Téměř každý den můžeme sledovat v médiích různá neštěstí, při kterých umírají lidé. Již jsme si zvykli, že v životě lidí mohou nastat neočekávané situace. Kromě živelních pohrom, jako jsou povodně, požáry, vichřice, sesuvy půdy, sněhové laviny, jsou pro Českou republiku pravděpodobné také havárie s únikem nebezpečných chemických látek. K úniku nebezpečných chemických látek může dojít prakticky všude.
Mimo stacionární zdroje to mohou být i zdroje mobilní, kterými jsou dopravní prostředky, přepravující nebezpečné látky po silnicích, železnici, resp. na vodních tocích. Častá příčina úniku nebezpečných chemických látek je technologická (provozní) havárie. Dosavadní poznatky ukazují, že vlivem technologických havárií došlo k rozsáhlým úmrtím a poškozením zdraví. Typickým příkladem následků takové technologické havárie je indický Bhopál, kdy na následky úniku nebezpečných chemických látek zemřelo dosud přes 5000 lidí. Jako příklad havárie s rozsáhlou kontaminací terénu a následnou evakuací obyvatelstva lze uvést italské město Seveso, které poté dalo název systému preventivních opatření států Evropské unie. V posledních letech dochází k častým únikům chloru, oxidu siřičitého a ke znečištění ovzduší amoniakem v několika městech ČR. V Olomouci v podniku Farmak, a.s., došlo vlivem vylití kyseliny sírové do kanalizace s obsahem sirníků k uvolnění toxické směsi, a tím k usmrcení jedné osoby v objektu a jedné osoby mimo objekt podniku.
Z hlediska českých právních předpisů, tj. podle zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, vycházejících ze směrnic Evropské unie, jsou za nebezpečné chemické látky v této příručce považovány látky vysoce toxické, toxické nebo zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i ve velmi malém nebo malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt. Za nebezpečné chemické látky v této příručce nejsou považovány látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi, pokud současně nevykazují toxické vlastnosti.
Jako nebezpečné chemické látky jsou pro potřeby této příručky uvažovány látky, které jsou především při vdechování vysoce toxické, toxické, resp. zdraví škodlivé a jsou za normálních atmosférických podmínek plyny anebo nízko-vroucími kapalinami, resp. mohou být rozptýleny ve formě aerosolu. Současně jsou nebezpečnými chemickými látkami míněny látky, které jsou vyráběny, skladovány, přepravovány nebo jsou jinak provozovány, a to v takových množstvích, že by při havárii spojené s jejich únikem mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob.
Vzhledem k tomu, že se dnes počet chemických látek počítá na miliony, z toho toxických na desetitisíce, lze i nadčasově odhadnout počet nebezpečných chemických látek splňujících definici pro tuto příručku řádově na stovky. Desítky nejvíce frekventovaných nebezpečných chemických látek jsou v příručce uvedeny. Jde o rozsáhlý, ale málo přehledný dokument, kde je obtížné vyhledat nebezpečnou chemickou látku. Z tohoto důvodu zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR seznam nebezpečných chemických látek z uvedeného nařízení vlády na internetu, kde ho lze nalézt na adrese (www.mpo.cz/dance1).
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Toxikologie je nauka o jedech. Jedy jsou látky, které způsobují otravy i v malých nebo opakovaných malých dávkách, při jejich používání jsou otravy časté nebo známé. Expozice je vystavení lidského organismu účinkům nebezpečné chemické látky, jde o celý proces vniknutí látky do těla, její transport k vlastním místům účinku. Expozice může být jednorázová, opakovaná a také akutní, kdy do organizmu vniklo najednou nebo v krátké době větší množství látky, a chronická při dlouhodobém a opakovaném působení nebezpečných chemických látek.
Podle místa vniku nebezpečné chemické látky do organismu se expozice dělí na inhalační - vdechováním, perorální - požitím ústy a perkutánní - přes kůži a jiné. Efektivní - účinná koncentrace nebezpečné chemické látky je koncentrace, která zpravidla při 10minutovém působení vyvolá s určitou pravděpodobností nebo u určitého procentuálního počtu osob objektivní účinek, na př. čichový vjem, mírnou otravu bez následků, otravu s přechodnými nebo trvalými následky a pod. Značí se EC (přesněji na př. Letální - smrtelná koncentrace nebezpečné chemické látkyje koncentrace, která při 10minutovém působení způsobí s určitou pravděpodobností nebo u určitého procentuálního počtu osob smrt. Označuje se LC (přesněji na př. LC10010 to je za 10 minut způsobí u 100 % osob smrt LC je vlastně EC, kde účinkem je smrt).
LC a EC se vyjadřují v ppm, což jsou desetitisíciny objemových %, 1 obj. % = 10 000 ppm), v mg/l, resp. v mg/m3. Přepočty:údaj v ppm = údaj v mg/m3 . 24,04/MH (při 20 °C a atmosférickém tlaku 1013, 25 hPa.údaj v mg/m3 = údaj v ppm . MH/24,04 . Imisní limity (IL) hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší. Imisní limity se pro některé v příručce uváděné nebezpečné chemické látky (oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, amoniak) stanovují podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
Podle zákona č. 86/2002 Sb., oochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, je možnost doplnění i o jiné nebezpečné chemické látky, neboť se provádí sledování zdravotního stavu obyvatelstva v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a je možno zpracovat nebo doplnit seznamy referenčních koncentrací jakýchkoli látek, které negativně ovlivňují zdraví. Pro praktickou potřebu je velmi vhodné hodnocení nebezpečných chemických látek podle jejich nebezpečnosti (rizika).
Takto byly látky rozděleny podle akutní a chronické nebezpečnosti do 10 tříd, přičemž třídy 0 a 1 představují netoxické látky. Rozdělení je uvedeno v tabulce 10. Při haváriích se chronické, tj. Je však třeba věnovat zvláštní pozornost tzv. době latence, to je doba mezi expozicí - nadýcháním nebezpečné chemické látky, a počátkem příznaků, které mohou trvat až několik hodin. Obtíže po expozici nemusí být velké a ani nejpečlivějším lékařským vyšetřením nelze určit stupeň ohrožení postiženého. Proto je třeba u těch nebezpečných chemických látek, které se dobu latence vyznačují, postiženého ponechat v absolutním klidu i delší dobu, než by se původně předpokládalo.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Pro potřebu praxe jsou z výše uvedených toxikologických veličin důležité hodnoty koncentrací nebezpečných chemických látek v závislosti na době působení a vyvolaném účinku. Společně s toxikologickými vlastnostmi jsou u nebezpečných chemických látek důležité vlastnosti fyzikálně chemické, protože popisují významné a prakticky využitelné údaje o nebezpečných chemických látkách. Mezi ně náleží:Relativní molekulová hmotnost, tj. součet atomových hmotností v molekule nebezpečné chemické látky.Bod varu - teplota, při které dochází ke změně skupenství látky z kapalného do plynného v celém objemu kapaliny.Těkavost - hodnota maximální koncentrace nebezpečné chemické látky, která se může za daných atmosférických podmínek vytvořit v uzavřeném prostoru. Těkavost závisí na teplotě okolí, při teplotách kolem 20 °C se těkavost se zvýšením teploty o 10 °C zdvojnásobuje. V terénu lze dosáhnou v závislosti na vertikální stálosti atmosféry jen zlomek hodnoty těkavosti (2-10 %).Hutnota (hutnost) - specifická hmotnost par vztažena na vzduch udává, kolikrát jsou páry nebezpečné chemické látky těžší nebo lehčí než vzduch. Hutnotu lze určit z relativní molekulové hmotnosti (Hutnota je dána podílem relativních molekulových hmotností látky a vzduchu)Reaktivita popisuje, jak reaguje nebezpečná chemická látka s vodou, se vzduchem, vodními parami, resp.
Nejvýznamnějšími nebezpečnými chemickými látkami z hlediska jejich četnosti na území ČR jsou jednoznačně chlor a amoniak, které se vyskytují ve většině větších měst, kde jsou provozovány ve vodárnách, zimních stadionech, v zařízeních pro zpracování masa, mlékárnách, nemocnicích apod. Mezi další nebezpečné toxické látky, které jsou v ČR hojně frekventovány, lze počítat: oxid siřičitý, oxid dusičitý, kyanovodík, formaldehyd a sirovodík.
Tak, jako je duben 1915, kdy byl poprvé použit chlor, považován za počátek chemické války, je možné použití sarinu sektou O´m Šinrikjó v březnu 1995 považovat za předěl v teroristickém používání chemických zbraní. Poprvé zde teroristická organizace použila ke způsobení hromadných ztrát bojovou chemickou látku, vyvinutou pouze pro potřeby armády. Pro teroristické účely mohou být ale kromě látek nervově paralytických použity i další bojové chemické látky - látky zpuchýřující, dusivé a všeobecně jedovaté. Vzhledem k tomu, že většina dusivých látek (chlor, fosgen a další) jsou běžné dostupné průmyslové chemické látky, mohou být teroristy snadno zneužity. Totéž platí pro všeobecně jedovaté látky, jakými jsou kyanovodík a chlorkyan.
Nelze vyloučit ani použití zneschopňujících dráždivých látek, tj. účinných slzných látek (lakrymátorů) nebo látek dráždících horní dýchací cesty k nesnesitelnému kašli (sternitů). Aplikací těchto látek do klimatizačních systémů letiště nebo jiných veřejných budov může snadno zastavit všechny aktivity a vyvolat velkou paniku. Významným faktorem, který zvyšuje nebezpečí použití chemických zbraní teroristy, je existence binárních zbraní. Jedná se o chemickou zbraň, obsahující dvě vzájemně oddělené relativně netoxické chemické látky, které při sloučení reagují za vzniku bojové chemické látky (sarin, látka VX).
Chemické zbraně se vyznačují nízkou cenou a relativně jednoduchou výrobou. Při hodnocení možnosti chemického terorismu nelze zanedbat skutečnost, že vedle bojových chemických látek mohou být použity další chemické látky, které nemusí být předmětem žádných kontrolních režimů. Znepříjemnit život obyvatelstvu lze také jejich terorizováním použitím silně páchnoucích látek nebo látek, které vzhledem, pachem, uložením apod. připomínají bojové chemické látky. Takové situace nastaly v ČR na jaře v roce 2003: V Praze silný zápach po zkažených vejcích a v Hranicích na Moravě zápach po dehtu.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Vždy však nemusí jít o zlý úmysl, ale o ekologický problém nebo omyl. Počátkem roku 2004 někdo „instaloval” neznámou chemickou látku v Kongresu USA, což si vyžádalo evakuaci přítomných; později bylo zveřejněno, že šlo o rozpouštědlo. Některá rozpouštědla páchnou či voní podobně jako některé otravné látky.
Na Ostravsku umírají lidé kvůli špatnému ovzduší asi o dva roky dřív, než kdyby žili jinde. To uvádějí odborníci na životní prostředí v návaznosti na nedávnou studii z časopisu Lancet. Podle primátora Ostravy Tomáše Macury (ANO) to má více příčin. A své tady hrají i další dva faktory: přeshraniční přenos emisí z polské průmyslové aglomerace, říká Macura: „Druhým specifickým vlivem je geomorfologie území, které v době inverze připomíná papiňák.“
Primátor ale dodává, že nejde tvrdit, že by hlavním znečišťovatelem Ostravska byly polské emise a vše ostatní je míň důležité. Je samozřejmě pravda, že v zimě převážně fouká vítr ze severu na jih, ale třeba loni jsme byli svědky anomálie, kdy většinu zimy foukal přesně naopak. Takže musíme pracovat s tím, že všechny zdroje mají jakýsi význam - a je třeba pracovat na všech. Zmíněný výzkum, v němž region figuruje, nedávno zveřejnil renomovaný lékařský časopis Lancet. Ostrava, Karviná a Havířov se podle něj ocitly mezi desítkou z tisíce měst Evropy, kde nejvíce obyvatel umírá předčasně, a to v důsledku znečištění ovzduší.
Odborník, který se dlouhodobě věnuje vlivu životního prostření na naše zdraví, ale dodává: „Jedinými lokalitami, kde ke snižování nedochází, jsou Ostrava-Bartovice a Ostrava-Radvanice. Tady kvůli průmyslovému komplexu se koncentrace benzo[a]pyrenu pohybují kolem osmi až devíti nanogramů na metr krychlový, což je jedna z nejhůř znečištěných oblastí v Evropské unii vůbec.“
Šrám připomíná 70. a 80. léta v severních Čechách, kde se taky zjišťoval vliv životního prostřední na délku života. I tam vyšlo, že lidé v průměru přijdou o dva roky života. A přesto, že od roku 1990 došlo k výraznému zlepšení prostředí, zkrácení věku dožití tam přetrvává dodnes. Takže je nutné se domnívat, že se dlouhodobá zátěž na lidech podepisuje a případně se přenáší i do další generace.
Ekonom a právník z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Máca považuje studii publikovanou v časopise Lancet za velmi užitečnou. Hodně podobně totiž vyšlo srovnání italského města Bergamo a Ostravy. Oba trpí tím, že mají vysokou koncentraci obyvatel, dlouhou dobu tam byla průmyslová výroba, což dohromady i v historickém kontextu vytváří velkou zátěž. Dalším přínosem studie je, že pracuje s velmi detailními daty.
Předčasná úmrtí jsou podle ekonoma Mácy jen špičkou ledovce: „Pod tím najdeme řadu dopadů, které se projevují ve zvýšené nemocnosti, a to od chronických nemocí po, v případě krátkodobých zvýšených koncentrací, zvýšené pracovní neschopnosti. Pokud ale přesto lidé chodí dál do práce, nejsou tolik produktivní.“ Nejde jen o zaměstnance, ale i o děti a mládež, která se při studiu nutně hůř soustředí, takže v té době dostávají míň efektivně vzdělání.
To celé se pak projevuje do ekonomického systému - a to v každém stupni. Neznamená to jen vyšší výdaje zdravotního systému na léčení, ale i nižší výkon celé ekonomiky. Protože ti, co takto trpí, jsou často míň produktivní. Podobně argumentuje i lékař Šrám: „Ve studiích, které se dělaly na Ostravsku, se u dětí zjistil zvýšený výskyt astma bronchiale.“ Vyšetřovaly se dva tisíce děti v desíti pediatrických ordinacích. Právě v Radvanicích mají děti, hlavně v prvním roce života, nejvíc respiračních onemocnění. Takže to opravdu zdravotní stav dětí v předškolním věku výrazně ovlivňuje.
Podle ostravského primátora Tomáše Macury se politika v posledních pěti deseti letech zaměřila na Polsko, kde se stav hodně zlepšil. Také tam vznikají občanské iniciativy, i tam existují kotlíkové dotace, protože i Poláci chtějí dýchat čistý vzduch. V česko-polském pohraničí je stále přes 500 tisíc neekologických domácích kotlů, které v zimě kouří směrem k nám.
Ale tlak na setrvání u ekonomiky uhlí je tam stále ještě větší než u nás. I když je pravda, že na vládní úrovni si Polsko jako by už uvědomilo šance, které jim skýtá nové rozpočtové období v EU, kde je velký objem peněz na konec uhlí. Primátor říká, že Ostrava je lídrem v zavádění nízkoemisní hromadné dopravy a také klade důraz koncept čištění komunikací od prachu, který jinde v Česku nenajdeme.
Už během několika dnů budeme první z velkých měst, kde nadobro vypneme všechny dieselové autobusy. Čerpáme evropské dotace na kotlíkové dotace, u kterých bychom ale potřebovali, aby dál pokračovaly. Pak jsou tady velké transformační fondy, které budou k dispozici pro pracovní místa po odklonu od uhlí. A je třeba, aby se naše fabriky na využití těchto peněz nachystaly.
Primátora Macuru trápí omezená pravomoc samotných měst v oblasti regulace průmyslu. Ta je přenesena na kraje, které vydávají integrovaná povolení. To znamená povolení, za jakých podmínek mohou průmyslové fabriky provozovat i své jednotlivé provozy. Uvítal bych, kdyby byla tato pravomoc přesunuta na města a obce, alespoň na ty s rozšířenou působností. Protože jsme těm lokálním znečišťovatelům blíž než kraje.
Ekonom Vojtěch Máca tvrdí, že dát větší pravomoci obcím a městům by smysl mělo. Když se například pro Ostravu připravoval program zlepšování kvality ovzduší, tak se zjistilo, že stát obcím ani nemůže nic ukládat, protože je to samospráva. Takže stát má vůči unijním požadavkům splnit dejme tomu nějaké imisní limity, nebo emisní stropy, ale vlastně některé nástroje není schopen zařídit. Čili tam by dávalo smysl dát víc pravomocí obcím a níž. Na druhou stranu - některé záležitosti jste schopni líp koordinovat na úrovni státu nebo na úrovni kraje.
Primátor Macura podporuje chystané firemní řešení i pro nejvíc znečištěné části Ostravy Radvanice a Bartovice. Firma Liberty Ostrava, která provozuje železárny, plánuje výstavbu hybridních pecí. Chceme podpořit jejich plánovanou poměrně zásadní modernizaci, a to výstavbu hybridních pecí. Ty by umožnily staré sovětské koksárenské baterie zastavit, nebo je alespoň z velké části odstavit. Tak by firma mohla vyrábět ocel víc ze šrotu a ne jen z prvotních zdrojů. Mám pocit, že to mají naplánováno někdy od roku 2024 až 2025. Teď se dělají přípravné práce.
Lékař Šrám i právník Máca se pak shodují, že řešení pro Ostravsko musí být komplexní. Velmi pozitivní jsou kotlíkové dotace, které mohou znečištění ovzduší z lokálních topenišť výrazně snížit. Další věc je, že by se město mělo soustředit na kontrolu technického stavu vozidel, jestli odpovídají požadavkům silničního provoz. Tím by se mohlo snížit znečištění z dopravy.
Otrava nebezpečnou chemickou látkou se může podobat např. srdečnímu infarktu, otravě alkoholem, případně také infekčnímu onemocnění. Obecné příznaky otrav se vyznačují vždy potížemi s dýcháním, celkovou slabostí a někdy i halucinacemi.
Odstranění nebezpečné chemické látky a zmenšení jejího vstřebávání je prvořadě důležité. Při nadýchání je nutné postiženého přenést na čerstvý vzduch, eventuálně poskytnout umělé dýchání. Podle potřeby je nutné postiženému sejmout ošacení, pokud by mohlo docházet k další inhalaci z nasáklých šatů. Pokud byla kontaminována kůže, je nezbytné omytí vodou eventuálně mýdlem a sejmutí ošacení, event.
Dušení, obtížné dýchání, zmodrání: První pomoc: vytažení jazyka, vyjmutí umělého chrupu. Podle těchto obecných zásad by se měl řídit každý, kdo se dostane do situace, kdy došlo k úniku a působení nebezpečných chemických látek ! S touto částí by se měl seznámit každý, kdo může být havárií nebezpečných chemických látek jakkoli dotčen.
Pomoc k řešení následků havárie můžete přivolat telefonicky u Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR a Městské policie vaší obce nebo kraje. V místě havárie je koncentrace nebezpečné chemické látky vždy nejvyšší, a tedy nejnebezpečnější. Její koncentrace je minimální na návětrné straně místa, kde k havárii došlo, nejvyšší je na závětrné straně. Každé přiblížení k místu havárie bez ochrany dýchacích cest, např.
Celá řada nebezpečných chemických látek (plynů, resp. par) je těžší než vzduch, a proto se drží při zemi. Tak se mohou dostat do sklepních nebo přízemních místností snadněji, než do místností ve vyšších patrech na závětrné straně budov ve směru šíření, proto je třeba se ukrýt právě tam. Nebezpečné chemické látky lehčí než vzduch jsou vesměs prchavé, a tedy v terénu málo stálé, a není proto příliš pravděpodobné, že proniknou zavřenými, resp. utěsněnými okny ve vyšších patrech závětrné strany budovy.
Pokud se tak stane nebo aby se tak nestalo, je třeba eliminovat následky podle zásad č. 3, 4 a 5. Jestliže jsou k ukrytí připraveny tlakově odolné úkryty, musí být tato skutečnost zpracována v havarijních plánech příslušné obce. Okna místnosti pro ukrytí, které zvolíme na závětrné straně budov, lze navíc velice dobře utěsnit různými druhy samolepících těsnících pásek, které zamezí průnik nebezpečné chemické látky do místností.
tags: #znečištění #pcr #válce #příčiny #a #řešení