Poškozování planety člověkem, využívání přírodních zdrojů a znečištění učinilo ze Země místo, které už není pro člověka bezpečné. Podle 29 vědců z osmi zemí už bylo překročeno šest z devíti takzvaných planetárních limitů, v některých případech výrazně. Změna klimatu, odlesňování, ztráta biodiverzity, množství syntetických chemických produktů včetně plastů, horší dostupnost pitné vody a rovnováha koloběhu dusíku už jsou za hranou.
„Země se nyní nachází mimo pro lidstvo bezpečný operační prostor,“ uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Science Advances. „Země je pacient, kterému se nedaří dobře,“ uvedl spoluautor studie Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum vlivu klimatu (PIK). „Nevíme, jak dlouho můžeme tímto způsobem překračovat zásadní hranice, než účinky povedou k nevratným změnám a poškození,“ dodal.
Planetární hranice, které mají vymezit bezpečný prostor pro fungování lidstva, byly poprvé definovány v roce 2009. Patří mezi ně devět podoblastí, jejichž stav letos mezinárodní výzkumný tým pod vedením Rockströma a Katherine Richardsonové z Kodaňské univerzity opět analyzoval. Vědci přiznávají, že limity, které stanovili, jsou přísné, aby daly lidem ještě čas problémy řešit.
„Zemi si můžeme představit jako lidské tělo a planetární hranice jako formu krevního tlaku. Ze tří hranic, které se podle vědců stále ještě nacházejí v bezpečném prostoru, se dvě - okyselování oceánů a zatížení aerosolem - pohybují špatným směrem. Richardsonová ale poukazuje i na zlepšující se stav ozonové vrstvy, která byla v 90. letech 20. století na špatné straně hranice, nyní se ale vrátila na tu dobrou. Díky mezinárodní spolupráci na postupném odstraňování chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu je na dobré cestě k úplnému obnovení, cituje studii server CNN.
Naše planeta je stále teplejší. Příznaky globálního oteplování jsou všude a jsou složitější než jen stoupající teploty. Globální oteplování a změna klimatu se často používají jako zaměnitelná synonyma, ale vědci při popisu komplexních změn, které nyní ovlivňují počasí a klimatické systémy naší planety, raději používají termín „změna klimatu“.
Čtěte také: Příčiny znečištění Země
Změna klimatu zahrnuje nejen zvyšování průměrných teplot, ale také přírodní katastrofy, posun biotopů volně žijících živočichů, stoupající hladinu moří a řadu dalších dopadů. Všechny tyto změny se objevují v důsledku toho, že člověk nadále přidává do atmosféry skleníkové plyny, které zadržují teplo, jako je oxid uhličitý a metan. Příčiny Globálního Oteplování: Když jsou do atmosféry vypouštěny emise z fosilních paliv, mění se chemické složení naší atmosféry, což umožňuje slunečnímu světlu pronikat na Zemi, ale zabraňuje uvolňování tepla do vesmíru.
Země se tak zahřívá jako skleník a toto oteplování se nazývá skleníkový efekt. Skleníkový efekt je spojen s naší atmosférou již od jejího vzniku. Je velmi důležitý - umožňuje život na Zemi. Skleníkové plyny zadržují teplo, díky kterému je na naší planetě vhodné prostředí pro život. Navíc dokáží dorážet sluneční radiaci. Nejčastěji se vyskytujícím skleníkovým plynem je oxid uhličitý a tvoří asi 75 procent veškerého znečištění atmosféry způsobujícího oteplování klimatu. Tento plyn je produktem těžby a spalování ropy, plynu a uhlí.
Přibližně čtvrtina oxidu uhličitého vzniká také v důsledku vykácení půdy pro účely těžby dřeva nebo zemědělství. Dalším běžným skleníkovým plynem je metan. Ačkoli tvoří jen asi 16 procent emisí, je zhruba 25krát silnější než oxid uhličitý a rychleji se rozptyluje. Jenže ... nadměrná produkce skleníkových plynů způsobuje oteplování planety. Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (zvyšování koncentrace v důsledku spalování, kácení lesů, především pralesů, výroba stavebních hmot - cement, vápno) a metan (do ovzduší se dostává díky intenzivnějšímu chovu dobytka, pěstováním rýže, zakládáním skládek či při těžbě uhlí.
Jedním z nejvíce znepokojujících dopadů globálního oteplování je vliv vyšších teplot na polární oblasti Země a horské ledovce. Arktida se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Toto oteplování zmenšuje kritická místa výskytu ledu a narušuje proudění tryskového proudu, což vytváří nepředvídatelnější výkyvy počasí po celém světě. Teplejší planeta nezvyšuje pouze teploty. Srážky jsou s oteplováním planety stále extrémnější. Na každý stupeň, o který teploměr stoupne, se ve vzduchu udrží o sedm procent více vlhkosti.
Tento nárůst vlhkosti v atmosféře může způsobit bleskové povodně, ničivější hurikány a paradoxně i silnější sněhové bouře. Přední světoví vědci se pravidelně scházejí, aby zhodnotili nejnovější výzkumy o tom, jak se planeta mění. Výsledky tohoto přezkoumání jsou shrnuty v pravidelně vydávaných zprávách známých jako zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Nedávná zpráva popisuje, jak ničivý může být globální nárůst teploty: Korálové útesy jsou nyní vysoce ohroženým ekosystémem.
Čtěte také: Globální znečištění
Když korály čelí environmentálnímu stresu, například vysokému teplu, vypudí své barevné řasy a změní barvu na přízračně bílou, což je známé jako bělení korálů. V tomto oslabeném stavu snáze hynou. Stromy stále častěji odumírají v důsledku sucha a tento masový úhyn mění podobu lesních ekosystémů. Rostoucí teploty a měnící se srážkové poměry způsobují častější a rozsáhlejší požáry. Výzkumy ukazují, že se dokonce přesouvají do východní části USA, kde byly požáry v minulosti méně časté. Hurikány jsou stále ničivější a přicházejí s větším množstvím srážek, což má za následek větší škody. Někteří vědci tvrdí, že se musíme připravit i na bouře 6. kategorie. (Současný systém hodnocení atlantických cyklon končí na 5. kategorii.)
V důsledku změn klimatu dochází také k migraci zvířat i rostlin (pozorujeme v krajině zavlečené druhy, nepůvodní).
25 - 30 (někdy 35) km vysoko nad povrchem Země se nachází ochranný štít před UV zářením. je tvořena především plynným O3 nýOzonová vrstva je pravidelně pozorována a měřena. Dochází totiž k jejímu slábnutí a to dlouhodobě (především nad jižní polokoulí). Mocnost vrstvy se mění i během roku, což je však běžný stav, pokud nedojde k překročení limitních hodnot.
K měření síly se používají od roku 1978 družice, které měří sílu vrstvy v tzv. Dobsonových jednotkách (DU). Pro ČR je standardem hodnota kolem 350 DU, celosvětově 300 DU. Pro Antarktidu však byla období tzv. ozonových děr, kdy hodnota DU klesala pod 90. Ozonová vrstva velmi citlivě reaguje na plyny s obsahem chloru, fluoru, bromu a především plynů označovaných jako freony - součást chladících zařízení, sprejů, užití ve farmacii či jsou obsaženy v aerosolech (požáry lesů, sopečná činnost). Dnes je produkce freonů omezena tzv. Montrealským protokolem z r. 1987. Nicméně freony v atmosféře zůstávají i desítky let.
V současnosti mluvíme také o výskytu troposférického ozonu, který je způsoben nadměrnou dopravou a znečištěním - hovoříme zde o fotochemickém smogu.
Čtěte také: Dopady znečištění oceánů
To, že lidská činnost ovlivňuje míru znečištění planety, urychluje globální oteplování a vymírání druhů, je známé. Jak ukazuje nový výzkum, člověk umí Zemí i pohnout. Vědci vypočítali, že čerpáním podzemní vody došlo k posunutí rotačního pólu o téměř 80 cm. Odborníci již dlouho ví, že rotační pól Země, bod, kolem něhož se naše planeta otáčí, se posouvá na základě rozložení hmoty a souvisí s koloběhem vody. Odhadli, že lidé mezi lety 1993 a 2010 odčerpali z podzemních hornin 2 150 miliard metrů krychlových tekutiny.
Tím podle výpočtů způsobili změnu sklonu naší planety a posun rotačního bodu o 78,5 centimetru směrem na východ. Hlavním důvodem je, že podzemní voda nakonec končí v oceánech. Nejen, že tak zvyšuje hladinu moří, ale ze svého původního místa se tímto způsobem dostává do jiných částí zeměkoule. Osa tak začne kolísat. „Je to, jako byste na točící se káču dali malé závaží, vychýlí se,” vysvětluje hlavní autor studie Ki-Weon Seo.
Podle týmu však záleží i na tom, odkud kam se voda redistribuuje. „Ve sledovaném období se nejvíce vody vyčerpalo v západní Severní Americe a severozápadní Indii. Obě leží ve středních zeměpisných šířkách,” říká Seo. Odborníci varují, že vychýlení zemské osy může potenciálně zvýšit množství slunečního světla dopadajícího na póly a urychlit tání ledovců. Zvýšení hladiny moří tak může opět změnit rozložení hmoty a ovlivnit sklon planety. „Je to začarovaný kruh,” krčí rameny vědci.
Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.
Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech.
Mezi hlavní znečišťující látky patří:
Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy.
Válečné konflikty mají ničivý dopad nejen na životy lidí, ale negativně ovlivňují také životní prostředí a výrazně přispívají ke změně klimatu. Válka na Ukrajině vyprodukovala za první rok více emisí než celé Česko. Během válek a ozbrojených konfliktů se na ochranu životního prostředí nehledí. Jak vojenský sektor přispívá ke změně klimatu? Armády spotřebovávají obrovské množství fosilních paliv, které mají vysokou uhlíkovou stopu. Během konfliktů také obrovsky narůstá demoliční materiál a suť z trosek budov. Zničené domy představují ohromné množství obtížně recyklovatelného stavebního odpadu. Při válečných konfliktech dochází k ničení divoké přírody a biologické rozmanitosti.
Podle posledních odhadů dosahuje produkce emisí skleníkových plynů způsobená během posledních tří let války na Ukrajině ekvivalentu 230 milionů tun emisí oxidu uhličitého. To odpovídá ročním emisím České republiky, Rakouska, Maďarska, a Slovenska dohromady. Největší podíl (42 procent) emisí souvisejících s válkou pochází z demolice a budoucích oprav budov a infrastruktury. Katastrofický dopad na životní prostředí mělo také protržení přehrady Kachovka.
Nejen válka na Ukrajině, ale také probíhající válka v Gaze má ničivý dopad na životní prostředí. Jen za první dva měsíce války v Gaze byly emise větší než roční uhlíková stopa více než dvaceti států světa, které jsou nejvíce ohroženy klimatickými změnami. Neustálé bombardování a vojenské buldozery zničily velkou část krajiny v Pásmu Gazy. Více než dvě třetiny zemědělské půdy byly poškozeny nebo zcela zničeny. Podle satelitních snímků bylo během útoků zničeno až 80 % stromů a zeleně.
Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Podle zprávy dosáhla koncentrace skleníkových plynů v ovzduší v roce 2020 rekordních 413,2 ppm (částic na jeden milion). Pokud jde o kyselost moří, oceány podle WMO vstřebávají téměř čtvrtinu skleníkových plynů pocházejících z lidské činnosti. Tyto plyny reagují s vodou, což vede k zakyselení, které ohrožuje nejen mořský ekosystém. Kromě toho platí, že čím kyselejší voda je, tím menší je kapacita přijímat další CO2.
Mezi roky 1993 a 2002 podle WMO stoupala hladina moří o zhruba 2,1 milimetru ročně a mezi lety 2013 a 2021 už to bylo o 4,5 milimetru za rok.
Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.
Nejvyšší úmrtnost na znečištění ovzduší evidujeme v zemích s nízkými až středními příjmy. Znečištění vzduchu v interiéru je jedním z největších světových ekologických problémů zejména pro nejchudší obyvatelstvo světa, které často nemá přístup k čistým palivům na vaření. Téměř polovina (44 %) všech úmrtí na infekce dolních cest dýchacích u dětí do 5 let je způsobena vdechováním pevných částic (sazí) ze znečištěného ovzduší domácností.
Vývoj úrovně znečišťování ovzduší je úzce spjat s ekonomickou a společensko-politickou situací i s rozvojem poznání v oblasti životního prostředí. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům. Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy.
tags: #znecisteni #planety #zeme #druhy #a #dusledky