Znečištění ovzduší ve školách: Problém, řešení a zapojení komunity

Největším zdravotním rizikem v České republice je čistota vzduchu. Celkové roční sociální náklady na znečištění vzduchu v České republice činí více než 6 miliard EUR; to je 13 850 Kč na každého občana ročně. Kvalita vzduchu ovlivňuje nejen míru pozornosti, ale i celkové zdraví lidí. Většina z nás si vzpomene, že ve školách proto často větrají. Ne náhodou se používá spojení „provětrat si hlavu“.

Studie a zjištění o kvalitě ovzduší ve školách

V posledních měsících se v tisku objevilo mnoho znepokojivých zpráv o kvalitě ovzduší v našich školách. Mezi rodiči, kteří mají pocit, že to takhle dál nejde, roste hněv. Je však situace skutečně tak vážná, jak někteří tvrdí? A jak můžete i nadále posílat své dítě do školy, aniž byste ho vystavili toxickým plynům?

V březnu letošního roku hnutí Greenpeace zveřejnilo studii, kterou provedlo ve 222 belgických školách ve spolupráci se svými partnery, včetně Ligy rodin. Od poloviny listopadu do poloviny prosince 2017 měřila organizace pomocí pasivních vzorkovačů koncentraci oxidu dusičitého (NO2). Tento plyn, vypouštěný zejména z naftových vozidel, je velmi nebezpečný pro zdraví. Příliš mnoho oxidu dusičitého v ovzduší zvyšuje riziko astmatu, alergií a cukrovky, zejména u dětí. Kromě toho má tento plyn škodlivý vliv na kognitivní vývoj. V důsledku toho se až dvě ze tří škol potýkají s průměrnou až špatnou kvalitou ovzduší, přičemž prahová hodnota pro vzduch přijatelné kvality činí 20 μg/m3. Pět škol mělo dokonce koncentrace vyšší než evropská mezní hodnota 40 μg/m3.

Podle nizozemské agentury BuroBlauw, která provedla šetření na žádost hnutí Greenpeace, je hlavním viníkem znečištění ovzduší ve školách automobilová doprava. Celková kvalita ovzduší v městských školách je proto horší než ve venkovských školách. Některé venkovské školy, které se nacházejí v úzkých ulicích lemovaných vysokými budovami („uliční kaňony“), ale zaznamenávají vyšší hodnoty než městské školy, které ovšem nejsou situovány v uličním kaňonu.

Na základě oficiálních údajů vlámských úřadů o kvalitě ovzduší provedla antverpská akční skupina StRaten-Generaal inventuru situace ve školách, ale také v mateřských školách, letních táborech a na sportovištích. Z této studie - která rovněž vychází z mezní hodnoty 20 μg/m3 - vyplývá, že přibližně třetina těchto míst je vystavena špatné kvalitě ovzduší. Výsledky těchto dvou studií jsou ohromující. Koncentrace oxidu dusičitého je vysoká nejen ve velkých městských oblastech, ale také v místech, kde by se dala očekávat lepší kvalita ovzduší.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Znečištění vzduchu u školy na náměstí Curieových překračuje limity až čtyřnásobně. Školáky ze ZŠ náměstí Curieových otravuje rekonstrukce sousedního hotelu Intercontinental už třetím rokem. Nyní probíhá kontroverzní bourání budovy v těsné blízkosti školy, které prý nemohlo počkat na letní prázdniny. Už třetím týdnem je na místě umístěn měřič znečištění ovzduší, takže si můžeme udělat obrázek, co děti ve škole dýchají.

Nejzávažnější situace je u malých prachových částic do velikosti 2,5 mikrometru (PM 2,5). Průměrné hodnoty za sledované období zde přesahují limit 20 ug/m3. Tyto nejmenší prachové částice jsou ale nejnebezpečnější, dostávají se hluboko do našeho těla. Proto WHO doporučuje ještě mnohem nižší limit - nevystavovat za rok se v průměru vyšším koncentracím částic PM 2,5 vyšším než 5 ug/m3. Ovzduší v pražské kotlině je znečištěné celoročně.

Možnosti zlepšení kvality ovzduší ve školách

Výzkumníci se zaměřili na tři způsoby, jak snížit znečištění vnitřního ovzduší ve školách. Testovali instalaci zelené zástěny kolem školy a umístění čističek vzduchu do tříd. Tým také zkusil otestovat projekt „školní ulice“. Iniciativa brání autům projíždět kolem škol v době, kdy děti přichází na vyučování a odchází domů. Výsledky ukázaly, že všechny tyto metody zlepšily kvalitu ovzduší. Čističky vzduchu pomohly k 57 procentnímu snížení znečištění vnitřního ovzduší a iniciativa školních ulic snížila zamoření o 36 procent. Jako efektivní se ukázaly i zelené zástěny, které snížily venkovní znečištění až o 44 procent.

Školní ulice jako řešení

„Zdá se, že se nic nemění, dokud se to najednou nestane,“ píše Duncan Green ve své knize How Change Happens. Strmý nárůst tzv. školních ulic po celém světě v posledních letech je názorným příkladem toho, jak se urbanistické změny odehrávají často nelineárně a zcela mění tváře měst. Čím nás školní ulice mohou inspirovat? A proč bychom je měli chtít i my?

Prostor před školní budovou, kam mají motorová vozidla vjezd zakázán nebo omezen. Ve většině případů fungují od začátku do konce školního dne nebo v časech, kdy děti přicházejí či odcházejí ze školy. Některé z nich jsou pro auta uzavřeny permanentně. Školní ulice poskytují prostor pro bezpečné a aktivní cestování, sociální kontakty a hry. V konečném důsledku to znamená, že bychom měli navrhovat ulice s ohledem na děti, spíše než upřednostňovat auta.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Ulice bez aut snižují hluk, stres, znečištění a riziko zranění. Hodnocení ukazují měřitelný pozitivní dopad, jako je snížení znečištění ovzduší kolem škol v Londýně téměř o čtvrtinu a zvýšení úrovně fyzické aktivity. Pobyt na takové ulici je příjemnější, podporuje fyzické zdraví i psychickou pohodu a zároveň prospívá klimatu.

Jednoduché nápady lze snadno replikovat: Školní ulice jsou jednoduchý nápad, jehož vyzkoušení je relativně levné. Experimentální přístup - někdy nazývaný „taktický urbanismus“ - umožňuje zažít a vyhodnotit radikální změny poměrně snadno. Dočasné uzavírky ulic lze vyzkoušet pomocí jednoduchých prostředků, jako jsou mobilní zábrany.

Školní ulice se snaží také porozumět ekonomicko-politickým faktorům, které tuto rychlou proměnu umožnily, analyzuje myšlenky, instituce a pobídky, které ovlivnily boom školních ulic po celém světě.

Udržitelná doprava do školy

AutoMat otevírá v rámci Květnové výzvy Do práce na kole každoročně i výzvu Do školy na kole. Pro bezpečné aktivní cestování do školy potřebuje ale žactvo a studentstvo vhodné podmínky.

Cestu z domu do školy a zpět podnikají žáci a žačky každý všední den deset měsíců v roce. Přemýšlí u toho někdy, jaký vzduch při tom dýchají, a vědí, že kvalita ovzduší má zásadní vliv na jejich zdraví?

Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby

Zapojení škol a komunit do monitoringu kvality ovzduší

I vaše škola se může připojit ke komunitní síti senzorů! Nabízíme základním a středním školám v České republice možnost postavit si ve škole svůj vlastní Senzor vzduchu v rámci výuky. Stavba KITu senzoru je spojená s přednáškou o čistotě vzduchu. Stavba senzoru je triviální, zvládnou ji žáci již na 1. stupni ZŠ a trvá pouze několik minut. Workshop posiluje povědomí o klimatických změnách i vlivu znečištění ovzduší na naše zdraví. Je vzduch znečištěný, i když to není vidět? Jak rizikové částice měřit a jaký mají vliv na naše zdraví?

Společně postavíme senzor, který zůstane ve škole. Senzor se přímo ve škole napojí na WI-FI a umístí se do venkovního prostředí. Senzor v reálném čase měří PM10, PM2,5 teplotu a vlhkost, informuje žáky a rodiče. Data se zobrazují ve widgetu na webu školy, poskytujeme vizualizace a volně přístupný archiv dat. Škola získá vlastní webové rozhraní s naměřenými daty. Cena workshopu zahrnuje přednášku a společné stavění senzoru.

Zvýšíme povědomí o atmosféře a jejím dopadu na zdraví člověka. Žáci si osvojí dovednosti spojené se zapojením elektronického senzoru a práci s velkými daty. Prostupuje se od zdola na ose žák - rodič - prarodič, cílíme na velký zásah do komunity. Podporujeme kreativitu a programování, učíme analýzu dat, pracujeme s mapou a grafy. Prolínají se zde předměty od fyziky, chemie až k biologii a sociologii. Žáci získají nejen jazykové zkušenosti s podobnými mezinárodními komunitami. Budujeme městu pozitivní publicitu, generují se volně přístupná data určená obyvatelům. V případě zájmu škola získá svůj vlastní pin na mapě s odkazem v sekci Sensor2School. Vytváříme tak školní síť mezinárodních komunit, které spolu mohou spolupracovat. Hlavní mapa Sensor.Community má 6.500 zobrazení denně.

Během projektu Erasmus+ s názvem Měření kvality ovzduší jako prostředek k spoluutváření udržitelných měst žáky v České republice a Německu jsme se proto zaměřili právě na tuto problematiku. Spolupracovali jsme na něm s německou partnerskou laboratorní školou Laborschule Bielefeld a také s výzkumnými pracovníky z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a RECETOXu. Žáci se během úvodního projektového týdne nejdříve seznámili s tématikou udržitelnosti ve městech v rámci udržitelných cílů OSN, konkrétně s kvalitou ovzduší, způsoby jejího měření a vlivu znečištěného ovzduší na lidské zdraví. Následně sestavili vlastní zařízení na měření kvality ovzduší, jeden týden sbírali data na cestě z domova do školy, další týden data zpracovali, vizualizovali v programu ArcGIS Pro (zdarma dostupném pro školy) a vytvořili prezentaci včetně doporučení pro zlepšení aktuálního stavu.

Studenti třetích ročníků gymnázií prováděli v uplynulé topné sezóně sérii měření, věnovali se jí od prvního října až do jednatřicátého března. „Studenti absolvovali celý proces s profesionálními měřicími přístroji, pod vedením odborníků a po zaškolení na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

Co mohu udělat?

Je samozřejmé, že vzduch, který dýchají vaše děti, závisí na umístění vámi vybrané školy. Výběr, který bude bohužel často omezený kvůli dlouhým pořadníkům ve městě a malému počtu škol na vesnicích. Co tedy mám dělat? Především se vyvarujte zhoršování problému, například tím, že se pokusíte své děti do školy nevozit. Měření ukazují, že ve dnech, kdy se nevyučuje (a kdy rodiče nechávají auto v garáži), obsahuje ovzduší NO2. Část odpovědnosti však nesou i školy.

tags: #znečištění #ovzduší #školy

Oblíbené příspěvky:

• Teambuilding: Vaření v přírodě
• Historie znečištění ovzduší Louny
• Čištění odpadků kolem silnic
• Odpad v Třinci: Rozpis
• Historie Náměstí Hrdinů