Znečištění ovzduší čistírnou odpadních vod

Čisté ovzduší a voda mají zásadní význam pro zdraví lidí a ekosystémů. Znečištění ovzduší samo o sobě má v Evropě na svědomí téměř 300 000 předčasných úmrtí ročně. Komise navrhla zpřísnit předpisy týkající se látek znečišťujících vnější ovzduší, povrchové a podzemní vody a čištění městských odpadních vod. Nově navrhovaná pravidla sníží během deseti let počet úmrtí způsobených hlavními znečišťujícími látkami PM2,5, jejichž hodnoty jsou vyšší než doporučení Světové zdravotnické organizace, o více než 75 %. Nová pravidla kvality ovzduší a vody přinášejí jasnou návratnost investic, a to díky přínosům v oblasti zdraví, úspor energie, produkce potravin, průmyslu a biologické rozmanitosti.

Na základě poznatků ze stávajících právních předpisů navrhuje Komise zpřísnit povolené hodnoty znečišťujících látek a zároveň lépe zajistit jejich dodržování, aby se cílů v oblasti snižování znečištění dosahovalo v praxi častěji. Dnešní návrhy jsou zásadní pro dosažení cíle nulového znečištění stanoveného v Zelené dohodě pro Evropu, tj. dosáhnout do roku 2050 životního prostředí bez škodlivého znečištění.

Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans k tomu uvedl: „Naše zdraví je závislé na kvalitě životního prostředí. Pokud toto prostředí neprospívá, má to přímé a nákladné důsledky pro naše zdraví. Každý rok předčasně umírají stovky tisíc Evropanů, mnoho dalších trpí kardiovaskulárními onemocněními, nemocemi plic nebo nádorovými onemocněními, které vyvolalo znečištění. Čím déle budeme se snížením tohoto znečištění otálet, tím vyšší náklady společnost ponese. Chceme, aby do roku 2050 neobsahovalo naše životní prostředí žádné škodlivé znečišťující látky. To ale znamená, že nyní musíme naše úsilí zintenzivnit.“

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius dodává: „Kvalita vzduchu, který dýcháme, a vody, kterou používáme, má v našem životě a pro budoucnost naší společnosti zásadní význam. Znečištěný vzduch a voda poškozují naše zdraví, hospodářství a životní prostředí, přičemž nejvíce na to doplácejí ti nejohroženější. Je proto naší povinností vzduch a vodu vyčistit nejen pro nás samotné, ale i pro budoucí generace. Náklady spojené s nečinností jsou mnohem vyšší než náklady na prevenci.

Navrhovaná revize směrnice o kvalitě ovzduší stanoví do roku 2030 prozatímní normy EU pro kvalitu ovzduší, které budou více odpovídat doporučením Světové zdravotnické organizace a zároveň nasměrují Unii na trajektorii nulového znečištění ovzduší, kterého se dosáhne nejpozději do roku 2050 spolu s klimatickou neutralitou. Za tímto účelem navrhujeme provádět pravidelný přezkum a přehodnocování norem kvality ovzduší, aby držely krok s nejnovějšími vědeckými důkazy a společenským a technologickým vývojem. Roční mezní hodnota pro hlavní znečišťující látku, tj.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Revize zajistí, aby lidé, kteří kvůli znečištění ovzduší trpí zdravotními problémy, měli právo na odškodnění, v případě, že se zjistí porušení evropských pravidel kvality ovzduší. Budou mít rovněž právo být zastupováni nevládními organizacemi prostřednictvím kolektivních žalob na náhradu škody. Návrh také zajistí větší jasnost, pokud jde o přístup ke spravedlnosti, účinné sankce a lepší informování veřejnosti o kvalitě ovzduší.

Dnešní návrhy ponechávají na vnitrostátních a místních orgánech, aby určily konkrétní opatření, která k plnění těchto norem přijmou. Znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví a hlavní příčinou chronických onemocnění, včetně mrtvice, rakoviny a diabetu. Znečištění ovzduší, kterému je těžké se v Evropě vyhnout, neúměrně postihuje citlivé a zranitelné sociální skupiny.

Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod přinese Evropanům čistější řeky, jezera, podzemní vody a moře a zároveň učiní čištění odpadních vod nákladově efektivnějším. Několik zlepšení podpoří ochranu zdraví a životního prostředí. Patří mezi ně povinnosti týkající se získávání živin z odpadních vod, nové normy pro mikroskopické znečišťující látky a nové požadavky na monitorování mikroplastů. Povinnosti týkající se čištění vod se budou nově týkat i menších obcí nad 1 000 obyvatel (aktuálně se týká obcí s více než 2 000 obyvateli). Se zvládáním hustých dešťů, které se v důsledku změny klimatu vyskytují častěji, pomůže zavedení integrovaných plánů hospodaření s vodou ve větších městech. V neposlední řadě pak Komise na základě zkušeností s pandemií covidu-19 navrhuje systematicky monitorovat odpadní vody na přítomnost několika virů, mezi něž patří CoV-SARS-19, a také v zájmu studia antimikrobiální rezistence.

Vzhledem k tomu, že 92 % toxických mikroskopických znečišťujících látek v odpadních vodách EU pochází z léčiv a kosmetických přípravků, bude zaveden nový princip rozšířené odpovědnosti výrobce, podle něhož budou muset výrobci platit náklady na odstraňování těchto látek. Tento požadavek je nejen v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, ale navíc výrobce podnítí, aby prováděli výzkum a inovace v oblasti výrobků bez toxických látek. Odvětví odpadních vod má významný nevyužitý potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, například z methanu a bioplynu. Země EU budou povinny zjišťovat původce průmyslového znečištění, aby se zvýšila možnost opětovného použití kalů a vyčištěných odpadních vod a zabránilo se ztrátě zdrojů. Na seznamy bude doplněno 25 látek s dobře zdokumentovanými problematickými účinky na přírodu a lidské zdraví. PFAS, velká skupina chemických látek odolných vůči rozkladu (tzv.

V návaznosti na různé incidenty, jako byl hromadný úhyn ryb v řece Odra, Komise navíc navrhuje povinná varování po havárii. Kromě toho budou aktualizovány (tzn. většinou zpřísněny) normy pro 16 znečišťujících látek, na něž se tato pravidla již vztahují, včetně těžkých kovů a průmyslových chemických látek. Návrhy nyní posoudí Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Měření ovzduší na ČOV

Všem provozovatelům čistíren odpadních vod s kapacitou 2000 a více připojených obyvatel vzniká nově povinnost měření ovzduší. Požadují to novelizované právní předpisy navazujících na zákon o ovzduší č. 86/2002 Sb. Měření se provádí tzv.

Vlastní měření vypadá z laického pohledu poněkud komicky: odborníci z autorizované firmy v závislosti na technologii provozu čistírny naberou na několika místech patřičný počet vzorků vzduchu do speciálních vaků. Obsah těchto vaků je v laboratoři po příslušném naředění vyhodnocován olfaktometrickou metodou. Vlastní vyhodnocení pak provádějí tzv. "čichači", což jsou pracovníci, kteří hodnotí míru zápachu podobně jako například degustátoři v potravinářství.

"Dříve zákon a na něj navazující právní předpisy ukládal povinnost provést tato měření u čistíren s kapacitou 10 000 a více ekvivalentních obyvatel, tedy obyvatel napojených na veřejnou kanalizační síť. V roce 2006 jsme tak provedli měření u 10 čistíren odpadních vod. Na základě novelizace právních předpisů musíme v Jihočeském kraji provést měření u dalších 22 čistíren, na 11 čistírnách letos, na dalších 11 čistírnách v první polovině příštího roku," uvedl Jiří Stejskal, ekolog společnosti VaK JČ.

"Čistírny odpadních vod s uvedenou kapacitou připojených obyvatel jsou dle NV č.615/2006 Sb. označeny jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Náklady na jedno měření vychází zhruba na 13 500-18 000 korun v případě menších čistíren, ale také až na 30 tisíc i více u velkých čistíren odpadních vod. Jelikož toto rozsáhlé měření se bude v letošním a příštím roce provádět poprvé, nejsou prozatím Ministerstvem životního prostředí stanoveny limity pachových hodnot či eventuální sankce za překročení limitů. Sami jsme byli velmi zvědavi na výsledky měření pachových látek. Očekáváme, že problémy mohou mít především starší čistírny. Pokud by byl zápach příliš velký a ohrožoval kvalitu ovzduší obyvatelům v okolí čistírny, musela by se přijmout opatření. Ta mohou spočívat v hledání jiných technologických řešení s ohledem na snížení produkovaného zápachu nebo i v částečném či úplném zakrytí ČOV s možností následného čištění plynných emisí," konstatoval Jiří Stejskal.

Zvýšené náklady na měření i případná opatření na omezení zápachu čistírny se pochopitelně mohou promítnout do nákladů majitelů čistíren, potažmo výše stočného v obcích.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Jednou z autorizovaných firem, které provádějí měření ovzduší na čistírnách, je například firma TOP-ENVI Tech z Brna. Její zástupce ing. Většinou provádíme odběr ze tří, maximálně osmi míst v rámci jedné čistírny, kde se předpokládá největší koncentrace zápachu. Konkrétně na čistírně v Českých Velenicích jsem odebíral vzorky na nátoku odpadní vody, v kalové nádrži a ve skladišti kalu. Jeden odběr trvá zhruba 5-10 minut a spočívá v nasání vzduchu těsně nad zdrojem zápachu trubičkou do speciálního igelitového pytle v PVC vaku. Ve vaku dojde k odsátí vzduchu a podtlakem se nasaje pach do pytle. Pytel se po každém odběru uzavře do chladicího boxu a nejlépe ještě týž den je odevzdán do akreditované laboratoře v Brně k olfaktometrickému měření. Pach nesmí být starší 30 hodin. V celé ČR provádějí olfaktometrická měření pouze čtyři akreditované firmy. V současnosti legislativa nestanovuje žádné limity ani sankce za hodnoty naměřené na čistírnách odpadních vod, není stanovena ani četnost opakování těchto měření, platí pouze povinnost tato měření provést.

Řešení problémů se zápachem

Kromě vody se čistírny odpadních vod musí vypořádat také s odpadním vzduchem. Je dobře známo, že čistírny odpadních vod způsobují problémy se zápachem. Čištění odpadního vzduchu UV-C/ozonem je účinný proces čištění zápachu, který se používá ve všech oblastech čistíren odpadních vod. Zde se systémy osvědčují jako nákladově efektivní, ekologická alternativa s vysokou účinností.

Fotolytická oxidace se vyznačuje necitlivostí a dokáže dobře zpracovat vysoké a velmi kolísavé zatížení (např. několik 100 ppm H2S). Zápach a zárodky v odpadním vzduchu jsou eliminovány až z 99 %.

tags: #znecisteni #ovzdusi #cistirnou #odpadnich #vod

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná Údržba Zeleně
• Aktivní Zapojení a Příroda
• Ochrana životního prostředí Přerov
• Možnosti recyklace
• Klimatická změna a Česká republika