Bojovníci proti světelnému znečištění v České republice

Světelné znečištění trápí nejen astronomy, ale má zásadní dopady na naše životy. Mohou za něj třeba bilboardy, obchodní centra nebo logistické areály.

„Tmy ubývá, a zažít opravdovou noc, aniž by nás rušilo nějaké světlo, je opravdu velice těžké... Tím, že jsme začali v noci svítit, narušili jsme vzhled nočního prostředí," říká odborník.

„Veškeří živočichové se po miliardy let vyvíjeli v prostředí, kde se střídalo světlo a tma. To se týká se to například hmyzu, hmyzožravců jako jsou netopýři, má to ale i vliv na ptáky." Světlo se nejen šíří na velké vzdálenosti, ale i malé lokální osvětlení na venkově je často ve špatném stavu.

Podle odborníků světelné znečištění není něco, čeho bychom se mohli úplně zbavit. „Dnešní společnost osvětlení potřebuje, to je bezesporu. Cílem naší iniciativy je, abychom svítili správně a světelné znečištění pokud možno minimalizovali."

V České republice bohužel není legislativa, které by se tímto problém zabývala. „V současné době není žádná použitelná možnost, jak nesprávné nebo neohleduplné svícení regulovat.“

Čtěte také: Bojovníci proti světelnému znečištění

V boji proti světelnému znečištění se zakládají takzvané rezervace tmavé oblohy. V Česku vznikly už tři oblasti, v Jizerských Horách, na Beskydsku a Manětínsku. Ale i do těchto rezervací proniká všudypřítomný světelný smog. Například do rezervace na Jizersku dopadá světlo ze zářících polských skleníků a čeští diplomaté proto žádali své polské protějšky, aby situaci začali řešit.

Nedávno vydaný Atlas světelného znečištění potvrdil, že ze tmy se stalo vzácné zboží. Mléčnou dráhu nevidí 60 procent Evropanů a 88 procent Evropy je zasaženo světelným znečištěním. Situace se navíc v posledních letech výrazně zhoršila.

Na evropské obloze se negativně podepisuje stále oblíbenější trend neúčelného svícení, který má podobu nasvěcování památek, používání extrémně silných pouličních lamp, ale i expanze nočních reklam. Silné světlo v noci vadí nejen milovníkům hvězdného nebe, ale má negativní dopady na lidské zdraví.

Lidské tělo totiž potřebuje tmu, aby mohlo tvořit melatonin. Nedostatek melatoninu v oblastech se silným světelným znečištěním se dává do souvislosti se vznikem rakoviny prsou a prostaty. Plýtvání světlem se projevuje i v našich peněženkách. Evropské náklady na nevyužité světlo jsou odhadovány na částku 5,2 miliard euro ročně (140 miliard korun).

Vysoká cena za zbytečné plýtvání se projevuje i ve snahách zbytečné svícení omezit. V italské Lombardii platí zákaz plýtváním světlem od roku 2008. I u nás platí zákon, který umožňuje obcím zakazovat zbytečné světelné znečišťování. Především kvůli finančním nákladům se v noci vypíná osvětlení Pražského hradu, který tím ušetří až 130 tisíc korun ročně. V Paříži ze stejných pohnutek zhasínají i světlo namířené na Eiffelovu věž.

Čtěte také: Příroda a krevní tlak

Pokračující urbanizace a expanze měst hrozí, že problém světelného smogu se bude jenom zhoršovat. Bojovníci proti světelnému znečištění mají nového hrdinu. Před několika dny zvedlo prapor v bitvě o hvězdnou oblohu Národní muzeum. Kvůli opatřením proti pandemii platí zákaz vycházek, muzeum proto po 21. hodině zhasíná osvětlení budovy. Instituce přispívá ke zmenšení světelného znečištění v centru a ještě tím ušetří.

„Je to příklad hodný následování,“ chválí Pavel Suchan, který je předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu České astronomické společnosti. Ta přišla s výzvou Pomozte neplýtvat aneb nesvítí se někde zbytečně?

Pavel Suchan a jeho kolegové sdílí dobré příklady boje proti světelnému smogu. Zároveň ale jednají s různými institucemi a snaží se je přesvědčit, aby svícení omezily.

„V době covidové epidemie a zákazu vycházení po 21. hodině je to do nebe volající mrhání našimi penězi. Mluvím například o osvětlení pražských památek, na které se svítí, a přitom pro nikoho, protože na ulici nikdo nesmí být,“ připomíná Suchan.

Deník Metro s tímto podnětem oslovil magistrát. „Společnost Technologie hl. m. Prahy možnost upravit v rámci lockdownu harmonogram nasvícení památek v těchto dnech řeší s Výborem pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Čtěte také: Cesta k udržitelnosti

V současné době jsou památky slavnostně nasvícené vždy do půlnoci. „Jedná se o roky zavedenou praxi. Časy spínání je potřeba naprogramovat a není možné reagovat na každou změnu z hlediska zákazu vycházení,“ vysvětlil Hofman a dodal: „Pro operativní zhasínání existují technická omezení a je nutné upravit zapínací plán. Od příštího roku bude ale operativní zhasínání památek možné dálkově.“

Praha boj se světelným smogem zahájila už dříve na jiné frontě. „Chytré osvětlení jsme loni instalovali v několika pražských parcích. Jsou vybavená bezdrátovým komunikačním členem, který přijímá povely ke změně intenzity svícení a zpětně podává informace o stavu svítidla do centrálního řídicího systému,“ popisuje novinky v ulicích Martin Drozd, mluvčí společnosti Technologie hl. m. Prahy.

V současnosti je u výše zmíněných lamp také aktivovaná funkce změny intenzity osvětlení podle přednastaveného časového plánu, to znamená, že v pozdějších nočních hodinách dochází k útlumu osvětlení.

Intenzivní záře z nově postaveného skleníku na rajčata ve Smržicích na Prostějovsku nepříjemně překvapila obyvatele okolních obcí. Intenzivní sloup světla znepokojil také prostějovské astronomy, kteří dlouhodobě bojují proti světelnému smogu.

Soukromá společnost, která skleník provozuje, ale pochybení odmítá. „Je to, jak když se rozsvítí stadion. Neznáme to, je to obrovské světlo směřující do nebe,“ popisuje pan Ivoš, který bydlí ve Smržicích.

Světlo ze skleníku na rajčata viděla i paní Marcela v nedalekých Čelechovicích na Hané. „Náhodou jsem jela do města a viděla jsem, že ten skleník už svítí. Nejhorší to mají ti nahoře,“ ukazuje, které domy skleník osvětluje.

Také na sociálních sítích lidé sdílí fotky světelného sloupu ve Smržicích, který je viditelný i v desítky kilometrů vzdálených obcí. Světelný smog kritizuje astronom Martin Tylšar z prostějovské hvězdárny.

„Když se to rozsvítilo a byla nízká oblačnost, tak se teprve ukázal skutečný efekt skleníku, a to je ten obrovský rozptyl světla. Tohle to je světelné znečištění enormního rozsahu,“ uvedl astronom.

Marek Miklas ze společnosti Agro Haná na dotazy Českého rozhlasu odpověděl písemně. K problematickému vyzařování světelné energie, která byla patrná v posledních dnech, podle něj docházelo vždy při východu a západu slunce. V tuto dobu ve skleníku otevírají a uzavírají clonu. V době před svítáním a po západu slunce pak skleník podle Miklase světlo nevyzařuje.

„Budeme usilovat o to, aby byl skleník kompletně zastíněný a aby nesvítil do nebe,“ reaguje Martin Tylšar.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně připravuje materiál, na základě kterého by v budoucnosti mohl být světelný smog na území Česka omezen, jak uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková: „Do mezirezortního připomínkového řízení by mohl jít návrh v prvním kvartálu letošního roku.“

Skleník ve Smržicích je v provozu od přelomu roku.

tags: #bojovníci #proti #světelnému #znečištění #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Výroba kompostéru
• Problémy a řešení v oblasti měření emisí
• Kotlíková dotace a třída 5
• Problémy s emisemi Opel Astra G
• Hry pro děti s ekologickou tématikou