Znečištění ovzduší v Polsku: Příčiny a důsledky

Znečištění ovzduší představuje významný environmentální problém, který omezuje rozvoj příhraničního regionu v oblasti někdejšího Horního Slezska, zahrnujícího Opolské a Slezské vojvodství, severní část Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Nejšpinavější vzduch v Evropě dýchají obyvatelé polských měst, ale Češi na tom nejsou o mnoho lépe. Vyplývá to z žebříčku Global Air Quality City Ranking, který srovnává města podle znečištění polétavým prachem. V roce 2018 dopadlo v rámci zemí EU nejhůře Polsko, ze stovky nejšpinavějších měst má 35 zástupců, druhá je Česká republika s 31 městy. Nejčistší místa jsou naopak v Estonsku, Švédsku a Finsku.

V první stovce nejšpinavějších měst a obcí má Polsko 35 zástupců, Česká republika má v tomto srovnání 31 měst a obcí. Následuje Itálie s 18 místy a Slovensko s 11 městy.

Příčiny znečištění

Česko sráží zejména zbytečná závislost na uhlí, tvrdí ekologické organizace. Země je z velké části závislá na spalování uhlí, na energetickém mixu se podílí téměř čtyřmi pětinami. Hlavním zdrojem polétavého prachu v ČR jsou domácí kamna a kotle, tvoří 40 procent produkce polétavého prachu. Dalších 20 procent produkují uhelné elektrárny a teplárny. Doprava způsobuje největší problémy v městských aglomeracích.

Organizace Hnutí Duha upozornila, že nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, kde se spojuje vliv těžkého průmyslu a spalování uhlí v domácnostech.

Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší

Spalování uhlí v uhelných elektrárnách či v domácích kotlích. To jsou důvody proč České republika patří mezi nejhůře znečištěné země v Evropě.

Enviromentální aktivistická organizace Hnutí Duha vysvětluje, že za špatným hodnocením České republiky stojí především množství spalovaného uhlí. Ke znečištění přispívá také doprava, znečištění, které v Česku způsobuje však není horší než ve zbytku Evropy. Co ještě přidává je také průmysl, zejména těžké provozy (třeba koksovny) na Ostravsku a v této oblasti má také vliv přenos znečištění z Polska.

Dopady znečištění

Špatná kvalita ovzduší může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Studie zveřejněná v časopise The Lancet Planetary Health obsahuje žebříček evropských měst s nejvyšší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst jedné ze dvou zkoumaných látek znečišťujících ovzduší: jednak jsou to jemné částice (PM2,5) a také oxid dusičitý (NO2).

„Pro PM 2,5 byla města s nejvyšší úmrtností v italském údolí řeky Pád, v jižním Polsku a východní části České republiky.„Nejvyšší procento přirozené úmrtnosti, které by se dalo přisoudit jemným částicím, bylo patnáct procent, a to ve městě Brescia.

„Naše zjištění podporují důkazy, které naznačují, že neexistuje žádná bezpečná hranice, pod níž by znečištění ovzduší bylo zdraví škodlivé,“ podotýká dále. „Platná evropská legislativa nedělá pro ochranu zdraví lidí dost -⁠ a proto by měly být maximální úrovně NO2 a PM2,5 povolené zákonem revidovány.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Reakce a jednání

Ostravsko v pondělí navštívil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který chce o zmírnění dopadů na životní prostředí jednat s polskou stranou.

„Byli bychom rádi, kdyby v celé Evropě platila obdobná pravidla pro průmyslové podniky, takže prostor pro jednání určitě je. S polskou vládou budeme jednat už na podzim,“ řekl ministr zahraničních věcí Petříček. Podle něj by mělo Polsko začít výrazně snižovat emise například tím, že se bude modernizovat výroba právě v oblasti polského Slezska. S tím by měla pomoci i Evropská unie prostřednictvím svých fondů.

Podle ostravského primátora Tomáše Macury (ANO) se kvalita ovzduší na Ostravsku postupně zlepšuje, zároveň ale chápe vedení městského obvodu Radvanice a Bartovice, které bojuje za lepší životní prostředí. Město už iniciovalo přezkum v případě zpřísnění integrovaných povolení v koksovně. „Přezkum dopadl tak, že byly zpřísněny některé podmínky pro provoz zařízení. Mělo by dojít ke snížení počtu různých kouřových excesů, kterých jsme byli svědky,“ řekl Macura.

Data sbírají od loňského dubna poblíž česko-polské hranice a v rámci druhého projektu pak sledují kromě Česka a Polska také Slovensko.„Máme hotový model, který ukazuje, že znečištění má centrum někde v okolí Katovic,“ řekl vedoucí katedry životního prostředí VŠB Ostrava Petr Jančík.

Ministr životního prostředí Petr Hladík podepsal s polskou ministryní klimatu a ochrany životního prostředí Annou Moskwovou společnou deklaraci, která potvrzuje připravenost obou stran realizovat opatření k omezení přeshraničního přenosu znečištění ovzduší. Deklaraci iniciovalo a připravilo Ministerstvo životního prostředí ČR.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Kroky na obou stranách hranice ke snížení znečištění ovzduší je nezbytné vzájemně koordinovat. Deklarací stvrzují partneři své odhodlání realizovat klíčová opatření identifikovaná ve strategických nástrojích obou zemí. Jedná se zejména o Národní program snižování emisí a jeho polskou obdobu Krajowy program ograniczania zanieczyszczenia powietrza. Ministři také deklarují, že pro ochranu ovzduší zajistí adekvátní financování, včetně prostředků na realizaci regionálních programů zlepšování kvality ovzduší.

Spolupráce s Polskem

V rámci předchozí česko-polské spolupráce na projektech CLEANBORDER a AIR SILESIA bylo zjištěno, že české zdroje mohou mít v této oblasti významný dopad na kvalitu ovzduší v Polsku a naopak. Projekt AIR SILESIA jako první vyčíslil přeshraniční vliv jednotlivých skupin zdrojů znečišťování ovzduší. Bylo provedeno modelování dlouhodobého působení zdrojů po obou stranách hranice, jehož závěry byly ověřeny pomocí měření kvality ovzduší.

V rámci projektu bude provedeno zpřesnění dlouhodobého přeshraničního přenosu česko - polských zdrojů znečišťování ovzduší prostřednictvím specializovaných měření. Na základě navázané spolupráce mezi českými a polskými odbornými institucemi budou v rámci projektu AIR BORDER prováděna speciální měření přeshraničního přenosu znečištění.

Česká stanice v Horní Suché bude umístěna na bývalé těžní věži Dolu František, přičemž měření budou probíhat u paty a na střeše věže, ve výšce téměř 90 m. Budou prováděna kontinuální měření drobných prachových částic na obou výškových úrovních, a na střeše bude navíc probíhat odběr částic v závislosti na směru větru.

tags: #znečištění #ovzduší #v #Polsku #příčiny #a

Oblíbené příspěvky:

• Kompost pro zahradu
• Klimatická panika a její diverzita
• Udržitelné obaly na oběd
• Nezapomenutelné dobrodružství
• Proces recyklace elektrospotřebičů