Dopad mikroplastů na životní prostředí

Přibližně 94 % plastového odpadu, který vstupuje do oceánů, skončí na dně, kde se rozkládá na mikroplasty a nanoplasty. Tyto kontaminanty mají vážné negativní dopady na mořský život. V oblastech s vysokou biodiverzitou, jako jsou ústí řek, korálové útesy a mangrovy, je přítomnost mikroplastů zvláště problematická. Například až 68 % ryb ve Středozemním moři a 100 % planktonu v ústích evropských řek obsahuje mikroplasty. Mořské organismy často považují mikroplasty za potravu, což vede k jejich konzumaci, a to může způsobit místní blokády, záněty a poranění.

Na pevnině mohou mikroplasty kontaminovat půdu a vodu, což vede k degradaci ekosystémů a k ohrožení zdraví půdních organismů. To může mít za následek snížení úrody a poškození plodin. Mikroplasty rovněž fungují jako nositelé invazivních druhů, bakterií a virů, čímž ohrožují místní ekosystémy. Dalším problémem při jejich rozkladu je uvolňování skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu.

Jak proti znečištění bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.

Tabulka: Odhad ročního množství plastového odpadu končícího v oceánech podle zemí

tags: #znečištění #ovzduší #a #řek #moře #studie

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnostní opatření v pivovarnictví
• Kokořínsko: Sochy
• Fungování Matky Přírody z pohledu neurovědy
• Provoz skládky Horní Lhota
• Otázky k maturitě z ekologie a etologie zvířat