Harmonogram zlepšování kvality ovzduší v České republice

Kvalita ovzduší v České republice dlouhodobě nesplňuje požadavky stanovené národní a evropskou legislativou pro ochranu zdraví lidí a ekosystémů. To vyvolává v zatížených oblastech významná zdravotní rizika pro jejich obyvatele.

Legislativní rámec a programy zlepšování kvality ovzduší

V případě, že je v určité oblasti překročen imisní limit, musí být ministerstvem životního prostředí (MŽP) ve spolupráci s příslušným krajským nebo obecním úřadem do 18 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení, zpracován tzv. program zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Tento program následně schvaluje MŽP a vyhlašuje ho ve Věstníku MŽP.

Obce a kraje následně provádí opatření, která jim daný PZKO ukládá v rámci svých možností tak, aby byl imisní limit splněn co nejdříve. Obec a kraj jsou povinny vypracovat do 12 měsíců ode dne vyhlášení programů zlepšování kvality ovzduší ve Věstníku MŽP svůj časový plán provádění opatření a tento plán zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší).

Krajský úřad prověří u stacionárních zdrojů uvedených v PZKO možnost zpřísnění nebo stanovení dalších specifických emisních limitů, doplňujících technických podmínek provozu nebo emisních stropů (§ 13 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší).

PZKO stanovují v souladu s § 9 odst. 1 a 2 zákona o ochraně ovzduší závazná opatření k dosažení imisních limitů v době co možná nejkratší, určená státní správě a samosprávě na krajské a obecní úrovni, a dále opatření pro ústřední správní orgány.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Kromě těchto závazných opatření se jednotlivé programy odkazují na tzv. podpůrná opatření představující dobrou praxi při řízení kvality ovzduší na všech úrovních veřejné správy. U podpůrných opatření nelze z centrální úrovně přesně kvantifikovat rozsah realizace či definovat jejich přínos (jedná se např. o správný postup povolování nových záměrů v území, čistění komunikací či parkovací politiku), a proto nejsou přímou součástí PZKO, byť jsou pro zlepšení kvality ovzduší rovněž přínosná.

Za účelem podpory splnění povinnosti obcí a krajů dle § 9 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší, spočívající ve vypracování časového plánu provádění opatření, vypracovalo MŽP vzor tohoto časového plánu, který je částečně předvyplněn doporučeným způsobem provádění opatření zaměřených na lokální topeniště.

Národní program snižování emisí (NPSE)

NPSE patří mezi základní koncepční dokumenty v oblasti ochrany ovzduší a snižování emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší. MŽP jej zpracovává a průběžně aktualizuje od roku 2007. Požadavek na zpracování NPSE vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

Obsah NPSE a způsob jeho zpracování určuje zákon o ochraně ovzduší (§ 8 a příloha 12). NPSE schvaluje svým usnesením vláda. Aktuálně platný NPSE schválila vláda ČR v prosinci 2023. NPSE, mimo jiné, stanoví, jakým způsobem budou dosaženy národní závazky ke snížení emisí, které Česká republika přijala. Tyto závazky byly stanoveny pro několik vybraných znečišťujících látek a to pro roky 2020, 2025 a 2030.

Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší v ČR

Střednědobá strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR je zastřešujícím koncepčním dokumentem, který shrnuje výstupy Národního programu snižování emisí České republiky a 10 programů zlepšování kvality ovzduší zpracovaných pro 7 zón a 3 aglomerace. Strategie byla schválena dne 2. prosince 2015 usnesením vlády České republiky č.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Náležitosti programu zlepšování kvality ovzduší

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší zahrnují opatření na lokální, regionální, národní i mezinárodní úrovni, která již byla přijata před vypracováním PZKO a mají vztah k dané oblasti, včetně hodnocení účinnosti těchto opatření.

Mezi další náležitosti patří rámcový časový harmonogram provádění nově navrhovaných opatření a seznam a popis nově navrhovaných opatření, včetně emisních stropů (stanovené pro vybranou skupinu stacionárních zdrojů a pro silniční dopravu) a lhůty pro dosažení navrhovaných emisních stropů.

Dále je nutná identifikace stacionárních zdrojů, které mají významný příspěvek k překročení imisního limitu - u těch posouzení, zda jsou využívány nejnovější dostupné techniky, posouzení možnosti zpřísnění emisních limitů, doplňujících technických podmínek provozu atd.

Program musí obsahovat odhad plánovaného přínosu PZKO ke snížení úrovně znečištění vyjádřený prostřednictvím vhodných indikátorů a předpokládanou dobu potřebnou k dosažení imisních limitů.

Soudní přezkum programu zlepšování kvality ovzduší

Úkolem soudu v řízení o přezkumu programu zlepšování kvality ovzduší vydaného ve formě opatření obecné povahy (§ 9 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) je ověřit, zda odpůrce osvědčil, že v dobré víře do programu zařadil všechna podstatná opatření, jež se vzhledem ke stavu poznání nabízela a jejichž synergická realizace v průběhu času (tj. dle časového plánu jejich provádění) pravděpodobně povede k dosažení cíle, tj. dodržení zákonného imisního limitu pro příslušné znečišťující látky.

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Pokud jde o konečný termín dosažení cíle, soud ověří, zda nebyl stanoven svévolně, resp. zjevně nerozumně. Ke zrušení opatření obecné povahy přistoupí např. tehdy, když odpůrce stanovený termín racionálně a přesvědčivě neodůvodnil nebo kdyby bylo s velkou pravděpodobností (nikoli jen spekulativně) možné stanovit termín kratší, a to v řádu let.

tags: #znečištění #ovzduší #harmonogram #zlepšení

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická likvidace mopedu Babetta
• Udržitelné řešení pro zahradu
• Praha a odpadkové koše: Babišova kritika
• Odpad v Českých Budějovicích
• Percentil na Environmentální studia