Znečištění oceánů plasty je globální problém, který ovlivňuje nejen mořské ekosystémy, ale má negativní dopady také na lidstvo a životní prostředí. Plastový odpad v oceánech je problémem pro živočichy, kteří tam žijí, ale také pro životní prostředí a pro nás. Velké množství plastového odpadu či odpadků s podílem plastů končí bohužel právě v oceánech. Pokud by současné tempo znečištění moří a oceánů pokračovalo, bude do roku 2050 v oceánech co do hmotnosti více plastů než ryb.
Znečištění na plážích je jen špičkou ledovce. Obrovské množství plastů se skrývá spíše pod hladinou. Každoročně končí v oceánech miliony tun plastového odpadu, což ohrožuje mořské živočichy, narušuje ekosystémy a má vliv i na lidi - nejnovější výzkumy hovoří o mikroplastech v lidských orgánech a tkáních.
Roční produkce plastů ve světě je více než 400 milionů tun. Jen přibližně 9 % tohoto objemu je v současnosti recyklováno, zbytek se stává odpadem a končí ve spalovnách, na skládkách, nebo uniká do životní prostředí a nejčastěji končí v oceánu. Většina tohoto znečištění pochází z pevniny, například z úniku surovin z průmyslu a dopravy, neefektivního nakládání s odpady nebo opotřebení zařízení (pneumatiky, oděvy, barvy atd.).
Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek. Mezi hlavní toky, které celosvětově přispívají k znečištění světových oceánů plastem, patří řeka Mekong.
Plastové znečištění má různé formy, od makroplastů (kusy větší než 20 centimetrů) přes mikroplasty (kusy menší než 5 milimetrů) až po nanočástice, které nevidíme. Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem. Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla! Mikroplasty byly nalezeny v dešťové vodě na místech, kde bychom to neočekávali - například v odlehlých oblastech, jako je Národní park Rocky Mountains v USA, nebo dokonce na Antarktidě. To ukazuje, jak rozšířené je znečištění mikroplasty.
Plastové odpadky se nacházejí na pevnině a také v oceánech, od hladiny až po dno, zavěšené ve všech vrstvách vodního sloupce a na mořském dně. Nejvíce plastových odpadků se nachází u pobřeží, blíže místu původu. Na rozdíl od organických látek, jako je dřevo unášené oceánem, se plasty v oceánských podmínkách nerozkládají, ale pod vlivem UV záření a mechanických omezení se rozpadají na menší kousky.
Dopady plastových odpadků na životní prostředí jsou obrovské. Velké kusy (makroplasty), jako jsou rybářské sítě a nákupní tašky, vedou k zamotání volně žijících živočichů, jejich udušení a fyzickému poškození. Menší kousky (mikroplasty) jsou pozřeny a následně procházejí celým potravním řetězcem. Plasty jsou škodlivé, protože se z nich uvolňují toxické přísady (barviva, texturní látky atd.) a kontaminující látky z životního prostředí, které se na plastových podestýlkách koncentrují před jejich požitím.
Plastové odpadky mají vliv i na ekonomiku. V popředí stojí cestovní ruch, jehož klienty odrazuje estetická degradace pobřeží. Odpadky v mořích mají také dopad na rybolov a akvakulturu, protože poškozují rybářské náčiní a lodě, ale především ovlivňují rybí populace.
Ačkoli se zdá, že problém znečištění moří a oceánů se týká hlavně přímořských států, i země bez přístupu k moři mohou hrát klíčovou roli v řešení této krize. Přestože vnitrozemské státy nemají přímý přístup k oceánům, plastový odpad z jejich území může do moří doputovat řekami. Odpad z našich ulic se může vodou dostat do moří a způsobovat znečištění a kontaminaci vody. Odpad na zem nepatří a měli bychom ho třídit.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Plastový odpad je tedy problém, který nezná hranice. Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů (např. chemická recyklace plastů). I když se recyklace plastů v některých zemích (Švédsko a Německo) zlepšuje, celosvětově zůstává poměrně nízká kvůli různým překážkám. Jen tak umožníme jeho efektivní využití recyklací, příp.
Evropská unie zavedla rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí (MSFD), která se zaměřuje na zlepšení kvality evropských moří a kromě jiných programů se zabývá i bojem proti znečištění plastem. Pravidla EU, přijatá poslanci Evropského parlamentu 27. března 2019, se zabývají ztracenými rybářskými sítěmi a 10 nejčastěji se vyskytujícími jednorázovými plastovými výrobky na evropských pobřežích. Tyto dvě skupiny dohromady tvoří 70 % mořského odpadu.
K řešení tohoto problému zavedla EU úplný zákaz jednorázových plastových výrobků, pro které již existují alternativy z jiných materiálů: vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka na nápoje a tyčinky na balónky. V případě rybářského vybavení, které tvoří 27 % mořského odpadu, by výrobci měli hradit náklady na nakládání s odpady z přístavních sběrných zařízení.
Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou. Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.
Plasty v oceánech v čele s mikroplasty nejsou lokálním, ale globálním problémem, který je potřeba neprodleně řešit. Každý z nás může mnohdy ovlivnit používání plastových výrobků…Budeme pít vodu z opakovaně použitelné kovové láhve, nebo z jednorázové petky? Budu si nosit obědy v jídlonosičích, nebo v polystyrenových krabičkách? Dám si kafe do opakovaně použitelného termohrnku, nebo do jednorázového plastového kelímku?
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
| Oblast | Odhadované množství (tuny) | Odhadované množství (kusy) |
|---|---|---|
| Velká tichomořská odpadková skvrna | 96 400 | 1 990 miliard |
| Indický oceán | 59 130 | 1 300 miliard |
| Severní Atlantik | 56 470 | 930 miliard |
| Středozemní moře | 23 150 | 247 miliard |
| Jižní část Tichého oceánu | 21 020 | 491 miliard |
| Jižní Atlantik | 12 780 | 297 miliard |
tags: #znecisteni #plasty #grafy